Nová pravidla pro půjčky: strop RPSN, bonita i reklama

Produkt		Naše hodnocení:		RPSN 5 000 Kč	Splátka 5 000 Kč	Max. výše úvěru
Doporučujeme	První půjčka Zaplo zdarma Více informací	Naše hodnocení 88 % Velmi dobré Přečíst recenzi	První půjčka zdarma	0 %	5 000 Kč	16 000 Kč
Doporučujeme	Půjčka Kamali Více informací	Naše hodnocení 85 % Velmi dobré Přečíst recenzi	Mám zájem	49 %	5 165 Kč	20 000 Kč
Doporučujeme	Razdva půjčka Více informací		Mám zájem	206 %	-	250 000 Kč
Doporučujeme	Půjčka Zaplo Více informací		První půjčka zdarma	1 141 %	6 150 Kč	30 000 Kč
	Flexibilní půjčka Více informací	Naše hodnocení 35 % Průměrný Přečíst recenzi	Mám zájem	300 %	5 604 Kč	80 000 Kč

Co si z článku odnést

• Novela zákona o spotřebitelském úvěru prošla Sněmovnou (11. 9. 2026) i Senátem (21. 10. 2026), čeká ji prezident. Účinnost má být od 1. 2. 2027. Zavádí strop pro RPSN a celkové náklady půjček.
• U menších krátkodobých úvěrů se nebude sledovat jen úrok, ale celkové náklady úvěru.
• Ministerstvo financí tvrdí, že návrh odpovídá dosavadní judikatuře a má omezit přemrštěně drahé půjčky.
• Nebankovní poskytovatelé varují, že část nízkopříjmových klientů může po změně ztratit přístup k legálním úvěrům.
• Mění se i pravidla pro spory o chybné posouzení úvěruschopnosti dlužníka.
• Věřitelé budou muset při potížích se splácením častěji nabídnout řešení místo okamžitého vymáhání.
• Nově bude platit vyvratitelná domněnka úvěruschopnosti: kdo úvěr zcela splatil, byl úvěruschopný. U úvěrů na bydlení a ze stavebního spoření stačí 18 měsíců splácení.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Odebírat

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Novela reaguje na evropskou směrnici i dlouhodobé problémy trhu

Ministerstvo financí předložilo novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která převádí do českého práva evropskou směrnici CCD2. Ta má posílit ochranu spotřebitele a rozšiřuje dohled i na další formy financování, například odložené platby typu buy now, pay later nebo některé leasingové smlouvy s právem odkupu. V českém prostředí ale novela znovu otevírá i staré spory o to, kde končí ochrana klienta a kde začíná omezení přístupu k financím.

Pro běžného spotřebitele bude nejviditelnější změnou zavedení cenového stropu, který má zabránit extrémně drahým půjčkám a nepřiměřeným nákladům. Dosud se hranice přiměřenosti často posuzovala až zpětně podle soudní praxe a dobrých mravů. Nově má být limit mnohem jasnější už při uzavření smlouvy.

Jasnější cena závazku

,,U půjček není největší problém jen samotná výše splátky, ale hlavně to, když klient dopředu nevidí skutečnou cenu závazku. Jasně nastavený strop může trh zpřehlednit, pokud zároveň nepovede k vytlačení části lidí mimo regulovaný sektor.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

„U půjček není největší problém jen samotná výše splátky, ale hlavně to, když klient dopředu nevidí skutečnou cenu závazku. Jasně nastavený strop může trh zpřehlednit, pokud zároveň nepovede k vytlačení části lidí mimo regulovaný sektor,“ říká Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.

Jak má fungovat strop na úroky a náklady úvěru

Novela rozlišuje mezi standardními spotřebitelskými úvěry a malými krátkodobými půjčkami. U běžných úvěrů se má zastropovat roční procentní sazba nákladů, tedy RPSN. U menších a krátkodobých půjček do 20 tisíc korun se nebude sledovat jen procentní vyjádření, ale přímo maximální celková cena úvěru.

Podle schváleného textu nesmí RPSN u úvěrů jiných než na bydlení při sjednání přesáhnout čtyřnásobek repo sazby České národní banky zvýšené o osm procentních bodů. Pro výpočet se bere repo sazba platná první den kalendářního pololetí, v němž se úvěr sjednává, nejméně však 4 %. Při této spodní hranici vychází strop 48 %, ministerstvo financí ho odhaduje na zhruba 50 %. Malé krátkodobé půjčky mají místo stropu RPSN strop celkových nákladů (viz níže).

Porovnejte si nebankovní půjčky online

U menších krátkodobých úvěrů se nově nemá hlídat jen úrok, ale celková cena půjčky včetně poplatků a dalších plateb.

U krátkodobých půjček se splatností do 12 měsíců má být limit složen z paušální částky 2000 korun a další části vypočtené podle výše úvěru, koeficientu a délky jeho trvání. Smyslem je zabránit tomu, aby se extrémní cena půjčky neschovávala v poplatcích, administrativních nákladech nebo jiných vedlejších platbách.

