Jak se počítá zdravotní pojištění při práci na zkrácený úvazek?

Co si z článku odnést 

• Minimální mzda určuje výši odvodů – pokud na zkráceném úvazku vyděláváte méně než minimální mzdu a nejste státním pojištěncem, musíte doplácet zdravotní pojištění do minima. 
• Státní pojištěnci (studenti, důchodci, rodiče na rodičovské) platí zdravotní pojištění jen ze skutečné mzdy bez ohledu na její výši. 
• Počet odpracovaných hodin nehraje roli – pro výpočet zdravotního pojištění je důležitá pouze výše hrubé mzdy. 
• Při více úvazcích se příjmy sčítají – jakmile celkový součet přesahuje minimální mzdu, dopočet do minima není potřeba. 
• OSVČ s přivýdělkem na zkrácený úvazek nemusí řešit minimální vyměřovací základ, protože už platí zálohy z hlavní činnosti (z OSVČ). 
• Konkrétní situace (souběhy výdělků), ale i co jde kdy potřeba komu doložit, rozebíráme v závěru článku. 

Co je zkrácený úvazek? Nezaměňujte ho s dohodami 

Tip od banky.cz

,,Zkrácený úvazek je klasický pracovní poměr s pracovní smlouvou, ale sjednaný na méně než 40 hodin týdně. Na rozdíl od toho se dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ) obejdou bez pracovní smlouvy - jde ‚jen‘ o dohody.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

A dodává: “DPP a DPČ jsou, zjednodušeně řečeno, brigádami, na něž se nevztahují přísná pravidla pracovního poměru, jak je vyžaduje zákoník práce. Včetně například výpovědní doby nebo minimální mzdy. Stejně tak se u nich liší pravidla pro zdravotní pojištění”. 

Tento článek se věnuje klasickému pracovnímu poměru na zkrácený úvazek a jeho kombinaci nebo souběhu s dalšími situacemi. 

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Odebírat

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Jak se počítá zdravotní pojištění u zkráceného úvazku 

Při pojištění při práci na zkrácený úvazek není rozhodující hodinový rozsah práce, ale pouze dosažená hrubá mzda.  

Pokud je hrubá mzda nižší než zákonem stanovená minimální mzda, a zaměstnanec přitom není státním pojištěncem, musí dojít k dopočtu do minima. Zdravotní pojišťovna musí v každém případě obdržet alespoň 13,5 % z minimální mzdy. Zaměstnavatel vždy odvádí 9 %, zbývající část (4,5 %) jde k tíži zaměstnance.  

To v praxi znamená, že zaměstnanci s nižší mzdou, než je ta minimální, mohou mít efektivní sazbu zdravotního pojištění vyšší než standardních 4,5 % ze své hrubé mzdy. Proč? Protože odvádějí pojistné z vyššího základu, než jaký opravdu ve výplatě dostanou. 

V souvislosti s výpočtem zdravotního pojištění při zkráceném úvazku ale natrefíte na specifické situace. Pojďme se na ně podívat formou otázek a odpovědí na ně: 

TIP: Pokud vás zajímá více informací o tom, jak zkrácený úvazek funguje, jaké jsou jeho výhody a nevýhody, přečtěte si článek Zkrácený úvazek: Jak funguje a pro koho je ideální?

Kdy se tedy zdravotní pojištění dopočítává do minima? 

Dopočet do minima musí proběhnout vždy, když váš příjem nedosahuje minimální mzdy a zároveň nespadáte do kategorie státních pojištěnců.  

Kdo je osvobozen od dopočítávání zdravotního pojištění? 

Od dopočtu do minima jsou osvobozeni všichni státní pojištěnci. Mezi ně patří například nezaopatřené děti do 26 let (studenti), důchodci, osoby na mateřské nebo rodičovské dovolené, nezaměstnaní v evidenci úřadu práce nebo osoby pečující o děti do 7 let věku (nebo o více dětí do 15 let věku nejstaršího z nich). U těchto skupin se výpočet zdravotního pojištění provádí pouze ze skutečně dosažené mzdy. 

Jaké jsou výjimky pro státní pojištěnce? 

Státní pojištěnci pracující na zkrácený úvazek nemusí řešit minimální vyměřovací základ. Například pracující důchodce s měsíční mzdou 16 000 Kč odvede pouze standardních 4,5 % ze své skutečné mzdy, tedy 720 Kč. Zaměstnavatel za něj odvede dalších 1 440 Kč, a žádné další doplatky nejsou potřeba. 

Jak se vypočítává zdravotní pojištění při práci na zkrácený úvazek? 

Pojištění při práci na zkrácený úvazek se počítá z hrubé mzdy bez ohledu na rozsah pracovní doby. Není tedy podstatné, zda pracujete 20, 30 nebo 35 hodin týdně. Rozhodující je pouze výše vaší hrubé mzdy.

Co se stane, když můj příjem nedosahuje minimální mzdy? 

