Banky.cz Banky.cz Články Spoření Penzijní fondy transformované a účastnické

Penzijní fondy transformované a účastnické

Penzijní fondy transformované a účastnické
26.6.2014, Spoření

Spoření v penzijních fondech označované jako třetí pilíř důchodové reformy je poměrně rozšířené – na důchod si takto spoří aktivně 5 milionů lidí (po odečtení dětí a důchodců zjistíme, že se jedná o většinu ekonomicky aktivního obyvatelstva), přičemž jednomu milionu klientů přispívá zaměstnavatel průměrně 700 Kč měsíčně. Jaký je rozdíl mezi transformovaným a účastnickým penzijním fondem? A vyplatí se vůbec na důchod ve fondech spořit?

Myšlenka penzijních fondů

Penzijní systém

Český důchodový systém měl dříve pouze jeden pilíř – státní důchodové pojištění, které spočívalo v tom, že jsme z platu odváděli státu nemalou část na sociálním pojištění a stát nám za to po dosažení důchodového věku a potřebné doby pojištění vyplácel penzi. Tento čistě průběžný důchodový systém (zvaný PAYG - Pay As You Go - neboli co vybereme od pracujících, rozdáme hned důchodcům) není i přes svůj malý podíl zásluhovosti špatný, ale může fungovat jen za předpokladu, že se nebude prodlužovat délka života a nebude se měnit poměr ekonomicky aktivního (pracující) a pasivního (děti a důchodci) obyvatelstva. Prodlužující se průměrná délka života (díky vědeckému pokroku) a zhoršující se poměr ekonomicky aktivních a pasivních jedinců (díky neschopnosti politiků nastavit rozumně pro-populační pravidla hry a reformovat rozumně penzijní systém) způsobují pokles reálné výše důchodů, a tudíž činí penzijní systém nefunkční z hlediska důstojného zabezpečení na stáří (přežijeme, ale pokles životní úrovně oproti ekonomicky aktivnímu období bude značný). Bylo tedy jasné, že se budou muset zavést další pilíře důchodového systému, kde si lidé budou spořit sami na přilepšenou ke státnímu důchodu. A tak se zrodily v roce 1994 penzijní fondy (třetí pilíř důchodového systému – myšlenka dobrá, provedení průměrné). Obdobně vzniklo v roce 2012 důchodové spoření (druhý pilíř důchodového systému – myšlenka dobrá, provedení značně nedokonalé).

Transformované a účastnické fondy

Již v prvních dvou letech (1994-1995) vzniklo přes 40 penzijních fondů, které postupně převážně fúzovaly do nynějších 8 fondů (2014), od 2013 zvaných jako fondy transformované. Hlavním cílem těchto fondů bylo ochránit vklady střadatelů před ztrátou (záporným zhodnocením), což do značné míry plynulo z tehdejší neveselé situace na bankovním trhu, plné krachů bank a kampeliček. Transformované fondy tedy ze zákona nemůžou připsat klientům horší zhodnocení než nulové (pozor, fond může stále zkrachovat a na rozdíl od bankovních vkladů, vklady u penzijních fondů pojištěné nejsou!). S provedenou reformou bankovního sektoru v letech 1995-2002 (kdy trh opustily Agrobanka, Velkomoravská banka, Union banka a další) došlo k výrazné stabilizaci v bankovnictví, nic masivně nekrachovalo a do popředí se dostala touha po vyšším zisku na úkor nezáporného zhodnocení. A tak v roce 2013 vznikly fondy účastnické, které již nemusely garantovat nezáporné zhodnocení a klient si sám mohl zvolit investiční strategii (od konzervativní s minimálním rizikem a výnosem až po dynamickou s velkým rizikem i možným výnosem). Tabulka níže popisuje hlavní rozdíly mezi fondy a pomůže zodpovědět otázku, zdali se vyplatí přechod z fondu transformovaného do účastnického.

Transformovaný a účastnický fond

Mimo parametry zmíněné výše jsou rozdíly mezi fondy spíše kosmetické, státní dotace (90-230 Kč/měsíc) i daňové úlevy (snížení daňového základu až o 12 000 Kč/rok) jsou stejné.

Vyplatí se přechod do účastnického fondu?

