Pan Sobotka v minulých týdnech pohovořil o povolebních ambicích ČSSD v sektoru bankovnictví. Chtěl by vytvořit novou státem vlastněnou komerční banku (rozšířením Českomoravské záruční a rozvojové banky), která by byla silnou konkurencí ostatním komerčním bankám vlastněných soukromými subjekty, na čemž by dle jeho názoru měli vydělat především občané. Pojďme si shrnout přínosy a negativa budování nové komerční banky za státní peníze.
Přínosy žádné. Máme-li na trhu tři dominantní mobilní operátory, lze očekávat, že příchod čtvrtého subjektu zvýší konkurenci v podobě vyššího tlaku na ceny a kvalitu. V situaci kdy máme na trhu přes 30 subjektů poskytujících bankovní služby nelze očekávat jakékoliv zvýšení konkurence příchodem dalšího, x-tého subjektu na trh.
Negativa značná. Vybudovat komerční banku stojí nemalé peníze, čas a úsilí; stát nemá ani jedno: s ročním deficitem přes 100 mld. Kč by bylo budování banky na dluh a co se času a úsilí týče, bylo by vhodnější alokovat své zdroje do mnohem potřebnějších oblastí, např. do penzijní reformy či reformy sociálních dávek (tak aby člověk nepracující nemohl pobírat na dávkách více než člověk pracující).
Další otázkou je, kdo a jak by takovou banku řídil. Jak je patrno z ostatních podniků vlastněných veřejným sektorem, tedy státem (České dráhy, SŽDC, Lesy ČR, ČSA, atd.) či městy (Dopravní podnik hl.m. Prahy, Pražská plynárenská, Pražská energetika, veškeré uměle zřízené akciovky typu městská parkovací, sociální, nicnedělací, atd.), nelze charakterizovat řízení těchto podniků jako úspěšné, neboť jsou permanentně méně či více tunelovány.
Stát by obecně měl zasahovat tam, kde nastává selhání trhu a lze to současně prohlásit veřejným zájmem. V České Republice máme vysoce konkurenční bankovní trh, kde je k mání vše od bez-poplatkových produktů nízkonákladových bank až po dražší privátní bankovnictví klasických velkých bank. Rozhodně nelze hovořit o selhání trhu, nízké konkurenci či veřejném zájmu. Existují dvě možné skupiny lidí, kterým vadí vysoké poplatky u klasických velkých bank: ta první ví o existující alternativně v podobě moderních nízkonákladových bank, ale z důvodu neflexibility nejsou ochotní měnit svůj současný bankovní ústav. Této skupině by nová banka nepomohla. Druhou skupinou jsou jedinci s nedostatečným finančním vzděláním či všeobecným přehledem, kterým by nová banka posloužila stejně dobře jako nastudování současné situace na trhu.
Mohlo by vás zajímat
Snížení mimořádné valorizace důchodů
Valorizace důchodů je velmi jednoduše procentuální navýšení všech důchodů. Stát valorizaci uskutečňuje každý rok. Průběh a výše valorizace jsou pak ukotveny v zákonech. Ačkoli existují jasně daná pravidla, dochází k neobvyklým situacím, jaké nastaly například letos, kdy byla valorizace novelou zákona snížena. Více informací naleznete v našem článku.
Maláčová chce zrušit slevu na dani pro ženy v domácnosti
24 840 Kč – tolik činí roční sleva na dani z příjmu pro pracujícího muže za manželku v domácnosti. Podle Maláčové (ČSSD) si tyto peníze rodiny nezaslouží. Neměla by levice naopak rodiny podporovat a navrhovat např. společné zdanění manželů?
ČSSD opět upřednostnila seniory před rodinami s dětmi
Zatímco průměrný důchod letos přesáhl 13 000 Kč a každoročně výrazně roste, nejčastěji vyplácená rodičovská činí necelých 8 000 Kč. Podle Maláčové v pořádku. Proč při dělení eráru vždy ostrouhají rodiny s dětmi?
