Banky.cz Magazín Banky.cz Daně Vyšší hranice pro daňové přiznání: koho ovlivní a kdy

Vyšší hranice pro daňové přiznání: koho ovlivní a kdy

17.7.2026
6 min. čtení
Jan Budín
Redaktor Banky.cz
Daně
Vyšší hranice pro daňové přiznání: koho ovlivní a kdy

Poslanecká sněmovna podle aktuálních informací schválila zvýšení hranice ročních zdanitelných příjmů pro povinné podání daňového přiznání z 50 tisíc na 100 tisíc korun. Na první pohled jde o jednoduchou změnu, ve skutečnosti ale bude důležité rozlišit, co platí už dnes, co je teprve v legislativním procesu a koho se novinka skutečně dotkne. Největší úlevu může přinést lidem s drobnými vedlejšími příjmy, kteří dnes kvůli relativně nízkému přivýdělku řeší zbytečnou administrativu.

Bezplatná finanční poradna

Co si z článku odnést

  • Dnes se pro povinnost podat daňové přiznání běžně vychází z hranice 50 tisíc Kč ročních zdanitelných příjmů.
  • Nově se má limit zvýšit na 100 tisíc Kč, ale podle dostupných informací ještě nejde o pravidlo, které už automaticky platí v praxi.
  • Změna míří hlavně na důchodce, studenty, rodiče na rodičovské a další lidi s menšími vedlejšími příjmy.
  • Nejde o odpuštění daně do 100 tisíc Kč, ale především o vyšší hranici pro povinnost podat daňové přiznání.
  • Podle aktuálně dostupných informací by se novinka mohla prakticky projevit až při podávání přiznání na jaře 2028.
  • Do limitu se nezapočítávají všechny příjmy stejně, protože záleží na tom, zda jde o zdanitelný příjem, osvobozený příjem nebo příjem zdaněný srážkou.
Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Co přesně Sněmovna schválila

Hlavní změna je srozumitelná. Hranice ročních zdanitelných příjmů, od které fyzická osoba musí podat daňové přiznání, se má zvýšit z dosavadních 50 tisíc korun na 100 tisíc korun. Právě tahle novinka vzbudila velkou pozornost, protože se může dotknout velkého počtu lidí s menšími přivýdělky mimo hlavní zaměstnání.

Jenže má to háček. Schválení ve Sněmovně ještě neznamená, že nové pravidlo už bez dalšího platí pro nejbližší daňové přiznání. U daňových témat bývá právě tenhle rozdíl zásadní a v praxi rozhoduje o tom, podle jakých pravidel se lidé skutečně řídí.

Kdy změna opravdu platí

,,U podobných změn je největší chybou předčasný předpoklad, že schválení jedné fáze legislativy automaticky mění povinnosti poplatníků. V daňové praxi je vždy klíčové sledovat, od kdy je změna účinná a pro které zdaňovací období se použije”

Petr Jermář
Petr Jermář
Hlavní analytik Banky.cz

Koho se vyšší limit dotkne nejvíc

Největší význam má změna pro lidi, kteří nemají vysoké vedlejší příjmy, ale přesto se mohou dostat nad dnešní padesátitisícovou hranici. Typicky jde o seniory s drobnou dohodou, studenty s brigádami, rodiče na rodičovské s vedlejší samostatnou činností nebo lidi, kteří si během roku jednorázově přivydělají mimo své běžné zaměstnání.

Právě u těchto skupin bývá problém v tom, že administrativní povinnost neodpovídá rozsahu jejich skutečné ekonomické aktivity. Člověk si přivydělá v omezeném rozsahu, ale i tak musí řešit přiznání, termíny, formuláře a kontrolu toho, které příjmy se započítávají a které ne. Vyšší limit proto nepůsobí jako velká daňová revoluce, spíš jako docela praktické omezení byrokracie tam, kde často nedává smysl.