Přes 97% účastníků třetího pilíře je situováno ve fondech transformovaných, ze kterého mají možnost kdykoliv přejít do fondů účastnických (naopak to nejde a noví účastníci třetího pilíře mohou od roku 2013 vstupovat pouze do fondů účastnických). Vyplatí se někomu přecházet z fondů transformovaných do účastnických? Proti přechodu do účastnických fondů hovoří ztráta výsluhové penze, u konzervativně založených jedinců ztráta garance nezáporného zhodnocení a u mladších ročníků oddálení doby, kdy bude možné úspory vybrat/začít čerpat formou penze (60 let versus důchodový věk-5 let, což u mladších ročníků vychází na min. 63 let). Pro přechod do účastnických fondů hovoří možnost před-důchodu, pro zájemce o výběr celé částky naráz, kterým přispívá zaměstnavatel, možnost sjednat výplatu renty pouze na 3 roky (což je skoro ekvivalentní jednorázovému výběru, ale ušetříme daň 15% z příspěvků zaměstnavatele) a pro odvážnější jedince možnost více riskovat (především v mládí a středním věku) v dynamickém fondu a tím utéct v dlouhém horizontu inflaci. Sečteno, podtrženo, papírově 3 výhody a 3 nevýhody, tedy vyrovnané skóre. Na každém z nás je tedy posouzení jeho konkrétních okolností - čemu klademe větší váhu, případně co se náš ještě týká/už netýká.

Jak se zabezpečit na stáří

Penzijní systém - pilíře

Spoření v penzijních fondech se více vyplatí těm, kterým přispívá zaměstnavatel (dodatečný příjem, o který bychom jinak přišli) a méně těm, kteří spoří od útlého věku a v transformovaných fondech čekají na výsluhovou penzi. U všech ostatních lze o výhodnosti pochybovat i přes na první pohled lákavý státní příspěvek až 230 Kč/měsíc. Přinejlepším se končí na nule z důvodu inflace působící na úspory po desítky let. Spoření se naopak hrubě nevyplatí těm, kteří mají dluhy a souběžně spoří (lepší by bylo rychleji splácet dluhy). Ať už se penzijní spoření vyplatí či nikoliv, nejedná so rozhodně o instrument, který by nás na stáří zabezpečil ze 100%. Spíše je to takové malé přilepšení ke státní penzi a nutný edukativní krok k lidem, kteří příliš nemyslí na budoucnost a v průběhu produktivního věku si nedávají stranou na horší časy. Z tohoto pohledu u těchto jedinců převáží výukový efekt nad malou ztrátou úspor (lepší, když ušetří méně na stáří, než kdyby více utratili v produktivním věku).

Životní cyklus má tři základní stádia – dětství, produktivní věk a stáří. V dětství se o nás zpravidla starají rodiče, v produktivním věku se staráme sami o sebe a ještě bychom měli dávat část stranou na stáří a ve stáří žijeme z toho, co jsme si během produktivního věku naspořili (ať již povinně pomocí státního penzijního systému či dobrovolně přes penzijní připojištění, důchodové spoření, investice do střechy nad hlavou, dětí atd.). Státem organizované dobrovolné spoření na důchod (druhý a třetí pilíř – ten první je povinný, z něho se vyvléci nedá) je třeba chápat jako univerzální řešení, nemáme-li lepší nápad a chuť se na stáří zabezpečit jinak. Chceme-li dělat věci jinak a efektivněji, je určitě moudřejší investovat do střechy nad hlavou a raději splácet hypotéku než si platit penzijní připojištění. Stejně tak je lepší investovat do nemovitosti k pronájmu (opět např. pomocí hypotéky) než se zavázat k důchodovému spoření. Toto jsou lepší varianty zabezpečení se na stáří, ale ne každému se do nich chce jít, neboť je to náročnější oproti prostému zasílání peněz penzijnímu fondu. Odměnou je však výrazně vyšší životní standard ve stáří. ČNB sice inflaci dlouhodobě cíluje na 2%, ale tato dvě procenta jsou výsledkem rostoucích cen potravin a nákladů na bydlení a klesajících cen technologických vymožeností. Ve stáří budeme potřebovat především bydlet a jíst, méně už nakupovat neustále nové televize a auta. Tedy státem organizované spoření, které třeba i pokryje inflaci, nám stejně moc nepomůže. Naopak investice (vlastní bydlení, příjem z pronájmu) nám bude neustále generovat hodnotu/příjem v aktuálních cenách.

