Polovina zisku mizí v poplatcích. Proto experti volají po konci starého penzijka

Penzijní připojištění není doplňkové penzijní spoření

Jistě jste zaznamenali, že český systém státem podporovaného střádání na penzi má dvě podoby: takzvané staré a nové penzijko. Jejich rozlišení potřebujeme k pochopení toho, po čem nyní experti volají a jaké řešení vlastně navrhují.

Rozdíl mezi oběma penzijky vysvětluje Petr Jermář, hlavní analytik Banky.cz:

• „staré penzijko nese název penzijní připojištění a v současnosti se již nedá zřídit. Penzijní fondy se tzv. transformovaly do silně konzervativního režimu, v němž zaručují, že se klientům jejich vložené úspory nedostanou do mínusu. Jinými slovy: že na konci penzijka vyberou alespoň tolik, kolik si do něj vložili, plus státní příspěvek (ale pozor: mínus poplatky za správu a ze zhodnocení fondu)
• nové penzijko pod názvem doplňkové penzijní spoření také nabídne výhodu státních příspěvků. Ale není tu garance nezáporného zhodnocení a platí se ještě vyšší poplatky za správu a ze zhodnocení. Nicméně se tu dá nastavit dynamická nebo vyvážená strategie, které dokáží zajistit mnohem vyšší výnos než konzervativní investice penzijního připojištění (ano: obě penzijka jsou ve skutečnosti investicemi).“

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Odebírat

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Obrovské peníze, mizivé výnosy

Ve starých penzijkách leží téměř 370 miliard korun, které téměř dvěma milionům střadatelů prakticky nic nenesou.A do nich stát ročně přisypává další miliardy v podobě příspěvku každému klientovi penzijního připojištění. Podle ekonoma Filipa Pertolda, který se penzemi dlouhodobě zabývá jako poradce ministra práce, jsou to vyplýtvané peníze.

„Troufal bych si tvrdit, že ty veřejné peníze toho společnosti přinášejí málo," řekl v diskusi Ladíme Česko zveřejněné na SeznamZprávy.cz. Hlavním účelem státního příspěvku penzijka by přitom mělo být namotivovat a pomoci dostatečně zabezpečit Čechy na stáří.

Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností, nesouhlasí: „Nejsou to vyhozené peníze." I on ale připouští, že staré penzijko nefunguje ideálně.

Kolik musíte měsíčně odkládat na důstojnou penzi

Investiční blogger Lukáš Nádvorník, vědec z Matematicko-fyzikální fakulty, si spočítal, kolik by musel střadatel měsíčně odkládat, aby si mohl v penzi po dobu 20 let přilepšit 10 000 korunami měsíčně (celkem 2 400 000 Kč).

Nádvorník si vybral 35 let trvající spoření na penzi v různých fondech penzijního systému. Výsledky ukazují extrémní rozdíly. K dosažení výše uvedeného cíle budete muset odkládat:

• 8 200 Kč měsíčně v transformovaném fondu
• 4 100 Kč měsíčně ve vyváženém fondu
• 1 970 Kč měsíčně v dynamickém fondu
• pouhých 540 Kč měsíčně v ETF fondu (lze v alternativních fondech penzijního spoření nebo v tzv. DIPu).

„To nikdo nedělá (posílat si do penzijka přes 8 000 Kč – pozn. redakce), na to prostě nikdo reálně nemá," komentuje propočet Nádvorník. „Pokud by to ale byl nízkonákladový ETF fond, který kopíruje index celosvětových akcií, tak by stačila pětistovka. Mimochodem pětistovka je méně, než kolik si dneska lidé odkládají do třetího pilíře průměrně," počítá Nádvorník.

Poplatky ukrajují ze zisku víc, než si většina lidí myslí

Češi milují staré penzijko hlavně kvůli garanci nezáporného zhodnocení. Kvůli ní zavírají oči před tím, že produkt nese méně, než by mohli mít jinde. „Je to enormně neefektivní produkt, který by neměl být podporovaný státem," kritizuje transformované fondy Nádvorník.

Poplatky penzijním fondům jsou jednou částí problému. „Poplatek vám sežere v případě transformovaných fondů z každoročního zhodnocení přibližně 44 procenta. Téměř polovinu toho, co ten fond vydělá, zkonzumuje na svoji obsluhu," spočítal Nádvorník. Tak vysoký podíl poplatků na zhodnocení je ale dán konzervativní strategií investování.

Aleš Poklop hájí výši poplatků tím, že pomáhají pokrýt případné ztráty fondu. Transformované fondy musejí ze zákona dosáhnout kladného, nebo přinejhorším nulového výnosu. „Jenom v roce 2022 penzijní společnosti dolily do transformovaných fondů šest miliard korun, protože musely dorovnat tu ‚kladnou nulu'."

Poplatky penzijních fondů ale dokážou „ohlodat" konečný výnos penzijního spoření i u dynamických variant. „Nákladovost dynamických fondů v průměru přesahuje 2 procenta. Když mám celoživotní investování, tak za těch 40 let mě ten poplatek připraví o polovinu budoucího kapitálu," spočítal Nádvorník. Nejvýhodnější proto zůstávají ETF, které se v penzijku zatím moc „nenosí“.

