Kauza vytunelované MSD: soud rozdal tresty až devět let vězení
5 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Městský soud v Praze znovu rozhodl v jedné z nejvýraznějších kauz českého finančního prostředí posledních let. V případu vytunelovaného Metropolitního spořitelního družstva uložil pěti obžalovaným tresty od sedmi do devíti let vězení a zároveň také desetileté zákazy působení v bankovnictví či ve statutárních orgánech firem. Rozsudek zatím není pravomocný, znovu ale potvrzuje, že podle soudu šlo o promyšlené vyvádění peněz ze záložny v řádu miliard korun.
Co si z článku odnést
- Soud uložil v kauze MSD pěti obžalovaným tresty od sedmi do devíti let vězení.
- Podle rozsudku způsobili členům záložny škodu přes 1,2 miliardy korun.
- Součástí verdiktu jsou i maximální desetileté zákazy působení v bankovnictví a ve vedení firem.
- Manažeři MSD podle soudu schvalovali fingované úvěry bez ověřování schopnosti splácet.
- Peníze podle soudu odtékaly přes firmy bez historie až do Hongkongu.
- Soud tresty mimořádně snížil kvůli nepřiměřené délce řízení, které trvá od roku 2015.
- Rozsudek je nepravomocný a část obžalovaných se odvolala nebo si ponechala lhůtu na rozmyšlenou.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Jak soud popsal fungování celé skupiny
Podle předsedkyně senátu Pavly Hájkové byla společenská škodlivost jednání obžalovaných mimořádně vysoká, především kvůli obrovské způsobené škodě. Soud dospěl k závěru, že muži spáchali úvěrový podvod jako organizovaná zločinecká skupina a že jejich postup nebyl nahodilý ani ojedinělý, ale systematický a řízený. Nejvýše v hierarchii obžalovaných podle soudu stál podnikatel Petr Koltok, zatímco představenstvo záložny mělo zajišťovat, aby MSD navenek působilo jako běžné spořitelní družstvo.
Právě tato formulace patří k nejsilnějším momentům rozsudku. Soudkyně uvedla, že představenstvo podle zjištění nezajišťovalo standardní chod družstva, ale fakticky pomáhalo vytvářet dojem normálně fungující instituce, zatímco uvnitř podle soudu probíhalo vyvádění peněz. Zároveň upozornila, že samotná špička skupiny se zatím před soud nedostala a tato část kauzy zůstává ve fázi policejního přípravného řízení.
Společenská škodlivost jednání obžalovaných byla podle soudu mimořádně vysoká hlavně kvůli obrovské způsobené škodě.
,,Podobné případy připomínají, jak zásadní je důvěra ve finanční instituce a jak ničivé může být její zneužití. Pokud vedení schvaluje úvěry bez reálného ekonomického základu, nejde jen o selhání kontroly, ale o přímé ohrožení vkladatelů.”
„Podobné případy vždy připomínají, jak zásadní je důvěra ve finanční instituce a jak ničivé může být její zneužití. Pokud vedení schvaluje úvěry bez reálného ekonomického základu, nejde jen o selhání kontroly, ale o přímé ohrožení vkladatelů,“říká Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.
Fingované úvěry a firmy bez historie
Podle rozsudku si tehdejší šéf představenstva MSD Petr Jánský a členové představenstva Daniel Tureček a Jan Zavřel v letech 2012 a 2013 počínali se záměrem vyvést vklady členů záložny ve prospěch dalších osob. Klíčovým nástrojem měly být fingované úvěry, které sami schvalovali. Soud uvedl, že nezjišťovali schopnost žadatelů úvěr splácet ani realizovat deklarovaný podnikatelský záměr a opírali se přitom o úmyslně nepravdivé znalecké posudky.
Porovnejte si spořicí účty a najděte ten nejlepší
K penězům MSD se podle soudu dostávaly firmy bez historie, za něž vystupovali lidé v roli takzvaných bílých koní. Tyto osoby měl podle rozsudku dosazovat Jan Vinš. Následně finanční prostředky putovaly přes tyto společnosti do Hongkongu, kam je podle soudu odesílal Koltok. Soud zároveň popsal i využití pyramidového systému, který měl celému mechanismu napomáhat.
Podle rozsudku manažeři schvalovali fingované úvěry bez ověřování schopnosti žadatelů splácet nebo realizovat deklarovaný záměr.
Celkem se tímto způsobem podle soudu podařilo vyvést 1,373 miliardy korun a u dalších 52 milionů korun se o to pachatelé pokusili. Po odečtení zastaveného majetku činí skutečná škoda přibližně 1,206 miliardy korun. Právě výše škody byla jedním z hlavních důvodů, proč soud jednání vyhodnotil jako mimořádně závažné.