Praktický příklad: u půjčky 10 000 Kč na půl roku by při sazbě 48 % mohly celkové náklady činit nejvýš 4 400 Kč (2 000 Kč plus 10 000 Kč × 0,5 roku × 0,48).

Pokud poskytovatel strop poruší, nebude mít nárok na sjednanou cenu úvěru, ale jen na úrok odvozený od repo sazby ČNB platné v den podpisu smlouvy. Pro věřitele jde o významnou sankci, která je má motivovat k dodržování limitů od samého začátku.

Pomůže ochrana spotřebitelům, nebo ubere legální možnosti

Právě tady se názory státu, dluhových poradců a nebankovních firem nejvíc rozcházejí. Ministerstvo financí argumentuje tím, že navržený strop se drží při horní hranici dosavadní judikatury a není přehnaně přísný. Podle tohoto výkladu nejde o revoluci, spíš o přesnější přepsání toho, co už dnes soudy považují za přípustné.

Nebankovní poskytovatelé sdružení v Asociaci poskytovatelů nebankovních úvěrů ale tvrdí opak. Podle nich může být cenový strop pro rizikovější klienty příliš nízký, protože náklady na obsluhu a riziko nesplácení jsou u této skupiny vyšší. Varují, že část domácností, které dnes získají legální malou půjčku, po změně neuspěje a začne hledat peníze mimo regulovaný trh.

Nebankovní sektor varuje, že přísnější cenový strop může část nízkopříjmových domácností vytlačit z legálního trhu do méně transparentních forem financování.

Největší riziko by se podle kritiků mohlo týkat nízkopříjmových domácností, které půjčkou řeší nenadálé výdaje, například opravu spotřebiče, kauci na bydlení nebo výpadek příjmu. Pokud jim legální poskytovatel nevyhoví, problém nezmizí. Jen se může přesunout k méně transparentním a hůře vymahatelným formám financování. A v tom je právě háček.

Regulace má i své limity

,,Cenová regulace dává smysl tam, kde brání zjevně nepřiměřeným nákladům. Současně ale platí, že trh s úvěry funguje i na vyhodnocování rizika. Když se prostor pro nacenění rizika příliš zúží, část žadatelů prostě přestane být pro regulovaný sektor financovatelná.”

Miroslav Majer

CEO Banky.cz

„Cenová regulace dává smysl tam, kde brání zjevně nepřiměřeným nákladům. Současně ale platí, že trh s úvěry funguje i na vyhodnocování rizika. Když se prostor pro nacenění rizika příliš zúží, část žadatelů prostě přestane být pro regulovaný sektor financovatelná,“ upozorňuje Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.

Nově se změní i spory o úvěruschopnost

Vedle cenového stropu patří k nejdůležitějším bodům novely také úprava posuzování úvěruschopnosti. Banky a úvěrové společnosti mají už dnes povinnost ověřit, zda klient bude schopný úvěr splácet. Jenže právě tady se v praxi často vedou spory o to, zda tento proces proběhl dostatečně pečlivě a zda byly použity správné podklady.

Současná úprava je pro věřitele velmi tvrdá. Pokud se prokáže pochybení při posouzení úvěruschopnosti, může být smlouva považována za neplatnou a klient pak vrací jen jistinu bez úroků, a to v době odpovídající jeho možnostem. Tento mechanismus se v posledních letech stal častým předmětem sporů před finančním arbitrem.

Právě zde novela mění pravidla hry, jinak, než se původně uvádělo. Informace, že by dlužník musel prokazovat, že by bez chyby věřitele úvěr nedostal, se ve schváleném textu nepotvrdila: změna § 87 odst. 1 o neplatnosti smlouvy v něm není. Novela do § 87 vkládá nový odstavec 2 s domněnkou úvěruschopnosti.

Podle něj se má za to, že spotřebitel byl v době poskytnutí úvěru úvěruschopný, pokud úvěr zcela splatil. U účelových úvěrů na bydlení a úvěrů ze stavebního spoření (§ 2 odst. 2 písm. b) a c) zákona) stačí, aby sjednané splátky splácel alespoň 18 měsíců od poskytnutí úvěru. U úvěru poskytnutého 1. března 2027 by tak 18 měsíců uplynulo 1. září 2028. Neúčelová hypotéka zajištěná jen nemovitostí (takzvaná americká hypotéka) pod toto pravidlo nespadá, domněnka se na ni vztahuje až po úplném splacení.

Jde o domněnku vyvratitelnou. Spotřebitel, který tvrdí, že úvěr ve skutečnosti splácet nemohl, ji může u soudu vyvracet. U malých a krátkodobých úvěrů se podle ministerstva financí neuplatní vůbec. To může podstatně omezit pozdější napadání už doplacených smluv. Spotřebitelské organizace to kritizují jako oslabení ochrany klientů, zatímco poskytovatelé vítají větší právní jistotu.

