Kupujete nový byt? ČSSD k Vám nastěhuje sociálně slabé

Politické recepty na podporu bydlení se různí. Pravice klade důraz na osobní odpovědnost a odbourávání překážek v získávání vlastního bydlení. Sníží se daně, lidem zůstane více peněz v kapse a spíše si tak našetří na vlastní byt. Levice volí opačný přístup. Zvýší se daně, lidem zůstane méně peněz v kapse, nebudou si tak schopni našetřit na vlastní byt a budou závislí na státu, který jim erární byty (postavené z jejich vlastních peněz) pronajme. A pak tu jsou ještě extrémy. Komunisté by rádi zvýšili majetkové daně na takovou úroveň, že by se nikomu nevyplatilo vlastnit nemovitost. A Zelení by chtěli legalizovat squatting.

Z dobré adresy uděláme špatnou

ČSSD by ráda zavedla novou daň pro developery v podobě odevzdání 10% nových bytů z každého projektu obcím. Obce by zde následně ubytovaly sociálně slabé. Co by to přesně znamenalo?

• Developeři by zdražili nové byty o 10% (někdo to zaplatit musí).
• Mladá rodina urputně šetří několik let 10-20% z ceny bytu pro získání hypotéky a následně splácí byt 20-30 let.
• Po přestěhování do nového bytu následuje šok. Sousedem Vám není tvrdě pracující slušná mladá rodina, ale sociálně slabý či nepřizpůsobivý nájemník vybraný obcí. Hluk, nepořádek, rušení nočního klidu, drobný vandalismus a krádeže. Balkón si moc neužijete, protože Váš nový soused bude pravděpodobně silný kuřák.

Tak končí sen o vlastním bydlení na lepší adrese v režii ČSSD.

Obecní byty

Prvně je třeba zdůraznit, že na bydlení v lepší lokalitě není právní ani morální nárok. Kdyby byl, bydlela by celá republika pod orlojem na Staroměstském náměstí. Z kapacitních důvodů to není možné. Proto v centru bydlí jen ten, kdo je ochoten a schopen zaplatit více. Kdo na to nemá, bydlí na sídlišti. Kdo nemá ani na sídliště, bydlí za městem.

Každá obec potřebuje ke svému fungování jisté profese (učitelé, lékaři, policisté, hasiči, řidiči MHD). Není-li v daném místě dostatek lidí ochotných pracovat v těchto profesích, může obec nové zájemce motivovat dotovaným obecním bydlením. A přesně k tomuto má sloužit bytový fond měst a obcí. Má nabízet dostupné bydlení lidem, kteří jsou pro chod obce nepostradatelní a zároveň třeba oproti komerční sféře hůře placení. Erární byty na lepších adresách nemají primárně sloužit sociálně slabým a nepřizpůsobivým. Na to máme systém sociálních dávek v čele s příspěvkem na bydlení (které platí stát, nikoliv obce).

Bohatí a chudí

Společnost se dělí na bohaté, střední třídu a chudé. Pod hranicí chudoby žije v ČR aktuálně 9,2% obyvatelstva, přičemž extra chudých (tzv. materiálně deprivovaných) je 3,7%. Hranice chudoby je definována příjmem nižším než 60% mediánové čisté mzdy (cca 12 000 Kč). Do chudoby padají nejčastěji samoživitelé na dlouhodobé rodičovské (kterým neplatí druhý rodič alimenty řádně a včas) a nepracující. Stát má dát chudému sociální dávku. Chudý si má za tyto peníze najít adekvátní bydlení (třeba na sídlišti nebo za městem, všichni nemohou bydlet v centru). Obec má primárně rozvíjet infrastrukturu (opravovat chodníky, stavět školky atd.) a služby (MHD, volnočasové aktivity pro děti a seniory) a neřešit chudé. To je v gesci MPSV.

Jak podpořit vlastní bydlení?

Místo složitých dotačních programů, na které se stojí nedůstojné fronty i přes celou noc (státní půjčka na bydlení), je přece jednodušší odpustit každému daň z nabytí nemovitostí pro prvně kupovanou nemovitost. Za průměrný byt (3 mil. Kč) zaplatí mladá rodina na dani 120 000 Kč. Chceme-li smysluplně podpořit vlastní bydlení, slevme každému z ceny první nemovitosti tato 4%. Všem. Bez rozdílu věku, počtu dětí a ceny nemovitosti.