Strop RPSN může omezit legální půjčky pro nízkopříjmové domácnosti
4 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Připravovaná novela zákona o spotřebitelském úvěru může zásadně změnit dostupnost legálních půjček pro nízkopříjmové domácnosti. Studie CETA varuje, že příliš přísně nastavený cenový strop, zejména uvažované RPSN ve výši 48 %, by mohl vytlačit desítky tisíc klientů z regulovaného trhu. Nejvíce by byli zasaženi žadatelé o menší, krátkodobé úvěry na nenadálé výdaje, pro které jsou tyto půjčky často jediným legálním řešením. Odborníci proto zdůrazňují nutnost vyvážit ochranu spotřebitele a zachování přístupu k regulovanému financování.
Připravovaná novela zákona o spotřebitelském úvěru může zásadně proměnit to, jak se chudší domácnosti dostanou k legálním půjčkám. Podle nové studie CETA hrozí, že pokud bude cenový strop nastaven příliš přísně, poroste šedý i ilegální trh. Debata se teď točí hlavně kolem možnosti zastropovat RPSN na 48 % — a právě to by podle analýzy vyřadilo z legálního financování významnou část dnešních klientů. Nejvíc by dopady pocítili nízkopříjmoví žadatelé o menší, krátkodobé úvěry na nenadálé výdaje.
Co si z článku odnést
- Novela má do českého práva převést unijní pravidla proti předlužení a nekalým praktikám.
- Diskutovaný strop RPSN na 48 % by podle studie vyřadil 40 až 60 % klientů členů APNÚ z legálního financování.
- Nejvíce by byli zasaženi nízkopříjmoví žadatelé o malé, krátkodobé půjčky na nenadálé výdaje.
- Odborníci upozorňují na riziko růstu šedého trhu a přesunu zhruba 90 000 spotřebitelů mimo legální sektor.
- Míra zamítnutí žádostí u nových klientů u členů APNÚ dosáhla v roce 2024 hodnoty 58,3 % a dlouhodobě přesahuje 50 %.
- Pětina domácností nemá finanční rezervu 16 800 Kč, což představuje více než 800 000 domácností.
- Za vhodné řešení je považována kombinace rozumného cenového rámce a jasně definovaných pravidel odpovědného úvěrování.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Novela spotřebitelských úvěrů v kontextu unijních pravidel
Ministerstvo financí připravuje návrh zákona, který vychází z evropských předpisů a má posílit ochranu spotřebitele — především před předlužením a lichvářskými praktikami. Na kulatém stole, který spoluorganizovaly APNÚ a CETA, se experti shodli, že může přijít i opak zamýšleného efektu: omezení dostupnosti legálních úvěrů a posílení neformálních trhů. Podle studie CETA bude výsledek do velké míry záviset na tom, jak přesně se nastaví cenová regulace.
Evropská úvěrová regulace má chránit spotřebitele, zároveň ale nesmí přerušit přístup domácností k regulovaným a dohledovaným úvěrům.
„Ochrana spotřebitele musí jít ruku v ruce s udržením přístupu k legálnímu financování. Pokud se dveře k regulovaným úvěrům zavřou příliš mnoha lidem, problém se jen přesune jinam,“ říká Petr Jermář z Banky.cz.
,,Ochrana spotřebitele musí jít ruku v ruce s udržením přístupu k legálnímu financování, jinak se problém jen přesune mimo regulovaný trh”
Strop RPSN a očekávané dopady na dostupnost půjček
RPSN vyjadřuje celkové roční náklady na úvěr v procentech z celkové výše půjčky a slouží jako standardizované měřítko ceny úvěru. Podle diskutované varianty by novela mohla zakázat úvěry s RPSN nad 48 %. Analýza CETA k tomu uvádí zásadní dopad: pokud by limit RPSN byl nastaven na 48 %, studie odhaduje, že 40 až 60 % současných klientů členů APNÚ by o možnost legální půjčky přišlo. Nejcitelnější zásah by podle autorů dopadl na nízkopříjmové žadatele o menší, krátkodobé úvěry, které často slouží jako „nárazníková zóna“ pro zvládnutí nenadálých výdajů. A je fér se ptát: kam se tito lidé obrátí, když bankovní nebo regulovaný nebankovní úvěr jednoduše nedostanou?
Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů upozorňuje, že příliš striktní strop by ve výsledku mohl část společnosti nechat bez legálních řešení — a tím i bez ochrany před nekalými praktikami. Z pohledu APNÚ jsou malé úvěry pro mnoho domácností poslední možností, jak pokrýt nečekaný výdaj. Pokud se tato cesta úplně uzavře, problém nezmizí; spíš se přelije mimo regulovaný trh, podobně jako voda, která si vždycky najde nejsnazší koryto.
Kdo by nesl největší zátěž
Podle dat Českého statistického úřadu si pětina českých domácností nedokáže vytvořit finanční rezervu ve výši 16 800 Kč. To představuje více než 800 000 domácností, pro které může porucha pračky, oprava auta nutného k dojíždění do práce nebo nedoplatek za energie představovat vážný finanční problém. Studie připomíná, že právě podobné situace patří k nejčastějším důvodům, proč nízkopříjmové domácnosti sahají po malých, krátkodobých úvěrech.
APNÚ zároveň argumentuje, že plošné omezení cenotvorby může znevýhodnit především regulované poskytovatele, aniž by to řešilo jádro problému. Podle tohoto pohledu by represivní stropy spíše vytlačily část poptávky do neformální sféry, kde zákazník postrádá ochranu, dohled i možnost domáhat se svých práv v rámci standardního řízení.
Porovnat legální půjčky podle nákladů
Samoregulace trhu a význam posuzování úvěruschopnosti
Ze sledovaných dat členů APNÚ vyplývá, že míra zamítání žádostí u nových klientů je dlouhodobě vysoká. V roce 2024 dosáhla 58,3 % a od roku 2019 se běžně drží nad hranicí 50 %, což podle nezávislé analýzy CETA naznačuje samoregulaci a stabilizaci trhu s přínosem pro snižování rizika předlužení. Jinými slovy: nebankovní segment nerozdává úvěry plošně všem, ale žadatele selektuje podle rizika.
Diskuzi kolem novely navíc rámuje otázka, co má být skutečnou prioritou — cenový strop, nebo metodika posuzování úvěruschopnosti. Zástupci Poradny při finanční tísni zdůrazňují, že klíčové je přesné a úplné posuzování závazků klienta, včetně těch, které aktuálně nesplácí. Podle tohoto názoru by jasná pravidla pro prověřování závazků klienta mohla vyřešit i povinnost nahlížení do registrů.
Důsledné posuzování úvěruschopnosti může snížit předlužení účinněji než příliš nízké cenové stropy.
„Smysl dává hlavně srozumitelně nastavit pravidla posuzování úvěruschopnosti. Příliš nízký cenový strop naopak hrozí vyloučením části žadatelů z legálního trhu,“ doplňuje Miroslav Majer, CEO Banky.cz.
,,Největší smysl dává srozumitelně nastavit pravidla posuzování úvěruschopnosti, protože příliš nízký cenový strop může vyloučit část žadatelů z legálního trhu”
Riziko přesunu do šedé ekonomiky a zkušenosti ze zahraničí
Podle očekávání, které zaznělo v debatě expertů, by se až 90 000 spotřebitelů mohlo přesunout mimo legální sektor, pokud regulace nastaví cenové limity příliš nízko. Studie CETA uvádí, že cenová regulace může být legitimním nástrojem, jenže její dopady vždy závisí na konkrétní konstrukci. Zkušenosti ze Slovenska, Polska nebo Velké Británie ukazují, že nízké limity vedly k omezení dostupnosti legálních úvěrů, konsolidaci trhu a přesunu části klientů k alternativním či neformálním zdrojům financování.
Zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že příliš nízké cenové limity mohou zlegitimizovat šedý trh a omezit výběr pro zranitelné spotřebitele.
V této logice dává smysl hledat vyvážené řešení. Asociace proto navrhuje, aby finální podoba novely spojila rozumný cenový rámec s jasně definovanými pravidly odpovědného úvěrování, což by mělo omezit prostor pro rizikové úvěrování a zároveň neodříznout zranitelné skupiny od regulovaných řešení.
Zdroj: ČTK