Od roku 2028 se dluhy na pojistném přesunou pod finanční úřady

Co si z článku odnést

• Od 1. 1. 2028 má finanční správa převzít správu a vymáhání nedoplatků na sociálním a zdravotním pojištění.
• Nejde jen o samotné vymáhání, ale podle oficiálního oznámení i o širší správu nedoplatků.
• U zdravotních pojišťoven má být první fáze založena na dobrovolném zapojení, takže přechod nemusí být všude stejný.
• Dnes dluhy na sociálním pojištění řeší ČSSZ a OSSZ, u zdravotního pojištění jednotlivé pojišťovny.
• Praktické detaily zatím nejsou veřejně dopracované, zejména u splátek, námitek, penále a odvolání.
• Pro řádně platící osoby se zatím nemusí měnit téměř nic, největší dopad bude mít změna na dlužníky a subjekty v prodlení.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Odebírat

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Co stát nově chystá

Nejpodstatnější zpráva je vlastně jednoduchá. Ministerstvo financí a finanční správa oficiálně počítají s tím, že od začátku roku 2028 převezmou finanční úřady správu a vymáhání nedoplatků na pojistném. Týká se to sociálního i zdravotního pojištění, i když právě u zdravotních pojišťoven má být podle zveřejněných informací první fáze založena na dobrovolném vstupu.

To je důležité hned ze dvou důvodů. Zaprvé nejde o volnou úvahu ani starý nápad vytažený ze šuplíku, ale o konkrétně oznámený záměr s jasně uvedeným datem účinnosti. Zadruhé se nemluví pouze o tom, že „finančák bude vymáhat dluhy“. Oficiální formulace je širší a pracuje s pojmem správa a vymáhání nedoplatků. A právě to naznačuje, že změna může zasáhnout celou komunikaci kolem dluhu, nejen jeho závěrečnou exekuční fázi.

Změna může zasáhnout celý proces

,,Pro běžného člověka je klíčové nepodlehnout zkratce, že se mění jen vykonavatel exekuce. Pokud stát mluví i o správě nedoplatků, může to v praxi dopadnout na celý proces od evidence dluhu až po jeho splácení.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Jak dnes fungují dluhy na sociálním pojištění

Současný systém je poměrně formalizovaný a pro dlužníka bývá administrativně náročný. Pokud vznikne nedoplatek na sociálním pojištění, řeší ho dnes především Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení. Ty pracují s nástroji, jako jsou platební výměr, výkaz nedoplatků, penále nebo následné vymáhání.

V praxi to znamená, že osoba samostatně výdělečně činná nebo zaměstnavatel komunikuje přímo s institucemi sociálního zabezpečení. Když dluh nezačne řešit včas, může se situace postupně posunout od evidence nedoplatku přes formální rozhodnutí až k vymáhacím krokům. Současně platí, že už dnes existuje možnost řešit dluh na sociálním pojištění formou splátek. ČSSZ standardně uvádí maximální dobu splácení 36 měsíců, což je pro řadu dlužníků důležitá praktická informace.

Zjistěte možnosti, jak lépe zvládnout splácení závazků

Slabinou dnešního modelu je hlavně roztříštěnost. Člověk může mít zvlášť daňový problém s finančním úřadem, zvlášť dluh na sociálním pojištění u OSSZ a k tomu ještě nedoplatek u zdravotní pojišťovny. Každá instituce má vlastní postupy, kontaktní místa i procesní pravidla. A právě tady má stát pocit, že je co narovnávat.

Dnešní systém je pro dlužníka roztříštěný, protože různé typy nedoplatků řeší s několika institucemi najednou.

Jak dnes postupují zdravotní pojišťovny

Podobně funguje i zdravotní pojištění, jen s tím rozdílem, že tuto agendu nevede jedna centrální instituce, ale jednotlivé zdravotní pojišťovny. I ony dnes uplatňují dlužné pojistné a penále, typicky přes výkaz nedoplatků nebo platební výměr. Následně řeší námitky, komunikaci s dlužníkem i samotné vymáhání.

Z pohledu plátce to znamená jediné: pokud má například dluh vůči VZP nebo jiné zdravotní pojišťovně, obrací se přímo na ni. To je zásadní rozdíl oproti plánované změně. Po roce 2028 totiž může být část těchto agend přesunuta pod finanční správu, ale u zdravotních pojišťoven zatím není jisté, že přechod proběhne jednotně a najednou. Právě dobrovolné zapojení v první fázi může vytvořit přechodné období, kdy bude režim pojišťovna od pojišťovny odlišný.

Přechod nemusí být všude stejný

,,Zjednodušení pro stát ještě automaticky neznamená zjednodušení pro klienta v prvních měsících po změně. Pokud se jednotlivé zdravotní pojišťovny zapojí rozdílně, lidé budou muset velmi pečlivě hlídat, komu vlastně v dané chvíli svůj dluh řeší.”

Miroslav Majer

CEO Banky.cz

Co se může změnit pro dlužníka

Plánovaná reforma má svoji logiku. Stát dlouhodobě usiluje o menší duplicity, nižší administrativní náklady a efektivnější správu veřejných pohledávek. V praxi by to mohlo znamenat, že dlužník nebude muset řešit různé typy nedoplatků s několika institucemi současně. Teoreticky se tak otevírá šance na přehlednější správu dluhu a jednodušší kontakt se státem.