Online srovnání penzijního spoření

Radikální řešení: zrušit staré penzijko nebo alespoň škrtnout podporu

Ekonom Pertold navrhuje zrušit penzijní připojištění ve starých fondech úplně. „Já bych to zrušil a převedl ty lidi do jiných investičních nástrojů. Nechcete přece platit poplatky penzijním fondům za to, že nemáte výnos. A pro starší lidi je výhodnější nějaký vázaný spořicí účet (nebo i termínovaný vklad – pozn. redakce)."

Nádvorník v diskusi navrhnul mírnější, ale stále razantní řešení - škrtnout penzijní příspěvky od státu konzervativním produktům. „Jeden z podstatných kroků by bylo odstranit státní příspěvek a jakékoliv daňové zvýhodnění těm produktům, které svým nastavením nemůžou sloužit k cíli, ke kterému stát příspěvky vydává."

Argumentuje, že ve starých penzijkách je tak málo peněz na osobu (v průměru 150 000 Kč), že to důchod člověku nezmění. „Kdyby lidi sbalili ty peníze a odešli s nimi, tak by to bylo vlastně asi jedno." Problémem je, že klientů penzijního připojištění je hodně, proto i celková suma uložená v penzijním připojištění je vysoká.

Naše tipy

Švédský model jako inspirace

Alternativou ke škrtům je inspirace ze zahraničí. „Ve Švédsku je prémiový pilíř velmi úspěšný. Je to indexový fond, spravuje ho stát, jeho poplatková struktura je 0,07 procenta ročně. Jeho roční výnos je 13 procent za posledních 10 let," zmínil Nádvorník.

Pro srovnání - za stejné období vynesla dynamická penzijka 6,3 procenta ročně. Kumulativně za deset let vydělalo české dynamické penzijní spoření 84 procent, zatímco švédský fond přes 230 procent.

„Ti účastníci jsou motivovaní tím, že ten fond dělá to, co má. Vidí, že je úspěšný, a přestože mají možnost se z něj vyvázat, tak to nedělají," podotkl Nádvorník.

Přemýšlejme nad automatickým systémem penzijka

Problém tuzemského systému je i v tom, že si lidé začínají střádat pozdě. Ekonom Pertold by se nebránil automatickému vstupu do penzijka po dosažení určitého (mladého) věku, kdy zaměstnavatel začne z výplaty zaměstnance odvádět stanovené procento právě na důchodové „spoření“. S tím, že by bylo povolené se z penzijka odhlásit.

„Systém s dobrovolným výstupem (tzv. opt-out) funguje totiž mnohem lépe než systém s dobrovolným vstupem. Už mnohokrát se v různých ekonomikách ověřilo, že participace lidí bude vyšší, pokud do systému spadnou automaticky, a při nesouhlasu s ním se budou moci sami odhlásit, než kdyby byl systém nastaven naopak: na aktivní přihlašování,“ vysvětluje Marek Pavlík ze serveru hypotecnikalkulacka.cz, co vede odborníky právě k návrhům automatického systému

Jak by měl takový univerzální produkt vypadat? Jako ve Švédsku: měl by být nízkopoplatkový, ale s dostatečným výnosem.

Renta místo jednorázového výběru, to je bez pochyb

Účastníci diskuse se shodli na jednom z předpokladů dobrého výsledku případné konsolidace penzijních fondů: výběr z nich by se měl realizovat výplatou měsíční renty, nikoliv jednorázovým výběrem. Proč? Lidé dnes peníze zcela nesmyslně utrácejí za dovolenou (namísto přilepšení na stará kolena). A tomu by se mělo zabránit. Důvodů je mnoho.

Hlavní roli hraje fakt, že stát podporuje budoucí přilepšení si k penzi, ne jednorázovou útratu. Pamatujme ale i na hlavní výhodu investic: dlouhodobost horizontu. Kdo totiž nevybere peníze naráz, těží z delšího investičního horizontu. „Ve chvíli, kdy si vybírám rentu, tak většina mých peněz tam pořád sedí a jsou zhodnocované dál," dodává Nádvorník.

Tip od banky.cz

,,Ale to samozřejmě jen v případě, že váš fond dokáže vygenerovat dostatečné zhodnocení. Tím se prodlouží horizont investice i starším lidem, do 5 let před důchodovým věkem. To může být další z důvodů ke zrušení příspěvků starému penzijku a motivaci k přechodu do penzijka nového.”

Miroslav Majer

CEO Banky.cz

Zdroje

• SeznamZprávy.cz: Škrtněte příspěvky starého penzijka. Nebo ho zrušte komplet, volají experti - https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-skrtnete-prispevky-stareho-penzijka-nebo-ho-zruste-komplet-volaji-experti-280779
• Portu.cz: Staré penzijko nedokáže porážet inflaci. Přišel správný čas ho zrušit? - https://magazin.portu.cz/stare-penzijko-nedokaze-porazet-inflaci-cas-zrusit/