Jak se mají změnit důchody pro pracující i nejstarší seniory

21.7.2026

6 min. čtení

Jan Budín
Redaktor Banky.cz

Peníze

Do důchodového systému míří další změna. Tentokrát se nesoustředí jen na výši penzí, ale i na to, jak lidé odcházejí z trhu práce a co následuje potom. Podle informací, které zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, byla vládě předložena novela zákona o důchodovém pojištění se dvěma hlavními cíli: zvýšit motivaci pracovat i po přiznání starobního důchodu a zároveň lépe zohlednit potřeby seniorů ve velmi vysokém věku.

Srovnání běžných účtů

Co si z článku odnést

Stát chce podle dostupných informací posílit motivaci seniorů pracovat i po odchodu do starobního důchodu.
Dnes už pracující starobní důchodci využívají slevu na sociálním pojistném ve výši 6,5 %.
Vedle toho se připravuje návrh, aby se za další práci v důchodu automaticky zvyšovala procentní výměra penze.
Silným argumentem pro změny je fakt, že při dosažení důchodového věku už podle MPSV polovina lidí nepracuje.
Senioři po 85. roce už dnes mají nárok na automatické zvýšení procentní výměry důchodu o 1 000 Kč měsíčně.
U nové novely je důležité rozlišovat mezi tím, co už platí, a tím, co je zatím pouze navrženo.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Proč se změna otevírá právě teď

Načasování není náhodné. V posledních týdnech zveřejnilo MPSV analýzu, podle které už při dosažení důchodového věku není na trhu práce aktivních 50 % lidí. To je zásadní zjištění. Debata o důchodech se totiž často vede hlavně přes demografii, tedy přes stárnutí populace a tlak na veřejné finance. Jenže tahle data ukazují ještě jiný problém: pracovní aktivita značné části lidí končí dřív než samotný odchod do penze.

Právě proto dává větší smysl i nově komunikovaný směr změn. Nestačí jen upravovat věk odchodu do důchodu nebo výpočtové parametry. Systém musí reagovat i na to, zda se vyplatí v práci zůstat, pokud už člověk důchod pobírá, a jestli umí lépe zachytit situaci lidí, kteří se dostanou do velmi vysokého věku a mají jiné potřeby než aktivní šedesátníci nebo čerství penzisté.

Klíčovým tématem už není jen odchod do penze, ale i to, proč velká část lidí končí na trhu práce ještě před dosažením důchodového věku.

Nejistota vzniká i před penzí

,,Z pohledu domácích rozpočtů je podstatné, že stát už neřeší jen samotný nástup do penze, ale i období před ním a po něm. Právě tam dnes vzniká nejvíc finančních i životních nejistot.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Co už dnes pracující důchodci skutečně mají

Než se začne mluvit o novele, je potřeba oddělit aktuální stav od návrhů. Pracující starobní důchodci už dnes mají nárok na slevu na sociálním pojistném ve výši 6,5 %. To není slib do budoucna, ale platné pravidlo. Praktický dopad je jednoduchý: seniorovi, který pobírá starobní důchod a současně pracuje, zůstane vyšší čistý příjem.

Ministerstvo práce a sociálních věcí letos uvádělo, že díky této slevě si pracující senioři měsíčně polepšili o více než 2,5 tisíce korun. Pro řadu lidí je to okamžitě srozumitelná motivace. Nepřináší sice vyšší důchod jako takový, ale zvyšuje čistý příjem z práce. V době, kdy průměrná starobní penze v lednu 2026 dosáhla 21 839 korun měsíčně, nejde o zanedbatelnou částku.

Podívejte se na možnosti penzijního spoření

Je důležité připomenout i konstrukci důchodu. Český starobní důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra v roce 2026 činí 4 900 korun měsíčně. Když se proto mluví o případném dalším navyšování penze za odpracované období, netýká se to automaticky celé částky důchodu, ale technicky právě procentní výměry. A to je rozdíl, který v mediálních zkratkách často zapadá.

