Banky.cz Banky.cz Články Peníze Ekonomika ČR 1993-2016

Ekonomika ČR 1993-2016

Ekonomika ČR 1993-2016
14.1.2017, Peníze

Portál Banky.cz přináší přehled klíčových parametrů ekonomiky za posledních 24 let. Růst HDP, inflace, nezaměstnanost a schodky státního rozpočtu. Vládla lépe pravice nebo levice? A jak naložit s přebytkem rozpočtu za loňský rok?

Hospodaření pravice a levice

Nejen politici v Otázkách Václava Moravce ale i lidé se často přou o to, která vláda nasekala větší schodky státního rozpočtu a za koho se žilo lépe. Níže uvádíme kompletní přehled klíčových parametrů ekonomiky. Srovnávání pravice s levicí nebude nikdy dokonalé díky několikaletým efektům zpoždění (když jeden nastaví nová pravidla hry, efekt se projeví až za několik let druhému), otevřeností naší malé exportně orientované ekonomiky a provázaností se světem (když je ekonomická krize v zahraničí, přenese se i k nám) a rozdílným množstvím investic do infrastruktury. Navíc obě politické reprezentace byly u moci za jiných okolností. Zatímco pravice řídila zemi převážně v nelehkých dobách transformace ekonomiky z centrálně plánované na tržní a celosvětové hospodářské krize, levice vládla povětšinou v dobách prosperity a růstu. 

Ekonomika ČR 1993-2016

Pravice měla oproti levici průměrný roční schodek o 10% vyšší, nicméně levice disponovala průměrně dvojnásobně vysokým hospodářským růstem. Budeme-li brát pravici a její poměr schodků rozpočtů k hospodářskému růstu jako etalon, pak měly být schodky levice poloviční. Což se dá volně interpretovat jako „co jeden ušetřil, to druhý projedl“.

Ekonomika ČR 1993-2016 (2)

Přebytek státního rozpočtu 2016

Do černých čísel se bilance státního rozpočtu během doby existence samostatného českého státu dostala jen 4x (1993, 1994, 1995 a 2016). Přebytek loňského rozpočtu nebyl výjimečný jen svou výší (60 mld. Kč – nejvíce v historii), ale i tím, že utnul velmi dlouhé období posledních 20 let života na dluh. Investovalo se pravda méně do infrastruktury, což se díky složitosti stavebního zákona, resp. možnosti blokovat výstavbu nekonečným řetězcem odvolání, může stát kdekomu. Ale i kdyby se prostavělo více, rozpočet by stále končil přebytkem, byť mírnějším (20-30 mld. Kč). Nedokonalostí loňského rozpočtování byla velká chyba v predikci schodku (plánováno -70 mld. Kč, výsledek +60 mld. Kč, tedy chyba 130 mld. Kč). Tímto podstřelováním cíle trpí bohužel i rozpočet na rok 2017, který počítá se schodkem 60 mld. Kč a optimálně by měl být vyrovnaný.

Otázkou zůstává, jak s loňským přebytkem naložit. Pravicové ANO by přebytek použilo k umoření dluhu, středoví Lidovci chtějí investovat do infrastruktury a levicová ČSSD by peníze ráda projedla. Myšlenka přebytek investovat se jeví jako sympatická, ale problémem tuzemských investic není nedostatek peněz, nýbrž zdlouhavé povolování staveb. Naopak peněz je tolik, že se nestíhají ani prostavět/dotace EU vyčerpat, takže vždy před expirací vyhrazených prostředků na původně plánované potřebné stavby dochází k re-alokaci na něco méně potřebného (až zbytečného). Posilovat investice ano, ale nejdříve po úpravě stavebního zákona, která by měla zjednodušit územní a stavební řízení (novelizace legislativy původně plánována na konec roku 2016, nyní budeme rádi, stihne-li se do konce roku 2017).

