Banky.cz Banky.cz Články Politika Zákon o sociálním bydlení

Zákon o sociálním bydlení

Zákon o sociálním bydlení
19.1.2017, Politika

MPSV se nelíbí současná praxe tzv. obchodování s chudobou, kdy doplatky na bydlení končí v kapsách podnikatelů s ubytovnami pro sociálně slabé. Proto navrhuje zákon o sociálním bydlení, kde by obce měly povinnost zajistit bydlení každému. Dobrý úmysl, který definitivně odnaučí lidi pracovat?

Obchod s chudobou

Doplatek na bydlení

V roce 2007 byla zavedena nová sociální dávka „doplatek na bydlení“, která měla řešit mimo jiné ukončení regulovaného nájmu v roce 2012. Z původně přiměřeně velkého okruhu příjemců drobnějších dávek se stala 11 miliardová položka rozpočtu, která dnes z nemalé části putuje do rukou tzv. obchodníků s chudobou. Nakoupíme levně byty ve vyloučených lokalitách, sestěhujeme sem nepřizpůsobivé spoluobčany a máme o výnos postaráno. Vzniká ghetto a už tak nepříliš vysoká cena okolních nemovitostí padá k nule. Přitom se nemusí nutně jednat jen o vyloučené lokality, vybydlené ubytovny lze pořídit i mimo severní Čechy. Své o tom ví starostové menších měst po celé republice, kteří ve snaze bránit realizacím takovýchto podnikatelských záměrů přímo v jejich obcích raději skupují veškeré potencionálně zneužitelné nemovitosti a na své náklady je demolují. Sociální podpora by měla cíleně pomáhat a ne plošně poškozovat okolí příjemců dávek.

Doplatek na bydlení

Je velkou záhadou, proč máme v tuzemsku ještě nějaké bezdomovce. Stačí nepracovat, sehnat si dražší nájem, nastavit vysoko zálohy na energie a stát to všechno zaplatí. Na 4 osoby/nájemní byt v Praze stát doplácí až 19 000 Kč (na 1 osobu/nájemní byt na menším městě až 5 000 Kč). Během posledních 5 let se počet příjemců dávky zdvojnásobil. MPSV prudký růst komentuje tak, že se lidé konečně přestávají bát přihlásit se o svůj nárok. Pracujícím to přijde nespravedlivé, protože oni desetitisícové hypotéky splácet musí a bydlení placené státem nemají.

Zákon o sociální bydlení

Současná praxe doplatků na bydlení se Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) nelíbí a chtělo by změnu. Snad již definitivně zamítnutý návrh z minulého roku počítal s desátky developerů, kdy by každý nově vystavěný bytový komplex povinně odevzdával 10% bytů obcím, které by je následně pronajímaly (za státem placené doplatky na bydlení) potřebným, viz náš článek zde. Všichni kupující nových bytů by tak přispívali na bydlení méně majetných spoluobčanů a ještě by byli obohaceni o možnost bydlet s nimi v jednom bytovém domě.

Stávající návrh zákona o sociálním bydlení počítá s tím, že nárok na bydlení má každý a v případě zájmu musí byt pronajmout obec za snížené nájemné placené z doplatků na bydlení. Tedy nárok na bydlení zdarma. Je vedlejší, že počty zájemců o bydlení zdarma vysoce převyšují kapacitní možnosti obecních bytů a že rozpočty měst nemohou neomezeně dotovat rozdíl mezi tržním a sníženým nájemným. Obce potřebují financovat infrastrukturu a svůj rozvoj a ne projekty MPSV. Podstatné je, že doposud se bydlení chápalo jako zásluhové. Pracoval jsi, tak máš na nájem nebo splátky hypotéky a můžeš bydlet. Nově by měla být zásluhovost zcela zrušena a bydlení chápáno jako nároková věc.

Bydlení zdarma a pro všechny

Zákon o sociálním bydlení

Jak dopadají nárokové věci zdarma potvrzuje nespočet vybydlených bytových domů – lidé si toho neváží. Více zarážející je nespravedlnost celého systému přidělování bytů zdarma. Proč mají vedle sebe bydlet pracující a nepracující s tím, že jeden si vše platí sám a za druhého vše hradí stát? Existují ohrožené skupiny lidí jako senioři či matky samoživitelky, ale proč by nárok na byt zdarma měli mít i lidé schopni výdělečné činnosti v produktivním věku?

Taktéž přístup k tzv. ohroženým skupinám lidí na dávkách by se měl změnit. Princip „nasekám si tři a více dětí, zařídím si invalidní důchod a potvrzení o intoleranci na potraviny a milý státe starej se“ by fungovat neměl. Když už sociální podpora, tak jen na zajištění nejnutnějších věcí k přežití – základní bydlení (a la Čunkovy buňky za městem) a základní potraviny. Konec. Žádné kuřivo, alkohol, televize, tepláky Adidas, taxi, peníze na kulturu, sport, atd. – to už je něco navíc, na co by si měl každý vydělat. Přece není možné, aby kdokoliv kdo odmítne pracovat měl nárok na státem placený full servis. Takto nebude nikdo motivovaný něco se sebou dělat a začít pracovat.

