V minulých dílech jsme se pokusili správně vybrat tu nejvhodnější kartu pro náš pobyt v cizině. Přesto je možné, že právě s tou naší platební kartou budeme mít jisté těžkosti. Pokusme se na případné problémy a jejich řešení připravit.
Společné účty mohou být velmi užitečné tam, kde jsou souběžně vedeny finance dvou nebo více osob. Je velmi důležité, aby majitelé účtu přesně věděli, jaká jsou jejich práva a odpovědnosti. Tento článek ze seriálu Banky.cz podává odpovědi na nejčastěji kladené otázky.
Česká národní banka (ČNB) odejmula dne 18/12/2013 Metropolitnímu spořitelnímu družstvu (MSD) povolení působit jako družstevní záložna. Dle vyjádření ČNB byly důvodem závažné nedostatky v podnikání této družstevní záložny, které poškozovaly zájmy jejích vkladatelů a významným způsobem ohrožovaly její bezpečnost a stabilitu. Jak a kde se přihlásit o náhradu?
Během prosince přišel pan Okamura (Úsvit přímé demokracie) s návrhem na speciální právní ochranu seniorů nad 70 let. V praxi by to znamenalo, že lidé nad 70 let by nebyli za své činy zcela právně odpovědní (nemohli by podepisovat kupní smlouvy či by je šlo kdykoliv anulovat), což by mělo seniory uchránit nejen před tzv. „Šmejdy“ (prodejci kastrolů za desetitisíce), ale i jinými podomními a pouličními prodejci všeho druhu (elektřina, plyn, telefon, zdravotní pojištění, atd.). Čím dál tím častěji totiž dochází k situaci, kdy senioři platí za identický produkt mnohem více než jiní členové populace.
Dnes se blíže podíváme na stavební spoření a doplňkové penzijní spoření a „last minute vklady“, které by bylo žádoucí provést do konce kalendářního roku pro dosažení maximální státní podpory či snížení daňového základu.
Obáváte se zlomené nohy v zahraničí, vykradeného auta či požáru svého obydlí? Obáváte se zcela správně. Zcela nesprávně však většina populace kryje tato rizika paušálně komerčním pojištěním. Je to sice jedno z možných řešení krytí nejen výše zmíněných rizik, ale rozhodně nejde o řešení optimální z důvodu přílišné nákladnosti, resp. neadekvátně vysokému pojistnému a dalším transakčním nákladům ku možnému pojistnému plnění.
V minulém díle jsme se seznámili se základními pojmy. Dnes se pokusíme odpovědět na několik otázek, které nás při výběru karty mohou napadnout, případně se nás na ně může banka ptát. Opravdu doporučuji dobře platební kartu promyslet, leckdy na naší kartě záleží, jak celý náš pobyt v zahraničí dopadne. Zda bude vše bezproblémové či zda budeme řešit jeden problém za druhým.
Listopad uplynul jako voda a máme tu další vydání našeho bankovního zpravodaje. Tentokráte se podíváme na vývoj úrokových sazeb u spořicích účtů, situaci kolem družstevních záložen blokovaných ČNB a stavební spoření. V samotném závěru ještě přiblížíme aktuální vývoj situace ohledně vymáhání bankovních poplatků za hypoteční úvěry.
Platební karta je silným nástrojem a hlavně jakousi finanční jistotou při cestování do zahraničí. Ale jakou kartu zvolit? Platit v zahraničí raději kartou přímo v obchodě anebo raději vybrat peníze v bankomatu? Jaký typ účtu karty při výběru zvolit? Na co si dát v cizině pozor? To jsou jen některé z otázek a problémů, které nám mohou použití naší karty v cizině znepříjemnit. Pokusím se na tyto otázky alespoň trošku odpovědět v následujícím seriálu.
Hlavním hostem druhé poloviny Otázek Václava Moravce tuto neděli byl viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Jak jsme již blíže popsali v našem minulém článku Intervence ČNB a zvyšování inflace, Česká národní banka depreciovala kurz na 27 Kč/EUR s cílem zvýšit inflaci na 2%.
Banky investují každoročně desítky milionů korun na zabezpečení všech účtů tak, aby byly maximálně chráněny před kriminálními aktivitami. I když je krajně nepravděpodobné, že přijdete o peníze vinou podvodného jednání banky, stále můžete být zranitelný jinak. Pak do značné míry záleží na vás, jak moc vás může podvodník poškodit. Tento článek má upozornit na několik jednoduchých opatření, kterými můžete ztížit práci kriminálníkům a ušetřit si nervy – nehledě na ztrátu finanční.
ČNB se začátkem listopadu rozhodla přikročit k intervencím na devizovém trhu a depreciovat korunu až na úroveň 27 Kč/EUR. Naposledy se takto bojovalo proti apreciaci koruny v roce 2002. Nyní je hlavním cílem zvýšit inflaci až k hranici 2% (zpět na inflační cíl ČNB). Pomůže umělé zvýšení inflace české ekonomice? A pokud ano, převýší přínos následky morálního hazardu s běžnými občany?