Ministerstvo financí čeká vyšší daňové inkaso, firemní daň má ale příští rok klesnout

Co si z článku odnést

• Ministerstvo financí očekává v příštím roce růst inkasa všech hlavních daní kromě daně z příjmu právnických osob.
• Celkové fiskální příjmy by se měly meziročně zvýšit přibližně o 125 miliard korun.
• Daň z příjmu právnických osob má klesnout z letošních 360,1 miliardy korun na 352 miliard korun.
• Naopak daň z příjmu fyzických osob by měla vzrůst na 334,1 miliardy korun a DPH na 686,6 miliardy korun.
• Výrazně má růst i výběr sociálního a zdravotního pojištění, přičemž sociální pojistné má v roce 2029 poprvé překročit bilion korun.
• Uváděná čísla se týkají úrovně veřejných rozpočtů, protože část daní je sdílená mezi stát, obce a kraje.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Odebírat

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Růst příjmů veřejných rozpočtů potáhnou hlavně DPH a pojistné

Podklady pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy ukazují, že stát v příštím roce počítá s dalším posílením příjmové strany veřejných rozpočtů. Hlavní roli má sehrát především vyšší inkaso daně z přidané hodnoty, daně z příjmu fyzických osob a povinného pojistného. Právě tyto položky mají podle predikce patřit k nejdůležitějším zdrojům růstu.

U daně z přidané hodnoty ministerstvo financí očekává, že po letošních 655,3 miliardy korun stoupne příští rok výběr na 686,6 miliardy korun. Ve střednědobém výhledu má její inkaso dál růst až na 750,1 miliardy korun v roce 2029. DPH tak zůstává jedním z nejstabilnějších a zároveň nejsilnějších pilířů daňových příjmů. Bez velkého překvapení, ale o to důležitější.

Na čem mají stát příjmy rozpočtů

,,Pro domácnosti i firmy je důležité sledovat, že veřejné rozpočty budou podle predikce dál stát hlavně na spotřebě a odvodech z práce. Právě růst DPH a pojistného ukazuje, kde stát očekává největší příjmovou sílu ekonomiky”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Firemní daň jako jediná klesne

Z hlavních daní představuje výjimku daň z příjmu právnických osob. Letos by její inkaso mělo podle predikce dosáhnout 360,1 miliardy korun, zatímco příští rok se očekává pokles na 352 miliard korun. Jde o jedinou hlavní daň, u níž ministerstvo financí počítá s meziročním snížením výběru.

Neznamená to ale, že by firemní daň mířila dolů dlouhodobě. A tady přichází podstatný detail: od roku 2028 má výběr korporátní daně znovu růst a v roce 2029 by měl dosáhnout 414,6 miliardy korun. Predikce tak ukazuje spíše krátkodobé oslabení než trvalý propad.

V tabulce ministerstva je tato položka vedena včetně daně z neočekávaných zisků, avšak bez daně z příjmu právnických osob placené obcemi a kraji. Vedle toho se v dalších letech objevuje také dorovnávací daň v rámci minimálního zdanění velkých skupin podniků, která má od roku 2026 přinášet 1 až 2 miliardy korun ročně.

Daň z příjmu právnických osob je jedinou hlavní daní, u které ministerstvo pro příští rok očekává meziroční pokles inkasa.

Příjmy od zaměstnanců a spotřebitelů mají dál sílit

U daně z příjmu fyzických osob je výhled opačný než u firem. V příštím roce by stát měl vybrat 334,1 miliardy korun, tedy meziročně o 20,3 miliardy korun více. Do roku 2029 pak má inkaso této daně vzrůst na 383,3 miliardy korun. Je z toho dobře vidět, že jedním z hlavních motorů příjmů veřejných rozpočtů zůstávají odvody navázané na příjmy obyvatel.

Růst se očekává také u spotřebních daní, i když tady už bude podstatně mírnější. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů má příští rok vzrůst o 1,5 miliardy korun na 96,1 miliardy korun. U tabákových výrobků se čeká zvýšení o 2,2 miliardy korun na 63,3 miliardy korun. V dalších letech už ale ministerstvo předpokládá spíše stagnaci těchto příjmů. Žádná velká jízda, spíš pozvolný posun.

Co z čísel plyne pro lidi

,,Z pohledu veřejných financí je vidět, že stát nadále spoléhá na široce rozprostřené příjmy od obyvatel a spotřeby. Pro běžného člověka to není jen rozpočtová statistika, ale i signál, jak významné jsou pro financování systému odvody ze mzdy a každodenních nákupů”

Miroslav Majer

CEO Banky.cz

Porovnejte si podnikatelské účty pro firmy

Nejvýraznější nárůst má přinést sociální pojištění

Významnou část očekávaného růstu příjmů nepředstavují jen daně, ale také povinné pojistné. Na sociálním pojištění by se mělo příští rok vybrat 920,8 miliardy korun po letošních 868,6 miliardy korun. V roce 2029 pak podle predikce výběr této položky poprvé překročí hranici 1 bilionu korun a dosáhne 1 013,3 miliardy korun.

Také u veřejného zdravotního pojištění ministerstvo očekává růst. Bez započtení plateb za státní pojištěnce by měl výběr stoupnout na 418,3 miliardy korun, což je o 22,6 miliardy korun více než letos. Platba za státní pojištěnce má příští rok vzrůst na 161,4 miliardy korun oproti letošním 158,2 miliardy korun.

Nejrychleji mají podle predikce růst odvody na sociální pojištění, které by v roce 2029 mohly poprvé překročit jeden bilion korun.

Jak se mají podle predikce vyvíjet hlavní příjmové položky

• Daň z příjmu fyzických osob má vzrůst z 313,8 miliardy korun v roce 2026 na 383,3 miliardy korun v roce 2029.
• Daň z příjmu právnických osob má v roce 2027 klesnout na 352 miliard korun, poté ale znovu růst až na 414,6 miliardy korun v roce 2029.
• DPH má postupně stoupnout z 655,3 miliardy korun letos na 750,1 miliardy korun v roce 2029.
• Pojistné na sociální pojištění má během sledovaného období narůst z 868,6 miliardy korun na více než 1 bilion korun.
• Pojistné na veřejné zdravotní pojištění bez státního pojištěnce má do roku 2029 vzrůst na 458,7 miliardy korun.

Sdílené daně neznamenají příjem jen pro stát

Důležitou součástí celé predikce je také metodika, podle níž jsou data prezentována. Daňové příjmy jsou odhadovány na úrovni veřejných rozpočtů, nikoliv pouze státního rozpočtu. To znamená, že některé výnosy nejsou určeny výhradně státu, ale rozdělují se také mezi obce a kraje.

To je při čtení celkových čísel docela podstatné. Vyšší inkaso sdílených daní totiž automaticky neznamená, že celá částka skončí v centrální státní kase. Predikce tak ukazuje širší obrázek financování veřejného sektoru, do něhož vedle státu vstupují i další úrovně samosprávy.

Uváděná čísla zachycují příjmy veřejných rozpočtů jako celku, takže část sdílených daní připadá také obcím a krajům.

Vedle hlavních daní a pojistného zahrnuje přehled i další položky, například ostatní spotřební daně, majetkové a silniční daně nebo ostatní daně a poplatky. Jejich objem je oproti hlavním příjmovým kategoriím výrazně nižší, ale i ony dotvářejí celkový obraz fiskálních příjmů České republiky v následujících letech.

Zdroj: ČTK