Pokud váš příjem nedosahuje minimální mzdy a nejste státním pojištěncem, musíte počítat s vyšším procentuálním odvodem na zdravotní pojištění. Efektivní sazba pojistného může v těchto případech přesáhnout standardních 4,5 %, a dosáhnout až k 6 % z vaší hrubé mzdy. Tento rozdíl vzniká právě kvůli nutnosti dopočtu do minima. 

Online srovnání běžných účtů

Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance při odvodu pojistného? 

Zaměstnavatel musí každý měsíc odvádět zdravotní pojištění za své zaměstnance, a to nejpozději do 20. dne následujícího měsíce. Jeho povinností je také do osmi dnů nahlásit zdravotní pojišťovně nástup nového zaměstnance, či naopak ukončení pracovního poměru. Při práci na zkrácený úvazek musí zaměstnavatel správně vyhodnotit, zda je třeba provést dopočet do minima. 

Zaměstnanec musí souhlasit se srážkou pojistného ze mzdy a informovat zaměstnavatele o případných změnách, které by mohly ovlivnit výši odvodů. I zaměstnanec musí svou zdravotní pojišťovnu informovat o důležitých změnách. 

Platí OSVČ na zkrácený úvazek minimální zdravotní pojištění? 

Když si OSVČ přivydělává na zkrácený úvazek, nemusí se u této práce zabývat minimálním vyměřovacím základem. Důvodem je skutečnost, že už odvádí pojistné ze své hlavní činnosti: z živnosti. Stačí tedy doručit zaměstnavateli čestné prohlášení o tom, že jako OSVČ platí měsíční zálohy alespoň v minimální výši. Zdravotní pojištění OSVČ z přivýdělku se pak počítá pouze ze skutečně dosažené mzdy. 

Přečtěte si: V roce 2025 dosáhnou zálohy OVŠN na pojištění minimálně 8 000 Kč.

Jak ovlivňuje zdravotní pojištění příjem z více úvazků? 

Při práci pro více zaměstnavatelů se zaměstnanecké pojištění počítá z každého příjmu zvlášť, ale celková výše dosaženého výdělku se sčítá. Když součet přesahuje minimální mzdu, nemusíte řešit dopočet do minima.  

V takovém případě stačí doručit druhému zaměstnavateli potvrzení od prvního zaměstnavatele o výši příjmu. Například při souběhu dvou částečných úvazků s příjmy 19 500 Kč a 15 300 Kč se pojistné vypočítá standardním způsobem z obou mezd – protože součet je vyšší než minimální mzda. 

Jaké jsou sankce za neodvedení zdravotního pojištění? 

Za každý den prodlení s platbou zdravotního pojištění se počítá penále. Denní sazba penále se odvozuje od zákonného úroku z prodlení, platného pro aktuální pololetí. Připomeňme, že úrok z prodlení se skládá z repo sazby ČNB plus 8 procentních bodů. 

Zdravotní pojišťovny přitom nemají povinnost dlužníka o vzniku dluhu informovat. Je proto důležité hlídat si správnost a včasnost plateb, protože původní dluh může kvůli penále významně vzrůst. Některé pojišťovny sice o nedoplatku informují, ale spoléhat na to nelze. 

TIP: Mohlo by vás zajímat naše srovnání zdravotních pojišťoven.

Jak zdravotní pojištění ovlivňuje sociální pojištění? 

Sociální a zdravotní pojištění se vzájemně ovlivňují především v oblasti minimálních vyměřovacích základů. Změny v jednom systému často vedou ke změnám v druhém. Pro zaměstnance na zkrácený úvazek je důležité vědět, že pokud jeho příjem překročí limit pro povinné odvody zdravotního pojištění, většinou to znamená i povinnost odvádět sociální pojištění.  

Jak to bude se zdravotním pojištěním při souběhu zaměstnání a OSVČ u státního pojištěnce? 

Pokud jste například student nebo důchodce, zároveň podnikáte a přivyděláváte si na zkrácený úvazek, platí pro vás ta nejjednodušší varianta: jakožto státní pojištěnec nemáte povinný minimální vyměřovací základ ani v zaměstnání a ani v OSVČ. Pojistné se u zaměstnavatele odvádí ze skutečné mzdy, z podnikání zaplatíte po roce to, co vychází ze skutečného zisku (bez minimálních záloh).  

Co ohledně zdravotního pojištění řeší zaměstnavatel a co je starostí zaměstnance? 

Většinu administrativy řeší zaměstnavatel. Ale v některých případech je starost ponechána na zaměstnanci. Sestavili jsme jednoduchý přehled v tabulce. 

Příkladové situace (s částkami pro rok 2026) 

Podívejme se na několik situací a jejich konkrétní výpočet v roce 2026. 

Student (do 26 let) pracující na zkrácený úvazek 

Jakub studuje na vysoké škole a přivydělává si 12 000 Kč hrubého měsíčně. Jako nezaopatřené dítě je státním pojištěncem — zdravotní pojištění se proto vypočítává jen ze skutečné mzdy. Zaměstnavatel za Jakuba odvede 9 % (1 080 Kč) a Jakubovi strhne 4,5 % (540 Kč). Žádný dopočet do minima nenastane.  

