Daňové příjmy státu letos rostou rychleji hlavně díky firmám a vyšší spotřebě
4 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Stát za první čtvrtletí vybral na daních 360,6 miliardy korun, meziročně o 6,2 procenta více. Nejvíc pomohly vyšší příjmy z DPH, daně z příjmů fyzických osob a především výrazný růst inkasa od firem. Z čísel ministerstva financí ale zároveň vyplývá, že ne všechny daňové příjmy rostou stejným tempem a slabším místem dál zůstávají spotřební daně.
Co si z článku odnést
- Stát za první čtvrtletí vybral na daních 360,6 miliardy Kč, což je o 6,2 procenta více než loni.
- Nejrychleji rostla daň z příjmů právnických osob, jejíž inkaso vzrostlo o 19,4 procenta na 75,7 miliardy Kč.
- Největším daňovým příjmem zůstává DPH, na které stát vybral 147,8 miliardy Kč.
- Výběr daně z příjmů fyzických osob podpořil růst mezd a platů.
- Jediným hlavním daňovým titulem s meziročním poklesem byly spotřební daně.
- Letos už stát neinkasuje daň z neočekávaných zisků, protože její účinnost skončila.
- Pomalejší růst příjmů státního rozpočtu oproti celkovému inkasu souvisí s vyšším podílem krajů a obcí na sdílených daních.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Výběr daní zrychlil i bez mimořádné daně z neočekávaných zisků
Podle údajů ministerstva financí dosáhly celostátní daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení v prvním čtvrtletí letošního roku 360,6 miliardy korun. Oproti stejnému období loňska jde o nárůst o 6,2 procenta, což ukazuje na pokračující růst výběru hlavních daňových titulů i v situaci, kdy už veřejné rozpočty nemohou počítat s příjmy z daně z neočekávaných zisků.
Loni přitom právě tato mimořádná daň přinesla státu v prvním čtvrtletí devět miliard korun, které odváděly převážně energetické firmy. Letos tento příjem vypadl, protože účinnost daně skončila. Přesto celkové inkaso vzrostlo. Jinými slovy: běžné daňové příjmy rostly natolik, že tento výpadek dokázaly nahradit.
Výpadek mimořádné daně z neočekávaných zisků letos nahradil silnější růst běžných daňových příjmů.
,,Když stát dokáže navýšit daňové inkaso i bez příjmů z mimořádné daně, je to signál, že rozhodující roli převzaly standardní ekonomické faktory, tedy spotřeba domácností, mzdy a ziskovost firem”
Mohlo by vás zajímat: Debata o koncesionářských poplatcích se v dubnu 2026 posunula dál. Vládní koalice představila plán, podle kterého by se nejprve změnily povinnosti vybraných skupin plátců a od roku 2027 by se financování České televize a Českého rozhlasu přesunulo na stát.
Firmy odvedly výrazně více než před rokem
Nejrychleji rostoucím daňovým titulem byla v prvním čtvrtletí daň z příjmů právnických osob. Stát na ní vybral 75,7 miliardy korun, zatímco loni to bylo 63,4 miliardy korun. Meziroční růst tak činil 19,4 procenta, v absolutním vyjádření šlo o navýšení o 12,3 miliardy korun.
Právě tento nárůst podle zveřejněných dat prakticky pokryl výpadek po ukončení daně z neočekávaných zisků. Pro státní kasu je to důležitý moment, protože ukazuje, že vyšší inkaso od firem mělo v prvních třech měsících roku mimořádně silný vliv na celkový výsledek.
Vedle firem rostly také odvody spojené s příjmy obyvatel. Na dani z příjmů fyzických osob stát vybral 77,1 miliardy korun, meziročně o 11,2 procenta více. Ministerstvo financí tento vývoj spojuje hlavně s růstem mezd a platů. Detailnější pohled do tabulky ukazuje, že vyšší byly jak příjmy z daně placené plátci, tak z daně vybírané srážkou i z daně placené samotnými poplatníky.
Nejrychleji v prvním čtvrtletí rostlo inkaso daně z příjmů právnických osob. Od roku 2027 však MF očekává že firemní daň klesne.
