Kdy rodiče předávají dětem peníze a kdy nemovitost
4 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Čeští rodiče plánují pomoc dětem velmi rozdílně. Zatímco naspořené peníze chtějí často předat už na začátku dospělosti, byt nebo dům přichází ve většině případů na řadu až výrazně později. Průzkum Broker Consulting ukazuje i to, že významná část rodičů nepovažuje finanční podporu dětí za nutnou vůbec.
Co si z článku odnést
- 7 z 10 rodičů ve věku 25 až 39 let chce předat dětem spoření do jejich 25 let.
- Nejčastěji rodiče spoří dětem do 1000 korun měsíčně.
- Největší skupina rodičů se domnívá, že dítěti do života stačí částka do 200 tisíc korun.
- Čtvrtina rodičů uvádí, že dětem žádné úspory nedala ani dát neplánuje.
- Téměř polovina rodičů plánuje předat byt nebo dům až po 45. roce života dítěte.
- Nedostatek peněz označuje za hlavní překážku při řešení finanční budoucnosti dětí 45 % rodičů.
- Předání nemovitosti v rodině bývá často spojeno se složitým vypořádáním mezi sourozenci.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Finanční start ano, ale každý si ho představuje jinak
Rodiče v Česku se na podporu svých dětí dívají různě. Celorepublikový průzkum společnosti Broker Consulting a agentury Behavio, do kterého se zapojilo 2000 respondentů, z toho 1074 rodičů ve věku 25 až 65 let, ukazuje, že neexistuje jeden převažující model. Někdo chce dítěti usnadnit vstup do dospělosti naspořenými penězi, jiný sází spíš na vzdělání a další zastává názor, že děti by si měly vlastní zázemí vybudovat bez výrazné finanční pomoci rodiny.
Právě tahle rozdílnost podle dat naznačuje, že předávání majetku mezi generacemi už není jen otázkou příjmů domácnosti. Významnou roli hrají i postoje rodičů, jejich zkušenosti a očekávání od dětí. Jak uvedl Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady, česká společnost se v tomto ohledu postupně diferencuje a přibližuje modelům známým ze západních zemí.
Česká společnost se v přístupu k mezigenerační pomoci postupně diferencuje a přibližuje modelům známým ze západních zemí.
,,U rodinných financí je důležité hlavně to, aby pomoc dětem měla jasný účel a časování. Jinou hodnotu mají peníze předané při studiu a jinou majetek, ke kterému se dítě dostane až ve středním věku.”
Spoření rodiče směřují hlavně k začátku samostatného života
Nejvýrazněji je to vidět u úspor. Mezi rodiči ve věku 25 až 39 let chce 69 % respondentů předat dětem naspořené peníze do 25 let jejich života. Takové načasování dává podle výsledků průzkumu smysl hlavně ve chvíli, kdy dítě studuje, hledá první bydlení nebo vstupuje na pracovní trh.
Rodiče přitom nejčastěji spoří menší částky. Nejrozšířenější je pravidelné odkládání do 1000 korun měsíčně. Zajímavé ale je, že i přes relativně omezené částky má mnoho rodičů pocit, že pro budoucnost dětí dělá maximum. Celkem 45 % rodičů uvádí, že pro finanční start svých dětí dělají maximum, a mezi těmi, kteří spoří méně než 1000 korun měsíčně, tento podíl činí dokonce 47 %.
Významná je i představa o tom, kolik peněz dítě vlastně potřebuje. Největší skupina rodičů se domnívá, že pro vstup do života stačí částka do 200 tisíc korun. A tady přichází háček. Průzkum tím zároveň otevírá důležitou debatu o tom, zda taková suma dnes skutečně odpovídá reálným potřebám mladých lidí.
Hlavní analytik společnosti Broker Consulting Martin Novák upozorňuje, že při pohledu na konkrétní životní kroky jde spíš o omezený finanční polštář než o plnohodnotný start. Jen akontace na první bydlení se podle něj v řadě měst pohybuje ve statisících až milionu korun. Podobně může být výrazně dražší i vzdělání, zejména pokud jde o soukromou vysokou školu nebo studium v zahraničí.
I částka do 200 tisíc korun dnes často představuje spíš omezený finanční polštář než plnohodnotný start do samostatného života.
,,Rodiče často řeší hlavně výši částky, ale stejně důležitý je i způsob jejího využití. Pokud má dítěti pomoci s bydlením nebo studiem, je potřeba přemýšlet o cíli už od začátku, ne až ve chvíli předání peněz.”
