Úrokové sazby nechala ČNB beze změny
2 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Nic se nemění, centrální banka na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 3,5 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady. Je to v souladu s očekáváním trhu. Pokračující inflační tlaky z domácí ekonomiky momentálně neumožňují další snížení sazeb, uvedla bankovní rada ve své prohlášení k dnešnímu rozhodnutí.
„Inflace se od ledna 2024 pohybuje v blízkosti dvouprocentního cíle. Stále je však potřeba držet přísnou měnovou politiku. Množství peněz v ekonomice roste, postupně se zvyšuje dynamika úvěrů. Trh práce zůstává nadále napjatý a výrazně rostou mzdy. Současně poptávka domácností pokračuje v růstu. Zvýšený zůstává růst cen služeb. Rizikem pro inflaci jsou i rostoucí ceny nemovitostí,“ uvedli centrální bankéři v prohlášení po svém dnešním zasedání.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Cíl - stabilizace inflace
Cílem dnešního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná poblíž dvouprocentního inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová dynamika zůstala umírněná. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace.
Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a změn v domácí i zahraniční poptávce.
Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitické události a vývoj v obchodních vztazích mezi zeměmi a vyhodnocovat transmisi předchozího snížení úrokových sazeb do úvěrové aktivity, cen aktiv, zejména cen nemovitostí, a následně do reálné ekonomické aktivity a cenového vývoje.
Nemění se lombardní, ani diskontní úroková sazba
Bankovní rada dnes nechala beze změny také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala 4,5 procenta. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, bankovní rada ponechala na 2,5 procenta.
Zatím k poslednímu uvolnění měnové politiky sáhla bankovní rada v květnu, kdy snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na současnou úroveň. V době zatím poslední inflační vlny držela základní úrokovou sazbu na dvojnásobku, snižovat ji začala v prosinci 2023.
Rizika a nejistoty
Proinflačním rizikem je také pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Inflační vývoj může naopak přibrzdit silnější kurz koruny. Rizikem pro výši inflace v roce 2027 a v následujících letech je spuštění druhého evropského systému pro obchodování s emisemi (ETS2). Zvyšování bariér pro mezinárodní obchod představuje riziko pro zpomalení globální hospodářské aktivity. Riziko pokračování slabého výkonu německé ekonomiky je částečně tlumeno připravovaným fiskálním stimulem nové německé vlády. Nejistotu nadále představuje vývoj válečných konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě. Významným zdrojem nejistoty se stává rostoucí zadluženost vlád některých vyspělých zemí a rostoucí citlivost finančních trhů vůči svrchovanému riziku.
Z domácích rizik ve směru vyšší inflace podle ČNB přetrvává riziko setrvačnosti růstu cen služeb, včetně imputovaného nájemného, a cen potravin. Proinflačním rizikem je také možné zrychlování tvorby peněz v ekonomice plynoucí z dalšího zesilování úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky.