Analýza ukazuje, že při dlouhodobém spoření na důchod vycházejí nejlépe ETF a DIP
4 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Dlouhodobé spoření na penzi nemusí přinést stejný výsledek jen proto, že si lidé odkládají stejnou částku. Nová analýza společnosti XTB ukazuje, že rozdíly mezi jednotlivými nástroji mohou po třech dekádách znamenat stovky tisíc až miliony korun. Právě proto začíná být zásadní nejen pravidelně spořit, ale hlavně zvolit takové řešení, které dokáže v čase porážet inflaci.
Co si z článku odnést
- Při dlouhodobém spoření na důchod vycházejí podle analýzy XTB nejvýhodněji investice do akcií prostřednictvím ETF.
- Za ETF následuje dlouhodobý investiční produkt neboli DIP.
- Doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění podle analýzy obvykle přinášejí nižší výnosy.
- Při investici 1700 Kč měsíčně může být rozdíl po 30 letech mezi ETF a DPS 836 000 Kč.
- Při investici 4000 Kč měsíčně činí rozdíl mezi ETF a DIP po 30 letech 866 000 Kč.
- Klíčovou roli hraje dlouhý investiční horizont a efekt složeného úročení.
- Volba produktu závisí na investičním horizontu, toleranci k riziku, likviditě a ochotě snášet kolísání hodnoty investice.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Největší rozdíl nevzniká ve vkladu, ale ve výnosu
Analýza, kterou představila společnost XTB, porovnala pět nejrozšířenějších investičních nástrojů pro přípravu na penzi. Jejím hlavním závěrem je, že v dlouhodobém horizontu vycházejí nejlépe investice do akcií v podobě burzovně obchodovaných fondů ETF, zatímco hned za nimi je DIP. Na opačné straně srovnání stojí doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění, které podle analýzy obvykle vedou k nižšímu zhodnocení, a tím i k nižší částce naspořené na stáří.
Právě dlouhý časový horizont totiž rozdíly ve výnosnosti výrazně zvýrazňuje. Na začátku mohou jednotlivé varianty působit podobně, jenže po 20 nebo 30 letech se rozdíly nasčítají naplno. U spoření na důchod tak nehraje hlavní roli jen disciplína a pravidelnost, ale také volba nástroje, který dokáže peníze reálně zhodnocovat.
,,Při přípravě na důchod rozhodují dlouhé roky a schopnost zhodnocení překonat inflaci. Pokud je výnos nízký, investor může spořit poctivě, ale výsledná částka ho nakonec zklame”
„Při přípravě na důchod rozhodují dlouhé roky a schopnost zhodnocení překonat inflaci. Pokud je výnos nízký, investor může spořit poctivě, ale výsledná částka ho nakonec zklame,“ říká Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.
Modelové výpočty ukazují rozdíly v řádu milionů
Konkrétní čísla z analýzy ukazují, jak výrazný může být rozdíl mezi jednotlivými variantami. Při pravidelné investici 1700 korun měsíčně vychází po 30 letech varianta ETF o 836 000 Kč lépe než doplňkové penzijní spoření a o 1,34 milionu Kč lépe než penzijní připojištění. U vyšší částky se rozdíl dál prohlubuje.
V modelu s měsíční investicí 4000 korun činí po 30 letech rozdíl mezi ETF a DPS 2,2 milionu korun. Oproti penzijnímu připojištění je výsledek ETF vyšší dokonce o 3,3 milionu korun. Ve srovnání s dlouhodobým investičním produktem DIP pak vychází ETF lépe o 866 000 korun. Stejná pravidelná částka tak může podle zvoleného nástroje vést k zásadně odlišnému výsledku.
Srovnejte si možnosti penzijního spoření
Stejná pravidelná měsíční investice může podle zvoleného produktu po 30 letech znamenat rozdíl v řádu statisíců až milionů korun.
Analýza současně upozorňuje, že u DPS a penzijního připojištění nezohledňuje státní příspěvky ani daňové zvýhodnění. I bez těchto prvků ale dobře ukazuje základní rozdíl ve výnosovém potenciálu jednotlivých řešení. Pro dlouhodobé spoření na důchod je to podstatná informace, protože právě výnos rozhoduje o tom, jak silně se projeví efekt času.