Vůbec nejhorší možností je přebytek v době prosperity projíst. Ukázkový příklad finanční gramotnosti o nevhodném nakládání s penězi. Zlaté pravidlo správy financí (veřejných, firemních, rodinných) říká, že v době prosperity tvoříme z přebytků rezervu na méně příjemné období krize. ČSSD by ráda peníze převedla na důchodový účet (který končí každý rok průměrným deficitem 40 mld. Kč, takže by vše bylo projedeno za 1,5 roku) nebo do rezervy rozpočtu roku 2017 (bylo by projedeno již za 1 rok). Levice argumentuje slovy, že když se státu daří, tak by z toho lidé měli něco mít. Zde by bylo dobré připomenout, že posledních 20 let se nedařilo a stát hospodařil na dluh. Tedy logicky nynější přebytek by měl putovat coby první splátka na úmor kumulovaného dluhu. Kdyby šlo o naše peníze a rodinné finance, takto by jednal každý. Proč si ČSSD myslí, že by to s erárem mělo fungovat jinak?

Na Východ či na Západ?

Východ či Západ

Zatímco pravice má v orientaci naší země poměrně jasno, v řadách levice se stále nachází nemálo politiků a voličů (KSČM a příznivci Haškovsko-Zemanovského křídla v ČSSD), kteří za ráj na zemi považují tzv. východní komunistické režimy. Tento omyl lze přitom velmi jednoduše vyvrátit pohledem na základní ekonomické ukazatele KLDR, Venezuely, Kuby či Ruska. Ve Venezuele tento týden zdvojnásobili minimální mzdu na 300 Kč, potýkají se s hyperinflací v řádu tisíců % (bankovky se místo počítání váží) a zcela nedostupný je toaletní papír, přestože se jedná o zemi s největšími zásobami ropy na světě. KLDR válcuje permanentně hladomor. Na Kubě činí průměrná mzda 600 Kč a jezdí se auty starými půl století. Rusko coby světová velmoc válčí s dvojcifernou inflací, průměrná mzda klesla vlivem depreciace rublu na 10 000 Kč a délka dožití je o 10 let kratší než v ČR. Trápí-li nás nedostižnost životní úrovně v západních zemích, pak vězme, že orientace na Východ a reálný socialismus se nezdají být tou správnou cestou.

ANKETA k článku "Ekonomika ČR 1993-2016"

Kdo vládl lépe?
Počet odpovědí: 124

KOMENTÁŘE k článku Ekonomika ČR 1993-2016

Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.

Přidejte nový komentář

Mohlo by vás zajímat

Produktivita práce a německé mzdy

Produktivita práce a německé mzdy

26.6.2018, Peníze, Autor: Jan Budín

České mzdy stále dosahují pouze třetiny německé úrovně. Hlavním viníkem je nízká produktivita práce. Máme se ale skutečně tak špatně? Nebo se jen nevhodně srovnáme s příliš vzdálenou metou?

Vandalismus a finanční gramotnost

Vandalismus a finanční gramotnost

26.3.2018, Peníze, Autor: Jan Budín

Posprejované fasády, vysklené zastávky, poničené vozy MHD. Za řáděním vandalů nemusí být nutně jen nevybitá agrese a touha protestovat proti společnosti. Významný vliv může mít nedostatečná finanční gramotnost.

Vlaky zdarma pro děti, studenty a seniory

Vlaky zdarma pro děti, studenty a seniory

16.1.2018, Peníze, Autor: Jan Budín

Vláda chce po vzoru Slovenska zavést cestování zdarma vlaky pro děti, studenty a seniory. Jaké jsou přínosy a rizika bezplatné dopravy? A kolik by to stálo?

Základní nepodmíněný příjem

Základní nepodmíněný příjem

11.9.2017, Peníze, Autor: Jan Budín

Univerzální celoživotní dávka, na kterou by měl nárok každý. Nahradí důchod i přídavky na děti. Testuje se ve Finsku, Švýcaři naopak tento koncept odmítli v referendu. Šla by zavést v ČR? A kolik by to bylo?

Minimální mzda vzroste na 12 200 Kč

Minimální mzda vzroste na 12 200 Kč

23.8.2017, Peníze, Autor: Jan Budín

Minimální mzda bude o 1 200 Kč vyšší. Výsledných 12 200 Kč je kompromisem mezi požadavky odborů (12 500 Kč) a zaměstnavatelů (11 800 Kč). Kolik by měla činit spravedlivá minimální mzda? Jak argumentují její zastánci a odpůrci? A jak vysoké jsou nástupní platy absolventů v Praze?



Rychlé odkazy

Banky v ČR