Jak má stát nově odměnit další práci v důchodu

Vedle už platné slevy na pojistném se v reformních materiálech MPSV objevuje další mechanismus. Podle nich se navrhuje, aby se pracujícím starobním důchodcům za dalších 365 dnů výdělečné činnosti automaticky zvýšila vyplácená procentní výměra důchodu o 1,5 %. Významná je tu hlavně dvojí změna: penze by se měla zvyšovat průběžně a zároveň bez zbytečné administrativy, typicky v lednu společně s valorizací.

To je kvalitativně jiný typ motivace než sleva na pojistném. Sleva pomáhá hned na výplatní pásce. Zvýšení procentní výměry by naopak znamenalo trvalejší efekt, který se promítne do samotné penze i do dalších let. Právě v tom může být pro některé seniory nový systém zajímavější. Nejde jen o to, že si přivydělají dnes, ale i o to, že se další práce může propsat do jejich budoucího pravidelného příjmu.

Zároveň ale platí, že u tohoto mechanismu je potřeba mluvit opatrně, protože v dostupných podkladech je veden jako návrh, nikoli jako jednoznačně účinné pravidlo. Jinými slovy: zatím nejde o změnu, kterou by bylo možné automaticky považovat za schválenou a platnou pro všechny.

Automatizace je silná motivace

,,Pro seniory bývá často stejně důležité jako samotná částka i to, jestli o ni musí žádat. Pokud se odměna za další práci propíše do důchodu automaticky, je to z hlediska praxe mnohem silnější motivace než složitější systém s formuláři a čekáním.”

Miroslav Majer

CEO Banky.cz

Největší praktická změna může být méně viditelná než samotné částky

Právě administrativa může být jedním z nejpodstatnějších bodů celé změny. V běžné debatě se pozornost soustředí na procenta a korunové dopady, ale v reálném životě seniorů často rozhoduje něco jiného: zda musí člověk aktivně žádat, dokládat podmínky a hlídat termíny, nebo se změna promítne automaticky. U důchodových dávek má automatizace sama o sobě vysokou hodnotu, protože snižuje riziko, že lidé na svůj nárok nedosáhnou jen kvůli složitosti procesu.

To je důležité zvlášť u starších lidí, kteří se v průběhu let hůře orientují v legislativních změnách, digitálních službách nebo nových formulářích. Pokud se tedy novela skutečně vydá směrem automatického navyšování za další práci, nepůjde jen o technickou úpravu výpočtu. Půjde i o změnu přístupu státu k tomu, jak se nárok přiznává a jak snadno se k němu příjemce dostane. A tady může být skutečný rozdíl.

Co znamená lepší podpora seniorů ve vysokém věku

Druhá větev novely míří na úplně jinou skupinu. Ne na aktivní důchodce, kteří ještě pracují, ale na seniory ve velmi vysokém věku. Opatrnost je na místě i tady, protože z veřejně dohledatelných informací není zcela jisté, jak široce má být tato část novely postavena. Jisté ale je, že už dnes existuje konkrétní mechanismus, který tuto logiku potvrzuje.

U seniorů po 85. roce už stát neřeší motivaci k práci, ale spíš vyšší náklady a odlišné potřeby spojené s velmi vysokým věkem.

Důchodcům po dosažení 85 let se automaticky zvyšuje procentní výměra důchodu o 1 000 korun měsíčně. Česká správa sociálního zabezpečení navíc uvádí, že nově náleží doplatek už od prvního dne měsíce, ve kterém senior oslavil 85. narozeniny. To je praktická změna, která může na první pohled působit drobně, ale z pohledu příjemce je velmi konkrétní a srozumitelná.

Tato podpora ukazuje, že stát stále víc rozlišuje mezi různými fázemi stáří. Zatímco u mladších seniorů řeší motivaci k ekonomické aktivitě, u lidí po 85. roce je logika jiná. Ve velmi vysokém věku už častěji rostou náklady na péči, zdravotní omezení nebo potřeba pomoci od okolí. Stejný důchodový systém tak musí reagovat na dvě úplně odlišné životní situace.

