Proč personální krize ve stavebnictví zdražuje výstavbu

Co si z článku odnést

• Podle oborových odhadů může v Česku během pěti let chybět zhruba 70 až 74 tisíc pracovníků ve stavebnictví a navazujících technických profesích.
• Stavebnictví přitom není okrajový sektor. V roce 2024 tvořilo 5,57 % hrubé přidané hodnoty ekonomiky a zaměstnávalo 420 970 osob včetně podnikatelů.
• Problém se netýká jen manuálních pozic. Firmy dlouhodobě postrádají také techniky, řemeslníky, montážní dělníky a pracovníky v elektrotechnických profesích.
• Samotná statistika volných míst nevystihuje plně realitu, protože evidovaná místa se podle nových pravidel po šesti měsících z databáze vyřazují.
• Nedostatek lidí může brzdit bytovou výstavbu, infrastrukturu i veřejné zakázky a zároveň zvyšovat tlak na cenu práce i délku realizace staveb.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Odebírat

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Stavebnictví je pro ekonomiku velké, ale personálně slábne

Debata o nedostatku lidí ve stavebnictví někdy splývá s obecným povzdechem, že „nejsou lidi“. Jenže v tomto odvětví jde o mnohem vážnější problém. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve své publikaci Stavebnictví České republiky 2025 uvádí, že stavebnictví mělo v roce 2024 podíl 5,57 % na hrubé přidané hodnotě české ekonomiky. Současně v něm pracovalo 420 970 osob včetně podnikatelů a objem stavebních prací dosáhl přibližně 695,8 miliardy korun v běžných cenách.

Právě tato čísla ukazují, že nejde o problém okrajového segmentu. Když personálně slábne odvětví s tak výraznou vahou, nepromítá se to jen do samotných stavebních firem. Dopad se přelévá do dostupnosti bydlení, rychlosti modernizace infrastruktury i do schopnosti státu a obcí realizovat investice v plánovaných termínech.

Kapacita stavebnictví ovlivňuje ceny

,,Kapacita stavebnictví přímo ovlivňuje výslednou cenu projektů. Když firmám chybějí lidé, neprodražuje se jen práce samotná, ale i celé financování a načasování výstavby”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Odhad přes 70 tisíc chybějících pracovníků je varovný hlavně v poměru k velikosti oboru

Nejčastěji citované číslo z aktuálních oborových výstupů mluví o tom, že během pěti let může v Česku chybět zhruba 74 tisíc pracovníků ve stavebnictví a navazujících technických profesích. V médiích se zároveň objevuje i zaokrouhlená formulace „přes 70 tisíc“. Je ale fér dodat, že nejde o jednotnou oficiální státní prognózu, nýbrž o oborový odhad spojovaný se Svazem podnikatelů ve stavebnictví a navazujícími mediálními výstupy.

I s touto opatrností jde o mimořádně silný odhad. Pokud ho vztáhneme k loňské zaměstnanosti odvětví, vychází deficit jako velmi významná část současné pracovní základny. Jinými slovy, problém nespočívá jen v tom, že firmy obtížně hledají nové lidi. Jde o to, že při očekávané poptávce může trhu chybět tak velká skupina pracovníků, že běžný nábor přestane stačit.

Odhad chybějících 70 až 74 tisíc lidí je varovný hlavně proto, že představuje významný podíl současné pracovní základny stavebnictví a navazujících technických profesí.

Podstatné také je, že se do jednoho balíku nepočítají jen čistě stavební dělnické profese. Část odhadů zahrnuje vedle stavebnictví i navazující technické obory. Právě proto je poctivější pracovat s formulací „stavebnictví a navazující technické profese“ a nevydávat toto číslo za přesně vymezený státní ukazatel.

Kritická nejsou jen řemesla, ale i technické a elektrotechnické pozice

Jedním z častých omylů je představa, že personální krize ve stavebnictví se týká hlavně pomocných nebo fyzicky náročných pozic. Z dostupných oborových podkladů ale vyplývá, že firmy nejčastěji narážejí na nedostatek montážních dělníků, řemeslníků, techniků i pracovníků v elektrotechnických profesích. A v tom je podstatný rozdíl.

U části manuálních prací lze teoreticky počítat s rychlejším zaučením nebo částečnou rekvalifikací. U technických a elektrotechnických profesí je situace složitější, protože vyžadují odbornou kvalifikaci, praxi a často i formální oprávnění. Čím více se nedostatek přesouvá z pomocných míst do specializovaných profesí, tím hůře se řeší v krátkém čase.

