Brigáda na DPP v roce 2026: kdy se mění odvody

24.6.2026

7 min. čtení

Jan Budín
Redaktor Banky.cz

Daně

Letní brigáda na dohodu o provedení práce může v roce 2026 působit jednoduše jen na první pohled. Ve skutečnosti rozhoduje jediná částka, která mění nejen čistou odměnu brigádníka, ale i náklady zaměstnavatele a někdy také daňové povinnosti v dalším roce. Právě hranice 12 000 Kč hrubého měsíčně u jednoho zaměstnavatele je letos bodem, kdy se z nenápadné brigády může stát administrativně i finančně úplně jiný režim.

Bezplatná finanční poradna

Co si z článku odnést

U DPP v roce 2026 platí, že do 11 999 Kč hrubého měsíčně u jednoho zaměstnavatele nevzniká účast na sociálním ani zdravotním pojištění.
Při odměně 12 000 Kč už se pojistné odvádí, a to jak za zaměstnance, tak za zaměstnavatele.
Rozdíl jediné koruny může znamenat skokově nižší čistou odměnu a pro firmu náklad navíc 4 056 Kč.
Pod limitem se bez podepsaného Prohlášení poplatníka typicky uplatní srážková daň, od 12 000 Kč už zálohová daň.
Při souběhu brigády a hlavního zaměstnání může vzniknout povinnost podat daňové přiznání za rok 2026 v roce 2027.
Limit se standardně posuzuje u každého zaměstnavatele zvlášť, ne za všechny brigády dohromady.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Proč je letos rozhodující právě částka 12 000 Kč

U brigád na DPP v roce 2026 se hraje o víc než jen o výši hodinové sazby nebo počet směn. Klíčové je, jestli se měsíční hrubá odměna u jednoho zaměstnavatele vejde do částky 11 999 Kč, nebo už dosáhne 12 000 Kč. Právě při částce 12 000 Kč vzniká účast na sociálním a zdravotním pojištění, zatímco do 11 999 Kč ještě ne. Od toho se pak odvíjí všechno ostatní.

Oproti roku 2025 jde o posunutý limit, takže brigádníci si letos mohou vydělat o něco víc bez odvodů na pojistné než loni. To ale neznamená, že by tenhle zlom ztratil na významu. Naopak. Citlivost systému zůstala stejná, jen se posunula hraniční částka. A právě proto je v letní sezoně 2026 dvanáctitisícová hranice jedním z nejdůležitějších čísel na výplatní pásce.

U DPP v roce 2026 rozhoduje už jediná koruna o tom, jestli se z odměny začne odvádět sociální a zdravotní pojištění.

„U brigád bývá největší chybou to, že lidé sledují jen hrubou odměnu. Ve skutečnosti je mnohem důležitější vědět, v jakém režimu bude příjem zdaněn a jestli už z něj vzniká povinnost odvádět pojistné,“ říká Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.

Nesledujte jen hrubou odměnu

,,U brigád bývá největší chybou to, že lidé sledují jen hrubou odměnu. Důležitější je vědět, v jakém režimu bude příjem zdaněn a jestli už z něj vzniká povinnost odvádět pojistné.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Co se změní mezi 11 999 Kč a 12 000 Kč

Na první pohled jde o rozdíl jediné koruny. Jenže v praxi je to rozdíl mezi dvěma zcela odlišnými režimy. Pokud si brigádník vydělá 11 999 Kč hrubého měsíčně u jednoho zaměstnavatele, neodvádí se z této odměny sociální ani zdravotní pojištění. Jakmile ale dostane 12 000 Kč, pojistné už se odvádí. Neplatí tedy, že odvody začínají až od 12 001 Kč. Hranice je nastavená přesně tak, že 12 000 Kč už do odvodového režimu spadá.

To má přímý dopad na čistou odměnu brigádníka. Do limitu bývá výpočet jednodušší a výplata se nesnižuje o pojistné zaměstnance. Od hraniční částky výš už se ale čistá mzda krátí nejen o daň podle konkrétního režimu, ale také o sociální a zdravotní pojištění zaměstnance. Výsledkem je situace, kdy vyšší hrubá odměna automaticky neznamená odpovídající růst čistého příjmu.

Najděte si účet pro brigádní výdělek

Vedle toho se mění i daňový režim. U DPP bez podepsaného Prohlášení poplatníka se při odměně do 11 999 Kč běžně uplatní srážková daň ve výši 15 %. Jakmile je příjem alespoň 12 000 Kč, nastupuje zálohová daň. A to už není jen detail pro mzdovou účetní. Změna daňového režimu může ovlivnit i to, jestli si zaměstnanec vystačí s ročním zúčtováním, nebo bude muset řešit vlastní daňové přiznání.

