Senát znovu odmítl ústavní ochranu hotovosti i práva být off-line
4 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Senát už v prvním kole zamítl další návrh, který měl do ústavy dostat právo platit v hotovosti, nebýt nucen k digitální komunikaci a zachovat korunu jako českou měnu. Předloha narazila na výhrady kvůli možnému rozporu s mezinárodními závazky Česka i kvůli tomu, že podle kritiků řeší společenský vývoj příliš striktně ústavní cestou. Debata tak znovu otevřela otázku, jak chránit svobodu volby mezi hotovostí a digitalizací, aniž by se stát dostal do kolize s právním rámcem Evropské unie.
Co si z článku odnést
- Senát odmítl už třetí pokus o ústavní zakotvení práva platit v hotovosti a být off-line.
- Aktuální novela chtěla nově do ústavního pořádku doplnit také ustanovení, že měnou České republiky je koruna česká.
- Kritici upozorňovali, že návrh může být v rozporu s mezinárodními závazky Česka, včetně členství v EU.
- Podle navrhovatelů měla úprava chránit občany před nucenou digitalizací a zajistit svobodu volby při platbách i komunikaci se státem.
- Podle části senátorů i expertů by bylo vhodnější řešit ochranu hotovosti a přístupu k off-line životu běžnými zákony, nikoli ústavní změnou.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Třetí pokus skončil rychleji než ty předchozí
Senát odmítl další novelu, která měla do ústavního pořádku zakotvit právo na platbu v hotovosti, právo na život nezávislý na digitálních službách a také korunu jako českou měnu. Zatímco předchozí návrhy se v legislativním procesu dostaly dál, tentokrát horní komora předlohu zamítla už v prvním kole schvalování. I to ukazuje, že podpora podobné ústavní změny zůstává v Senátu slabá, přestože téma hotovosti a digitalizace je pro veřejnost dál citlivé.
Novelu předložily dvě desítky senátorů v čele s Danielou Kovářovou. Ta argumentovala tím, že návrh odpovídá programovému prohlášení vlády a že ochranu hotovostních plateb už některé evropské země ve svých ústavách mají. Podle ní není přijatelné, aby občané byli postupně tlačeni do situace, kdy budou muset povinně používat e-maily, datové schránky nebo on-line nákupy jen proto, aby mohli plnohodnotně fungovat ve vztahu ke státu.
Podle Daniely Kovářové není přijatelné, aby byli občané postupně tlačeni k povinnému využívání digitálních služeb jen proto, aby mohli plnohodnotně fungovat ve vztahu ke státu.
,,Ve financích i při kontaktu se státem je pro část lidí zásadní, aby měli reálnou možnost volby. Klíčové nebude jen to, zda hotovost chránit, ale hlavně jakou právní formou to udělat.”
Co měla novela konkrétně změnit
Předkladatelé chtěli do Listiny základních práv a svobod vložit formulaci, podle níž má každý občan právo na život nezávislý na digitálních službách. Současně navrhovali doplnit ustanovení, že nikdo nesmí být veřejnou mocí nucen k využívání elektronické komunikace, a to bez jakékoli újmy. V praxi by to znamenalo, že občan by měl mít možnost volby, zda bude se státem komunikovat osobně, poštou, nebo digitálně.
Druhou významnou částí předlohy bylo právo neplatit bezhotovostně. Návrh měl občanům zajistit, že hotovost zůstane legitimní a chráněnou možností placení, přičemž její omezení by bylo možné jen zákonem z důvodu veřejného zájmu. Oproti předchozím verzím šlo podle dostupných informací o mírnější formulaci, která připouštěla zákonné výjimky.
Srovnejte si běžné účty a možnosti placení
Třetím pilířem novely bylo zakotvení koruny české přímo do ústavy. Od příštího roku měla ústava obsahovat větu, že měnou České republiky je koruna česká. Právě tato část ale vyvolala silné námitky, protože by byla v rozporu se závazkem Česka přijmout v budoucnu euro, byť současná vláda podle předložených informací tento krok neplánuje naplnit.
Kritici upozorňovali, že přímé zakotvení koruny české do ústavy může být v rozporu s budoucím závazkem Česka přijmout euro.