Právě tady se ukazuje, že problém nejde zredukovat jen na výši mezd. Finanční podmínky samozřejmě hrají roli, ale samy o sobě nevytvoří dostatek kvalifikovaných lidí tam, kde obor naráží na demografii, menší zájem mladších ročníků i dlouhou dobu přípravy odborníků.

Zjistěte si možnosti financování bydlení

Trh práce vysílá smíšené signály, ale napětí nepolevuje

Na první pohled může být situace matoucí. MPSV a Úřad práce uváděly pro únor 2026 nezaměstnanost 4,4 %, zároveň ale proti lednu přibylo volných pracovních míst. To potvrzuje, že český pracovní trh zůstává napjatý i ve chvíli, kdy celková nezaměstnanost není na historických minimech.

Ve stavebnictví nejde jen o počet lidí bez práce, ale hlavně o nesoulad mezi požadovanou kvalifikací, lokalitou a tím, kdo je firmám skutečně dostupný.

Ve stavebnictví je tento paradox ještě viditelnější. Lidé bez práce existují, jenže ne v takové skladbě, kvalifikaci a lokalitě, jakou firmy skutečně potřebují. Nejde tedy jen o nedostatek pracovní síly obecně, ale o strukturální nesoulad mezi tím, koho firmy hledají, a tím, kdo je skutečně dostupný.

Důležitá je i metodická poznámka k volným místům. Od roku 2024 platí pravidlo, že pracovní pozice jsou v evidenci maximálně šest měsíců. Pokud se tedy ve statistikách objeví nižší počet evidovaných míst, nemusí to automaticky znamenat, že se náborová situace zlepšila. Část dlouhodobě neobsazených míst z evidence pouze administrativně zmizí. Právě proto je potřeba číst čísla Úřadu práce v širším kontextu a neopírat se jen o ně.

Jedno číslo nestačí

,,Na pracovním trhu dnes nestačí sledovat jedno číslo nezaměstnanosti. Pro firmy i investory je mnohem důležitější, zda se daří obsazovat konkrétní specializované profese, bez nichž se zakázka neposune z papíru do realizace”

Miroslav Majer

CEO Banky.cz

Pokud se stavebnictví opravdu rozjede, tlak na lidi ještě zesílí

Podle expertních výhledů CEEC Research by stavebnictví mohlo v roce 2025 vzrůst přibližně o 2,7 % a v roce 2026 o dalších 2,4 %. Tyto odhady je potřeba chápat jako scénář, ne jako jistotu. Přesto dobře vystihují základní riziko příštích let. Pokud se aktivita v sektoru stabilizuje nebo zrychlí, nedostatek pracovních kapacit bude ještě viditelnější.

To je důležité zejména pro bytovou výstavbu a veřejné investice. Ve chvíli, kdy mají firmy plnější zakázkové knihy, ale nedokážou rozšířit personální kapacitu, začnou přirozeně vybírat projekty, které jsou pro ně organizačně i ekonomicky nejsnazší. Menší trh práce pak znamená delší termíny, tvrdší konkurenční boj o lidi a vyšší cenu práce, která se následně propisuje do konečné ceny staveb.

Pokud stavebnictví poroste, omezené personální kapacity se nejrychleji projeví v delších termínech, vyšších mzdových nákladech a dražší výstavbě.

Z pohledu domácností to není jen problém firem. Každé zpoždění a každý růst nákladů se může promítnout do cen nového bydlení, do rychlosti oprav infrastruktury i do toho, za kolik stát pořídí veřejné stavby.

Zahraniční pracovníci už nejsou doplněk, ale součást provozu

V oborových materiálech se opakovaně ukazuje, že bez zahraničních pracovníků by část stavebních kapacit fungovala podstatně hůř. Je přitom lepší vyhnout se zkratce, že jde o jediné řešení. Přesnější je říct, že ekonomická migrace je dnes jedním z hlavních pilířů, na kterých provoz značné části trhu stojí.

Praktický problém není jen v samotném příchodu pracovníků, ale i v administrativě kolem registrace pracovních míst, povolení a rychlosti celého procesu. V situaci, kdy firmy často reagují na zakázky v konkrétním čase, znamená pomalá nebo nepředvídatelná administrace další komplikaci. Personální krize ve stavebnictví tak není jen otázkou školství a mezd, ale také migrační a regulatorní politiky státu.