Dobře to ukazují modelové situace. Student, který si během roku vydělá na několika brigádách částku přes 50 tisíc korun v režimu zdanitelných příjmů, dnes může řešit přiznání jen kvůli relativně malému ročnímu součtu. Podobně důchodce s příležitostnou výpomocí nebo rodič na rodičovské s drobnou vedlejší činností může narážet na povinnost, která je pro něj administrativně nepříjemná, i když nejde o vysoký příjem.

Vyšší limit má největší dopad hlavně na lidi s menšími vedlejšími příjmy, pro které je dnešní hranice často spíš byrokratickou překážkou než reálným daňovým problémem.

Běžný účet s bonusem 3 000 Kč

Jaký je současný stav a proč je změna významná

Podle oficiálních informací Finanční správy se dnes běžně vychází z toho, že daňové přiznání podává poplatník, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 tisíc korun, pokud na něj nedopadají zákonné výjimky. To je dobré zdůraznit i proto, že veřejná debata o nové hranici 100 tisíc korun může snadno vyvolat dojem, že staré pravidlo už neplatí. Tak to ale zatím brát nelze.

Význam navržené změny spočívá hlavně v tom, že padesátitisícový limit už dlouhodobě působí pro část poplatníků příliš nízko. V době, kdy jsou běžnější krátkodobé brigády, vedlejší činnosti nebo kombinace více malých příjmů během roku, se i relativně skromný přivýdělek může dostat nad tuto hranici. Stát tím de facto tlačil k podání přiznání i lidi, kteří nevykonávají rozsáhlejší podnikání ani nemají složitou příjmovou strukturu.

Najděte si nejlepší účet pro brigádníky a studenty

Úleva pro drobné přivýdělky

,,Z pohledu domácností je to změna, která může ulevit hlavně tam, kde se počítá každá hodina navíc. Když si člověk přivydělává v menším rozsahu, dává smysl, aby systém nebyl zbytečně zatěžující a srozumitelně rozlišoval mezi drobným přivýdělkem a pravidelným vyšším příjmem”

Miroslav Majer
Miroslav Majer
CEO Banky.cz

Kdy by se novinka mohla projevit v praxi

Tady je potřeba největší opatrnost. Dostupné informace mluví o tom, že změna má prakticky dopadnout až na přiznání podávané na jaře 2028. Jinými slovy, i když je schválení ve Sněmovně důležitým krokem, pro nejbližší zdaňovací období se lidé nemají spoléhat na to, že už automaticky platí hranice 100 tisíc korun.

V daňové oblasti to není nic neobvyklého. Mezi schválením návrhu, dokončením legislativního procesu a skutečnou účinností bývá časový odstup. Zároveň platí, že oficiální praktické návody Finanční správy stále vycházejí ze současných pravidel. Pro běžného čtenáře je proto nejbezpečnější přístup jednoduchý: dokud nebude změna finálně dokončena a účinná, je potřeba řídit se aktuálně platným režimem.

Schválení změny ještě automaticky neznamená, že ji lze použít už pro nejbližší daňové přiznání.

Pro rok 2026 a následující podání proto dává smysl kontrolovat vždy konkrétní pravidla pro dané zdaňovací období. A tady přichází zlom: mediální titulky často zvýrazní samotnou novinku, ale už méně pracují s časovou účinností. Právě v tom se daňová praxe od titulků liší.

Běžný účet bez poplatků

Co se do limitu počítá a co ne

Jedna z nejčastějších chyb spočívá v tom, že si lidé hranici vyloží jako součet všech peněz, které během roku obdrží. Tak jednoduché to není. Posuzují se zdanitelné příjmy a záleží i na tom, zda nejde o příjmy osvobozené nebo už zdaněné srážkovou daní. Samotná hranice pro podání přiznání tedy nefunguje jako univerzální limit pro jakékoli příjmy bez rozdílu.

  • Do posouzení vstupují zejména příjmy, které jsou podle zákona zdanitelné.
  • Jinak se nakládá s příjmy osvobozenými od daně, které se do testu zpravidla nezapočítávají stejným způsobem.
  • Odlišný režim mají i příjmy, které už byly zdaněné srážkovou daní.
  • Rozhodující je vždy konkrétní charakter příjmu, nikoli jen to, že peníze přišly na účet.

