Dopad nových emisních povolenek na peněženky domácností: kolik zaplatíme a jak se připravit
6 min. čtení
Redakce Banky.cz
Krátce před spuštěním rozšířeného evropského systému emisních povolenek pro budovy a silniční dopravu se znovu řeší, co to udělá s rozpočty domácností. Podle nové studie PwC pro Ministerstvo životního prostředí z 16. 10. 2025 mají nové povolenky zvýšit průměrné měsíční výdaje domácností o 200 až 400 Kč. Jde o odhad, který se může lišit podle typu bydlení a způsobu vytápění i podle vývoje cen energií. V článku vysvětlujeme, odkud se náklady berou, kdo pocítí změnu nejvíce a jak riziko rozumně řídit.
Co si z článku odnést
- Nové emisní povolenky pro budovy a silniční dopravu (tzv. ETS2) se pravděpodobně promítnou do cen tepla, plynu a fosilních paliv pro dopravu.
- Odhadovaný dopad 200–400 Kč měsíčně na domácnost je průměr – skutečný nárůst výdajů bude silně záviset na spotřebě, typu vytápění a chování domácnosti.
- Start ETS2 se očekává v roce 2027 s možností odkladu při mimořádných podmínkách; přesná finální podoba implementace v ČR ovlivní výslednou cenotvorbu.
- Některé domácnosti nicméně mohou doplatit více (vyšší spotřeba plynu, samostatné domy), jiné méně (nízká spotřeba, účinné zdroje, bytová zástavba).
- EU plánuje sociální kompenzace přes Sociální klimatický fond a státy mohou cílit podporu na zranitelné skupiny.
- Smysl dává preventivní úspora energie, optimalizace smluv a rozpočtová rezerva pro vyšší účty.
Co pro domácnosti znamenají nové povolenky
Rozšíření systému EU ETS do oblasti budov a silniční dopravy (často označované jako ETS2) přenáší uhlíkovou cenu na dodavatelském konci řetězce – na distributory paliv a tepla. Ti následně promítnou novou položku do koncových cen. Prakticky to znamená, že topení z fosilních zdrojů a pohonné hmoty ponesou náklad spojený s vypouštěním CO₂, zatímco nízkoemisní a bezemisní řešení budou relativně zvýhodněna.
Základní logika je stejná jako u stávajícího ETS pro elektrárny a průmysl: čím více emisí, tím vyšší cena povolenky a tlak na úspory a dekarbonizaci. Pro domácnosti je klíčové, že náklad se neúčtuje jednotlivě každé rodině, ale je zahrnut v ceně komodity – zemního plynu, tepla v CZT, LPG, nafty či benzínu. Vliv na elektřinu může být nepřímý skrze strukturu výroby a tržní efekty, protože elektřina je již v ETS dnes.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
„Průměr 200–400 korun měsíčně dobře ilustruje řád dopadu, ale realita bude rozfázovaná a nerovnoměrná: dům vytápěný plynem pocítí víc než malý byt s nízkou spotřebou tepla,“ říká Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz. „Rozhodující bude konkrétní spotřeba a cenová politika dodavatelů v daném roce.“
„Z pohledu rodinného rozpočtu je správná reakce dvojkolejná: krátkodobě si vytvořit rezervu pro vyšší účty, dlouhodobě snižovat energetickou náročnost bydlení. Tím se domácnost stává méně citlivou na uhlíkovou i tržní složku ceny,“ doplňuje Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.
„A nezapomínejme na hypotéky: i relativně malý růst pravidelných výdajů může u části žadatelů snížit bonitu. Úspora energií tak není jen o ekologii, ale i o lepší průchodnosti úvěrem,“ upozorňuje Marek Pavlík, zakladatel a CEO portálu hypotecnikalkulacka.cz.
Je fér dodat, že údaj 200–400 Kč vychází z čerstvé studie PwC pro MŽP (16. 10. 2025). Celé znění studie v době uzávěrky článku nebylo veřejně dostupné, proto výši dopadu chápeme jako odhad zatížený nejistotou. Na výslednou cenu bude mít vliv tržní cena povolenky v ETS2, spotřeba domácnosti, daňová struktura i způsob lokální implementace v ČR.
Kolik to může dělat v praxi
Průměrný rámec 200–400 Kč měsíčně dává smysl, ale rozptyl může být výrazný. Uvažujme několik typových situací. V bytě napojeném na centrální zásobování teplem (CZT) bude dopad záviset na palivovém mixu teplárny a účinnosti rozvodů. Pokud teplárna topí převážně plynem či uhlím, uhlíková složka bude zřetelnější než v případě teplárny s vyšším podílem biomasy nebo odpadního tepla. U rodinného domu s plynovým kotlem se dopad projeví přímo v ceně plynu – čím vyšší spotřeba v MWh, tím vyšší měsíční nárůst v korunách.
Domácnosti s nízkou spotřebou (zateplený byt, kvalitní regulace, dobré návyky) mohou zůstat blíže spodní hranici odhadu. Naopak velký, hůře izolovaný dům na plyn se může dostat nad průměr. V dopravě je vliv ETS2 patrný v cenách benzínu a nafty – pro rodiny s intenzivním dojížděním autem se roční součet navýšení zohlední i v rozpočtu na mobilitu. Železnice či MHD tímto efektem netrpí stejným způsobem, takže přesun části cest do veřejné dopravy může část dopadu zbrzdit.