Proč návrh narazil na odpor
Kritici novely namítali, že ústava nemá sloužit k zakonzervování stávajícího společenského uspořádání bez ohledu na jeho další vývoj. Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer uvedl, že se novela snaží uchovat minulý stav, aniž by reflektovala proměnu společnosti. Jinak řečeno, podle odpůrců není vhodné reagovat na digitalizaci tím, že se do ústavy zapíše velmi detailní ochrana konkrétních forem komunikace a placení.
Další výhradu formuloval předseda senátorského klubu SEN 21 a Piráti Václav Láska. Navrhovatelům vytkl, že se nesnažili právo na hotovost řešit v běžných zákonech, ačkoli právě takový postup doporučovali experti. To je důležitý moment celé debaty, protože ukazuje, že spor se nevede jen o samotný cíl, ale také o cestu, jak k němu dojít.
,,Z pohledu trhu i klientů je důležité, aby pravidla byla předvídatelná a právně čistá. Pokud se ochrana hotovosti nebo off-line přístupu má posílit, měla by být nastavena tak, aby nevytvářela střet s dalšími závazky státu.”
Alternativa expertů a spor o korunu
Už dříve zazněl i alternativní návrh, jak hotovost do budoucna ochránit bez široké ústavní změny. Ústavní soudce Michal Bartoň jako jednu z variant nabídl, aby Česká národní banka měla ústavní povinnost emitovat bankovky a mince.Tím by se podle něj ústavně zajistilo, že stát nebude moci běžným zákonem hotovost zrušit. Nešlo by tedy o obecné právo na hotovost v celé šíři, ale o pojistku, že fyzické peníze nezmizí rozhodnutím běžné parlamentní většiny.
Právě tahle úvaha zapadá do širšího rámce celé debaty. Zastánci novely poukazovali na potřebu jasné ochrany občanů, zatímco odpůrci mluvili o přiměřenějším a technicky přesnějším řešení. V případě koruny české byl problém ještě citlivější, protože přímé ústavní zakotvení národní měny by podle kritiků naráželo na budoucí závazek přijmout euro. Na tento rozpor upozornil například předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň.
Podle Michala Bartoně by ústavní povinnost České národní banky emitovat bankovky a mince mohla zajistit, že hotovost nepůjde zrušit běžným zákonem.
Kde se v debatě soustředily hlavní sporné body
- zda má být ochrana hotovosti řešena ústavně, nebo běžnými zákony,
- jak daleko může sahat právo nebýt nucen k digitální komunikaci,
- zda je možné zakotvit korunu českou do ústavy při existujícím závazku přijmout euro,
- nakolik má ústava reagovat na technologický vývoj a změny ve společnosti.
Zahraniční příklady a český kontext
Předkladatelé argumentovali i tím, že podobné kroky nejsou v Evropě ani mimo ni ničím bezprecedentním. Slovensko už předloni uzákonilo právo platit v hotovosti. Ve Švýcarsku bylo zase na základě referenda do ústavy zakotveno právo na digitální integritu. Tyto příklady měly podpořit tezi, že ochrana občana před vynucenou digitalizací nebo úplným vytlačením hotovosti není okrajové téma, ale součást širší evropské diskuse.
Česká debata se ale od těchto případů liší tím, že se v jednom návrhu spojilo hned několik citlivých oblastí. Nešlo jen o hotovost nebo off-line komunikaci, ale i o ústavní potvrzení koruny. A tady byl kámen úrazu. Tím se návrh dostal do mnohem složitější právní i politické roviny. Už předloni se navíc objevila i iniciativa poslanců ANO, podle níž by lidé o vstupu Česka do eurozóny rozhodovali v referendu. Tento návrh ale zůstal neprojednán, takže ani tato cesta se zatím nikam neposunula.
,,Pro běžného člověka je podstatné hlavně to, zda si i do budoucna zachová možnost vyřídit své záležitosti srozumitelně a bez překážek. Debata v Senátu ukazuje, že téma dostupnosti hotovosti a alternativ k digitalizaci bude dál velmi živé.”
Zdroj: ČTK