Třetí pilíř klesl o 84 tisíc lidí, vklady mírně vzrostly
4 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Zájem o spoření na penzi se státním příspěvkem v loňském roce znovu oslabil. Statistiky ministerstva financí ukazují, že ve třetím pilíři spořilo na konci roku 3,914 milionu lidí, tedy o 84 tisíc méně než o rok dříve. Současně ale nepatrně vzrostl průměrný měsíční příspěvek účastníka a dál pokračoval přesun klientů z původních transformovaných fondů do doplňkového penzijního spoření.
Co si z článku odnést
- Počet lidí spořících si na penzi ve třetím pilíři loni klesl o 84 tisíc na 3,914 milionu.
- V transformovaných fondech zůstávalo na konci roku 1,750 milionu klientů, meziročně o 270 tisíc méně.
- Doplňkové penzijní spoření mělo 2,164 milionu účastníků a jejich počet během roku vzrostl o 187 tisíc.
- Průměrný měsíční příspěvek účastníka se zvýšil o 7 korun na 896 korun.
- Průměrný měsíční státní příspěvek naopak klesl o 11 korun na 121 korun.
- Příspěvky zaměstnavatele byly vedeny u 1,723 milionu smluv, tedy u více než jedné třetiny všech smluv.
- Vedle penzijního spoření si lidé od loňska mohou na důchod odkládat peníze také do Dlouhodobého investičního produktu, který už využilo více než 219 tisíc Čechů.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Celkový počet účastníků dál klesá
Data ministerstva financí potvrzují, že počet lidí se spořením na penzi se státním příspěvkem ve třetím pilíři v roce 2025 klesl na 3,914 milionu. O rok dříve šlo o 4 miliony klientů. Pokles tak pokračuje i po předchozích letech, kdy se celkový počet účastníků postupně snižoval z historických maxim. Z dlouhodobých statistik je navíc patrné, že systém měl nejvíc klientů v roce 2012, kdy jejich počet dosáhl 5,13 milionu. Od té doby celkové číslo setrvale klesá.
To ale neznamená, že by celý segment penzijního spoření slábl ve všech svých částech stejně. Právě naopak. Z dat je dobře vidět pokračující přesun mezi starým a novým typem produktů. A tady je vlastně hlavní pointa loňského roku.
,,Z čísel je dobře vidět, že třetí pilíř prochází proměnou, nikoli jednorázovým propadem. Klienti postupně opouštějí staré transformované fondy a přesouvají se do novějších řešení, která mají jinou investiční logiku i jiné očekávání výnosu.”
„Z čísel je dobře vidět, že třetí pilíř prochází proměnou, nikoli jednorázovým propadem. Klienti postupně opouštějí staré transformované fondy a přesouvají se do novějších řešení, která mají jinou investiční logiku i jiné očekávání výnosu,“ říká Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.
Transformované fondy dál slábnou, nové spoření roste
V takzvaných transformovaných fondech, do nichž už lidé nemohou nově vstupovat, bylo na konci loňského roku 1,750 milionu účastníků, což znamenalo meziroční pokles o 270 tisíc lidí. Jde o pokračování trendu, který je vzhledem ke konstrukci produktu celkem očekávatelný. Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat jen do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 se sjednává už pouze doplňkové penzijní spoření.
Doplňkové penzijní spoření naopak posílilo. V účastnických fondech mělo uložené peníze 2,164 milionu lidí a během roku jejich počet stoupl o 187 tisíc. Z čísel je tak patrné, že novější produkt klienty přitahuje. Háček je v tom, že růst nových smluv zatím nestačí plně vyrovnat úbytek ve starém systému.
Porovnejte si penzijní spoření online
Transformované fondy dál ztrácejí klienty, zatímco doplňkové penzijní spoření pokračuje v růstu.
Rozdíl mezi oběma režimy je zásadní hlavně v investičním nastavení. Zatímco původní penzijní připojištění stálo na principu, že případná ztráta nesníží úspory klienta, nové doplňkové penzijní spoření už tuto garanci nenabízí. Na druhou stranu účastnické fondy dávají možnost vyššího zhodnocení, protože si klient volí investiční strategii. Právě v tom se nový systém od starého liší nejvíc.
Průměrný vklad stoupl, státní podpora ale klesla
Vedle počtu účastníků stojí za pozornost i výše pravidelných úložek. Průměrný měsíční příspěvek účastníka se loni zvýšil o 7 korun na 896 korun. Na první pohled jde jen o velmi mírný posun, přesto je z něj vidět, že lidé, kteří ve třetím pilíři zůstávají, posílají v průměru o něco víc než dřív.