Důležité je, že ETS2 je navržen s prvky cenové stabilizace, aby nedošlo k extrémním výkyvům. V raných letech má fungovat mechanismus, který při vyšší ceně povolenky uvolní dodatečné povolenky a sníží tlak na cenu. Zároveň evropská legislativa počítá se Sociálním klimatickým fondem – nástrojem, který má pomoci členským státům financovat cílené kompenzace a investice pro zranitelné domácnosti a malé podniky. Konkrétní dostupnost a parametry podpory v ČR však budou záviset na vládním nastavení programů.
Kde se náklady promítnou nejvíce
Rozdíly napříč domácnostmi způsobí hlavně energetická náročnost bydlení a zdroj tepla. Z praktického pohledu půjde nejčastěji o tyto oblasti:
- Teplo z CZT podle palivového mixu (plyn, uhlí, biomasa, odpadní teplo)
- Zemní plyn pro vytápění a ohřev vody v rodinných a bytových domech
- Pohonné hmoty pro silniční dopravu (nafta, benzín), včetně firemních flotil promítaných do cen služeb
- LPG a další fosilní paliva používaná v domácnostech
- Elektřina nepřímo přes trh a výrobní mix, protože sama je již v ETS – nepřímý efekt se může lišit v čase
Nelze opomíjet, že některé obce a teplárny mají pokročilejší nízkouhlíkovou strategii, která jejich zákazníkům přinese menší citlivost na cenu povolenek. Na druhé straně stojí méně modernizované zdroje, kde se bude vyplácet uvažovat o zateplení, regulaci a chytrém řízení spotřeby na straně domácnosti.
Jak dopad tlumit bez nákladných investic
Ne každá úspora znamená velký kapitálový výdaj. Začněte jednoduchou optimalizací: snižte požadovanou teplotu v místnostech o 1 °C, zkraťte dobu vytápění tam, kde to jde, a využijte termostatické hlavice. Pravidelný servis kotle zlepší účinnost a sníží zbytečné prohořívání peněz komínem. U CZT zkontrolujte nastavení bytové regulace a zvyky při větrání – krátké intenzivní větrání je účinnější než dlouhé pootevření okna. V dopravě zkuste plánovat cesty a sdílení – méně jízd, více kilometrů v jednom autě a část cest přesměrovaná na MHD nebo kolo dává rychlý efekt.
Další úroveň je tarifní a smluvní. Sledujte nabídky dodavatelů a jejich cenové vzorce včetně pravidel valorizace. Fixace může dávat smysl v době, kdy je trh relativně klidný a rozdíly mezi fixem a spotem nejsou dramatické. Při volbě tarifu hraje roli i profil spotřeby – během vytápěcí sezóny se liší špičky a minima, což může ukázat na nutnost upravit zálohy. Jakmile budou jasné podmínky české implementace ETS2, je rozumné přepočítat si optimální výši záloh, abyste předešli vysokým nedoplatkům.
Smysl mají i drobné investice s rychlou návratností: utěsnění oken a dveří, doplnění izolace v místech úniků, výměna sprchové hlavice za úspornější, nákup pokojového teploměru, který reálně ukáže, zda nepřetápíte. Dlouhodobě pak stojí za pozornost programy typu Nová zelená úsporám, které snižují vstupní náklady na zateplení, fotovoltaiku, tepelná čerpadla a další opatření. Každý trvale ušetřený kilowatthodina snižuje citlivost domácnosti na uhlíkovou i tržní složku ceny.
Načasování a co sledovat v roce 2027 a dál
Evropská dohoda počítá se spuštěním ETS2 v roce 2027, s možností odkladu na 2028, pokud by panovaly mimořádně nepříznivé tržní podmínky. Systém má prvky cenové stabilizace, aby nedocházelo k extrémním šokům, ale detailní dopad do českých cen určí až prováděcí pravidla, lokální daně a poplatky, rozhodnutí dodavatelů a vývoj cen povolenek.
Vyplatí se průběžně sledovat tři věci. Za prvé, co přesně říká česká legislativa a cenové rozhodnutí dodavatelů ve vašem regionu. Za druhé, jak se vyvíjí cena povolenky a velkoobchodní ceny energií, protože obě proměnné ovlivňují konečný účet. Za třetí, jaké cílené kompenzace a investiční programy jsou dostupné pro nízkopříjmové a energeticky zranitelné domácnosti – odlevčí vašemu rozpočtu i emisím.
Rozpočet domácnosti
Z pohledu finanční hygieny je vhodné počítat se scénářem, že účty za energie i mobilitu mohou po roce 2027 přidat k průměru domácnosti stovky korun měsíčně. Doporučujeme proto držet likvidní rezervu alespoň ve výši tří až šesti měsíčních výdajů. Pokud víte, že vás energie tvoří velkou položku, zvažte navýšení rezervy o částku odpovídající 3–6 měsícům očekávaného nárůstu. Tím získáte čas a klid na smysluplná opatření – od úprav návyků po modernizaci bydlení.
Rozpočet upravujte postupně. Přesměrujte část příjmů do záloh, pokud očekáváte růst plateb, a průběžně porovnávejte skutečnou spotřebu s plánem. Máte-li hypotéku nebo o ní uvažujete, pracujte s konzervativnějším scénářem pravidelných výdajů. Vyšší fixní náklady znamenají přísnější limity pro posouzení bonity; naopak nižší energetická náročnost bydlení je výhodou při vyjednávání o podmínkách a snižuje riziko budoucích dluhů z energií.