ČNB potvrdila úrokové sazby na stejné úrovni
2 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Bankovní rada ČNB dnes podle očekávání většiny analytiků potvrdila úrokové sazby na stejné úrovni, jaké byly doposud. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 3,50 %, diskontní sazba, na kterou se váže penále za nesplácené úvěry na 2,50 % a lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na 4,50 %.
Na současné úrovni je základní úroková sazba od počátku května, nižší byla naposledy v první polovině prosince 2021. Ceny hypoték, které na změny úrokových sazeb reagují, se tak patrně příliš nezmění.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Pro a proti
Podle hlavního ekonoma Creditas Petra Dufka ponechat sazby beze změny nejspíše centrální bankéře přiměla přetrvávající vysoká inflace ve službách a permanentně zvýšená jádrová inflace.„Do inflačního vývoje se každý měsíc navíc stále více propisují rychle rostoucí ceny bytů, které do inflace vstupují v rámci tzv. imputovaného nájemného s desetiprocentním podílem na spotřebitelském koši. K jejich růstu přispívá ustrnulost nabídky nových bytů, zatímco poptávku přiživuje probíhající hypoteční boom,“ uvedl v rekci Dufek.
Ve prospěch nižších sazeb podle něj hovořila pouze koruna, která v posledních týdnech výrazně posílila a dnes se dokonce podívala až na hranici 24,50 CZK/EUR. Koruna sice sílí, avšak v cenách zboží to zatím na českém trhu vlastně ani není poznat.
Podle hlavního ekonoma INVESTIKA, investiční společnost, a.s. Víta Hradila centrální bankéře poněkud zneklidňuje kategorie služeb, kde cenový růst zůstává nepříjemně zvýšený. „V tuzemské ekonomice navíc pokračuje oživení spotřeby domácností, nízká nezaměstnanost, robustní mzdový růst a uvolněná rozpočtová politika, což má potenciál inflaci do budoucna dále přiživit,“ uvedl Hradil. Také podle něj v opačném směru naopak působí relativně silný kurz české koruny a zřejmě také nově uvalená cla USA vůči zboží z EU, která hrozí ochlazením ekonomiky a prostřednictvím snahy výrobců prodat v Evropě zboží původně určené pro americký trh působit protiinflačně.
Jak to bude dál?
I když tentokrát ČNB na sazby nesáhla, neznamená to podle Dufka, že by do konce roku nemohla snížit repo sazbu o dalšího čtvrt procentního bodu. „Pokud se inflace na podzim začne rychle vracet ke dvojce, zatímco koruna zůstane silná, bylo by to docela logická reakce. A pokud do hry ještě navíc vstoupí ECB, tak to bude jen další argument pro snížení korunových sazeb. Problémem či brzdou ovšem i nadále zůstane přehřívající se realitní trh,“ dodal Dufek.
Další vývoj úrokových sazeb bude podle ekonoma Masarykovy univerzity a SYRI Vlastimila Reichela silně záviset na nových datech o inflaci, vývoji kurzu koruny a stavu zahraniční ekonomiky. „Jakékoli další kroky budou vedeny v režimu tzv. jemného ladění, nikoli jako systematické uvolňování měnové politiky,“ dodal Reichel.