Air Bank roste, ale klesá jí zisk

Historie Air Bank

Air Bank vstoupila na trh v listopadu 2011 a lze ji řadit spolu s Equa bank, ZUNO, mBank a Fio bankou k moderní generaci nízkonákladových internetových bank. Do zisku se dostala velmi rychle již v roce 2014 (265 mil. Kč) – oproti očekávání trhu o rok dříve. Následoval velmi úspěšný rok 2015 s výsledkem hospodaření 507 mil. Kč. Letos banka očekává propad zisku o 45% na úroveň lehce pod 300 mil. Kč. Banka za poklesem výsledku hospodaření vidí náklady na expanzi (letos bance přibylo 100 000 nových klientů, 5 poboček a necelých 60 bankomatů) a velmi nízké úrokové sazby na trhu.

K výsledku hospodaření Air Bank, konci ZUNO a situaci internetových bank jsme poskytli interview Rádiu Zet.

Propad v zisku je sice 56 %, ale je pořád přes 200 miliónů – o tom si Zuno mohla nechat jen zdát. Jak tedy číslu rozumět?

Já bych tomu číslu rozuměl jako cena za rostoucí tržní podíl. Air Bank má nyní evidentně jako prioritu růst na úkor maximalizace zisku. Za 5 let své existence banka získala 500 tisíc klientů a 76 mld. Kč vkladů, z čehož rozpůjčovala 30 mld. Kč. Pro optimální ziskovost by úvěrů mohlo být výrazně více, ale 40% není špatný výsledek, zejména ve srovnání s končící ZUNO (lehce nad 10%) a s ohledem na přebytek likvidity na trhu. Navíc propad 56% se vztahuje k ohlášenému zisku 217 mil. Kč pouze za první tři kvartály 2016 – při stejném tempu jako doposud lze očekávat na konci roku VH blízko 290 mil. Kč. Vlastní kapitál banky činí 5 mld. Kč. Loňský VH přes 500 mil. Kč znamenal rentabilitu VK přes 10%, letos to bude pravděpodobně 6%. A to nejsou vůbec špatná čísla s ohledem na rychlost růstu a potenciál pro růst ziskovost v dalších letech. Ostatním bankám z vlny moderních nízkonákladovek trvalo dostat se do zisku déle než 3 roky.

Zisk banky sice výrazně poklesl, ale počet klientů stoupá a zvedl se i objem vkladů. Znamená to, že trend, v jakém se banka pohybuje, je v pořádku?

Každý pokles zisku je pro akcionáře nepříjemnou zprávou, ale vždy je třeba blíže zkoumat příčiny. Je-li meziroční pokles zisku způsoben investicemi do získání většího tržního podílu (což by v budoucnu mělo tento dočasný propad zisku vynahradit), pak by mělo být vše v pořádku a přirozené. To bude pravděpodobně aspoň z části letošní případ Air Bank.

Banka propad v zisku odůvodňuje především nízkými úrokovými sazbami – vidíte to stejně?

Nízké úrokové sazby trápí celý trh. Před lety se půjčovalo za 20%, spořilo za 3%, úroková marže byla 17%. Dnes se spoří průměrně za 0,5% a půjčuje za 8-10%. Úroková marže je tedy poloviční. Air Bank mohou trápit nízké sazby o něco více, neboť se z důvodu růstu snaží držet nejlepší podmínky pro půjčky a spoření pro retail na trhu. Nízké úroky jsou důsledkemznačného přebytku likvidityna trhu. Lidově řečeno, více lidí chce spořit a méně si půjčovat. Což může být výchovné z hlediska retailu, ale velcí institucionální investoři (penzijní fondy, pojišťovny, atd.) mají problém kam své prostředky alokovat.

Jak velký vliv mají na zveřejněném hospodářském výsledku náklady na výstavbu nových poboček a bankomatů a další investice? 

Viděl bych to tak 50:50. Investice do poboček a bankomatů (letos přibylo 5 nových poboček a téměř 60 bankomatů) můžou za propad zisku odhadem z 50%.  Za zmínku stojí i osazování bankomatů bezkontaktní technologií, která je pro klienty bezpečnější (platební kartu nelze okopírovat skimmovacím zařízením a nemůžete ji v bankomatu ani zapomenout). Druhá polovina pak jde k tíži snaze držet nejlepší podmínky na trhu u spoření a půjček (spoření 1% do 350 000 Kč a půjčka za RPSN 7,13% - to je výrazně lepší nabídka než mají mBank či Fio banka).

