ČNB mírně snížila základní úrokovou sazbu

Cílem je, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná pod dvěma procenty. „To v současnosti ještě vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku,“ uvedl na tiskové konferenci Michl. Dnešní verdikt centrální banky byl v souladu s většinovým tržním očekáváním. Tomu odpovídá i velmi omezená reakce kurzu koruny, která vůči euru posílila pouze o zhruba 3 haléře na EUR/CZK 24,90.

Rozhodování výrazně ovlivňuje inflace

Jedním z ukazatelů, podle kterého se centrální banka při stanovování úrokových sazeb orientuje, je inflace. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu vykázaly tuzemské spotřebitelské ceny v průběhu dubna meziměsíční pokles o 0,1 %, což odpovídá meziroční inflaci na úrovni 1,8 %. Jedná se o citelně nižší výsledek, než očekával trh (2,1 %) i než jakého bylo dosaženo o měsíc dříve (2,7 %). Michl dnes uvedl, že je to velký úspěch. „Sedm let Česko nemělo tak nízkou inflaci,“ uvedl.

Analytici odhadovali, že právě pomalejší růst spotřebitelských cen v dubnu zvyšoval pravděpodobnost snížení úrokové sazby ČNB na 3,5 %. Naopak jako argument pro zachování sazby na 3,75 % uváděli jádrovou inflaci a aktuální dynamiku ekonomiky s ohledem na stále vysokou míru nejistoty vyústění celních válek.

Tomu odpovídají i některé dnešní komentáře. „Hlavním argumentem ve prospěch zachování sazeb na stávající úrovni zůstal sektor služeb, který nadále vykazuje poněkud zvýšenou tendenci ke zdražování i růstu mezd. Prakticky všechny ostatní faktory ovšem ukazují opačným směrem,“ uvedl pro banky.cz hlavní ekonom INVESTIKA, investiční společnost, a.s. Vít Hradil.

Také on podtrhuje fakt, že celková inflace se v dubnu již dostala dokonce pod cíl ČNB, když dosáhla 1,8 % meziročně, ačkoliv jí k tomu dopomohly nespolehlivé položky, jako jsou potraviny a energie. „Kurz české koruny navíc zůstává nečekaně silný, zvláště pak proti americkému dolaru, což samo o sobě zpřísňuje měnovou politiku. Výhled na růst české ekonomiky se pak v poslední době spíše zhoršuje, což opět nevěstí riziko inflačních tlaků. I po dnešním snížení navíc zůstávají tuzemské sazby dostatečně vysoko na to, aby případné zbytky doutnajících inflačních uhlíků přidusily,“ dodal Hradil, který do konce roku očekává jedno až dvě další snížení základní úrokové sazby, která by se tak mohla dostat na 3,00 až 3,25 %.

Přečtěte si také: Hypoteční sazby konečně pod 5 %: Co to znamená pro trh s bydlením?

Bude ČNB ve snižování sazeb pokračovat?

Michl dnes ale opět zdůraznil proinflační tlaky a mezi bankovní radou podle něj nepanuje shoda, jestli došlo dnes k poslednímu letošnímu snížení úrokových sazeb nebo ne. „Prostor pro další snížení je omezený a je podmíněný tím, že se budou snižovat proinflační rizika v domácí ekonomice. Proto si necháváme všechny možnosti otevřené,“ uvedl Michl.

ČNB naopak dnes ponechala beze změny výhled hospodářského růstu v letošním roce na dvou procentech. Zhoršila ale očekávaný růst v příštím roce na 2,1 procenta proti 2,4 procenta, která očekávala v únoru. Výhled průměrné inflace v rámci dnes zveřejněné makroekonomické prognózy ČNB zhoršila o 0,1 procentního bodu, když předpokládá letos 2,5 procenta a v roce 2026 2,2 procenta.