Opačným směrem se ale vydal průměrný měsíční státní příspěvek. Podle statistik klesl o 11 korun na 121 korun. U samotného penzijního připojištění činil v průměru 106 korun měsíčně, zatímco u doplňkového penzijního spoření dosahoval 136 korun. Rozdíl mezi oběma produkty je tak vidět i na výši vyplacené státní podpory.
,,Pro domácnosti je důležité sledovat nejen to, kolik si měsíčně odkládají, ale i jaký typ produktu využívají. Statistiky ukazují, že novější doplňkové penzijní spoření má v systému stále silnější roli a v průměru je spojeno i s vyšším státním příspěvkem.”
„Pro domácnosti je důležité sledovat nejen to, kolik si měsíčně odkládají, ale i jaký typ produktu využívají. Statistiky ukazují, že novější doplňkové penzijní spoření má v systému stále silnější roli a v průměru je spojeno i s vyšším státním příspěvkem,“ uvádí Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.
Vyšší vlastní vklad ještě neznamená vyšší podporu automaticky, důležitý je i zvolený produkt a jeho podmínky.
Významnou roli dál hrají příspěvky zaměstnavatele
Podstatnou část třetího pilíře dál tvoří příspěvky od zaměstnavatelů. Ty byly vedeny u 1,723 milionu smluv o penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření. Ministerstvo financí uvádí, že jde o více než jednu třetinu všech smluv a zároveň o nepatrně vyšší počet než na konci roku 2024.
Tento údaj potvrzuje, že zaměstnavatelé zůstávají pro penzijní spoření důležitým prvkem. Nejde jen o doplnění vlastní úložky klienta, ale i o faktor, který může rozhodnout o tom, zda si lidé produkt ponechají, nebo se začnou poohlížet po jiné formě odkládání peněz na stáří. V kontextu celkového poklesu počtu účastníků je stabilita zaměstnavatelských příspěvků jedním z podstatných signálů.
Příspěvek zaměstnavatele zůstává jedním z hlavních důvodů, proč si lidé penzijní spoření drží i v době proměny trhu.
Do hry vstoupil i Dlouhodobý investiční produkt
Od loňského ledna mají lidé v Česku ještě jednu daňově zvýhodněnou možnost, jak si vytvářet rezervu na důchod. Jde o takzvaný Dlouhodobý investiční produkt, zkráceně DIP. Funguje vedle stávajících důchodových spořicích produktů a stejně jako ony umožňuje daňovou úlevu. Ze základu daně je možné ročně odečíst až 48 tisíc korun, pokud majitel produkt využívá alespoň 10 let a prostředky včetně výnosů nevybere před dosažením 60 let.
Podle dostupných údajů už do Dlouhodobého investičního produktu vložilo peníze více než 219 tisíc Čechů. Na relativně nový produkt je to výrazné číslo a zároveň další signál, že trh spoření na stáří se postupně rozšiřuje i mimo tradiční třetí pilíř.
Jak dnes vedle sebe stojí jednotlivé cesty ke spoření na stáří
- transformované fondy, do kterých už nelze nově vstupovat
- doplňkové penzijní spoření s volbou investiční strategie
- Dlouhodobý investiční produkt s daňovým zvýhodněním při splnění stanovených podmínek
DIP rozšiřuje možnosti, jak si daňově efektivně odkládat peníze na stáří mimo tradiční třetí pilíř.
Dlouhá časová řada ukazuje obrat po roce 2012
Historická data ministerstva financí dobře ukazují, jak se třetí pilíř v Česku proměňoval. Ještě v roce 2000 evidoval systém 2,37 milionu účastníků. Následně jejich počet vytrvale rostl a vrchol přišel v roce 2012, kdy dosáhl 5,13 milionu. Pak se trend otočil a od roku 2013 statistiky ukazují postupný pokles, který pokračoval až na loňských 3,91 milionu.
V delším pohledu tak nejde o výkyv jednoho roku, ale o déle trvající trend. Současně však platí, že se proměňuje struktura klientů i samotných produktů. Staré penzijní připojištění postupně ustupuje, nové doplňkové penzijní spoření roste a vedle něj se nově prosazuje také DIP. Trh spoření na stáří se tak mění nejen počtem účastníků, ale i tím, jaké nástroje lidé pro odkládání peněz na stáří využívají.
Zdroj: ČTK