Má se klient banky něčeho obávat?

Určitě ne, Air Bank se daří dobře. Nechci, aby to vyznělo negativně v kontextu naší diskuze o Air Bank, ale připomněl bych, že vklady všech fyzických i právnických osob jsou u všech bank v tuzemsku pojištěny proti krachu bank/záložen na 100% hodnoty až do ekvivalentu 100 000 EUR (2,7 mil. Kč). Klienti tedy nejsou nuceni s obavami sledovat VH svých bank a dělat si starosti o jejich budoucnost. Což je pro klienty výhodné, ale negativem může mít morální hazard, který se v minulých letech projevil ve vztahu k některým družstevním záložnám (krach WPB, MSD a Unibon), které jsou regulovány méně. To vedlo k nově přijatým regulačním opatřením (pravidlo 1:10, omezení bilance záložny na 5 mld. Kč, atd.).

Pro odlehčení lze zmínit případ mBank, která po dosažení ziskovosti své produkty výrazně zhoršila (začínala s bezplatným účtem, nejvýhodnějším spořením a nejlevnějšími půjčkami i hypotékami a dnes je spoření téměř na nule, hypotéky spíše dražší a účet je stále zdarma, ale je třeba plnit podmínku útraty kartou, jinak naskakuje poplatek). Tedy dobrý VH banky nemusí s trochou nadsázky nutně znamenat dobrou zprávu pro klienty.

Nedávno ohlásila konec banka ZUNO? Nemůže Air Bank postihnout stejný osud?

Myslím si, že nemůže. ZUNO se vstup na trh nevydařil, nikdy se nedostala ze ztráty a celkem za dobu svého působení vygenerovala kumulovanou ztrátu zhruba 200 mil. EUR (to je obrovské číslo za tak krátké působení na trhu + trend ztrát nebyl klesající). ZUNO zlomila vaz neschopnost rozpůjčovat vybrané peníze (udala jen 10%) – to generovalo velkou úrokovou ztrátu. Možná už kolem roku 2010-2011 nebylo místo na trhu pro další moderní nízkonákladovku. Navíc ZUNO byla nízkonákladová odnož RB – zkusili jsme to, nepovedlo se, ZUNO zrušíme a klienty převedeme zpět pod RB. Air Bank je jedinou tuzemskou retailovou bankou PPF, oni nemají možnost podobného exitu do nějaké druhé své banky.

Může někdo z konkurentů ZUNO těžit z jejího konce?

Všichni hráči na trhu mají vždy radost, když jeden z kola vypadne, ale díky specifické cílové skupině klientů ZUNO to budou především Air Bank, Equa bank, mBank a Fio banka, mezi které bych tipoval, že se rozejdou stávající klienti ZUNO (neosloví-li je Raiffeisenbank s nějakou výjimečnou nabídkou). Tuzemský bankovní sektor je plný konkurence, na trhu je přes 30 bank, takže odchod jedné menší banky žádné zemětřesení nepřinese.

V čem má Air Bank oproti ZUNO navrch?

Má pobočky. Tím osloví nejen mladou, moderní a technicky orientovanou cílovou skupinu klientů, která pobočky nepotřebuje, ale i klienty klasických větších bank (ČS, ČSOB, UniCredit Bank, atd.). Navíc se zdá, že díky zkušenosti PPF s Home Creditem má Air Bank lepší know how na půjčování peněz.

Jak obecně hodnotíte sektor „internetových“ bank na českém trhu, třeba i v porovnání s okolními státy?

O nás se říká, že jsme konzervativní a neradi přijímáme změny. Na poli bankovnictví nám ale novinky překvapivě nevadí. Velmi rychle jsme přešli na bezkontaktní platební karty a zvykáme si i na moderní nízkonákladové internetové banky. V tomto jsme ve srovnání s Evropou nadprůměrní. Co se celého tuzemského bankovního sektoru týče, máme jeden z nejlepších z celé Evropy. Během prvního desetiletí po Sametové revoluci jsme si prošli bolestivou očistou, zkrachovalo množství bank a ještě více záložen, portfolia finančních institucí byla plná toxických aktiv. Od roku 2003 ale máme jeden z nejzdravějších bankovních sektorů v Evropě, který by nám mohly závidět zejména státy jako Španělsko, Itálie, Řecko.