Kupujete nový byt? ČSSD k Vám nastěhuje sociálně slabé
ČSSD před komunálními volbami oprášila koncept desátku pro developery, kteří by museli přenechávat část nových bytů obcím pro sociálně slabé. Tvrdě pracovat a splácet hypotéku? Levice Vám k tomu přidá prima sousedy.
Odbory chtějí zkrátit pracovní dobu
Odbory požadují zvýšení minimální mzdy na
13 700 Kč, prodloužení zákonné dovolené na 5 týdnů a zkrácení týdenní
pracovní doby na 37,5 hod. Rozumné požadavky vedoucí ke všeobecnému blahu
zaměstnanců nebo levicový populismus?
Z naší bankovní poradny
Spoření, inflace a znehodnocení celoživotních úspor
Dobrý den, inflace rychlým tempem ničila naše celoživotní úspory. Bude i nadále bit ten, kdo si celý život spořil? Jak hodně letos úrokové sazby u spořicích účtů poklesnou? Děkuji
Dobrý den,
za vysokou inflaci v posledních letech mohly tyto 3 faktory:
situace ve světě (covid, války, narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů a nedostatky zboží/surovin)minulá vláda neustále uplácející voliče dárečky (nekonečné dávky a podpory pro všechny) - vrhnutím velkého množství peněz do ekonomiky se všechny peníze znehodnotilycentrální banka a její měnová politika, resp. bývalý prezident, který si vybral a jmenoval aktuální složení rady ČNB (banka upřednostnila ekonomický růst před razantnějším tlumením inflace)Letos se očekává další propad inflace ze současných 7,3% až na 2-3%. Úrokové sazby spořicích účtů budou tento trend velmi pravděpodobně kopírovat, tedy dojde k propadu úroků na spoření ze současných 6% třeba na polovinu.
Poučení pro příště? Nevolit populisty (ani do parlamentu ani na hrad), kteří neustále slibují rozdávání peněz všem. Je samozřejmě vždy lákavější volit někoho, kdo slibuje vyšší dávky, dotace, důchody a snadná řešení komplikovaných problémů. Žádný oběd ale není zadarmo a tuto hostinu zaplatili především střadatelé v podobě znehodnocených celoživotních úspor.
Bude i nadále bit ten, kdo si celý život spořil? V roce 2025 nás čekají další volby do Poslanecké sněmovny a většinu dle aktuálních preferencí mají bohužel populisté.
Nelíbí se mi poplatky
Pokračování dotazu č. 20333: Dobrý den, tak dříve na poště byly přepážky Poštovní spořitelny, kterou spolkli. Proto se ptám, jestli to udělají tam. Na pobočku ČSOB je to 38km. Tak to zřídím u jiné banky, když vidím jaké mají poplatky. Díky
Dobrý den,
nikdo nikoho nespolkl, Poštovní spořitelna byla od počátku ve vlastnictví ČSOB - v loňské roce ČSOB pouze přestala používat tento název a přejmenovala Poštovní spořitelnu nejprve na ČSOB Poštovní spořitelnu a později tuto značku zcela potlačila. Pokud se Vám poplatková politika této banky nelíbí (a pobočku máte navíc daleko), poohlédněte se u konkurence - doporučuji náš srovnávač dětských účtů.
Vysoká inflace a měnová reforma
Dobrý den, nyní máme v ČR inflaci 16%. Jestli stoupne nad 20 % (predikce centrálních bankéřů ohledně inflace v poslední době byly vždy chybné a podstřelené - spíše se mi zdá že, se jednalo o zbožná přání, než odhady) a propíše se tento stav do očekávání lidí, začne se geometricky zvedat rychlost peněz v ekonomice, dle mého názoru - pak již nepomůže ani razantní zvýšení úrokových sazeb a kvantitativní stahování za cenu velké recese - v tomto případě konec měny a nějaká forma měnové reformy není nereálná. Zajímalo by mně, kde bere autor odpovědi jako ekonom takovou víru, že se měnová reforma nemůže nikdy stát, když tento scénář se u mnoha zemí v historii u ničím nepodložených měn stal. Jestliže se měnová reforma (dle autora) stát v žádném případě nemůže, v čem je dle jeho slov "strašení takovými nesmysly" nebezpečné? Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
měnová reforma (tak jak ji známe z období komunismu) nebyla nástrojem ke snížení inflace. Jednalo se o cílené okrádání obyvatelstva. Zjednodušeně řečeno, komunisté nejprve všem (chudým i bohatým) vše sebrali (pomocí znárodnění firmy, pomocí měnové reformy peníze). Následně pak z těchto peněz financovali provoz nefungujícího státu až do pádu v roce 1989.
