MMF zlepšil výhled české ekonomiky, růst HDP letos čeká na 2,2 procenta
3 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Mezinárodní měnový fond zvedl odhad letošního růstu české ekonomiky na 2,2 %, tedy mírně výš než v podzimní prognóze. Zároveň ale upozorňuje, že další vývoj může výrazně zkomplikovat konflikt na Blízkém východě, zejména pokud by zasáhl energetickou infrastrukturu a zvedl ceny ropy a plynu. Česká ekonomika tak podle MMF vstupuje do roku s lepším základem, ale zároveň zůstává citlivá na vnější šoky.
Co si z článku odnést
- MMF letos nově očekává růst českého HDP o 2,2 %, zatímco loni na podzim počítal se 2 %.
- Stejné tempo růstu, tedy 2,2 %, fond předpokládá i pro příští rok.
- Inflace má letos v Česku klesnout na 2,4 % a příští rok na 2,2 %.
- Nezaměstnanost má zůstat velmi nízká, letos na 3 % a příští rok na 2,9 %.
- Ve srovnání se zeměmi V4 si Česko podle MMF vede nejlépe v inflaci a nezaměstnanosti.
- Největším rizikem pro výhled zůstává delší a intenzivnější konflikt na Blízkém východě a možné zdražení energií.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Česká ekonomika podle MMF zrychluje mírně, ale stabilně
Jarní výhled globální ekonomiky od Mezinárodního měnového fondu přinesl pro Českou republiku mírně příznivější zprávu. Hrubý domácí produkt má letos podle MMF vzrůst o 2,2 %, což je zlepšení oproti podzimní prognóze, která počítala s růstem o 2 %. Stejný odhad fond uvádí také pro příští rok. V prostředí nejisté mezinárodní situace je to signál, že české hospodářství by se mohlo držet na trajektorii pozvolného růstu, aniž by čelilo výraznějšímu oslabení domácí aktivity.
Ve srovnání s domácí prognózou ministerstva financí je MMF o něco optimističtější. Ministerstvo minulý týden svůj výhled pro letošní rok zhoršilo na 2,1 %, když ještě v lednu očekávalo růst o 2,4 %. Důvodem horšího výhledu je právě napětí na Blízkém východě, které se promítá do vyšší opatrnosti ohledně cen energií i dopadů na evropské hospodářství.
,,Pro domácnosti i firmy je podstatné, že MMF dál počítá s růstem české ekonomiky a současně s relativně klidnou inflací. To je kombinace, která vytváří stabilnější prostředí pro finanční rozhodování.”
Inflace zůstává pod kontrolou, trh práce má dál zůstat silný
Vedle růstu ekonomiky přináší prognóza MMF i důležité údaje pro běžné domácnosti. Inflace má letos v Česku dosáhnout 2,4 % a v příštím roce 2,2 %. To znamená mírné zpomalení oproti loňské průměrné roční inflaci, která činila 2,5 %. Výhled tak naznačuje pokračování cenové stability, byť stále v prostředí, kde mohou globální rizika cenový vývoj rychle změnit.
Pozitivně vyznívá i očekávání ohledně zaměstnanosti. Česká republika si podle MMF udrží jednu z nejnižších nezaměstnaností v regionu. Letos má činit 3 % a příští rok klesnout na 2,9 %. Právě nízká nezaměstnanost patří mezi hlavní silné stránky české ekonomiky, které fond zmiňuje i při srovnání s ostatními státy Visegrádské skupiny.
MMF zároveň odhaduje, že schodek běžného účtu platební bilance letos dosáhne 1,5 % HDP a v příštím roce 1,3 %. Tento ukazatel sice zůstává záporný, ale podle prognózy by se měl mírně zlepšovat. To je důležité zejména u ekonomiky, která je silně navázaná na zahraniční obchod a citlivá na výkyvy cen dovážených energií.
Inflace by měla v Česku letos klesnout na 2,4 % a nezaměstnanost zůstat kolem 3 %, což podporuje stabilitu domácností i firem.
V rámci V4 má Česko výhodu v inflaci i nezaměstnanosti
Při pohledu na země Visegrádské skupiny vychází Česká republika v některých ukazatelích nejlépe. MMF považuje českou ekonomiku za nejsilnější ve V4 z hlediska nízké inflace a nízké nezaměstnanosti. V regionálním srovnání je to podstatné, protože právě tyto dva faktory nejvíce ovlivňují kupní sílu domácností i jistotu firem při plánování investic a náboru zaměstnanců.
V tempu růstu však Česko překonává Polsko. To má letos podle MMF růst o 3,3 % a příští rok o 2,4 %. Slovenská ekonomika má letos přidat pouze 0,6 % a v příštím roce 1,6 %. Maďarsko po loňském růstu o 0,4 % podle prognózy zrychlí na 1,7 % a následně na 2 %.
,,Samotné číslo růstu HDP je důležité, ale ještě důležitější je jeho struktura a stabilita. Z pohledu české ekonomiky je pozitivní, že si drží nízkou nezaměstnanost a současně nižší inflaci než okolní země.”
Inflační rozdíly v regionu jsou přitom výrazné. Zatímco v Česku má letos inflace činit 2,4 %, v Polsku MMF očekává letos i příští rok 3,3 %. V Maďarsku má letos dosáhnout 3,8 % a příští rok 3,5 %. Na Slovensku má být letos dokonce 4,2 % a v příštím roce 3,3 %. Pro české spotřebitele i firmy je tak příznivé, že domácí cenové prostředí má být podle MMF klidnější než u většiny sousedů.
Porovnejte si spořicí účty pro období nižší inflace
Největší hrozbou zůstávají energie a konflikt na Blízkém východě
Základní scénář MMF počítá s tím, že konflikt na Blízkém východě zůstane omezený rozsahem i délkou trvání. Právě na tomto předpokladu stojí celý současný výhled. Pokud by se ale situace zhoršila, dopady by byly podle fondu velmi citelné i pro Českou republiku. To platí zvlášť proto, že Česko je čistým dovozcem energií a jako vyspělá otevřená ekonomika je na podobné vnější šoky mimořádně citlivé.
MMF upozorňuje na scénář, v němž by delší a rozsáhlejší konflikt vedl ke skokovému zdražení energetických surovin. Ve 2. čtvrtletí letošního roku by v takovém případě byly ceny ropy proti lednu v průměru o 80 % vyšší a držely by se kolem 100 dolarů za barel. Ceny zemního plynu v Evropě by se proti úrovni před válkou zvýšily o 160 %.
- Růst HDP vyspělých ekonomik by nepříznivý scénář podle MMF letos snížil o 0,6 procentního bodu.
- Globální inflace by se zvýšila o 1,5 procentního bodu na 5,4 %.
- Centrální banky by mohly být nuceny dál zvyšovat úrokové sazby.
- Ještě závažnější variantou by bylo výrazné poškození klíčové energetické infrastruktury.
Právě poslední varianta je podle MMF nejnebezpečnější. Pokud by konflikt výrazně poškodil důležitou energetickou infrastrukturu, globální růst by klesl na 2 %, tedy na hranici globální recese. Současně by celosvětová inflace v roce 2027 přesáhla 6 %. Takový vývoj by neznamenal jen dražší energie, ale i tvrdší měnovou politiku, vyšší sazby a další útlum ekonomické aktivity napříč vyspělým světem.
,,Pro českou ekonomiku je zásadní, že její současný výhled nestojí jen na domácích faktorech, ale ve velké míře i na vývoji v zahraničí. U energií se může situace změnit velmi rychle a s dopadem na inflaci, sazby i spotřebu domácností.”
Zdroj: ČTK