Státní rozpočet pod tlakem inflace: reálné příjmy klesly, výdaje vzrostly
4 min. čtení
Redaktor Banky.cz
České veřejné finance se podle nové analýzy od roku 2019 dostaly do podstatně méně příznivé situace. Po započtení inflace stát reálně vybírá méně, zatímco vydává více, což dál rozevírá nůžky mezi příjmy a výdaji. Zveřejněná data zároveň ukazují, že se proměnila i struktura zdanění, a to směrem, který podle autorů neodpovídá doporučením odborných studií.
Co si z článku odnést
- Příjmy státního rozpočtu se od roku 2019 po zohlednění inflace snížily o 100 miliard korun.
- Výdaje státního rozpočtu ve stejném období reálně vzrostly o 200 miliard korun.
- Podle analýzy rostly výdaje rychleji než inflace i hrubý domácí produkt, zatímco příjmy pomaleji.
- Na zhoršení salda měly vliv pandemie covidu-19, energetická krize i zrušení superhrubé mzdy.
- Reálně vzrostly hlavně příjmy z daně z příjmů právnických osob a ze sociálního pojištění, ostatní příjmy klesly.
- Na výdajové straně nejvíce vzrostly náklady na obranu, obsluhu státního dluhu, důchody, státní pojištěnce a dopravní infrastrukturu.
- Analýza upozorňuje, že klesla progresivita zdanění příjmů fyzických osob a reálně oslabilo i zdanění spotřeby.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Rok 2019 jako výchozí bod
Centrum veřejných financí ve své analýze připomíná, že v roce 2019 byly veřejné finance podle autorů ještě v relativně dobré kondici. Strukturální schodek tehdy odpovídal udržitelné situaci, státní rozpočet sice skončil v mírném deficitu, ale veřejné finance jako celek byly v přebytku. Právě od tohoto roku analýza sleduje, jak se stát po zohlednění inflace posunul v reálném vyjádření.
Jeden z autorů analýzy Tomáš Holub uvedl, že se následně začaly rozevírat nůžky mezi příjmy a výdaji. Výdaje podle něj rostly rychleji než inflace i hrubý domácí produkt, zatímco příjmy rostly pomaleji. Pro rozpočtovou stabilitu jde o podstatný trend, protože neukazuje jen běžné nominální navyšování čísel, ale skutečný posun kupní síly veřejných peněz.
Výdaje rostly rychleji než inflace i hrubý domácí produkt, zatímco příjmy rostly pomaleji.
Pro domácnosti i stát platí stejný princip: pokud náklady dlouhodobě rostou rychleji než příjmy, vzniká tlak, který se dříve či později projeví v rozpočtové nerovnováze. U veřejných financí je navíc důležité sledovat reálná čísla, ne pouze nominální růst, říká Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.
,,Pro domácnosti i stát platí stejný princip: pokud náklady dlouhodobě rostou rychleji než příjmy, vzniká tlak, který se dříve či později projeví v rozpočtové nerovnováze. U veřejných financí je navíc důležité sledovat reálná čísla, ne pouze nominální růst.”
Co stálo za propadem reálných příjmů
Podle analýzy se příjmy státního rozpočtu od roku 2019 reálně snížily o 100 miliard korun. Nejde přitom jen o důsledek jednoho mimořádného zásahu, ale o souběh několika faktorů. Tomáš Holub mezi hlavní příčiny zařadil pandemii covidu-19 a následnou energetickou krizi. Významnou roli ale sehrálo také zrušení superhrubé mzdy, které vedlo ke snížení daně z příjmů fyzických osob.
Právě u daně z příjmů fyzických osob je dopad této změny podle analýzy patrný velmi výrazně. V reálném vyjádření jde o jeden z klíčových důvodů, proč příjmová strana rozpočtu oslabila. Zároveň se ukazuje, že konsolidační kroky předchozí vlády sice rozdíl mezi příjmy a výdaji částečně zmírnily, ale rozdílný vývoj obou stran rozpočtu zcela neodstranily.
