Na finančním trhu chybí transparentnost smluv
2 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Tisíce lidí mají problémy se splácením peněz, které si napůjčovali od finančních institucí. Smlouvám, které uzavírají, často plně nerozumí. Jen ty o kreditních kartách aktuálně čítají desetitisíce slov. Ekonomové proto hledají cesty, jak pomoci tzv. naivním spotřebitelům, kteří na situaci doplácí. Zjistili, že nejúčinnější je tlak na transparentnost. Výsledky se touto cestou dostaví rychleji a ostatní klienty to poškodí pouze minimálně. Vyplývá to z aktuálně zveřejněné studie, která se finančním trhem zabývá.
Na trhu platí paradoxní situace. Na jedné straně jsou tu naivní spotřebitelé, kteří dobře neodhadnou své možnosti a nechápou klíčové rysy svých smluv, což je činí zranitelnými vůči nákladným sankčním poplatkům. „Vedle toho jsou tu sofistikovaní spotřebitelé, kteří jsou v podstatě subvencováni finančními chybami ostatních, protože finanční investice musí nastavit podmínky tak, aby byly přijatelné pro obě skupiny. Přeplatky naivních dlužníků na poplatcích pak nepřímo zvýhodňují sofistikované klienty prostřednictvím nižších úrokových sazeb,“ uvedl Alexander Hansak z Národního institutu SYRI a CERGE-EI.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Transparentnost vs. regulace poplatků
Ekonomové srovnávali dva základní regulační rámce, které mohou problém řešit. První možností je větší transparentnost smluv, druhou pak omezení poplatků. „Při srovnání dopadů těchto dvou politik na velikost chyb naivních spotřebitelů jsme zjistili, že požadavky na transparentnost jsou účinnější, protože významných výsledků dosáhneme jednodušší cestou. Zároveň to nevede k nijak dramatickému zhoršení podmínek pro sofistikované klienty,“ uvedl Hansak.
Síla jazyka a informovaného rozhodování
Přestože tedy omezení poplatků může být na první pohled jednodušší politika, zdokonalení jazyka finančních smluv a zvýšení standardů transparentnosti a informačních požadavků se jeví jako lepší řešení. „Tyto zásahy posilují schopnost spotřebitelů dělat informovaná rozhodnutí a zároveň udržují flexibilní a konkurenční úvěrové prostředí,“ uvedl Hansak.
Kořen finančních chyb: Špatné vnímání nákladů
Naivní spotřebitel vidí úvěrové smlouvy, které nabízejí nízké úrokové sazby výměnou za vysoké potenciální poplatky. Protože však naivní dlužníci podceňují pravděpodobnost, že tyto poplatky skutečně zaplatí, mylně se domnívají, že přínos z nižších úroků převažuje nad rizikem vysokých poplatků. Z tohoto důvodu si zvolí smlouvu s vysokými poplatky. Kdyby však byl tento dlužník správně informován o své skutečné náchylnosti k těmto poplatkům, zvolil by smlouvu, která ho proti těmto rizikům lépe chrání. Výsledkem je, že zvolená smlouva je suboptimální. Naivní dlužník udělal finanční chybu.
Obrázek: Ilustrace finanční chyby
Ekonomové ve studii naznačují, že i když je naivita spotřebitelů často behaviorální povahy, má strukturální dopady na trh s nezajištěným úvěrem a ovlivňuje podobu smluv, křížové subvencování a rozdělení benefitů.
Jedním z hlavních zdrojů finančních chyb je mylné vnímání celkových nákladů na půjčku. „Regulační opatření, která zvyšují srozumitelnost a přehlednost smluvních podmínek – jako například standardizované formáty pro zveřejnění informací, zjednodušené cenové struktury nebo použití jednoduššího jazyka – pak mohou výrazně snížit četnost i náklady chyb. Výsledky ukazují, že tyto politiky zaměřené na transparentnost mohou podstatně zlepšit rozhodování naivních spotřebitelů, aniž by výrazně poškodily blahobyt sofistikovaných dlužníků,“ dodal Hansak.