Platí domněnka i pro starší úvěry?

Podle přechodných ustanovení se úvěr sjednaný před účinností zákona řídí dosavadním zněním. Domněnka se tedy podle textu týká úvěrů sjednaných od 1. února 2027, na smlouvy uzavřené dříve se nevztahuje. Jak soudy přechodné ustanovení vyloží, ukáže až praxe.

Co se změní v reklamě a při problémech se splácením

Evropská směrnice i česká novela dopadají také na marketing úvěrů. Podle schváleného textu nesmí reklama na spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení naznačovat, že úvěr zlepší finanční situaci spotřebitele, nepravdivě naznačovat, že zvýší jeho finanční zdroje, nahradí úspory nebo zvýší životní úroveň, ani tvrdit, že dosud nesplacený úvěr nebo záznam v registru má na posouzení úvěruschopnosti malý či žádný vliv.

Reklama na tyto úvěry musí zároveň obsahovat jasné a zřetelné varování ve znění „Pozor! Půjčit si peníze stojí peníze“, případně jiné sdělení se stejným významem. Reklamy tak mají jasněji připomínat, že úvěr není běžný spotřební produkt, ale závazek spojený s náklady a rizikem.

Důležitá je i oblast vymáhání a práce s klientem v prodlení. Novela počítá s tím, že věřitel bude muset ve vhodných situacích nabídnout dlužníkovi přiměřené opatření, které pomůže situaci stabilizovat. Může jít například o odklad splátek, úpravu splátkového kalendáře nebo prodloužení doby splatnosti. Současně by měl klient dostat informaci o dostupném dluhovém poradenství.

Kde novela míří na praktické změny pro klienty

Slabým místem zůstávají zastřené půjčky na IČO

Na jednom problému se překvapivě shodují spotřebitelské organizace i část poskytovatelů. Novela zatím dostatečně neřeší takzvané zastřené půjčky na IČO, tedy úvěry formálně sjednané pro podnikání, které ale ve skutečnosti slouží k osobní spotřebě. Na tyto případy se nevztahuje stejná spotřebitelská ochrana ani dohled České národní banky.

Pokud se zpřísní spotřebitelské úvěry, ale neomezí zastřené podnikatelské půjčky, může se část problému přesunout mimo hlavní regulovaný rámec.

Právě v této oblasti se často objevují nejproblematičtější nabídky. Klient, který by jako spotřebitel neprošel standardním schvalováním, může být nasměrován do podnikatelského režimu, kde ztrácí řadu důležitých práv. Nemá například stejnou ochranu při předčasném splacení, při sankcích za prodlení nebo při zajištění nemovitostí.

Pokud stát zpřísní legální spotřebitelské úvěry, ale současně neuzavře prostor pro zastřené podnikatelské půjčky, může se část problému jen přesunout jinam. Z hlediska ochrany domácností je to jeden z bodů, který bude v dalších debatách klíčový.

Kdy by nová pravidla mohla začít platit

Novelu schválila Sněmovna 11. září 2026 a Senát 21. října 2026, zbývá podpis prezidenta a vyhlášení ve Sbírce zákonů. Schválený text počítá s účinností od 1. února 2027, tedy později než 20. listopadu 2026, od kdy se mají pravidla evropské směrnice CCD2 uplatňovat. Část trhu ale upozorňuje, že změn je hodně a času na implementaci nemusí být nazbyt.

To se týká zejména úprav produktových podmínek, přenastavení scoringových modelů, revize smluvní dokumentace i reklamních kampaní. Pro banky a velké licencované poskytovatele to bude administrativně náročné, ale zvládnutelné. Složitější to může být pro menší subjekty, které budou muset během relativně krátké doby změnit celý obchodní model.

Pro spotřebitele bude nejdůležitější sledovat jednu věc: nová pravidla nemusí automaticky znamenat levnější půjčku pro každého, ale spíše jinak nastavený trh, v němž část drahých úvěrů zmizí a část žadatelů narazí na přísnější síto. O to důležitější bude porovnávat nabídky, rozumět RPSN, ověřovat licenci poskytovatele a v případě potíží řešit splácení včas, ještě než se dluh přelije do sankcí a vymáhání.

Zdroje

• mesec.cz: [Strop na úvěry může změnit trh s půjčkami: nekomu pomůže, jiným zkomplikuje přístup k úvěru] (18.03.2026)
• mfcr.cz: [Vyhodnocení konzultace k CCD2] (18.03.2026)
• epravo.cz: [Novela zákona o spotřebitelském úvěru – zásadní regulační průlom] (18.03.2026)
• komora.cz: [27/25 – Uplatněné připomínky] (18.03.2026)
• greats.cz: [Spotřebitelské úvěry a regulace odložených plateb] (18.03.2026)
• psp.cz: Sněmovní tisk 145 Novela z. o spotřebitelském úvěru - EU (23.10.2026)