Koupili jste si
nezasíťovaný pozemek pro stavbu RD a nyní Vás čeká budování přípojek? Poradíme,
jak k pozemku přivést vodu a kanalizaci. Krok po kroku od projektové
dokumentace, přes územní souhlas až po realizaci a předání stavby.
Výstavba vodovodní a kanalizační přípojky nebývá technicky ani finančně náročná. Postaveno můžete mít za několik málo dnů. A to za velmi přijatelné ceny v řádech desítek tisíc korun. O co snadnější je samotná stavební realizace, o to komplikovanější bývá dlouhá administrativní cesta k územnímu souhlasu či stavebnímu povolení. Co všechno je třeba zařídit před prvním kopnutím do země?
Zatímco v případě elektrické přípojky stačilo podat žádost distributorovi, který vše zařídil na klíč za velmi přijatelný poplatek, VaK přípojka bude komplikovanější a nákladnější. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích ukládá provozovatelům VaK infrastruktury povinnost umožnit připojení nového odběrného místa v případě, kdy to umožňují kapacitní a technické možnosti infrastruktury.
Vodovodní přípojka začíná za uzávěrem přípojky, který se montuje navrtávacím pásem na hlavní vodovodní řad (nejčastěji v komunikaci nebo veřejné zeleni), a končí vodoměrným setem situovaným nejčastěji ve vodoměrné šachtě 1m od hranice pozemku (nebo ve sklepě RD v případě podsklepených staveb). Obvykle se používá plastové potrubí DN 32, vodoměrná šachta DN 1200 a vodoměrný set dle požadavku distributora (vodoměr, zpětná klapka, filtr atd.).
Kanalizační přípojka začíná vsazenou nebo navrtanou odbočovací tvarovkou na hlavní kanalizační řad a končí v revizní kanalizační šachtě, nejčastěji 1m od hranice pozemku. Obvykle se používá plastové potrubí DN 150 a revizní kanalizační šachta DN 400.
Přípojka je majetkem toho, kdo ji na své náklady vybudoval.
Nejprve je nutné ověřit stav stávající VaK infrastruktury, aneb jestli kolem vaší parcely vedou hlavní řady a je-li možné se na ně napojit. Informace získáte u distributora/provozovatele VaK, z územního plánu obce či z technické mapy obce/GIS (pasport sítí). Distributor resp. obec Vás může odmítnout připojit v těchto případech:
Je-li zbudování přípojky možné, dalším krokem bude získání územního souhlasu a samotná realizace stavby. Co dělat, chybí-li hlavní řad, kapacita infrastruktury nebo není možné rozkopat veřejnou komunikaci?
O územní souhlas požádáte na místně příslušeném stavebním úřadě. K žádosti je třeba předložit následující dokumenty a souhlasy:
Platnost většiny vyjádření a souhlasů bývá časově omezena (obvykle 12 měsíců). Podaří-li se Vám zkompletovat všechna potřebná razítka (aniž by Vám v mezičase něco propadlo), můžete požádat o územní souhlas. Po získání územního souhlasu vyhledáte stavební firmu, která přípojky zrealizuje.
Před započetím stavby je ještě třeba požádat o souhlas se zvláštním užíváním komunikace odbor správy majetku příslušné obce pro konkrétní termín.
Po mnoha měsících (někdy letech) papírování začíná stavba přípojky, kterou zkušená firma zvládne za půl pracovního dne.
Po realizaci přípojky je třeba:
Gratulujeme, máte VaK přípojku!
Některé stavební firmy si účtují paušál za přípojku (např. do vzdálenosti 5m), jiné Vám zašlou detailní několikastránkový rozpočet po položkách. U průměrné přípojky (DN32/DN150, do 5m od hlavního řadu, zakončeno ve vodoměrné/revizní kanalizační šachtě) bude cena kolem 50 000 Kč/přípojka, tedy 100 000 Kč za kanalizační i vodovodní přípojku.
Některé obce účtují poplatky za připojení coby příspěvek na obecní infrastrukturu. Obvykle se jedná o nižší desítky tisíc korun za odběrné místo, ale pokud např. obec nedávno investovala do vybudování nové kanalizace/vodovodu/zdroje pitné vody/ČOV, může jít i o statisíce korun (zejména v případě menších obcí).
Výrazně komplikovanější je vše v případě, kdy kolem vaší parcely nevede hlavní řad (např. končí u sousední parcely a Vám chybí třeba jen 10m). Prodloužení hlavního vodovodního či kanalizačního řadu (byť o jediný metr) je vodním dílem, které podléhá složitějšímu papírování a povolování.