Tento rozměr bývá v běžných textech podceňovaný. Přitom právě u odvětví závislého na termínech a koordinaci profesí může administrativní zdržení znamenat, že firma sice zakázku má, ale nemá ji s kým spolehlivě realizovat.

Stát nabízí rekvalifikace, jenže samotné změny pravidel nestačí

Stát od začátku roku 2026 upravil některé nástroje v oblasti zaměstnanosti a rekvalifikací. To je důležité, protože napjatý pracovní trh vyžaduje aktivnější politiku zaměstnanosti. Zároveň je ale potřeba zachovat realismus. Rekvalifikace mohou pomoci u části profesí, v krátké době však nenahradí zkušené řemeslníky, techniky ani specialisty s elektrotechnickou kvalifikací.

Rekvalifikace mohou pomoci jen části profesí, ale v krátkém čase nenahradí zkušené řemeslníky, techniky ani odborníky s elektrotechnickou kvalifikací.

Pro stavebnictví navíc platí, že nestačí „dodat lidi do evidence“. Potřebuje pracovníky, kteří v oboru vydrží, zvládnou projektový režim práce a mají použitelné odborné dovednosti. Rozdíl mezi opatřením na papíře a skutečným dopadem v terénu je proto v tomto sektoru mimořádně velký.

Významnou roli hraje i celkové institucionální prostředí. Pokud se firmy potýkají s nepružným zaměstnáváním, složitými procesy a nestabilním plánováním zakázek, nepomůže ani formálně vyšší nabídka nástrojů podpory trhu práce.

Personální krizi zhoršuje i to, že se stavby stále špatně plánují v čase

Nedostatek pracovníků se často popisuje jako čistě HR téma. Ve skutečnosti ale úzce souvisí s tím, jak předvídatelně funguje příprava a povolování staveb. Ministerstvo pro místní rozvoj i profesní organizace dlouhodobě upozorňují, že rychlejší a stabilnější povolovací proces by zlepšil využití kapacit v oboru. Současně se objevuje i kritika praktických problémů digitalizace stavebního řízení.

Souvislost je přímá. Když se projekty zdržují nebo jejich harmonogram není spolehlivý, firmy obtížněji plánují nábory, subdodávky i držení lidí na konkrétních projektech. To vede k nižší efektivitě a k dalšímu tlaku na kapacity. Část personálního problému tak nevzniká jen tím, že pracovníků je málo, ale i tím, že dostupné kapacity nejdou efektivně využít.

Realitní trh potřebuje nejen více projektů na papíře, ale hlavně prostředí, v němž lze výstavbu plánovat bez dlouhých výpadků a nejistoty.

„Realitní trh nepotřebuje jen více projektů na papíře, ale hlavně prostředí, v němž se dá výstavba plánovat bez dlouhých výpadků a nejistoty. Jakmile se povolování zadrhne, tlak na kapacity stavebních firem se přenese i do cen nemovitostí,“ říká Jiří Krejčí, odborník na reality portálu realingo.cz.

Co se může v příštích letech projevit nejviditelněji

Pokud se současný trend nezmění, lze čekat několik praktických dopadů. Nejprve poroste tlak na mzdy a ceny práce v profesích, které se dlouhodobě nedaří obsazovat. Následně se zvýší riziko prodlužování termínů, protože ani firmy s poptávkou nebudou schopné rozšířit realizační týmy tak rychle, jak by potřebovaly.

Právě v tom spočívá podstata dnešního problému. České stavebnictví se nemusí dostat do potíží proto, že by chyběly zakázky nebo peníze. Riziko je jinde: nebude dost lidí ve správné kvalifikaci, ve správný čas a v prostředí, které jim umožní pracovat efektivně.

Zdroje

• mpo.gov.cz: Stavebnictví České republiky 2025 (24.03.2026)
• mpsv.cz: Nezaměstnanost v únoru mírně vzrostla na 4,4 %. Volných pracovních míst oproti lednu přibylo (24.03.2026)
• csu.gov.cz: Stavebnictví: rychlé informace (24.03.2026)
• mpsv.cz: Nová pravidla pro zaměstnavatele: Volná místa v evidenci maximálně 6 měsíců (24.03.2026)
• stavitel.cz: Do pěti let bude v ČR chybět 74 000 řemeslníků a odborníků na stavebnictví (24.03.2026)