Jenže každá taková změna má i druhou stranu. Finanční správa už dnes pracuje se silným aparátem pro daňové vymáhání a má zkušenosti s centralizovanou správou pohledávek. To, co může působit jako organizační zjednodušení, může současně znamenat rychlejší, systematičtější a pro dlužníka tvrdší postup. Jinak řečeno: méně institucí automaticky neznamená mírnější režim. Spíš naopak.

Nejcitelnější dopad se pravděpodobně projeví u lidí a firem, které už dnes řeší více závazků najednou. Typicky jde o OSVČ s nedoplatky na pojistném, zaměstnavatele v prodlení nebo osoby, které vedle pojistného dluží i na daních. Právě pro ně může centralizace znamenat výraznou změnu v tom, s kým komunikují a jak rychle se jejich situace posouvá do vymáhací fáze.

Organizační zjednodušení pro stát může v praxi znamenat systematičtější a tvrdší postup vůči dlužníkům.

Kde zatím zůstává největší nejistota

Přestože je základní záměr oznámen poměrně jasně, řada praktických otázek zatím zůstává bez veřejné odpovědi. Z dostupných informací není zřejmé, kdo přesně bude po 1. lednu 2028 vydávat jednotlivé akty a rozhodnutí. Není tedy jisté, zda finanční správa převezme všechny klíčové úkony, nebo zda část pravomocí zůstane ČSSZ a zdravotním pojišťovnám.

Největší pozornost si zaslouží hlavně procesní detaily, protože právě ty rozhodují o tom, jak bude systém fungovat v běžném životě. Dlužníky budou zajímat splátkové kalendáře, penále, možnost prominutí, námitky, odvolání nebo to, kdo vydá exekuční příkaz. Podle dosud zveřejněných informací ale nelze s jistotou říct, jak přesně budou tyto procesy po roce 2028 rozděleny.

Největší nejistota dnes neleží v samotném záměru, ale v procesních detailech kolem splátek, penále, námitek a odvolání.

To je podstatné i z právního hlediska. U podobných změn totiž často rozhoduje až detailní legislativa a prováděcí pravidla, nikoli samotné politické oznámení. Každý, kdo by dnes chtěl vědět, zda bude o splátkách rozhodovat finanční úřad, ČSSZ nebo pojišťovna, zatím naráží na stejný problém: odpověď ještě není veřejně dopracovaná. A to je ten háček.

Pro koho bude změna nejdůležitější

Ne každý plátce pocítí změnu stejně. Pro lidi, kteří platí pojistné řádně a včas, se v běžné praxi nemusí změnit skoro nic. Největší dopad lze čekat tam, kde už dluh existuje nebo kde hrozí prodlení.

Nejvíce se změna dotkne těchto skupin:

• OSVČ, které mají nedoplatky na sociálním nebo zdravotním pojištění
• zaměstnavatelů, kteří odvedli pojistné pozdě nebo vůbec
• osob, které současně řeší dluhy vůči více veřejným institucím
• plátců, kteří už dnes jednají o splátkách, penále nebo námitkách

Právě u těchto skupin může přechod pod finanční správu změnit každodenní fungování. Nejde jen o jiné kontaktní místo, ale i o odlišnou logiku správy pohledávek. Dlužník tak bude muset sledovat nejen výši závazku, ale i to, kdo je v dané fázi oprávněn rozhodovat a jaký postup zvolit.

Nejdražší bývá pasivita

,,U dluhů vůči státu bývá nejdražší pasivita. Jakmile se mění instituce a pravidla, roste význam toho, aby měl člověk v pořádku přehled o svých závazcích a začal je řešit dřív, než se posunou do tvrdší fáze vymáhání.”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Co má smysl sledovat už teď

Do účinnosti změny zbývá ještě čas, ale to neznamená, že se vyplatí čekat. Naopak. Kdo má dnes dluh na sociálním nebo zdravotním pojištění, měl by ho řešit podle současných pravidel a se současnými institucemi. Plánovaný převod od roku 2028 není důvodem odkládat splátky, námitky ani komunikaci s úřady.

Praktický význam má už teď hlavně kontrola stavu pohledávek. OSVČ mohou sledovat své závazky vůči sociálnímu pojištění přes dostupné digitální služby, u zdravotního pojištění je důležité komunikovat přímo s vlastní pojišťovnou. Stejně podstatné je nenechat dluh narůstat o penále, pokud existuje šance dohodnout splátky nebo jiný postup ještě v dnešním režimu.

Vedle toho bude dobré sledovat, jak se vyvine konkrétní legislativa. Současné oznámení stanovuje směr, ale až další kroky ukážou, jak budou vypadat kompetence mezi finanční správou, ČSSZ a zdravotními pojišťovnami v praxi. Právě tam se rozhodne, zda se systém pro dlužníka skutečně zjednoduší, nebo zda bude hlavním výsledkem spíš silnější a efektivnější státní vymáhání.

Zdroje

• financnisprava.gov.cz: Stát sjednotí vymáhání nedoplatků na pojistném (16.07.2026)
• cssz.gov.cz: Vymáhání a právní zajištění pohledávek (16.07.2026)
• e-sbirka.gov.cz: zákon č. 582/1991 Sb. (16.07.2026)
• vzp.cz: Správní řízení – pojištění (16.07.2026)
• financnisprava.gov.cz: Vymáhání (16.07.2026)