Problémy s povinným ručením, rozúčtování topných nákladů - zpravodaj leden 2014

Povinné ručení – problémy s výplatou náhrady v plné výši

V Čechách trpí pojišťovny velkým nešvarem v podobě neplacení adekvátní náhrady oběti nehody z povinného ručení původce nehody. Stane se nám dopravní nehoda, někdo nás nabourá, je řádně označen za viníka nehody a pojišťovna by nám měla vyplatit z viníkova povinného ručení náhradu škody. Auto je odtaženo do servisu, karoserie vyklepána, zničené díly nahrazeny novými, účet za opravu vystaven a pojišťovna se zdráhá uhradit plnou cenu nových dílů s tím, že bychom se na její úkor bezdůvodně obohatili, protože ty díly před nehodou také nebyly nové. A chce po nás doplatek, který nebývá malý.

Marné je vysvětlování, že jsme nehodu nezavinili a máme nárok na uvedení věci do původního stavu, že dveře staré dva roky slouží stejně dobře jako dveře nové a ať tam si tam případně pojišťovna klidně namontuje dveře přesně dva roky staré (když je sežene), a že se rozhodně na úkor pojišťovny neobohacujeme, neboť u bouraného auta dochází k tak velké ztrátě na hodnotě, že by to nenahradila ani pozlacená palubní deska. Pojišťovny vždy toto vše ignorují a vymáhají po nás doplatek.

Ústavní soud již vydal několik stanovisek k této problematice a všechny se shodují na tom, že pojišťovny nemohou požadovat takovouto náhradu po oběti nehody, neboť k žádnému obohacování se na úkor pojišťoven rozhodně nedochází. Pojišťovny však dále ignorují stanovisko ústavního soudu a doplatky stále vymáhají. Ve výjimečných případech, kdy klient odmítne takovéto bezpráví páchané pojišťovnou a případ dožene až k soudu, pojišťovny vcelku spolehlivě prohrávají soudní spor a platí celou náhradu škody. Bohužel, klientů ochotných jít se soudit je málo (což je pochopitelné, většina z nás raději mávne nad pár tisícovkami rukou, protože starosti se soudem spojené za to obvykle nestojí) a pojišťovny na toto spoléhají a dále tímto velmi nemravným způsobem klienty doslova okrádají. Nezbývá tedy než se s pojišťovnami v případě takovéto události soudit. Výhra je vždy jistá, ale nervy a čas to stát bude (peníze nikoliv, neboť ten kdo spor prohraje, platí celou útratu za soudní spor – včetně nákladů na naše právní zastoupení).

Další články na téma povinné ručení: Pojištění odpovědnosti za škody

Rozúčtování topných nákladů – novela odložena

Nemalá část obyvatel bytů (zejména těch bydlících na panelových sídlištích) má společnou kotelnu či teplo odebírá z tepláren. Společný účet za teplo za celý dům je pak nutné co možná nejférověji rozpočítat na jednotlivé byty. Přesný postup výpočtu je stanoven zákonem a přípustné jsou pouze minimální odchylky. V současné chvíli se náklady na teplo rozpočítávají následovně:

• 40-50% je rozpočítáno poměrně dle velikosti bytu (fixní položka)
• 50-60% je rozpočítáno dle skutečné spotřeby (variabilní položka)

Variabilní položka má pak dále ještě stanovené přípustné odchylky od průměru za dům:

• Minimum: 25-40%
• Maximum: 25-40%

Přesnou % sazbu si v daném rozmezí může každé družstvo či společenství vlastníků určit samo.

Nemůžeme tedy protopit o 25-40% ani více ani méně než sousedi. Třešničkou na dortu jsou ještě polohové koeficienty aplikované přímo na naměřenou spotřebu každého radiátoru, kdy spotřeba v potenciálně energeticky náročnějších místech (první patro, poslední patro, severní strana, koncový řadový dům, atd.) je uměle snížena. Protopíme-li např. 100 jednotek tepla v přízemním pokoji orientovaném na sever, bude se nám počítat pouze např. 80 protopených jednotek (a zbylých 20 zaplatí sousedé). Tak pravý zákon, resp. vyhláška, a všichni dotčení se tímto mechanismem musí řídit, ať se jim to líbí nebo ne. Výsledkem tohoto poměrně složitého výpočtu je, že všichni platí skoro stejně, ať už topí naplno celou zimu nebo kohoutek nikdy neotevřou. Což není spravedlivé a vede to k obrovskému plýtvání.

Novela, která měla původně začít platit od 1. ledna 2014 a byla nakonec v den svého uvedení do platnosti zrušena, měla parametry přenastavit následovně:

• 30-50% je rozpočítáno poměrně dle velikosti bytu (fixní položka)
• 50-70% je rozpočítáno dle skutečné spotřeby (variabilní položka)

Odchylky od průměru:

• Minimum: 20%
• Maximum: 100%

V souladu s doporučením EU zde byla snaha více adresovat náklady na teplo konkrétním spotřebitelů. Nově mohlo být až 70% nákladů rozpočítáno variabilně dle naměřené spotřeby a notoričtí plýtvači teplem by si nyní s možnou maximální odchylkou od průměrné spotřeby navýšenou na 100% svoji nadspotřebu platili sami (doteď to platí sousedé). Jedinou nevýhodou této novely je vůbec samotné ponechání odchylek (-20% až +100%), které jsou spíše reliktem doby minulé a ve spravedlivém výpočtu by neměly být vůbec přítomné.

Otázkou zůstává, kdo tuto novelu na poslední chvíli úspěšně torpédoval. Nová pravidla hry by pravděpodobně vedla k nezanedbatelným úsporám. Pokud by nám naši nadspotřebu už neplatili sousedé, možná bychom tričko s krátkým rukávem a kohoutky puštěné naplno vyměnili za svetr a přiměřenou spotřebu tepla, netopili naplno jen proto, aby se nám o půl dne rychleji usušilo prádlo či nevětrali po celý den (nejčastější prohřešky obyvatel panelových sídlišť).  Tyto úspory by vedly ke snížení produkce tepláren, tedy i jejich zisků. Je pak těžké se nedomnívat, že zrušení novely, která by byla prospěšná všem mimo tepláren, neiniciovalo právě sdružení tepláren.

Další články na téma rozúčtování topných nákladů: O rozúčtování topných nákladů a ceně nemovitosti