Mimo dokumentů vyžadovaných pro územní souhlas budete potřebovat navíc:
Plánovací smlouva je dohoda s obcí, ve které se zavážete hlavní řad na své náklady vybudovat a po kolaudaci ho převést na obec (nejčastěji za symbolickou 1 Kč).
Zatímco přípojka kolaudaci nevyžaduje, hlavní řad už ano. Po stavbě tedy bude třeba navíc zajistit:
Tyto dohody a smlouvy musí schválit obecní rada a zastupitelstvo.
Hlavní řad je oproti přípojce výrazně dražší. Metr gravitační kanalizace Vás vyjde na 8 000 Kč, vodovod zhruba na polovinu. Jedná se však pouze o velmi hrubý odhad, neboť je zde mnohem více proměnných (dimenze hlavních řádů, hloubka uložení, kvalita podloží, množství revizních šachet, požadovaná únosnost atd.).
Zatímco přípojky jsou malé (DN32/DN150), mělce uložené (v nezámrzné hloubce) a revizní šachty Vám končí na zahradě mimo veřejnou komunikaci, hlavní řady jsou dimenzovány pro celou ulici (DN90/DN300), gravitační kanalizace bývá uložená hlouběji (někdy výrazně – tak, aby byly dodrženy spádové poměry) a revizní šachtu už nepředstavuje plastová trubka DN400 ale betonový prefabrikát DN 1200 s poklopem dimenzovaným na zatížení 40t. Plastový vodovod DN90 se Vám svařuje výrazně dráže než DN32. U všech prvků se tak pohybujete v násobcích cen běžných pro přípojky.
Zatímco v případě elektrické přípojky pro Vás byl partnerem distributor, který Vám za poplatek musel vybudovat přípojku na klíč do předem stanoveného data (12 měsíců), u VaK a plynovodních přípojek budete vstupovat do interakcí s mnoha institucemi, které lhůty pro vydání souhlasů ne vždy respektují a některé instance platnou legislativu přímo ignorují.
V případě nečinnosti úřadů se můžete bránit (odvolání k nadřízenému orgánu, soudní cestou) a úřad by Vám obecně měl v případě splnění podmínek vyhovět (není zde prostor pro libovůli úředníka =splníte podmínky, dostanete razítko).
Horší je vše v případě samosprávy (obecní rada, zastupitelstvo – volení politici), od kterých potřebujete též součinnost (věcné břemeno služebnosti, plánovací smlouva). Zatímco úřad Vám po splnění podmínek vyhovět musí, samospráva nikoliv.
Moudří zastupitelé se Vám samozřejmě budou snažit vyhovět, protože čím dříve postavíte, tím dříve si v obci přihlásíte trvalé bydliště a obec za Vás bude dostávat do rozpočtu peníze (orientačně obec 10 000 obyvatel cca 17 000 Kč/osoba, rodina se 2 dětmi 68 000 Kč/rok).
Natrefit však můžete i na zastupitele:
Málokdo má dnes dostatek vlastních zdrojů na koupi pozemku a následnou stavbu RD. Nejčastěji se tak pozemky kupují na hypotéku. Aby bylo možné bance za úvěr ručit kupovaným pozemkem, musí být pozemek veden v územním plánu obce jako stavební (nestačí územní rezerva určená pro bytovou výstavbu). Pozemek by měl být též zasíťovaný a mít příjezdovou cestu. S vyřízením hypotéky Vám ochotně pomůže náš zkušený tým hypotečních poradců. Prostudujte aktuální podmínky pro získání hypotéky.
Plánujete stavbu domu? Výstavba nemovitosti - jaké dokumenty si připravit
Rozhodujete se mezi novým domem a novým bytem? Zvažujete, co je pro vás výhodnější? Češi dnes čelí nejen vysokým cenám nemovitostí, ale také dilematu mezi výběrem bytu a (často ne o tolik dražšího) domu. Co preferují ostatní? Staví se víc bytů nebo rodinných domů? A jak se vyvíjela situace za posledních 25 let? Možná jsme zažili přelomový rok. V čem, a který to byl?
Průměrná cena bytů v České republice poprvé v historii překročila hranici 5 milionů korun. Tento psychologický milník přišel asi o čtvrt roku dříve, než odborníci předpokládali. Jak reagovat na rostoucí trh?
