Senát odmítl snížení sociálních odvodů OSVČ na loňskou úroveň
4 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Senát zamítl novelu, která měla živnostníkům snížit sociální odvody zpět na loňskou úroveň. Spor se nevede jen o okamžitou úlevu pro osoby samostatně výdělečně činné, ale také o dopady na budoucí důchody a příjmy penzijního systému. Návrh se teď vrací do Sněmovny, kde může koaliční většina senátní veto přehlasovat.
Co si z článku odnést
- Senát odmítl novelu, která měla snížit minimální vyměřovací základ živnostníků z letošních 40 % průměrné hrubé mzdy zpět na loňských 35 %.
- Podle kritiků by změna znamenala nejen nižší odvody asi o 715 Kč měsíčně, ale také riziko nižšího státního důchodu zhruba o 1 500 Kč měsíčně.
- Odpůrci upozorňují i na možný výpadek příjmů důchodového systému až 3,5 miliardy Kč ročně.
- Novela nyní míří zpět do Poslanecké sněmovny, která může senátní veto koaliční většinou přehlasovat.
- Návrh zároveň počítal s tím, že minimální záloha na sociální pojistné by klesla z 5 720 Kč na 5 005 Kč.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Senát řekl novele nejtěsnější většinou ne
Horní komora Parlamentu se postavila proti návrhu, který měl živnostníkům vrátit odvody na sociální pojistné na loňskou úroveň. Zamítnutí novely prosadili Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09 a Ondřej Lochman ze STAN. Návrh naopak hájila předsedkyně senátorů ANO Jana Mračková Vildumetzová, podle níž by nižší povinné náklady mohly pomoci zabránit odlivu drobných živnostníků.
Senát přitom novelu odmítl nejtěsnější většinou, což jen potvrzuje, jak citlivé téma odvody OSVČ politicky jsou. Nejde totiž jen o technickou úpravu výpočtu záloh, ale o střet dvou pohledů. Na jedné straně stojí snaha ulevit podnikatelům od rostoucích nákladů, na druhé obava, že nižší odvody oslabí důchodový systém a současně zhorší budoucí penzijní nároky samotných živnostníků.
Senát novelu odmítl nejtěsnější většinou, což ukazuje, jak citlivé a politicky sporné jsou odvody OSVČ.
,,U sociálních odvodů živnostníků je vždy potřeba sledovat nejen okamžitou úsporu, ale i to, jak se promítne do budoucího důchodu. Krátkodobá úleva může být pro část OSVČ příjemná, ale stát tím zároveň vysílá signál, že nižší odvody znamenají i nižší zabezpečení do budoucna.”
Co měla novela změnit
Podstatou novely bylo zrušení letošního zvýšení měsíčního vyměřovacího základu živnostníků na 40 % průměrné hrubé mzdy a jeho návrat na 35 %, tedy na úroveň loňského roku. V praxi by to znamenalo snížení minimálních povinných plateb na sociální pojistné.
Norma současně počítala s tím, že minimální záloha na sociální pojistné by klesla z 5 720 Kč na 5 005 Kč. Pokud by si živnostníci odvody do konce roku nesnížili sami, přeplatky by se jim podle návrhu vracely při vyúčtování v příštím roce. Změna by se týkala hlavních samostatně výdělečných činností, zatímco u vedlejší činnosti by nynější úprava zůstala zachována.
Právě tady je vidět širší kontext celé debaty. Původně činil nejnižší vyměřovací základ čtvrtinu průměrné mzdy. Konsolidační balíček veřejných financí vlády Petra Fialy z roku 2023 ale nastavil postupné navyšování v letech 2024 až 2026, a to z 30 % až na letošních 40 % průměrné mzdy. Teď se tedy neřeší zavedení zcela nového principu, ale spor o to, zda ponechat letošní vyšší nastavení, nebo se vrátit o krok zpět.
Ve skutečnosti se neřeší nový princip, ale spor o to, zda ponechat letošní vyšší odvody, nebo se vrátit k loňské úrovni.