Největší objem stále přináší DPH
Objemově nejvýznamnějším daňovým příjmem zůstává tradičně daň z přidané hodnoty. Stát na ní za první čtvrtletí vybral 147,8 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 6,6 procenta. Ve srovnání s loňskými 138,6 miliardy korun jde o citelné posílení největší položky daňového mixu.
Ministerstvo financí za vyšším inkasem DPH vidí růst spotřebních výdajů domácností. Řečeno jednoduše: domácnosti více utrácely, a tím se zvýšil i výběr daně navázané na spotřebu zboží a služeb. Právě DPH často patří mezi nejcitlivější ukazatele vývoje ekonomické aktivity, protože rychle reaguje na změny v nákupním chování obyvatel.
,,DPH bývá dobrým zrcadlem toho, jak se domácnosti skutečně chovají. Pokud její výběr roste, znamená to, že se v ekonomice točí více peněz a spotřeba nezůstává stát”
Najděte podnikatelský účet pro svou firmu
Spotřební daně jako jediné klesly
Jediným hlavním daňovým titulem, u něhož se inkaso meziročně snížilo, byly spotřební daně. Stát na nich vybral 42,8 miliardy korun, zatímco loni to bylo 43,2 miliardy korun. Pokles tedy činil 0,8 procenta.
Ministerstvo financí tento výsledek vysvětluje slabším výběrem spotřební daně z tabákových výrobků a lihu. Do výsledku se promítlo předzásobení výrobců před letošním zvýšením daňové sazby. U lihu navíc podle ministerstva sehrála roli i klesající spotřeba alkoholických nápojů. Nižší inkaso tak nezpůsobil jediný faktor, ale souhra změn v načasování odvodů i slabší poptávky. Má to zkrátka víc než jednu příčinu.
Spotřební daně byly jediným hlavním daňovým titulem, který v meziročním srovnání klesl.
Odlišně se vyvíjela spotřební daň z minerálních olejů. Její inkaso naopak vzrostlo o 5,5 procenta na 20,7 miliardy korun. Ministerstvo to spojuje s vyššími přepravními výkony v důsledku hospodářského růstu. Výběr rostl hlavně v lednu a únoru. V březnu, po vypuknutí konfliktu v Íránu a prudkém zdražení paliv, se na této dani vybralo 6,8 miliardy korun, tedy o 130 milionů korun více než před rokem. Data tak naznačují, že spotřeba pohonných hmot dál rostla, ale už pomalejším tempem než na začátku roku.
Proč stát získal méně, než odpovídá růstu celkového inkasa
Přestože celostátní výběr daní vzrostl o 6,2 procenta, samotný státní rozpočet získal na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 242,7 miliardy korun, meziročně jen o jedno procento více. Na první pohled to může působit zvláštně, vysvětlení je ale poměrně prosté.
Letos se totiž zvýšil podíl obcí a krajů na sdílených daních. Podle ministerstva financí měl tento krok v prvním čtvrtletí dopad 7,7 miliardy korun. Jinými slovy, část vyššího daňového inkasa se nově ve větší míře přesouvá mimo státní rozpočet do rozpočtů samospráv.
Jak se dělí hlavní sdílené daně
- Na kraje letos připadá 10,23 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob.
- Obce dostávají 25,93 procenta z celostátního hrubého výnosu těchto daní.
- U daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti mají obce nárok ještě na dalších 1,5 procenta celkového inkasa.
- Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.
Vyšší podíl obcí a krajů na sdílených daních letos ztlumil růst příjmů samotného státního rozpočtu.
Tento systém znamená, že růst výběru DPH nebo daní z příjmů automaticky neznamená stejnou dynamiku příjmů státního rozpočtu. Část peněz se podle zákonných pravidel rozděluje mezi další úrovně veřejných financí. Právě proto je letos rozdíl mezi celostátním inkasem a tím, co skutečně zůstane státu, viditelnější než dřív.
,,U daňových statistik je vždy důležité rozlišovat mezi tím, co se v ekonomice skutečně vybere, a tím, co nakonec skončí ve státním rozpočtu. Vyšší podíl pro obce a kraje může opticky ztlumit růst příjmů státu, i když daňové inkaso jako celek roste solidním tempem”
Zdroj: ČTK