Senátoři chtějí ústavně chránit hotovost i právo být off-line
4 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Skupina senátorů napříč frakcemi znovu předložila ústavní změnu, která má chránit možnost platit v hotovosti a žít bez povinné závislosti na digitálních službách. Návrh zároveň počítá s tím, že by se do ústavního pořádku výslovně zakotvila česká koruna jako měna České republiky. Znovu se tak otevírá debata o tom, kde leží hranice mezi digitalizací státu, svobodou volby občanů a tím, co ještě patří do Listiny základních práv a svobod.
Co si z článku odnést
- 21 senátorů v čele s Danielou Kovářovou navrhlo zakotvit do ústavního pořádku právo platit v hotovosti a právo na život nezávislý na digitálních službách.
- Návrh počítá i s tím, že by česká koruna byla od příštího roku výslovně uvedena jako měna České republiky.
- Senát podobné návrhy už dvakrát nepřijal, a to v roce 2023 a znovu loni v říjnu.
- Podle předlohy by hotovostní platby bylo možné omezit jen zákonem a pouze z důvodu veřejného zájmu.
- Kritici namítají, že ochranu hotovosti lze řešit běžným zákonem a že Listina základních práv a svobod nemá být průběžně rozšiřována o dílčí témata.
- V textu se objevuje i spor s evropským závazkem přijmout euro, přestože současná vláda jeho naplnění neplánuje.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Právo na hotovost a off-line život se vrací do hry
Debata o tom, zda má mít člověk v Česku ústavně chráněnou možnost platit v hotovosti a nebýt nucen fungovat digitálně, se vrací do Senátu. Novou předlohu podepsalo 21 senátorů ze všech frakcí a její hlavní tváří je nezávislá senátorka Daniela Kovářová. Právě ta změnu zdůvodňuje tím, že občané mají mít možnost volby — a to jak při placení, tak při komunikaci se státem.
Podle návrhu má být do ústavního pořádku vloženo ustanovení, podle nějž má každý občan právo na život nezávislý na digitálních službách. Současně text říká, že nikdo nesmí být veřejnou mocí nucen k využívání elektronické komunikace, a to bez jakékoli újmy. V praxi jde o reakci na rostoucí digitalizaci veřejné správy i služeb, kterou část veřejnosti nevnímá jako pohodlí, ale spíš jako tlak.
Nikdo nesmí být veřejnou mocí nucen k využívání elektronické komunikace bez jakékoli újmy.
Ve financích dlouhodobě platí, že důvěru posiluje možnost volby. Pokud má člověk na výběr mezi hotovostí a digitálním řešením, systém působí stabilněji a srozumitelněji i pro ty, kteří se v on-line prostředí nepohybují jistě, říká Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.
,,Ve financích dlouhodobě platí, že důvěru posiluje možnost volby. Pokud má člověk na výběr mezi hotovostí a digitálním řešením, systém působí stabilněji a srozumitelněji i pro ty, kteří se v on-line prostředí nepohybují jistě.”
Co přesně senátoři navrhují
Vedle práva nebýt závislý na digitálních službách řeší předloha také samotné hotovostní platby. Nová formulace je mírnější než při předchozích pokusech. Podle aktuální verze by totiž omezení plateb v hotovosti bylo možné pouze zákonem a jen z důvodu veřejného zájmu. I to je podstatný posun, protože dřívější návrhy působily tvrději a méně pružně.
Daniela Kovářová změnu obhajuje i konkrétními dopady na každodenní život. Podle ní není možné, aby zákony lidem ukládaly povinnost posílat e-maily, zřizovat datové schránky nebo nakupovat on-line. Nejde tedy jen o technický spor o platební styk, ale o širší otázku, kam až může stát zajít při digitalizaci povinností občanů.
Zjistěte si možnosti běžných účtů
Senátoři zároveň chtějí, aby česká ústava od příštího roku obsahovala větu, že měnou České republiky je koruna česká. Kovářová tento bod vysvětluje jednoduše: podle ní je třeba českou korunu chránit. Právě tady ale návrh naráží na citlivou rovinu vztahu Česka k euru a k dřívějším závazkům přijmout v budoucnu společnou evropskou měnu.
Měnou České republiky je koruna česká.
Koruna v ústavě a otázka eura
Zakotvení koruny do ústavního pořádku by nebylo jen symbolickým gestem. Text návrhu by se totiž dostal do rozporu se závazkem České republiky přijmout v budoucnu společnou evropskou měnu. Současná vláda sice podle dostupných informací tento krok naplnit neplánuje, to ale nic nemění na tom, že ústavní pojistka koruny by měla i širší politický význam.