Při překročení hranice 12 000 Kč se nemění jen odvody, ale i způsob zdanění příjmu z DPP.

Proč zaměstnavatelé hlídají limit ještě víc než brigádníci

Zatímco brigádník většinou řeší hlavně to, kolik mu přijde na účet, zaměstnavatel sleduje celkový náklad práce. A právě tady se efekt jediné koruny ukazuje úplně nejvíc. Jakmile DPP spadne do režimu s účastí na pojištění, firma odvádí z hrubé odměny dalších 33,8 %. V praxi to znamená, že při hrubé odměně 12 000 Kč zaplatí zaměstnavatel navíc 4 056 Kč.

Celkový náklad zaměstnavatele tak není 12 000 Kč, ale 16 056 Kč. I proto některé firmy při plánování brigád pečlivě hlídají, jestli odměna nepřeleze rozhodný limit. Pro zaměstnavatele totiž nejde o stokoruny, ale o tisíce korun navíc během jediného měsíce. A u většího počtu sezonních pracovníků se ten rozdíl násobí velmi rychle.

„U krátkodobých brigád bývá hranice odvodů důležitá i pro firmy. Nejde jen o vyšší mzdový náklad, ale také o to, že se mění celý administrativní režim odměny,“ upozorňuje Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.

Limit řeší i zaměstnavatelé

,,U krátkodobých brigád bývá hranice odvodů důležitá i pro firmy. Nejde jen o vyšší mzdový náklad, ale také o to, že se mění celý administrativní režim odměny.”

Miroslav Majer

CEO Banky.cz

Z pohledu brigádníka to může někdy působit nesrozumitelně. Dostane o korunu vyšší hrubou odměnu, ale zaměstnavatel kvůli tomu zaplatí o tisíce víc. Český systém u DPP je v tomhle směru skokový, ne plynulý. A právě to z něj dělá pro léto 2026 tak často řešené téma.

Kolik skutečně uvidí brigádník na účtu

Při hodnocení brigády nestačí porovnávat jen nabídky s různou hodinovou sazbou. Důležité je vědět, jestli odměna v konkrétním měsíci zůstane pod limitem, nebo už ne. V pásmu do 11 999 Kč se totiž neodvádí pojistné, což bývá pro řadu brigádníků příjemnější. Od 12 000 Kč už se ale čistý příjem snižuje o odvody zaměstnance a rozdíl mezi hrubou a čistou odměnou se citelně zvětší.

V praxi to znamená, že brigádník by si měl předem ověřit nejen slíbenou odměnu za hodinu, ale i očekávaný měsíční součet. U sezonních prací se může měnit podle počtu směn, přesčasů nebo odměn za víkendy. Stačí jedna směna navíc a brigáda se může přehoupnout do úplně jiného režimu. To je důležité hlavně tam, kde zaměstnanec původně počítal s jednodušším zdaněním a vyšší čistou výplatou.

U nepravidelných brigád může o výsledné čisté odměně rozhodnout i jediná směna navíc.

Rozumné je proto chtít po zaměstnavateli dopředu informaci, jaká hrubá odměna vychází na daný měsíc a jak bude příjem zdaněn. U nepravidelných brigád může mít stejná dohoda v jednom měsíci režim bez pojistného a v jiném už s pojistným. Rozhoduje vždy konkrétní měsíční odměna u konkrétního zaměstnavatele. Tady má zkrátka každá koruna svůj význam.

Srážková nebo zálohová daň není detail navíc

U brigád se často mluví hlavně o pojištění, ale stejně důležité je rozlišit daňový režim. Pokud brigádník nepodepíše Prohlášení poplatníka a jeho odměna na DPP zůstane do 11 999 Kč, běžně se použije srážková daň ve výši 15 %. Od 12 000 Kč už se uplatní zálohová daň. Pro mnoho studentů i pracujících je to rozdíl, který není radno podcenit.

Srážková daň bývá z hlediska administrativy jednodušší. Zálohová daň už ale otevírá jiný režim, který se může promítnout do ročního zúčtování nebo do povinnosti podat daňové přiznání. Není tedy pravda, že hranice 12 000 Kč řeší jen odvody na pojištění. Současně se mění i způsob zdanění příjmu.