Čerstvá data ukazují, že problém začíná ještě před penzí

Možná nejdůležitější na celém tématu je, že změna nevzniká ve vzduchoprázdnu. Analýza MPSV o odchodech seniorů z trhu práce ukazuje, že velká část lidí nevypadává z práce až v den přiznání důchodu, ale dřív. To je pro veřejné finance i pro samotné domácnosti zásadní. Každý předčasný výpadek příjmu znamená delší období, kdy je člověk odkázán na úspory, podporu rodiny nebo horší finanční režim.

Právě tady je vidět rozdíl mezi teoretickou a praktickou důchodovou politikou. Teoreticky lze mluvit o prodlužování pracovního života. Prakticky ale narážíme na realitu zdravotního stavu, náročnosti profesí, dostupnosti vhodných úvazků nebo diskriminace starších lidí na pracovním trhu. Novela tedy může část seniorů motivovat, ale sama o sobě nezmění podmínky ve všech profesích. Má to háček.

Motivace má své limity

,,Finanční motivace funguje hlavně tam, kde má člověk reálnou možnost pokračovat v práci. U fyzicky náročných oborů nebo při zdravotních omezeních naráží stát na hranici, kterou samotná legislativa neodstraní.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Kde novela může pomoci a kde naopak narazí

Právě rozdílnost seniorské populace je důvodem, proč je potřeba číst návrhy střízlivě. Pro část lidí může být souběh práce a důchodu atraktivní a dosažitelný. Typicky tam, kde jde o administrativní, expertní nebo méně fyzicky náročné profese, případně o zkrácené úvazky. Jinde ale bude prostor pro delší pracovní aktivitu omezený bez ohledu na to, jak bude motivace nastavena.

Stejně tak podpora lidí po 85. roce neřeší všechny problémy vysokého věku. Vyšší důchod pomáhá, ale sám o sobě nenahradí dostupnost péče, pomoc v domácnosti nebo podporu rodiny. Smysl těchto opatření je spíš v tom, že systém přiznává odlišné potřeby různých skupin seniorů a nesnaží se je všechny řešit jedním univerzálním pravidlem. V praxi to navazuje i na širší otázku kdo se o nás postará a z čeho bude možné péči ve stáří financovat.

Co je dnes jisté a co zatím jisté není

Jisté je, že pracující starobní důchodci už nyní mají slevu na pojistném 6,5 %.
Jisté je, že po dosažení 85 let se důchod automaticky zvyšuje o 1 000 Kč měsíčně.
Jisté je také to, že MPSV zveřejnilo analýzu, podle níž při dosažení důchodového věku už polovina lidí nepracuje.
Naopak u automatického zvýšení důchodu za další práci je potřeba počítat s tím, že v dostupných materiálech jde o navrhované řešení.
Stejně tak není vhodné tvrdit, že novela už definitivně platí, pokud k tomu není doložen finální legislativní stav.

Právě tato opatrnost je důležitá i pro čtenáře, kteří se v důchodových změnách snaží zorientovat. V praxi se totiž velmi často směšují tři odlišné věci: valorizace, sleva na pojistném a navýšení procentní výměry za další práci. Každá z nich funguje jinak, má jiný dopad na peněženku a také jiný legislativní status. Pro správné pochopení celé novely je klíčové oddělit platná pravidla od připravovaných změn.

Nejdůležitější je rozlišovat mezi tím, co už dnes skutečně platí, a tím, co je zatím jen navrženou změnou.

Pokud se novela v dalších krocích skutečně promění v účinný zákon, bude zajímavé sledovat hlavně to, zda stát dokáže novou motivaci přenést do praxe jednoduše a srozumitelně. U důchodů totiž často nerozhoduje jen samotná výše částky, ale i to, jak snadno člověk pochopí, co se mění, koho se to týká a kdy se změna opravdu promítne do jeho příjmu. Ještě před samotným odchodem do penze přitom pro mnoho lidí zůstává zásadní i otázka, co se před penzí vyplatí víc a jak se rozhodnutí promítne do budoucího důchodu.