Hypotéka

Český hypoteční trh po slabším období znovu ožívá. Spolu s návratem úvěrů na bydlení se ale stále zřetelněji ukazuje i druhý trend: část domácností si vedle hypotéky sjednává ještě spotřebitelský úvěr na bydlení, aby pokryla vlastní zdroje, rekonstrukci, vybavení nebo náklady spojené se stěhováním. Právě tahle kombinace začíná být citlivá nejen pro banky, ale i pro regulátora, protože mění celkovou odolnost rodinných rozpočtů.

Program Nová zelená úsporám (NZÚ) má finální podobu a vstoupil do nové etapy. Pro běžné domácnosti se dotace ruší, místo nich stát nabídne jen bezúročný úvěr. Přímé dotace zůstávají jen zranitelným domácnostem (v podprogramu NZÚ Light). Příjem žádostí se otevírá 25. června 2026, domácnosti už nyní mohou začít s přípravou. Co si pohlídat a na koho se obrátit?

Ještě před rokem se solární panely prodávaly za historicky nejnižší ceny. Dnes se situace otočila o sto osmdesát stupňů. Kdo plánuje pořídit fotovoltaiku na střechu, stojí před otázkou, která nemá jednoduchou odpověď: nakoupit teď, nebo počkat, až ceny zase klesnou? Podle odborníků to tentokrát vypadá, že čekání se nevyplatí. 

Vlastní byt nebo dům zůstává pro velkou část Čechů symbolem jistoty. Nová evropská data ale ukazují, že právě v Česku slábne víra, že je tento cíl vůbec dosažitelný. Skepsi přitom nepohání jen nálada ve společnosti, ale i tvrdá čísla o cenách nemovitostí, mzdách a podmínkách hypoték.

Tři, čtyři nebo pět procent. To vůbec nezní dramaticky, spíš naopak. Přesto se u hypotéky běžně stává, že vrátíte bance skoro dvojnásobek toho, co jste si původně půjčili. Kde se ten obrovský rozdíl bere? A proč to, co vypadá jako rozumná sazba, vede ve skutečnosti k enormně vysokým částkám v přeplatku? Pojďme si to vysvětlit pořádně, krok za krokem. 

Březen přinesl na hypoteční trh mimořádně silná čísla. Banky a stavební spořitelny poskytly hypotéky za 55,4 miliardy korun, což znamená výrazný meziměsíční i meziroční růst. Za zvýšeným zájmem stál nejen mírný pokles sazeb, ale i snaha klientů stihnout výhodnější podmínky dřív, než se zhorší, a zároveň uzavřít financování ještě před zpřísněním pravidel pro investiční hypotéky.

Dotovaná hypotéka zní jako politicky vděčné a na první pohled logické řešení drahého bydlení. Polský program Bezpieczny Kredyt 2% ale ukázal, že když stát zvýší kupní sílu domácností a zároveň rychle nepřidá nové byty na trh, část pomoci se může přelít do růstu cen nemovitostí. Právě proto je polská zkušenost důležitá i pro českou debatu o dostupnosti bydlení, hypotékách a státních zásazích do trhu.

Dubnový vývoj na hypotečním trhu přinesl výrazné překvapení. Průměrná nabídková sazba podle Swiss Life Hypoindexu během jediného měsíce vzrostla na 5,18 procenta, a dostala se tak na nejvyšší úroveň od konce loňského roku. Změna se rychle promítá do splátek nových úvěrů a ukazuje, že období relativního klidu může být u hypoték alespoň na čas pryč.

Únorová data České národní banky ukazují, že zadlužení českých domácností i firem dál roste. Největší podíl u domácností stále připadá na úvěry na bydlení, zatímco u firem se výrazněji zvedly hlavně krátkodobé úvěry. Nová čísla zároveň naznačují, že poptávka po financování zůstává silná i na začátku roku.

Pořídit si apartmán ve Španělsku, chatu v Rakousku nebo investiční byt v Chorvatsku dnes není pro české kupující nic výjimečného. Mnohem složitější než samotný výběr nemovitosti ale bývá otázka financování. A právě tady se často ukáže, že představa o „běžné české hypotéce na byt u moře“ neodpovídá realitě. Ve hře je totiž hned několik odlišných scénářů. Pokud vás zajímá i praxe pro konkrétní destinaci, podívejte se, jak financovat nemovitost ve Španělsku.

Povolování staveb v Česku patří dlouhodobě k tématům, která se netýkají jen developerů a obcí, ale i běžných domácností, které řeší vlastní bydlení. Délka řízení totiž ovlivňuje cenu výstavby, termín čerpání hypotéky i to, kdy se bude možné do nového domu vůbec nastěhovat. K tématu je ale potřeba přistupovat opatrně. Bez aktuálně ověřené vícezdrojové rešerše totiž nelze poctivě tvrdit konkrétní dnešní průměry nebo přesné počty dní.

České hypotéky v posledních týdnech neřeší jen domácí inflaci a politiku centrální banky. Do hry vstupuje také geopolitické napětí kolem Íránu a širšího Blízkého východu, které může přes ceny ropy, inflaci a tržní úroky zastavit další zlevňování nebo sazby dokonce lehce posunout výš. Právě tady je ale potřeba oddělit mediální zkratku od ekonomické reality, protože banky obvykle nereagují na samotné titulky, ale na to, co se skutečně děje na finančních trzích.