Inflace v EU zrychlila na 2,6 %, Česko brzdí na 2,0 % a patří k nejlepším
5 min. čtení
Redakce Banky.cz
Evropská inflace se v září opět zvedla a podle Eurostatu dosáhla meziročně 2,6 %, proti srpnovým 2,4 %. Česká republika šla proti proudu – cenový růst zde zpomalil na 2,0 % a patřil mezi nejnižší v Evropské unii. Výsledek zlepšuje pozici tuzemských domácností i firem, ale zároveň otevírá otázky, jak rychle mohou klesat úrokové sazby a co dělat s hypotékami, úsporami a investicemi. Následující analýza shrnuje klíčové důvody, dopady a praktické kroky pro vaše finance.
Co si z článku odnést
- Inflace v EU v září zrychlila na 2,6 %, v Česku zpomalila na 2,0 % a patří k nejnižším v Unii.
- Evropské zdražování táhnou především služby a některé potraviny, energie už méně kolísají než loni.
- Nižší inflace v ČR zvyšuje šance na postupné snižování sazeb a lepší podmínky pro fixace hypoték.
- Pro spořicí účty a konzervativní investice je klíčové čisté zhodnocení po zdanění nad inflací.
- Tempo snižování sazeb závisí na mzdách, jádrové inflaci, výnosech dluhopisů a politice ECB i ČNB.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Evropské zdražování znovu nabírá dech
Podle aktuální zprávy statistického úřadu Eurostat zrychlila inflace v celé Evropské unii v září na 2,6 % meziročně, zatímco v srpnu činila 2,4 %. Tlak přichází hlavně ze sektoru služeb, kde poptávka zůstává relativně odolná a promítá se do cenovek postupně. Zatímco energetická složka se po extrémních výkyvech roku 2022 stabilizovala, služby a některé potraviny nadále drží inflaci nad dvouprocentním cílem.
Jádrová inflace, která očišťuje volatilní položky jako energie a potraviny, se v EU drží výše než celkový index. To je pro centrální bankéře obzvlášť citlivé, protože právě jádrové tlaky indikují, jak hluboko je zdražování zakořeněné v ekonomice. Pokud bude jádro odolné, může Evropská centrální banka postupovat se snižováním sazeb opatrněji a méně rychle, než trhy donedávna doufaly.
,,Září ukazuje, že návrat inflace k cíli v eurozóně nebude čistě lineární. V prostředí vyšších mezd a stále napjatého trhu práce budou služby citlivé na poptávku i v dalších měsících. Pro české domácnosti s hypotékou v eurech to může znamenat delší období vyšších sazeb, než s jakým počítaly jarní predikce.”
Česko se přibližuje cíli a brzdí rychleji než Unie
Česká inflace zpomalila v září na 2,0 % ze srpnových 2,4 %, a byla tak šestá nejnižší v EU. Tuzemská čísla reflektují kombinaci slábnoucích cenových tlaků v potravinách, pozvolného normalizování cen energií vůči loňské základně a umírněné spotřebitelské poptávky. Fakticky to znamená, že ekonomika se cenově stabilizuje blízko cíle ČNB, byť ne všechny položky koše zlevňují stejně – služby zůstávají dražší než před pandemií a část zboží drží vyšší marže.
,,Dostat inflaci ke dvěma procentům je důležité, ale pro peněženky domácností je klíčová i dynamika mezd. Pokud reálné mzdy zůstávají v plusu a sazby pozvolna klesají, dává smysl u hypoték uvažovat o středních fixacích a u spoření hlídat čisté zhodnocení nad inflací.”
Krátké fixace mohou být zajímavé pro ty, kdo věří v rychlejší pokles sazeb, ale přinášejí vyšší riziko, když se vývoj protáhne.
Pro ČNB je takový vývoj příznivou zprávou, protože umožňuje pokračovat v postupném uvolňování měnové politiky bez toho, aby riskovala návrat cenových tlaků. Zároveň však platí, že tempo snižování sazeb bude opatrné. Banka sleduje nejen domácí inflaci, ale také mzdový růst, kurz koruny a situaci v eurozóně. Příliš rychlé uvolnění by v kombinaci s vyšší evropskou inflací a případným oslabením koruny mohlo opět roztočit cenové tlaky u dovozů.
Co čísla znamenají pro hypotéky a úvěry
Z pohledu žadatelů o hypotéku je nižší inflace v ČR dobrou startovní čárou. Banky sice vycházejí primárně z tržních sazeb a dlouhých výnosů státních dluhopisů, nicméně klesající inflace vytváří prostor pro levnější financování státu i bank, a tím i pro pozvolný pokles hypotečních sazeb. Zrychlující inflace v EU ale může brzdit razantnější uvolňování v eurozóně a částečně přelévat nervozitu i do českého prostředí skrze trhy.