,,Lidé často řeší, kolik si mají měsíčně odkládat, ale stejně důležité je, kam peníze směřují. Rozdíl mezi konzervativnějším a výnosnějším řešením může za třicet let znamenat úplně jinou životní úroveň v penzi”
„Lidé často řeší, kolik si mají měsíčně odkládat, ale stejně důležité je, kam peníze směřují. Rozdíl mezi konzervativnějším a výnosnějším řešením může za třicet let znamenat úplně jinou životní úroveň v penzi,“ uvádí Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.
Na penzijní systém bude podle XTB sílit tlak
Ekonom XTB Pavel Peterka upozornil, že český důchodový systém bude v dalších dekádách pod stále větším tlakem stárnutí populace. V takové situaci bude podle něj vlastní spoření a investování čím dál důležitější. Nejde přitom jen o to odkládat peníze stranou, ale hlavně je dlouhodobě reálně zhodnocovat, tedy dosahovat výnosu, který překoná inflaci.
Podle Pavla Peterky bude kvůli stárnutí populace vlastní dlouhodobé spoření a investování pro budoucí penzi stále důležitější.
Podle Peterky nyní pobírá starobní důchod přibližně 2,35 milionu osob. Po roce 2030 však začnou do penze odcházet silné populační ročníky. Současné projekce počítají s tím, že v roce 2053 dosáhne počet důchodců asi 2,7 milionu a kolem roku 2060 může připadat až 60 seniorů na 100 osob v produktivním věku, tedy jen 1,66 pracujícího na jednoho důchodce.
Tlak se navíc nebude týkat jen samotného důchodového systému. Peterka připomněl, že stárnutí populace zatíží také zdravotnictví, přičemž obě oblasti stojí na podobném systému průběžného odvodového financování. I z tohoto pohledu se z vlastního spoření a investování podle analýzy stává stále víc nutnost než jen volitelný doplněk. S tématem úzce souvisí i důchodová reforma, která řeší budoucí udržitelnost penzí.
Síla složeného úročení se naplno ukáže až po letech
Jedním z hlavních argumentů analýzy je efekt složeného úročení. Jde o princip, kdy se výnosy počítají nejen z původně vložených peněz, ale také z průběžně vytvořených zisků. Právě proto mají při investování na důchod tak velký význam dlouhé horizonty v řádu desítek let. Největší efekt se podle Pavla Peterky projevuje po 15 a více letech investování.
Největší efekt složeného úročení se podle analýzy naplno projevuje až po 15 a více letech investování.
Analýza uvádí i jednoduchý modelový příklad. Pokud člověk investuje 1000 korun měsíčně při ročním zhodnocení sedm procent, za 30 let se dostane přibližně na 1,2 milionu korun. Když ale vydrží o deset let déle, tedy 40 let, výsledná částka už činí 2,6 milionu korun. Rozdíl deseti let tak může znamenat více než dvojnásobný výsledek.
,,U dlouhodobého spoření bývá největší chybou odkládání začátku. Čas je v investování nejcennější proměnná a žádný pozdější vyšší vklad ho už nedokáže plně nahradit”
„U dlouhodobého spoření bývá největší chybou odkládání začátku. Čas je v investování nejcennější proměnná a žádný pozdější vyšší vklad ho už nedokáže plně nahradit,“ doplňuje Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.
O výsledku rozhoduje také ochota nést kolísání hodnoty
Pavel Peterka zároveň upozornil, že neexistuje univerzálně nejlepší řešení pro každého investora. Volba podle něj závisí na několika faktorech, zejména na investičním horizontu, toleranci k riziku, potřebě likvidity a ochotě nést kolísání hodnoty investice. To je důležité zejména při srovnání výnosnějších akciových investic s konzervativnějšími produkty, které mohou působit klidněji, ale dlouhodobě často přinášejí slabší výsledky.
- investiční horizont
- tolerance k riziku
- potřeba likvidity
- ochota nést kolísání hodnoty investice
Z pohledu dlouhodobé přípravy na penzi tak analýza vysílá poměrně jasný signál. Kdo chce v čase vybudovat vyšší hodnotu majetku, musí vedle pravidelnosti řešit i to, jaký potenciál zhodnocení zvolený nástroj nabízí. V prostředí, kde bude podle projekcí přibývat seniorů a tlak na veřejné finance poroste, se právě tahle otázka dostává do centra pozornosti domácností, které nechtějí spoléhat jen na budoucí státní důchod. Hodit se proto mohou i možnosti spoření na důchod, které kombinují různé přístupy k tvorbě rezervy.
Zdroj: ČTK