Srovnejte dětské spoření a spořicí účty
Část rodičů pomoc odmítá nebo na ni jednoduše nemá prostor
Vedle rodičů, kteří chtějí dětem něco předat, stojí poměrně silná skupina těch, kteří to neplánují. Čtvrtina rodičů podle průzkumu říká, že svým dětem žádné úspory nedala a ani je dát nehodlá. Častěji jde o rodiče s nižším vzděláním a také o ty, kteří sami od svých rodičů výraznější finanční pomoc nedostali.
Tento postoj přitom nevychází jen z finančních možností, ale i z hodnotového nastavení. Část rodičů jednoduše zastává názor, že do začátku života není nutné předávat dětem finanční rezervu a že si mají poradit samy. Dobře je na tom vidět, že rodinné finance nejsou jen o číslech, ale také o představě, co je správná výchova a jak má vypadat samostatnost.
Na druhé straně je tu velmi praktická bariéra, kterou rodiče zmiňují nejčastěji. Nedostatek peněz uvádí jako hlavní překážku při řešení finanční budoucnosti dětí 45 % z nich. Zajímavé je, že tento problém nezmiňují jen domácnosti s nižšími příjmy, ale i více než třetina rodičů s vyššími příjmy. To naznačuje, že tlak na rodinné rozpočty je silný napříč různými příjmovými skupinami.
Byt nebo dům se dětem dostává až mnohem později
U nemovitostí je situace úplně jiná. Zatímco peníze chtějí rodiče předávat relativně brzy, u bytů a domů se pomoc posouvá do mnohem pozdější fáze života. Podle průzkumu téměř polovina rodičů plánuje předat nemovitost až po 45. roce života dítěte. Nemovitost tak v českých rodinách často nefunguje jako nástroj pro start do dospělosti, ale spíš jako součást dědictví.
Ekonom investiční společnosti INVESTIKA Vít Hradil k tomu poznamenává, že je to vlastně logické. Nemovitost je pevně spojená s konkrétní lokalitou a dítě nemusí chtít žít tam, kde si bydlení zvolili rodiče. Pokud by navíc rodiče předávali nemovitost ještě během ekonomicky aktivního života, museli by sami řešit náhradní bydlení v dostupnosti zaměstnání, což obvykle nedává velký smysl.
Zkušenosti současných rodičů zároveň ukazují, že ani v minulosti nešlo o běžný standard. Byt nebo dům od rodičů získalo zhruba 10 % respondentů. Spoření založené rodiči uvádí přibližně 4 % lidí a investice jen asi 3 %. Mezigenerační předávání většího majetku tedy v českém prostředí rozhodně není samozřejmostí.
„U nemovitostí je vždy potřeba počítat s tím, že jejich předání není jen emocionální téma, ale i velmi praktická realitní otázka. Roli hraje poloha, využitelnost i to, zda majetek skutečně pomůže dítěti v jeho vlastním životním plánu,“ říká Jiří Krejčí, odborník na reality portálu realingo.cz.
Dědictví může rodinu spojit i rozdělit
Předání nemovitosti v rodině často neznamená jen zisk majetku, ale také potřebu vypořádat se s ostatními sourozenci. Průzkum ukazuje, že přibližně každý čtvrtý respondent, který v minulosti získal nemovitost od rodičů, se musel finančně vyrovnat s ostatními sourozenci. To mohlo probíhat vyplacením z vlastních úspor, postupným splácením nebo prodejem části majetku.
Zhruba polovina z těchto lidí přitom popisuje vypořádání dědictví jako nepříjemnou nebo komplikovanou zkušenost. Právě tady se ukazuje, že odkládané rozhodování o majetku může v rodině způsobit dlouhodobé napětí. Ekonom České spořitelny Michal Skořepa v této souvislosti upozorňuje, že neochota rodičů jasně uspořádat rozdělení dědictví mezi děti patří k největším selháním, kterých se mohou dopustit.
- Vypořádání dědictví může znamenat nutnost vyplatit sourozence.
- Řešením bývá použití vlastních úspor, splácení nebo prodej části majetku.
- Nejasně nastavené rozdělení majetku často vede k rodinným sporům.
Z výsledků výzkumu je proto zřejmé, že načasování i forma pomoci dětem mají v rodinách zásadní význam. Peníze rodiče častěji spojují se začátkem samostatného života, zatímco nemovitosti zůstávají převážně majetkem předávaným až později, často až v rámci dědictví nebo daru. U nemovitostí navíc bývá citlivé i to, jak se nastaví vztahy mezi sourozenci, zvlášť když rodiče převedou majetek jen na jedno dítě a ostatní očekávají vyrovnání. Právě proto je užitečné znát i pravidla pro darovaný dům pro jedno dítě.
Zdroj: ČTK