Jaké tresty padly a proč byly nakonec nižší
Trojice manažerů MSD má podle nepravomocného rozsudku nastoupit shodně osmileté tresty vězení. Podnikatel Petr Koltok dostal devět let, Jan Vinš sedm let. Vedle toho soud všem uložil také maximální možný zákaz činnosti na deset let v oblasti bankovnictví nebo ve statutárních orgánech obchodních společností. Rozsudek se dotkl i majetku obžalovaných, protože soud zabral zajištěné nemovitosti a peníze.
Podle soudu se všichni dopustili účasti na organizované zločinecké skupině a úvěrového podvodu v její prospěch. U Koltoka a Vinše rozsudek navíc zahrnuje také praní špinavých peněz. Přestože mužům hrozily tresty od 9 let a 2 měsíců do 13 let a 4 měsíců, soud nakonec přistoupil k mimořádnému snížení sazby.
„Délka trestního řízení v takto rozsáhlých finančních kauzách má významný dopad nejen na obžalované, ale i na veřejné vnímání spravedlnosti. Když se rozhodnutí táhne roky, oslabuje to důvěru v to, že stát dokáže na podobné excesy reagovat včas a důsledně,“ uvádí Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.
,,Délka trestního řízení v takto rozsáhlých finančních kauzách má významný dopad nejen na obžalované, ale i na veřejné vnímání spravedlnosti. Když se rozhodnutí táhne roky, oslabuje to důvěru v to, že stát dokáže na podobné excesy reagovat včas a důsledně.”
Důvodem ke snížení trestů byla právě nepřiměřená délka řízení, za kterou podle soudu obžalovaní nenesou odpovědnost. Hájková připomněla, že jsou obviněni už od roku 2015 a že navíc čelí stíhání i v další větvi případu. Manažeři se proti verdiktu odvolali okamžitě, zatímco zbývající obžalovaní i státní zástupce si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.
Proč se případ řešil znovu
Pražský městský soud se kauzou zabýval už podruhé. Původní předsedkyně senátu mezitím odešla do důchodu a první rozhodnutí tak neobstálo v konečné podobě. V roce 2019 dostali Jánský a Zavřel pětileté tresty, Tureček šestiletý trest, a všem byly uloženy pětileté zákazy činnosti. Tehdy byli uznáni vinnými z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Vinš dostal 7 let a Koltok v samostatném procesu 7,5 roku.
Odvolací senát ale později dospěl k tomu, že jednání obžalovaných naplňuje znaky závažnější trestné činnosti. Právě proto se případ vrátil k novému projednání a nynější rozsudek už pracuje s přísnější právní kvalifikací, tedy s organizovanou zločineckou skupinou a úvěrovým podvodem v její prospěch.
Odvolací senát později uzavřel, že jednání obžalovaných naplňuje znaky závažnější trestné činnosti.
Další odsouzení a širší rozsah celé kauzy
Kauza MSD se zdaleka netýká jen nynější pětice obžalovaných. Pravomocně už byli dříve odsouzeni takzvaní bílí koně, přičemž většina z nich dostala nepodmíněné tresty od 3 do 7 let vězení. Předloni pak Národní centrála proti organizovanému zločinu oznámila, že v souvislosti s MSD obvinila dalších 16 lidí.
Podle těchto informací měli další zástupci či podílníci MSD způsobit zkrachovalé záložně škodu zhruba 4,5 miliardy korun tím, že napomáhali uzavírat úvěrové smlouvy s nápadně nevýhodnými podmínkami pro družstvo. To naznačuje, že celý případ má ještě širší rozměr, než jaký zachycuje nynější rozsudek nad pěti muži.
Klíčové momenty pádu MSD
- Na podezřelé toky peněz v MSD upozornil policii Finanční analytický útvar ministerstva financí.
- Státní zastupitelství na jaře 2013 družstvu zablokovalo všechny peníze.
- Česká národní banka následně záložně odebrala licenci.
- Soud poté poslal MSD, které mělo přibližně 14 000 členů, do konkurzu.
Od upozornění na podezřelé transakce až ke konkurzu
Samotný pád Metropolitního spořitelního družstva odstartovalo upozornění na podezřelé toky peněz, které policii předal Finanční analytický útvar ministerstva financí. Následný zásah státu byl razantní. Státní zastupitelství na jaře 2013 zablokovalo všechny peníze družstva a Česká národní banka mu poté odebrala licenci.
Pád MSD odstartovalo upozornění na podezřelé toky peněz a následoval razantní zásah státu včetně zablokování prostředků a odebrání licence.
Pro instituci, která tehdy evidovala zhruba 14 000 členů, to znamenalo definitivní konec. Soud následně záložnu poslal do konkurzu. Případ MSD tak zůstává jedním z nejvýraznějších příkladů selhání řízení a kontroly ve finanční instituci, které podle soudu vedlo k miliardové škodě na majetku členů družstva.
Zdroj: ČTK