ANKETA k článku "Penzijní fondy transformované a účastnické"

Více se mi líbí fondy:
Počet odpovědí: 109

KOMENTÁŘE k článku Penzijní fondy transformované a účastnické

15.10.2014 20:37:40

Účastnické fondy, Komentoval(a): Tomáš Pelc, finanční poradce

Ano jak autor zmínil 3 výhody a 3 nevýhody. Důležité si je uvědomit co je podstatné a nepodstatné. Je pro mě podstatné, že může po 15 letech vybrat 50% (při nejčastější úložce 300, tj. cca 80 000 a možnost tedy vybrat 40 000 nebo že na konci, tedy v důchodu budu mít třeba o 100 000 až 200 000 více? Váha zhodnocení (obzvláště v dlouhém horizontu) je nejpodstatnější! pak mé příspěvky, či zaměstnavatele a na konci jsou státní příspěvky. Ing. Tomáš Pelc
15.10.2014 22:05:30

Re:, Komentoval(a): Petr Jermář

Dobrý večer, to mi matematicky nevychází...když si dle Vás někdo za 15 let naspoří 80 000 Kč, do důchodu stihne nejvíce 3x tolik, tedy 240 000 Kč - jak z toho uděláme o 200 000 Kč více? :) Ohledně důležitosti zhodnocení připisovaného fondy, kdyby nebyly státní příspěvky a příspěvky zaměstnavatelů, nikdo do fondů spořit nebude, ani kdyby bylo zhodnocení třeba dvojnásobně velké oproti současnému stavu.

Petr JermářBanky.cz

27.6.2019 07:36:24

, Komentoval(a): Rosta

Dobry den chtěl sem se zeptat jak dlouho čekám na vyplacení kdys zrusim důchodové sporeni

Přidejte nový komentář

Mohlo by vás zajímat

Stavební spořitelny odstartovaly rok akcemi, které si jindy nechávají na prosinec

Stavební spořitelny odstartovaly rok akcemi, které si jindy nechávají na prosinec

19.2.2020, Spoření, Autor: Petr Jermář

Hodně aktivně vstoupily do letošního roku stavební spořitelny na českém trhu. Prakticky všechny spustily akce, které si jinak nechávají až na konec roku. Chtějí tím přilákat nové klienty. A zajistit si dost peněz na úvěry ze stavebního spoření.

Termínované vklady loni nevydělávaly. Jejich obliba přesto roste

Termínované vklady loni nevydělávaly. Jejich obliba přesto roste

14.2.2020, Spoření, Autor: Pavel Strašák

V mínusu skončila většina klientů, kteří si loni sjednali nový termínovaný vklad. Jejich úroky v naprosté většině případů nezvládly pokrýt inflaci. Přesto jejich obliba koncem roku stoupala. Stále totiž nabízí výhodnější podmínky než některé další spořicí produkty.

Jaké peníze ukládat na spořicí účet? Dlouhodobé úspory rozhodně ne!

Jaké peníze ukládat na spořicí účet? Dlouhodobé úspory rozhodně ne!

7.2.2020, Spoření, Autor: Petr Jermář

Ideální místo, kam vložit peníze, aby se zhodnocovaly. Tak někteří lidé stále vnímají spořicí účet. Jenže to už dávno neplatí. Dlouhodobé uložení peněz na spořicím účtu je naopak základní chybou. Podívejte se proto, jaké peníze na něj opravdu patří, pokud ho chcete využít co nejlépe.

Zájem o stavební spoření loni stoupl o 12%. A další růst má přijít letos

Zájem o stavební spoření loni stoupl o 12%. A další růst má přijít letos

22.1.2020, Spoření, Autor: Petr Jermář

Nejúspěšnější rok za posledních 5 let mají za sebou stavební spořitelny na českém trhu. Minimálně z pohledu nově uzavřených smluv. Poprvé od roku 2014 totiž jejich počet překonal půl milionu. Podle údajů ČTK dosáhl dokonce na 546 000. Naopak poptávka po úvěrech na bydlení loni klesala.

Termínované vklady v družstevních záložnách: lákají na vysoký úrok, skrývají ale i nevýhody

Termínované vklady v družstevních záložnách: lákají na vysoký úrok, skrývají ale i nevýhody

17.1.2020, Spoření, Autor: Jan Budín

Jedny z nejzajímavějších úroků u termínovaných vkladů dlouhodobě nabízí družstevní záložny neboli kampeličky. Jejich sazby zpravidla přesahují hodnoty, které slibují banky. Snaží se tím vyvážit své mínusy.



Rychlé odkazy

Banky v ČR