Proč Senát návrh odmítl
Nejsilnějším argumentem kritiků byla hrozba dopadu na důchodový systém. Podle oponentů by snížení odvodů přibližně o 715 Kč měsíčně mohlo znamenat, že živnostníci budou v budoucnu pobírat o 1 500 Kč měsíčně nižší státní státní penzi. Vedle individuálního dopadu na podnikatele se často zmiňoval také dopad na veřejné finance.
Podle kritiků by návrh mohl způsobit výpadek příjmů státu na důchody až 3,5 miliardy Kč ročně. V situaci, kdy je penzijní systém dlouhodobě pod tlakem, to byl pro část senátorů zásadní důvod pro odmítnutí novely. Odpůrci navíc namítali, že pokud chce koalice odvody snížit, měla zároveň předložit i úpravy penzijního připojištění, které by výpadek budoucího zabezpečení živnostníků alespoň částečně kompenzovaly.
,,Debata o odvodech OSVČ by neměla být vedena izolovaně. Jakmile stát snižuje povinné platby, měl by současně jasně říct, jak se má podnikatel připravit na nižší důchod a jaké nástroje k tomu bude mít.”
Srovnejte si podnikatelské účty pro OSVČ
Výhrady směřovaly i k procesu schvalování
Vedle samotného obsahu novely zaznívala kritika také kvůli tomu, jak byla změna ve Sněmovně prosazena. Terčem výtek se stalo to, že vládní koalice předložila návrh jako poslaneckou novelu. Podle oponentů se tím vyhnula řádnému připomínkování, které by u tak významné změny v oblasti sociálního pojištění mělo být standardem.
Kritika mířila i na způsob schvalování, protože poslanecká novela podle odpůrců obešla standardní připomínkové řízení.
Tento argument je důležitý i z hlediska předvídatelnosti podnikatelského prostředí. Sociální odvody jsou pro živnostníky klíčovým nákladem a každá změna, zvlášť když přichází zpětně nebo v průběhu roku, komplikuje plánování cash flow. Nejistota tak nevzniká jen kvůli samotné výši plateb, ale i kvůli tomu, jak rychle a jakým způsobem se pravidla mění.
Jaké parametry byly v centru sporu
- návrat minimálního vyměřovacího základu ze 40 % na 35 % průměrné hrubé mzdy
- snížení minimální zálohy na sociální pojistné z 5 720 Kč na 5 005 Kč
- možnost vrácení přeplatků při vyúčtování v příštím roce
- zachování nynější úpravy u OSVČ vykonávajících činnost jako vedlejší
S tématem souvisí: Sněmovna řeší nižší odvody živnostníků i přesun miliard mezi pojišťovnami
Co bude následovat ve Sněmovně
Po odmítnutí v Senátu novela nekončí. Vrací se do Poslanecké sněmovny, která může veto horní komory přehlasovat. Podle dostupných informací to koaliční většina bude schopná udělat. Pro živnostníky tak dál platí, že definitivní výsledek ještě není uzavřen a rozhodující bude další hlasování poslanců.
Ve hře tak zůstávají dva scénáře. Buď bude zachováno letošní zvýšení odvodů podle pravidel nastavených konsolidačním balíčkem, nebo se minimální vyměřovací základ vrátí na loňských 35 % průměrné mzdy. Pro mnoho OSVČ nejde o drobnou korekci, ale o rozdíl stovek korun měsíčně, který se v ročním součtu výrazně promítá do podnikatelských nákladů.
,,Pro živnostníky je teď klíčové sledovat další legislativní vývoj a počítat s oběma variantami. V praxi totiž rozhoduje nejen výše měsíční zálohy, ale i to, zda se případné přeplatky vrátí až při ročním vyúčtování.”
„Pro živnostníky je teď klíčové sledovat další legislativní vývoj a počítat s oběma variantami. V praxi totiž rozhoduje nejen výše měsíční zálohy, ale i to, zda se případné přeplatky vrátí až při ročním vyúčtování,“ doplňuje Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.
Zdroj: ČTK