Do debaty zapadá i dřívější iniciativa poslanců ANO, kteří už předloni navrhovali zákon o tom, aby lidé o vstupu ČR do eurozóny rozhodli v referendu. Tento návrh však zůstal neprojednán. Nynější senátorská iniciativa tak neřeší jen způsob placení, ale znovu otevírá i otázku měnové identity země.
U témat jako hotovost, koruna nebo digitální komunikace nejde jen o legislativní detail. Jde o to, jak stát nastavuje základní pravidla přístupu ke službám a zda některé skupiny obyvatel nezačne nechtěně vytlačovat na okraj, uvádí Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.
,,U témat jako hotovost, koruna nebo digitální komunikace nejde jen o legislativní detail. Jde o to, jak stát nastavuje základní pravidla přístupu ke službám a zda některé skupiny obyvatel nezačne nechtěně vytlačovat na okraj.”
Proč návrh naráží na odpor
Není to poprvé, co se podobný návrh dostal na stůl. Senát už dvě obdobné iniciativy nepřijal — nejprve v roce 2023 a poté znovu loni v říjnu. Výhrady zaznívaly mimo jiné od senátní komise pro ústavu, která upozornila, že Listina základních práv a svobod nemůže být setrvalým objektem průběžných změn. Podle komise by se jinak z Listiny stal v podstatě běžný zákon, jen obtížněji měnitelný.
Listina základních práv a svobod nemůže být setrvalým objektem průběžných změn.
Kritici zároveň upozorňují, že ochrana hotovosti nemusí nutně vyžadovat ústavní zásah. Podle nich by bylo možné upravit tuto oblast standardním zákonem. Takový přístup by byl k ústavnímu pořádku méně invazivní a zároveň by mohl řešit praktické potřeby, které zastánci návrhu zmiňují.
Ústavní soudce Michal Bartoň už dříve nastínil i alternativu, která by mohla být schůdnější. Podle něj by stačilo uložit České národní bance ústavní povinnost emitovat bankovky a mince. Tím by se podle jeho názoru ústavně zajistilo, že stát nebude moci běžným zákonem hotovost zrušit. Současně ale dodal, že ani to nepovažuje za nezbytné.
Evropské příklady a argumentace předkladatelů
Předkladatelé návrhu argumentují i vývojem v zahraničí. Podle Kovářové odpovídá iniciativa nejen programovému prohlášení vlády, ale také krokům některých evropských zemí. Jako konkrétní příklad uvádějí Slovensko, které už předloni právo platit v hotovosti uzákonilo. Švýcarsko zase na základě referenda zakotvilo do ústavy právo na digitální integritu.
Tyto příklady mají podpořit argument, že ochrana hotovosti nebo ochrana před vynucenou digitalizací nejsou okrajovým tématem, ale součástí širší evropské debaty. Na druhé straně dál zůstává otevřená otázka, zda je pro český právní řád skutečně nutné řešit tuto oblast změnou Listiny, nebo zda by stačila méně razantní právní úprava.
- Slovensko je v textu zmíněno jako země, která právo platit v hotovosti už uzákonila.
- Švýcarsko je uváděno v souvislosti s ústavním zakotvením práva na digitální integritu na základě referenda.
- Předkladatelé používají tyto příklady jako argument, že podobná ochrana není v evropském prostoru výjimečná.
Digitální stát versus svoboda volby
Celý spor ve skutečnosti přesahuje samotné bankovky, mince nebo způsob doručování úředních zpráv. Ve hře je střet dvou přístupů. Na jedné straně stojí tlak na efektivní digitalizaci státu, na druhé straně požadavek, aby žádný občan nebyl kvůli technologiím znevýhodněn nebo fakticky vytlačen z běžného fungování. Právě proto návrh pracuje s formulací o životě nezávislém na digitálních službách.
Téma se tak dotýká seniorů, lidí bez dostatečných digitálních dovedností i těch, kteří digitální kanály jednoduše používat nechtějí. Návrh staví do středu pozornosti jejich právo na alternativu, nikoli povinnost přijmout on-line režim jako jediný možný standard. Podobné spory přitom zesilují i tam, kde stát nebo úřady přecházejí na výhradně elektronické podání.
Z pohledu spotřebitele je nejdůležitější, aby nové povinnosti nevznikaly rychleji, než jim lidé dokážou porozumět a přizpůsobit se. Jakmile se z alternativy stane jediná cesta, začíná být problém nejen technologický, ale i sociální, doplňuje Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.
,,Z pohledu spotřebitele je nejdůležitější, aby nové povinnosti nevznikaly rychleji, než jim lidé dokážou porozumět a přizpůsobit se. Jakmile se z alternativy stane jediná cesta, začíná být problém nejen technologický, ale i sociální.”
Zdroj: ČTK