V praxi to znamená jediné: dva lidé se stejnou částkou přijatou během roku nemusí mít stejné daňové povinnosti. Jeden může mít příjem, který se do limitu promítne, zatímco druhý ne. Proto se nevyplácí dělat závěry jen podle celkové sumy bez znalosti typu příjmu.

Do limitu se nepočítají všechny příjmy stejně, rozhodující je jejich daňový režim, ne jen celková částka na účtu.

Proč nejde o bezdaněný příjem do 100 tisíc korun

Mediálně je tohle téma svůdné zjednodušit, ale přesnější výklad je podstatně střízlivější. Zvýšení limitu na 100 tisíc korun neznamená, že příjmy do této částky budou automaticky bez daně. Mění se hranice pro vznik povinnosti podat daňové přiznání, nikoli obecné pravidlo, že vše do 100 tisíc korun je nezdanitelné.

Daňová povinnost a povinnost podat přiznání jsou dvě rozdílné věci. Někdo může mít příjem, který je zdaněn jiným způsobem, někdo jiný zase může spadat do výjimek. Jindy může být rozhodující, zda jde o zaměstnání, dohodu, vedlejší samostatnou činnost nebo jiný typ příjmu. Právě proto je potřeba podobné změny číst věcně a bez zkratek.

Praktický přínos navrhované úpravy je tedy především administrativní. Stát tím vysílá signál, že u drobných vedlejších příjmů nechce vynucovat stejné množství papírování jako u vyšších nebo složitějších příjmů. To dává smysl, ale neznamená to plošné „daňové prázdniny“.

Jak změna zapadá do širšího daňového balíku

Zvýšení limitu nepřichází samo o sobě. Podle dostupných informací je součástí širšího daňového balíku, v němž se objevují i další úpravy, například návrat slevy na studenta nebo školkovného. Tahle souvislost je důležitá, protože ukazuje, že nejde jen o technickou změnu jednoho čísla v daňových pravidlech.

V širším pohledu lze vnímat snahu zmírnit některé dopady předchozích úprav a současně udělat systém o něco vstřícnější k rodinám, studentům a lidem s menšími doplňkovými příjmy. Nemusí to znamenat zásadní přestavbu daňového systému, ale je to signál, že se znovu otevírá otázka, kde končí rozumná kontrola a kde už začíná nadbytečná administrativa.

Na co si dát pozor, než přestanete podávat přiznání

Největším rizikem je předčasná jistota, že nové pravidlo už platí. To by mohlo vést k chybě, kdy člověk přiznání nepodá, přestože podle aktuálně účinných pravidel ještě podat měl. Bezpečný postup proto zůstává stejný: nejprve ověřit, zda změna skutečně nabyla účinnosti, a teprve potom podle ní jednat.

Nejčastější rizika při výkladu změny
  • Největším problémem je předčasný předpoklad účinnosti, kvůli kterému může člověk přiznání nepodat chybně.
  • Častou chybou je i směšování všech příjmů bez ohledu na jejich konkrétní daňový režim.

Druhé riziko spočívá v nesprávném posouzení typu příjmu. Lidé často házejí všechny roční příjmy do jednoho pytle, i když některé mohou být osvobozené a jiné mohou spadat do režimu srážkové daně. Právě u menších přivýdělků bývá paradoxně nejčastější chybou domněnka, že nízká částka automaticky znamená i jednoduché daňové posouzení.

Pokud si tedy někdo přivydělává vedle zaměstnání, pobírá důchod a má drobnou dohodu, studuje a zároveň brigádničí nebo je na rodičovské a k tomu má menší vedlejší činnost, měl by vždy řešit dvě oddělené otázky. Za prvé, zda jeho příjmy zakládají povinnost podat přiznání. Za druhé, jaký daňový režim se na konkrétní příjmy vztahuje. Právě oddělení těchto dvou kroků je klíčem k tomu, aby se nová hranice 100 tisíc korun nevykládala chybně.

Zdroje