Které rozpočtové příjmy rostly a které klesaly
Letošní rozpočet při srovnání s rokem 2019 po započtení inflace ukazuje růst jen u dvou položek. Reálně se zvýšily pouze příjmy z daně z příjmů právnických osob a ze sociálního pojištění. Ostatní příjmové zdroje naopak klesly, což dobře ilustruje, jak široce byl výpadek rozprostřen napříč rozpočtem.
Zjistěte, kde dnes lépe chránit rezervu před inflací
Po započtení inflace rostly jen příjmy z daně z příjmů právnických osob a ze sociálního pojištění.
U daně z přidané hodnoty nebyl důvodem pouze slabší výběr, ale také úprava rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů. U spotřebních daní analýza upozorňuje na jiný problém: nevalorizovaly se podle inflace, která od roku 2019 v souhrnu dosáhla 46 %. Reálné zdanění spotřeby tak podle autorů oslabilo, což jde proti směru, který doporučují odborné studie.
Rozpočtová politika nestojí jen na tom, kolik stát vybere, ale také na tom, jak jsou příjmy nastavené. Když se mění struktura zdanění, dopadá to různě na zaměstnance, firmy i spotřebitele, uvádí Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.
,,Rozpočtová politika nestojí jen na tom, kolik stát vybere, ale také na tom, jak jsou příjmy nastavené. Když se mění struktura zdanění, dopadá to různě na zaměstnance, firmy i spotřebitele.”
Výdaje rostly rychleji než ekonomika
Ještě výraznější posun ukazuje výdajová strana. Od roku 2019 se výdaje státního rozpočtu reálně zvýšily o 200 miliard korun. Jinými slovy: růst výdajů byl nejen vyšší než růst příjmů, ale podle autorů překonal i inflaci a tempo růstu hrubého domácího produktu. Právě tahle kombinace vytváří dlouhodobý tlak na schodky a zadlužení.
Od roku 2019 se výdaje státního rozpočtu reálně zvýšily o 200 miliard korun.
Analýza ukazuje, že nejvíce v reálném vyjádření vzrostly výdaje na obranu. A to i přesto, že současná vláda podle textu snížila jejich plánovaný objem oproti záměru předchozího kabinetu. Vedle obrany se zvýšily také výdaje na obsluhu státního dluhu, na důchody a státní pojištěnce a dopravní infrastrukturu.
- obrana
- obsluha státního dluhu
- důchody
- státní pojištěnci
- dopravní infrastruktura
Zároveň ale analýza upozorňuje, že všechny ostatní výdaje reálně klesly. Týká se to i oblastí, které současná i minulá vláda označovaly za priority, tedy například školství nebo vědy a výzkumu. Právě tento rozpor mezi deklarovanými prioritami a reálným vývojem výdajů patří k nejvýraznějším zjištěním celé analýzy.
Proměna zdanění a dopady na domácnosti
Vedle samotné výše příjmů a výdajů se analýza věnuje také změně jejich struktury. Podle autorů se vyvíjí jinak, než doporučují odborné studie. Kritika míří hlavně na přesun zdanění od daně z příjmů fyzických osob k sociálnímu pojištění. Podle Tomáše Holuba tento vývoj omezuje už tak nedostatečnou progresivitu zdanění.
Vyšší váha sociálního pojištění a nižší zdanění příjmů fyzických osob podle analýzy dopadá zejména na nízkopříjmové skupiny. Současně autoři označují za problematické i to, že se nevalorizují spotřební daně a tím reálně klesá zdanění spotřeby. Nejde tedy jen o účetní pohled na státní rozpočet, ale také o otázku, jak stát rozkládá daňové zatížení mezi různé skupiny obyvatel.
Vyšší váha sociálního pojištění a nižší zdanění příjmů fyzických osob podle analýzy dopadá zejména na nízkopříjmové skupiny.
Data zveřejněná Centrem veřejných financí tak ukazují obraz, v němž se od roku 2019 zhoršila nejen bilance mezi příjmy a výdaji, ale i samotná skladba rozpočtu. Stát podle analýzy po zohlednění inflace vybírá méně v řadě klíčových daní, zatímco na vybraných výdajových položkách vydává znatelně více.
Zdroj: ČTK