Inflace se řeší jinými nástroji - úrokové sazby, kurz měny, fiskální politika. První dva nástroje má v gesci centrální banka, třetí nástroj náleží vládě/parlamentní většině. Pro snížení inflace je třeba držet vysoké úrokové sazby, silný kurz koruny a mít restriktivní fiskální politiku (co nejnižší deficit). Těmito nástroji si poradíte s libovolně vysokou inflací. Měnová reforma s tím nemá nic společného.
Práva zaměstnanců
Dobrý den, myslíte, že nová vláda bude stranit zaměstnavatelům a zavedou možnost výpovědi i bez udání důvodu pro zaměstnance? Nebo nějaké omezování práv zaměstnanců?
Dobrý den,
vláda koalic SPOLU a PirSTAN bude představovat demokratickou a prozápadně orientovanou vládu. Charakteristickým rysem demokratických západních států jsou nejvyšší možná práva zaměstnanců. Přestože mnozí demagogové šíří mezi lidmi strach ze západní demokracie a spásu hledají ve východních autokraciích, na otázku "kde se mají zaměstnanci lépe/kde mají zaměstnanci větší práva" existuje velmi jednoduchá odpověď. Na jedné straně máte země jako Čína, Rusko, KLDR, Venezuela a na straně druhé Německo, Francii a Británii. Rozdíl v právech zaměstnanců, v jejich životní úrovni, péči (zdravotnictví, ekologie, sociální politika) a materiálním zabezpečení je propastný.
Témata jako "výpověď bez udání důvodu" nebo "délka výpovědní lhůty" nejsou v ČR vůbec aktuální. Naopak, od roku 2015 trpí ČR permanentním nedostatkem zaměstnanců. Nezaměstnanost je dlouhodobě pod přirozenou úrovní, máme více volných pracovních míst než je registrovaných uchazečů na úřadech práce. Zaměstnavatelé si svých zaměstnanců velmi váží neboť dobře ví, že náhrada se za každého odcházejícího pracovníka hledá velmi těžko. Výpovědní lhůta 2 měsíce je pro mnohé zaměstnavatele naopak příliš krátká (dostanete od zaměstnance výpověď na konci měsíce, další měsíc sháníte nového pracovníka a když se Vám zadaří, máte pouhý 1 měsíce na předání práce/zaučení, což ne vždy stačí).
Od nové vlády se tak spíše dočkáme rozšiřování práv zaměstnanců (flexibilní a zkrácené úvazky, podpora zaměstnávání seniorů a invalidů, podpora matek po rodičovské, atd.), neboť v ČR chybí přinejmenším 0,5 mil. pracovníků napříč všemi obory. A chceme-li dostat více lidí do pracovního procesu, musíme podmínky zatraktivnit.
Pojmy ve slovníku
Kupní síla
Kupní síla je termín, který často slyšíme v souvislosti s ekonomikou země, osobními financemi nebo měnovou politikou. Ale co to vlastně znamená, a proč je tak důležitá? V tomto článku se podíváme na základy kupní síly a její dopad na každodenní život.
Co je to kupní síla?Definice: Kupní síla vyjadřuje množství zboží a služeb, které můžete koupit za určité množství peněz. S růstem inflace, když ceny zboží a služeb stoupají, klesá kupní síla peněz.
Měřítko: Často se měří v reálných platech, které jsou upraveny o inflaci, aby odrážely skutečnou hodnotu peněz.
Faktory ovlivňující: Mezi hlavní faktory patří inflační sazby, měnová politika, celková produkce země a mezinárodní obchodní vztahy.
Důsledky změn v kupní sílePro domácnosti
Výhoda: Při rostoucí kupní síle si lidé mohou dovolit více zboží a služeb, což vede ke zvyšování životní úrovně.