Teď se pustíme na tenký led velmi nepopulární oblasti matek samoživitelek a seniorů, kde je naprostou politickou sebevraždou dělat jakékoliv změny. Náklady na výchovu dětí by měli vždy nést oba rodiče. A dobře si předem promyslet početí i rozvod. Po rozvodu by to neměl být stát, který matkám samoživitelkám vyplácí sociální dávky a tím dorovnává nízké alimenty. Toto všechno by měl platit druhý partner. Není důvod, aby to hradil daňový poplatník. U seniorů bylo a možná stále je třeba přechodného období souvisejícího se změnou režimu, kdy získání vlastního bydlení či tvorba úspor na důchod byla před rokem 90 komplikovaná. A je v pořádku, že těmto seniorům stát sociální dávky (třeba právě doplatky na bydlení) poskytuje. Ale už 25 let žijeme v tržní ekonomice, kde každý ví, že během produktivního věku by si měl obstarat vlastní střechu nad hlavou nebo se připravit na velmi bídnou penzi. Mějme dva dospělé jedince, kteří v roce 1990 dostudovali a nastoupili do práce. Zhruba za 15-20 let půjdou do důchodu. Jeden celý život splácel hypotéku a druhý žijíc v nájmu si dopřával bohatší kulturní vyžití (více dovolených, atd.). Proč by tomu druhému měl stát v penzi dorovnávat sociálními dávkami horší životní úroveň? To by bylo spravedlivé vůči onomu prvnímu?

Proč je dnes tolik lidí na dávkách?

Zatímco počet chudých dlouhodobě klesá (viz článek Chudoba a materiální deprivace), počet lidí na dávkách roste. Stejně jako počet rozvodů a neúplných rodin. Dnešní přístup sociálního státu tvorbu nekompletních rodin doslova podporuju. Nechceš se starat o své děti a rozvádíš se? Výborně, další klient sociální systému – tady máš dávky. Že ti ex-partner neplatí alimenty? Bude to platit stát, už pracujeme na zálohovém výživném. Dříve partneři moc dobře věděli, že rozvod není jen citově, ale i finančně bolestivou záležitostí, a proto „dvakráte měřili“ (a rozvodů byla polovina stejně jako dětí vychovávaných v neúplných rodinách).

Každý hájí své zájmy a chce co nejvyšší počet zákazníků. Taxikář chce co nejvíce pasažérů, obchod co nejvíce kupujících. Ministerstvo dopravy chce co nejvíce stavět a MPSV…chce co nejvíce lidí s nárokem na dávky, pokud možno složitě počítanými. Stejně jako neziskovky chtějí co nejvíce migrantů a obecně lidí k integraci a pomoci. Je to jejich business – čím více klientů v systému, tím větší rozpočet a pravomoci. Proto současnou podobu zákona o sociálním bydlení podporují jen MPSV a neziskovky. Koaliční partneři i opozice jsou výjimečně shodně proti. 

ANKETA k článku "Zákon o sociálním bydlení"

Měl by být na bydlení právní nárok?
Počet odpovědí: 147

KOMENTÁŘE k článku Zákon o sociálním bydlení

21.1.2017 23:04:44

Bydlení, Komentoval(a): Pepa

A nešlo by to třeba tak, že si každý bude bydlet na takové úrovni a v takové lokalitě, na jakou dosahuje cena dotyčného na trhu práce? Někdo na zámku se služebnictvem, někdo holt v panelákové garsonce společně s několika dalšími nešťastníky…

Přidejte nový komentář

Mohlo by vás zajímat

Maláčová chce zrušit slevu na dani pro ženy v domácnosti

Maláčová chce zrušit slevu na dani pro ženy v domácnosti

5.10.2019, Politika, Autor: Jan Budín

24 840 Kč – tolik činí roční sleva na dani z příjmu pro pracujícího muže za manželku v domácnosti. Podle Maláčové (ČSSD) si tyto peníze rodiny nezaslouží. Neměla by levice naopak rodiny podporovat a navrhovat např. společné zdanění manželů?

ČSSD opět upřednostnila seniory před rodinami s dětmi

ČSSD opět upřednostnila seniory před rodinami s dětmi

23.3.2019, Politika, Autor: Jan Budín

Zatímco průměrný důchod letos přesáhl 13 000 Kč a každoročně výrazně roste, nejčastěji vyplácená rodičovská činí necelých 8 000 Kč. Podle Maláčové v pořádku. Proč při dělení eráru vždy ostrouhají rodiny s dětmi?

Kupujete nový byt? ČSSD k Vám nastěhuje sociálně slabé

Kupujete nový byt? ČSSD k Vám nastěhuje sociálně slabé

14.9.2018, Politika, Autor: Jan Budín

ČSSD před komunálními volbami oprášila koncept desátku pro developery, kteří by museli přenechávat část nových bytů obcím pro sociálně slabé. Tvrdě pracovat a splácet hypotéku? Levice Vám k tomu přidá prima sousedy. 

Odbory chtějí zkrátit pracovní dobu

Odbory chtějí zkrátit pracovní dobu

2.5.2018, Politika, Autor: Jan Budín

Odbory požadují zvýšení minimální mzdy na 13 700 Kč, prodloužení zákonné dovolené na 5 týdnů a zkrácení týdenní pracovní doby na 37,5 hod. Rozumné požadavky vedoucí ke všeobecnému blahu zaměstnanců nebo levicový populismus?

Volby 2017

Volby 2017

22.10.2017, Politika, Autor: Jan Budín

Do Poslanecké sněmovny se dostalo rekordních 9 stran. Takto fragmentovanou politickou scénu ještě novodobá historie ČR nepamatuje. Kdo jsou vítězové a poražení voleb 2017?



Rychlé odkazy

Banky v ČR