ČNB nepřekvapila, sazby se nemění
2 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Bankovní rada České národní banky na svém dnešním pravidelném měnově politickém zasedání rozhodla o zachování základní úrokové sazby na stávající úrovni, tedy 3,50 %. Podle většiny analytiků tento výsledek byl plně v souladu s naším i s tržním očekáváním a nepředstavuje tedy žádné překvapení. Češi tak se zlevněním hypoték zatím příliš počítat nemohou.
Proinflační rizika a postoj ČNB
Podle bankovní rady v české ekonomice převažují proinflační rizika, jsou jimi mimo jiné setrvačnost růstu cen služeb a ceny potravin. Pro příští jednání si bankovní rada nechává podle guvernéra Aleše Michla otevřené všechny možnosti nastavení sazeb, guvernér ale považuje za pravděpodobnou jejich delší stabilitu.
„Bankovní rada se dnes jednoznačně shodla v tom, že v tuto dobu není možné dále snížit úrokové sazby. Necháváme si všechny možnosti otevřené, pokud to bude potřeba, sazby klidně zvýšíme, pokud to bude potřeba, sazby klidně snížíme. Ale v současnosti to vypadá na to, že nějakou dobu zůstanou sazby na stávající úrovni,“ uvedl Michl.
Argumenty INVESTIKA pro dnešní rozhodnutí
Podle hlavního ekonoma INVESTIKA, investiční společnost, a.s. Víta Hradila pro dnešní rozhodnutí mluví zejména zvýšená inflace v sektoru služeb, solidní růst mezd, známky oživování tuzemské spotřeby i ekonomiky a také pokračující hluboce deficitní hospodaření státu. „Naopak ve prospěch snížení sazeb pak hovořil relativně silný kurz české koruny, nadále malátná kondice průmyslového sektoru, slabý výkon německé ekonomiky či hrozba celní rozepře mezi EU a USA,“ uvedl Hradil.
Prostor a rizika pro snižování sazeb podle SYRI
Podle ekonoma Národního institutu SYRI Vlastimila Reichela do konce letošního roku stále existuje určitý prostor pro snižování úrokových sazeb. Jeho využití ze strany centrální banky bude silně záviset na vývoji rizik, mezi které patří přetrvávající inflační tlaky zejména ve službách, napjatá situace na trhu práce a vnější rizika.
„Centrální banka opakovaně mluví o opatrnosti při uvolňování měnové politiky a potřebě pečlivě vyhodnocovat případná rizika. Ve prospěch poklesu aktuálně hovoří pokračující dezinflační trend a zpomalování růstu cen v ekonomice – inflace v květnu činila 2,4 % a přiblížila se dvouprocentnímu cíli ČNB. Proti dalšímu uvolnění však stojí zvýšená jádrová inflace, setrvačné zdražování služeb, omezená nabídka pracovní síly a rostoucí nejistoty v zahraničí – například potenciální obchodní bariéry či cenové šoky v energetice,“ uvedl Reichel.
Další vývoj úrokových sazeb bude podle ekonoma Masarykovy univerzity silně záviset na nových datech o inflaci, vývoji kurzu koruny a stavu zahraniční ekonomiky. „Jakékoli další kroky budou vedeny v režimu tzv. jemného ladění, nikoli jako systematické uvolňování měnové politiky,“ dodal Reichel.
Dopady na trh s nemovitostmi
Případný pokles sazeb by podle něj měl přímý dopad i na úvěrový trh, kde již nyní dochází k oživení poptávky po hypotékách. „To spolu s omezenou nabídkou bytů vytváří tlak na růst cen nemovitostí, zejména ve větších městech. Snižování sazeb by tak mohlo přinést i proinflační impuls prostřednictvím trhu bydlení,“ upozornil Reichel.