Obyvatelé Pardubického kraje se podle průzkumů cítí mezi nejvíce přetíženými v oblasti výdajů na bydlení. Skutečnost se však ukazuje až diametrálně odlišná. V porovnání s jinými kraji je ve výdajích na bydlení Pardubický kraj relativně levný. Subjektivní pocit přetížení je ovšem na Pardubicku vysoký. Proč? Na pocitu přetížení se podepisuje řada faktorů. Které to jsou, a proč tak silně působí zrovna v relativně levném Pardubickém kraji? A které kraje jsou pro bydlení opravdu drahé?
Statistiky ukazují, že nájemníci v České republice jsou často přetíženi výdaji na bydlení. Ve srovnání s vlastníky nemovitostí platí nájemníci vyšší podíl svého příjmu na bydlení, což může dlouhodobě vést k finanční nejistotě. Proč jsou na tom nájemníci hůře a o kolik? Do jaké příjmové skupiny musíte patřit, aby se vám finanční potíže způsobené placením nájmu vyhnuly? V čem je hlavní rozdíl mezi nájmem a hypotékou? A kdy vlastní bydlení není tou lepší cestou?
Máte nárok na příspěvek na bydlení? A pokud ano, jak o něj požádat? Je to složité? Dá se to zvládnout online, nebo musíte nějak jet a čekat fronty na úřadech? Vše se dozvíte v našem článku. Připravili jsme pro vás podrobný fotonávod se snímky obrazovky, jak o příspěvek na bydlení požádat, krok za krokem. A ukážeme vám, zda na příspěvek máte nárok, či nikoliv. Pojďme na to!
KOMENTÁŘE k článku Jak na zasíťování pozemku: Vodovodní a kanalizační přípojka
Celkové pořadí všech kroků v posloupnosti, Komentoval(a): Jirka H
Dobrý den, rád bych se zeptal jaké je pořadí jednotlivých kroků pokud kupuji pole (navazující na zástavbu obce) a rád bych ho převedl na stavební pozemek (pole je kvalitativní třída 4 - slabá).
Rád tento pozemek převedl (alespoň část) na stavební pozemek a zasíťoval ho.
Musím mit již v té době projekt RD co na něm chci stavět?
(Osobně bych raději vše převedl, napojil a až pak řešil, který z domů na klíč tam postavit).
A jakém pořadí by měly být jednotlivé kroky (změna pozemku na stavební a kroky zasíťování VaK, elekro) a potřebuji již projekt domu pro tyto úkony? Nebo mi postačí náčrt kde bych rád přípojky na hranici pozemku a zbytek by se doladil na úrovni mého pozemku v budoucnu).
Předem děkuji.
JH
RE: Zasíťování pozemku, Komentoval(a):
Dobrý den, pro vybudování přípojek není nutné mít projekt na RD, ale je dobré předem vědět, kde bude budoucí dům stát (aby se to zohlednilo v projektech na přípojky). Nejprve je nutné ověřit v územním plánu obce, že je vaše parcela v zóně pro individuální nebo smíšené bydlení. Je-li tomu tak, můžete se pustit do stavby přípojek. Samotná změna parcely např. z orné půdy na stavební pozemek se dělá až po dokončení stavby a na stavební pozemek se obvykle převádí jen zastavěná plocha pod RD. Další info též v článku Zasíťování pozemku elektrická přípojka.
Prodloužení řádu/septik a vrt, Komentoval(a): Tomáš
Dobrý den, prosím o radu. Může mě obec nutit do napojení se na řády přípojkou (voda, kanalizace) vzdálené 50 metrů přes cizí pozemky nebo do prodloužení veřejného řádu až na hranici k místě stavby? Případně jaký argument mi dovolí postavit si namísto toho co mi obec nutí septik a vrt a být tak nezávislý na infrastruktuře obce? Děkuji Němec Tomáš
RE: Prodloužení řadu/septik a vrt, Komentoval(a):
Dobrý den, podmínky pro udělení stavebního povolení (souhlasu se stavbou) vychází mimo jiné z územního plánu obce a regulačního plánu dané oblasti. Septik/čistička se dnes povoluje pouze v případech, kdy není možné se napojit na obecní kanalizaci (riziko znečištění spodních vod, obtěžující emise fekálního vozu, atd.). Argument "vzdálenost 50m" je zcela bez šance na úspěch. Vrty povoluje vodoprávní úřad s ohledem na místní podmínky.