„Kdo plánuje refixaci v příštích 6–12 měsících, měl by si nechat spočítat scénáře pro 3, 5 i 7 let fixace. Vyplatí se srovnat splátku a RPSN při více variantách a nespoléhat na jediný výstřel. I malý pokles sazby o pár desetin může při delším horizontu ušetřit statisíce,“ doporučuje Marek Pavlík, zakladatel a CEO portálu hypotecnikalkulacka.cz.
Prakticky to znamená zvažovat mix jistoty a flexibility. Kratší fixace mohou těžit z potenciálního poklesu sazeb v příštích letech, ale nesou riziko vyšší volatility. Delší fixace stabilizuje rozpočet a je vhodná pro rodiny s napjatou likviditou či pro investory, kteří potřebují předvídatelný cash-flow z pronájmu. Důležité je také sledovat celkové náklady úvěru – poplatky, pojištění, RPSN i podmínky předčasného splacení.
Signály které rozhodnou o sazbách
- Domácí inflace v ČR a její jádrová složka
- Růst mezd a produktivita práce
- Vývoj dlouhých výnosů státních dluhopisů
- Rozhodnutí a komunikace ECB a ČNB
- Ceny energií a služeb v eurozóně
- Geopolitická rizika a kurz koruny
Dopad na spoření a investice
Zpomalující tuzemská inflace na 2,0 % je dobrou zprávou pro konzervativní střadatele. Na spořicích účtech a termínovaných vkladech už není cíl porazit dvojciferné zdražování, ale udržet se v reálném plusu po zdanění. To v praxi znamená vybírat produkty, které nabízejí sazbu nad inflací, a současně hlídat efektivní dostupnost peněz a limity pojištění vkladů. Vyšší sazba s dlouhým výpovědním termínem může být méně praktická, pokud čekáte větší výdaj nebo příležitost k investici.
Pro vyvážené a dynamičtější investory se stabilizace inflace blízko cíle promítá do ocenění aktiv jinak než v období šoku. Dlouhodobé výnosy dluhopisů a očekávání sazeb jsou klíčovým vstupem pro valuace akcií. Pokud trhy začnou více věřit v kontrolovaný návrat inflace směrem k 2 % i v EU, mohou se postupně snižovat rizikové prémie a normalizovat valuace sektorů citlivých na sazby – typicky reality či utility. Naopak přetrvávající tlaky ve službách mohou držet část výnosové křivky výše, a tím limitovat rally u aktiv s delší durací.
U retailového portfolia dává smysl držet diverzifikaci: kombinaci likvidní rezervy na spořicích účtech, střednědobých konzervativních instrumentů a dlouhodobé složky v akciích či kvalitních smíšených fondech. S ohledem na vývoj inflace v EU versus ČR lze využít i regionální diverzifikaci – přímé sázky na jedinou ekonomiku nesou vyšší idiosynkratické riziko.
Rozpočty domácností a firem v praxi
Slabší inflace automaticky neznamená, že „všechno zlevňuje“. Pro spotřebitele je podstatné, že reálné příjmy mohou růst rychleji, pokud nominální mzdy neklesají a sazby úvěrů se postupně snižují. Při plánování výdajů je vhodné pracovat s aktualizovaným rozpočtem, který reflektuje nové ceny energií, náklady na bydlení a služby. U firem zase vývoj inflace ovlivňuje cenotvorbu, mzdová vyjednávání a investiční plány – jistota v nákladech a financování je klíčová pro chystané projekty.
Domácnosti, kterým brzy končí fixace hypotéky, by si měly připravit časový harmonogram: srovnání nabídek alespoň 2–3 měsíce před koncem fixace, prověřit možnost individuální slevy, vyjednat nižší marži a zvážit roli mimořádné splátky. U spotřebitelských úvěrů se vyplácí konsolidace dražších závazků a preferovat kratší splatnosti, které snižují celkově zaplacené úroky.
Výhled na nejbližší měsíce
V eurozóně bude rozhodující, jak se bude vyvíjet inflace služeb a mzdová dynamika. Pokud zůstane jádro zvýšené, může ECB držet sazby výše po delší dobu, než trhy předpokládají. To by se promítlo do úvěrových podmínek v celé EU a v menší míře i do českého prostředí skrze tržní sazby a kurz. V Česku vidíme šanci, že se inflace bude pohybovat poblíž cíle, ale její skutečný trend prověří zima a ceny energií. Zároveň platí, že rizika jsou obousměrná – lepší produktivita a slabší poptávka mohou inflaci krotit, naopak geopolitika a komodity ji mohou znovu rozkolísat.
Pro investory a dlužníky z toho plyne jednoduché doporučení: místo sázek na jediný scénář pracujte s rozsahem výsledků. Hypoteční strategie postavte na toleranci k riziku a rozpočtové rezervě, investiční plán na diverzifikaci a disciplině. A především sledujte data z Eurostatu a ČSÚ, rozhodnutí ECB a ČNB a chování dlouhých výnosů – to jsou proměnné, které v nejbližších měsících určí cenu peněz i tempo růstu vašich úspor.