Hypotéka

Potřebujete peníze na bydlení a nevíte, jestli sáhnout po hypotéce, nebo po klasické půjčce? Srovnání hypotéka vs. úvěr řeší hodně lidí, kteří kupují byt, staví dům nebo plánují rekonstrukci. Obě cesty mají své výhody. Liší se úrokem, dobou splácení, rychlostí vyřízení a hlavně tím, jestli musíte bance zastavit nemovitost. Pak je tu i americká hypotéka, kterou lze využít na cokoliv. Projděte si náš přehled a hned budete mít jasněji.

Banky a stavební spořitelny poskytly v září nové hypotéky bez refinancování za 28 mld. Kč, o 5 % více než v srpnu. Průměrná sazba vzrostla na 5,1 % a průměrná hypotéka na 4,67 mil. Kč. Spočítali jsme, kolik takový úvěr stojí měsíčně a co čísla znamenají pro toho, kdo hypotéku sjednává nebo refixuje.

Ministryně financí Alena Schillerová 7. října obvinila banky ze zdražování hypoték, i když ČNB sazby nezvyšuje. Cena fixované hypotéky se ale odvíjí hlavně od tržních swapů, které od února vzrostly o zhruba 1,4 bodu. Vysvětlujeme, z čeho se sazba skládá, co říkají obě strany a kolik vás může stát refixace.

Bydlení je pro mladé Čechy jedním z největších finančních témat posledních let. Do debaty teď vstupuje i plán, podle kterého by od roku 2028 mohli lidé do 36 let získat výhodnější daňovou úlevu na úroky z hypotéky. Jenže právě tady je potřeba brzdit očekávání, protože o diskutované podpoře se mluví výrazně víc, než jak pevně je zatím legislativně ukotvená.

Dluh českých domácností na bydlení dosáhl ke konci června 2026 zhruba 3,7 bilionu korun a meziročně vzrostl o 17,1 %. Za růstem však nestojí skokový nárůst počtu dlužníků, ale především vyšší objem jednotlivých úvěrů, dražší nemovitosti a návrat silnější hypoteční aktivity.

Schválením hypotéky ještě papírování a starosti nekončí. Jen se posouváte do další fáze, a tou je čerpání hypotéky, tedy vlastní vyplacení peněz. Přečtěte si, co musíte dokládat, aby banka peníze poslala, kam je pošle, kdy a jakou cestou. Ukážeme, jak se čerpá hypotéka na koupi, na výstavbu, ale i na rekonstrukci nemovitosti.  Dozvíte se, co dělat, když něco v čerpání nepůjde podle plánu.

Hypoteční sazby v Česku rostou už pátý měsíc v řadě, i když základní repo sazba ČNB zůstává beze změny. Průměrná nabídková sazba v srpnu dosáhla 5,42 % a dostala se na nejvyšší úroveň za poslední dva roky. Pro domácnosti to znamená dražší nové úvěry i vyšší splátky při refinancování. V článku vysvětlujeme, proč banky hypotéky zdražují a co to znamená pro běžné žadatele.

Česká národní banka na srpnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Pro trh to nebyl šok. Skutečná váha rozhodnutí ale neležela v samotném čísle u repo sazby. Důležitější bylo, jak bankovní rada čte inflaci, proč zůstává opatrná a co nová prognóza naznačuje pro hypotéky, spoření i další vývoj úvěrů.

Fio banka od 14. července 2026 rozšířila svůj program odměn za řádné splácení také na hypotéky. Na první pohled jde o lákavý benefit, protože klient může získat zpět část zaplacených úroků. Rozhodující ale je, jak novinka funguje v praxi, kdy se odměna připíše a pro které klienty dává skutečně smysl.

Vyhlídky na levnější financování vlastního bydlení se v létě 2026 zhoršily. Průměrná nabídková sazba hypoték podle červencového Swiss Life Hypoindexu vzrostla na 5,32 % a modelová splátka úvěru 3,5 milionu korun na 25 let se dostala zhruba na 21 110 korun měsíčně. Pro domácnosti je nepříjemné hlavně to, že se potkávají hned dva tlaky najednou: hypotéky nezlevňují a ceny nemovitostí zároveň plošně neklesají tak, aby vyšší splátky vyrovnaly.

Česká inflace se v květnu 2025 držela velmi nízko a v evropském srovnání patřila Česká republika k nejúspěšnějším zemím. Na první pohled by se mohlo zdát, že po takovém vývoji musí rychle zlevnit i hypotéky. Jenže právě tady je ten háček. Nízká inflace je výsledkem souhry několika domácích i zahraničních faktorů, zatímco sazby hypoték se neřídí jen základní sazbou ČNB, ale i celou řadou dalších vlivů.

Česká národní banka 18. června 2026 překvapila trh zvýšením všech tří hlavních úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu. Na první pohled to působí proti logice, protože poslední známá meziroční inflace za květen činila jen 2,1 %, tedy jen těsně nad cílem ČNB. Právě v tom ale spočívá podstata rozhodnutí: centrální banka zřejmě nereaguje ani tak na dnešní číslo, jako spíš na riziko, že se inflace může znovu usadit výš, než by bylo žádoucí.