V roce 2026 je tenhle rozdíl stále velmi praktický. Zároveň ale platí, že od roku 2027 se plánuje zrušení srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti. Pro letošní letní brigády to ještě nehraje roli, ale jako kontext je to důležité. Léto 2026 tak může být jednou z posledních sezon, kdy se brigádníci u DPP tak výrazně rozhodují mezi dvěma daňovými režimy.

Kdy může brigáda znamenat i daňové přiznání

Řada lidí má za to, že brigáda je jen malá epizoda bez dalších povinností. Jenže typicky při souběhu hlavního pracovního poměru a další DPP může vzniknout složitější situace. Pokud má člověk během roku hlavní zaměstnání a vedle něj brigádu u jiného zaměstnavatele, která je zdaněná zálohovou daní, často už nepůjde vše pohodlně vyřešit jen ročním zúčtováním u zaměstnavatele.

Souběh hlavní práce a DPP u jiného zaměstnavatele může znamenat povinnost podat daňové přiznání.

V takovém scénáři může vzniknout povinnost podat daňové přiznání za rok 2026, a to až v roce 2027. Neplatí to automaticky pro každého brigádníka, ale jde o velmi častý případ, který lidé podceňují. Zásadní je, jestli šlo o souběh příjmů a zda byla brigáda zdaněna zálohovou, nebo srážkovou daní.

„Při kombinaci hlavní práce a vedlejší brigády je dobré myslet o krok dopředu. To, co na výplatní pásce vypadá jako drobnost, může na jaře příštího roku znamenat povinnost řešit vlastní daňové přiznání,“ doplňuje Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.

Myslete i na daňové přiznání

,,Při kombinaci hlavní práce a vedlejší brigády je dobré myslet o krok dopředu. To, co na výplatní pásce vypadá jako drobnost, může na jaře příštího roku znamenat povinnost řešit vlastní daňové přiznání.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Pokud má brigádník více dohod nebo si není jistý, jak se jeho příjmy posuzují, vyplatí se obrátit na mzdovou účetní nebo daňového poradce. Zvlášť při kombinaci různých brigád a hlavního pracovního poměru už mohou být pravidla méně intuitivní, než se na první pohled zdá.

Vyplatí se zůstat těsně pod limitem?

Na tuhle otázku neexistuje jedna univerzální odpověď. V mnoha případech ano, protože režim do 11 999 Kč bývá jednodušší a čistá odměna může vyjít výhodněji vzhledem k celkovým odvodům. Zároveň ale není správné dělat z toho pravidlo pro každého. Záleží na tom, kolik hodin brigádník odpracuje, zda podepsal Prohlášení poplatníka, jaké má další příjmy a jestli řeší jen jednorázovou brigádu, nebo souběh s jinou prací.

Specifické je i to, že limit se standardně sleduje u každého zaměstnavatele zvlášť. Nejde tedy o jeden univerzální měsíční strop pro všechny brigády dohromady, ale o hranici posuzovanou po jednotlivých zaměstnavatelích. Právě tady vzniká častý omyl, protože brigádníci si někdy myslí, že se jejich dohody automaticky sčítají do jednoho celkového limitu.

Co si před brigádou ověřit

jaká bude předpokládaná hrubá odměna za konkrétní měsíc
zda zůstane do 11 999 Kč, nebo dosáhne 12 000 Kč
jestli podepisuje Prohlášení poplatníka
jaký daňový režim zaměstnavatel použije
zda má brigádník současně další zaměstnání se zálohovou daní

Co si pohlídat ještě před podpisem dohody

U letních brigád se často řeší hlavně termín nástupu, počet směn a výše hodinové mzdy. Jenže z finančního hlediska bývá důležitější odhad měsíční hrubé odměny. Pokud se pohybuje těsně kolem limitu, je rozumné zeptat se zaměstnavatele přímo, jak bude odměna nastavená a jestli může v některém měsíci vyskočit přes 12 000 Kč.

Stejně tak je dobré si ověřit, zda brigádník podepíše Prohlášení poplatníka, protože i to ovlivňuje způsob zdanění. U lidí, kteří už mají hlavní pracovní poměr, je navíc na místě řešit i to, zda brigáda nepovede k povinnosti podat daňové přiznání za rok 2026. Dobře nastavená brigáda není jen otázkou výdělku, ale i správného daňového a odvodového režimu od prvního měsíce.

Právě proto letos dává smysl sledovat nejen to, kolik si člověk vydělá, ale i to, kde přesně končí hranice 11 999 Kč a kde začíná 12 000 Kč. U DPP v roce 2026 totiž tahle jediná koruna pořád rozhoduje o překvapivě velkých penězích. Zní to banálně, ale právě v tom je celý háček.