COVID I, COVID II, COVID Praha a nyní COVID III. O tyto
bezúročné půjčky mohli žádat podnikatelé, na které dopadla pandemie koronaviru
COVID-19 a následná vládní opatření. Jenže kvůli velkému zájmu na ně dosáhl jen
málokdo. A většina lidí, kteří uspěli, na peníze stále čeká. Vláda už přitom
připravuje další program – COVID III.
V programu COVID III chce stát mezi podnikatele rozdělit dosud největší částku – až 500 miliard korun. Stejně jako u programu COVID II je lidé dostanou od komerčních bank, stát se za ně ale zaručí prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky. Na záruky vyčlenil až 150 miliard korun.
Je to podstatně víc než v předchozích vlnách. Jenže na rozdíl od nich nebude COVID III bezúročný. Právě to byla hlavního výhoda předchozích půjček, které slibovaly rychlou pomoc v nouzi.
Podle podnikatelů i České hospodářské komory však ani původní úvěr rychlý nebyl. „Za rychlou půjčku na překlenutí těžkého období způsobeného nařízením vlády to rozhodně nepovažuji. V oblasti ekonomické pomoci, začínáme výrazně zaostávat za ostatními státy,“ uvedl po prvních dvou programech půjček COVID prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý
Ministerstvo průmyslu a obchodu přitom slibovalo, že pomoc dostanou žadatelé už do 14 dní. A to téměř každá firma, které se současná situace dotkla.
Podnikatelé ale upozorňují, že realita je naprosto odlišná. Na úvěr dosáhla jen část žadatelů a ještě koncem dubna řada lidi nevěděla, jestli Českomoravská záruční a rozvojová banka jejich žádost přijala či zamítla. A případně proč.
Kvůli velkému zájmu stát první program brzy ukončil a vyhlásil další variantu s názvem COVID II. Státní Českomoravská záruční a rozvojová banka v něm poskytla záruky bankám, které pak půjčky rozdělovaly žadatelům.
Peníze z tohoto programu měly firmám pokrýt běžné provozní náklady. Tedy například:
V jeho případě byla úspěšnost žadatelů vyšší – až 90%.
Jenže také u tohoto programu trvá vyřízení a proplacení žádostí několik týdnů. Slibovaná rychlá pomoc od státu tedy nepřišla.
V polovině dubna měli žadatelé z obou programů schválené úvěry teprve v hodnotě 1,9 miliardy korun. Celkem se v nich má k podnikatelům dostat přes 30 miliard.
Po spuštění žádostí o úvěry COVID II se navíc ukázalo, že na půjčku nedosáhnou pražské firmy a podnikatelé. Peníze totiž měly putovat z evropských fondů z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. A ty se nevztahují na bohaté regiony, mezi které Praha patří.
Vláda přitom původně avizovala, že program bude plošný a o žádných výjimkách nehovořila. Řada pražských podnikatelů, kteří na tuto pomoc od státu spoléhali, tak odešla s nepořízenou.
Pražské vedení proto ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou připravilo vlastní program COVID Praha. Město do něj vložilo 600 milionů korun z evropského operačního programu Praha – pól růstu a díky těmto zárukám mohli podnikatelé dohromady dosáhnout na téměř 1,5 miliardy korun.
O půjčky byl takový zájem, že už po 9 minutách museli úředníci příjem žádostí ukončit, protože jejich objem byl vyčerpaný. Požadované úvěry se přitom pohybovaly od 50 000 do 15 milionů korun.
Právě obrovská poptávka přiměla vládu k vyhlášení programu COVID III. Jeho princip je podobný jako u varianty COVID II. S jedním významným rozdílem – žadatelé musí tentokrát počítat s úroky.
Kritici proto upozorňují, že to neodpovídá slibované pomoci podnikatelům. Nejen, že není rychlá a dostane se jen ke zlomku podniků, ale místo bezúročných půjček dostanou firmy prakticky klasický bankovní úvěr. A ten je pro ně mnohdy výhodnější.
Někteří podnikatelé už dřív přiznali, že o bankovní půjčce uvažují. Jenže právě kvůli slibované rychlé státní pomoci zatím vyčkávali.
Je proto pravděpodobné, že se nyní zvýší počet firem, které o tyto úvěry požádají. Dá se totiž čekat, že konkrétní podmínky budou podobné u obou zmíněných typů půjček.
U banky se přitom žadatelé vyhnou mnohatýdennímu čekání a nejistotě. Místo toho vše zvládnou podstatně rychleji. A bez zbytečně složité administrativy.
Stačí jen pomocí srovnání půjček vybrat ten nejvýhodnější úvěr. Splnit potřebné podmínky a za několik dní můžete mít peníze na účtu. Pozor na vysoce úročené podnikatelské nebankovní půjčky.
Půjčíte si 50 000 korun, po roce ale vrátíte i 4× víc. Jen úrok a další náklady spojené s půjčkou vás tak vyjdou na 100 000 korun. I tak může vypadat extrémní příklad, kdy si vyberete drahého poskytovatele úvěru. Vyplývá to z aktuálních dat organizace Člověk v tísni, která vydává Index odpovědného úvěrování.
Nakoupit na internetu zboží, které je zrovna v akci nebo ho nutně potřebujete, i když na účtu nemáte dost peněz? Žádný problém. Obchodníci stále častěji nabízejí takzvané odložené platby. Celkovou částku za zboží díky nim zaplatíte třeba až za dva týdny. Bez jakéhokoliv navýšení.
Rakouský vlastník značky Diners Club (DC), pod kterého spadá i český, slovenský a polský trh, se rozhodl kreditní karty Diners Club ukončit. A tím i všechny služby, včetně bonusů, pojištění a úvěrů. Máte kreditku Diners Club? Řekneme vám, co bude teď následovat. Poradíme, jak to udělat, aby vám nepropadly bonusy, jak splácet čerpanou půjčku z kreditky, do kdy bude platit pojištění a vstup do salonků, ale hlavně: čím tuto kreditní kartu nahradit.
Co je zesplatnění půjčky, kdy má poskytovatel
na takový krok nárok a co to znamená pro dlužníka? Co poskytovatel udělá s
takovým úvěrem a proč je zesplatnění úvěru rychlejší u půjček podnikatelských
než ve světě spotřebitelském? Může k zesplatnění dojít i z jiných důvodů, než
je nesplácení? A jak se při finančních potížích vyhnout zesplatnění půjčky?
Jestli vás zajímají odpovědi na tyto otázky, jste tu na správném místě.
Další možnost, jak ušetřit, i cesta z dluhové spirály. To je refinancování půjčky. Lidé díky němu mohou zlevnit své úvěry o tisíce korun. Ukázal to aktuální průzkum jedné z malých bank mezi tisícovkou respondentů, kteří mají spotřebitelský úvěr.
KOMENTÁŘE k článku Půjčky COVID: stát slíbil miliardovou pomoc firmám. Získali ji ale jen málokdo
Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.