Nevýhoda: Pokles kupní síly může znamenat, že domácnosti budou muset šetřit nebo se vzdát některých výdajů.
Pro podnikyVýhoda: Rostoucí kupní síla může vést k vyšší poptávce po produktech a službách, což může stimulovat růst.
Nevýhoda: Klesající kupní síla může znamenat nižší prodeje a tím pádem i nižší zisky.
Pro ekonomikuVýhoda: Stabilní nebo rostoucí kupní síla může podporovat ekonomický růst a stabilitu.
Nevýhoda: Rychle klesající kupní síla může signalizovat hospodářskou krizi nebo recesi.
Porozumění kupní síle je klíčem k pochopení širšího ekonomického kontextu a jeho dopadu na naše osobní finance. Správné monitorování a reakce na změny v kupní síle může pomoci jednotlivcům i podnikům lépe se přizpůsobit ekonomickému prostředí.
ZOBRAZIT CELÝ VÝZNAMStagflace
Stagflace je inflace v situaci, kdy dochází k hospodářskému poklesu (Stagnace + Inflace).
V této nezdravé situaci v ekonomice, kdy rychle rostou spotřebitelské ceny zároveň dojde k vysoké nezaměstnanosti, i k menší nabídce zboží. Domácnosti a podniky mají snížené příjmy a brzdí své investice i spotřební nákupy.
Příčinou stagflace může být problémová bankovní a makroekonomická politika. Především nízký objem úvěrů financující ekonomiku a vysoká rychlost tištění peněz (nejen fyzických). Dále příčinou může být "externí dodávkový šok" vyplývající ze závislosti hospodářství zemí na surovinách (zdražení energií). Stagnaci také mohou způsobit vysoké státní dávky pro nezaměstnané, díky kterým klesá motivace lidé hledat si práci.
Stagflace je stav ekonomiky, do kterého se žádný stát nechce dostat. Je totiž velmi složité nastartovat znovu ekonomický růst při současném snížení inflace a snížením nezaměstnanosti.
ZOBRAZIT CELÝ VÝZNAM
KOMENTÁŘE k článku Nová státní banka
Jiný názor, Komentoval(a): Pekárek
Nejsem v žádném případě příznivcem ČSSD, to předesílám.
Nevím, proč by stát měl využívat soukromých bank a zvyšovat jejich zisky, když již existuje (a není vůbec "nová") banka státní a jak jsem zjistil z veřejně dostupných zdrojů je již mnoho let zisková.
Váš komentář se podobá víc předvolebním šarvátkám, než odbornému názoru.
S pozdravem
Zbyněk Pekárek
Re: jiný názor, Komentoval(a): Petr Jermář
nemáme nic proti současné formě Českomoravské záruční a rozvojové banky, kdy akcionářem je stát (Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo financí – do roku 2012 byli podílníky i Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka) a posláním banky je podpora malého a středního podnikání v souladu se záměry hospodářské politiky vlády. Toto má smysl, státní banka pro veřejnou podporu potřebných sektorů (ať už se ziskem či bez; ano banka je dlouhodobě zisková a rentabilita na VK velmi slušná což je příjemný bonus, ale ne základní poslání této instituce). Např. v letech 2009-2010, v době vrcholu tzv. finanční krize, bylo jedním z protikrizových opatření vlády posílení kapitálu ČZRB, ČEB a EGAP, což hodnotíme jako jedno z těch efektivnějších protikrizových opatření (např. na rozdíl od nesmyslné ideje šrotovného, která naštěstí v ČR neprošla).
Co se nám nelíbí je nápad na rozšíření působnosti ČZRB do retailového sektoru. Hospodářkou politikou vlády by neměla být snaha občanům zřídit další x-tou retailovou bankovní instituci, kterých je v ČR velmi mnoho. Toto nemá smysl realizovat za peníze daňových poplatníků.
Retailový segment = drobné fyzické osoby, tedy ať už bude nápad realizován či nikoliv, nebude mít absolutně žádný vliv na stát z pohledu Vámi zmíněného „využívání soukromých bank státem a zvyšování jejich zisků“.