Důchodce pracující na zkrácený úvazek 

Věra pobírá starobní důchod a pracuje na 20 hodin týdně za 14 000 Kč hrubého. Jako důchodkyně je státní pojištěnkou, minimální vyměřovací základ se na ni nevztahuje. Pojistné se odvede standardně: zaměstnavatel 9 % (1 260 Kč), Věra 4,5 % (630 Kč).  

Rodič na rodičovské dovolené se zkráceným úvazkem 

Martin je na rodičovské dovolené a souběžně pracuje na zkrácený úvazek za 10 000 Kč hrubého měsíčně. Jako osoba pobírající rodičovský příspěvek je státním pojištěncem. Pojistné se odvádí jen ze skutečné mzdy: zaměstnavatel 900 Kč, Martin 450 Kč. 

Zaměstnanec se zkráceným úvazkem a příjmem pod minimální mzdou 

Petra pracuje na 20 hodin týdně za 15 000 Kč hrubého. Protože její příjem nedosahuje minimální mzdy (22 400 Kč pro rok 2026), zaměstnavatel musí provést dopočet. Pojistné celkem musí být 3 024 Kč. Zaměstnavatel odvede svých 9 % z minimální mzdy (2 016 Kč), Petře strhne z výplaty 1 008 Kč (místo 675 Kč, které jsou 4,5 % z 15 000 Kč). Efektivní sazba pojistného za Petru tak vychází na přibližně 6,7 % z její hrubé mzdy.  

Dva zkrácené úvazky s celkovým příjmem NAD minimální mzdou 

Tomáš pracuje na 0,4 úvazku za 15 000 Kč hrubého u první firmy a na 0,3 úvazku za 9 000 Kč hrubého u druhé firmy. Celkem vydělává 24 000 Kč, což přesahuje minimální mzdu 22 400 Kč. Žádný dopočet do minima proto nenastane. Každý zaměstnavatel odvádí pojistné jen ze své části mzdy: první firma odvede za Tomáše 1 350 Kč (9 % z 15 000 Kč) a Tomášovi strhne 675 Kč (4,5 %), druhá firma odvede 810 Kč a strhne mu 405 Kč. 

Co je potřeba zařídit: Tomáš musí druhé firmě doručit potvrzení od první firmy o výši příjmu — teprve pak oba zaměstnavatelé vědí, že dopočet dělat nemusejí. 

Dva zkrácené úvazky s celkovým příjmem POD minimální mzdou  

Jana pracuje na 0,3 úvazku za 9 000 Kč hrubého a na 0,2 úvazku za 4 500 Kč hrubého. Celkem vydělává 13 500 Kč, což je hluboko pod minimální mzdou. Jana není státní pojištěnkou. Pojistné proto musí být odvedeno celkem ve výši 3 024 Kč. 

Jana si musí určit „hlavního" zaměstnavatele — zpravidla toho s vyšším příjmem — a ten provede dopočet za celý rozdíl do minima. Jana doručí prvnímu zaměstnavateli potvrzení o výši příjmu od druhého zaměstnavatele. První zaměstnavatel pak vypočítá, kolik zbývá doplatit: z obou skutečných mezd dohromady (13 500 Kč × 13,5 %) vychází pojistné 1 823 Kč, ale minimum je 3 024 Kč — rozdíl 1 201 Kč zaplatí Jana navíc. Skutečná sazba z její celkové hrubé mzdy tak dosáhne přibližně 8,9 %. 

OSVČ a zkrácený úvazek 

Michal podniká jako OSVČ na hlavní činnost a přivydělává si na zkrácený úvazek za 14 000 Kč hrubého měsíčně. Protože jako OSVČ platí minimální zálohu na zdravotní pojištění 3 306 Kč měsíčně, zaměstnavatel žádný dopočet neprovádí. Zaměstnavatel odvádí pojistné jen ze skutečné mzdy: 1 260 Kč (9 %) a Michalovi strhne 630 Kč (4,5 %). 

Michal ale musí předat zaměstnavateli čestné prohlášení, že jako OSVČ odvádí zálohy alespoň v minimální výši. 

Student se dvěma zkrácenými úvazky 

Klára studuje a má dva zkrácené úvazky — jeden za 8 000 Kč a druhý za 5 000 Kč. Jako studentka je státní pojištěnkou, takže oba zaměstnavatelé odvádějí pojistné jednoduše ze skutečné mzdy: z 8 000 Kč odvede první firma 720 Kč (9 %) a strhne Kláře 360 Kč (4,5 %), z 5 000 Kč odvede druhá firma 450 Kč a strhne 225 Kč. Žádná potvrzení mezi zaměstnavateli Klára řešit nemusí, potvrzení o studiu doloží každému z nich zvlášť.