Češi dluží stovky miliard korun. Podle expertů bude přibývat problémů se splácením

V porovnání s prvním čtvrtletím minulého roku tak letos ve stejném období stoupl celkový dluh o víc než 146 miliard korun. Naprostou většinu přitom tvoří dlouhodobé dluhy, kam patří zejména hypotéky. Jejich průměrná výše je 1,8 milionu korun.

Celková výše dlouhodobých dluhů je téměř 2 biliony korun. A meziroční nárůst skoro 130 miliard. Krátkodobé dluhy naopak vzrostly pouze o necelých 17 miliard na skoro půl bilionu korun.

Nejvíc dluží Pražané, nejméně na západě Čech

Nejvýraznější zadlužení řeší hlavně obyvatelé Prahy a Středočeského kraje. Tedy v místech, kde jsou největší ceny bydlení. V obou krajích dlouhodobý dluh překonal 300 miliard korun.

Teprve za nimi následuje jižní Morava a Moravskoslezský kraj.

Naopak nejméně dluží lidé v Karlovarském kraji, na Vysočině a v Libereckém kraji.

Situaci zhorší rostoucí nezaměstnanost

Podle zveřejněných dat znatelně klesl objem nesplácených dluhů. Tedy takových, u kterých lidé nezaplatili nejméně tři po sobě jdoucí splátky nebo které jsou zesplatněné.

Zatímco loni v prvním čtvrtletí byl jejich objem zhruba 32,5 miliardy, v prvních třech měsících letošního roku klesl na necelých 31 miliard korun.

Dá se ale čekat, že toto číslo v příštích měsících poroste. Kvůli pandemii koronaviru COVID-19 a následným vládním opatřením totiž řada lidí přišla o práci. Tím pádem u nich hrozí výrazné problémy se splácením.

Jen v dubnu stoupla nezaměstnanost na 3,4% z březnových 3%. Je tak nejvyšší za poslední dva roky.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová navíc upozornila, že tato hodnota není konečná. Podle ní největší nápor nově nezaměstnaných dorazí na úřady práce teprve v těchto dnech.

Velkou roli hraje i odklad splátek

Růst nezaměstnanosti se logicky projeví také na schopnosti splácet dluhy. Pokud se tedy situace v blízké době nezmění, potíže se splácením porostou.

Podle výkonného ředitele Nebankovního registru klientských informací Jiřího Rajla nyní možné problémy zmírňuje odklad splátek, o který mohli klienti kvůli koronavirové krizi žádat. Jenže ten za několik týdnů skončí. A jakmile doba odkladu vyprší, ukáže se, kolik lidí se kvůli koronaviru a následným omezením opravdu dostalo do problémů.

Kromě toho také hrozí, že si někteří klienti nepohlídají termín obnovení splátek. A na splácení jednoduše zapomenou. Zbytečně tak mohou ke svým splátkám postupně přidat i penále.

Pokud jste tedy odklad splátek využili, nezapomeňte si pohlídat jeho ukončení.

Splátková morálka klesá už půl roku

Přestože meziročně objem nesplácených dluhů klesl, v porovnání s koncem minulého roku je situace odlišná. Oproti poslednímu loňskému čtvrtletí v prvních měsících letošního roku tato částka vzrostla o 110 milionů korun.

Horší splátková morálka se projevila zejména u spotřebitelských úvěrů, kam spadají například i kreditní karty a nebankovní půjčky. V daném období totiž stoupl o 330 milionů na víc než 22,5 miliard korun.

Problémy se splácením spotřebitelských úvěrů přitom rostly už druhé čtvrtletí v řadě. Také proto se dá očekávat, že objem nesplácených dluhů dál poroste.

Jedním z důvodů je i to, že řada lidí splácí několik úvěrů najednou. Celá pětina lidí do 22 let má dokonce 5 nebo víc půjček.

Řešení takové situace ale nemusí být nijak složité. Stačí využít konsolidaci či refinancování úvěru, díky kterému snadno (a mnohdy výrazně) snížíte měsíční splátky.

Zadluženost roste už víc než 4 roky

Růst zadluženosti potvrzuje také Česká národní banka, která eviduje půjčky u bank a družstevních záložen. Podle jejích údajů stouply jen v březnu dluhy českých domácností o 7 miliard korun na téměř 1,8 bilionu.

Meziročně přitom růst přesáhl dokonce 100 miliard korun.

Data centrální banky také ukazují, že zadluženost domácnosti roste dlouhodobě. A to už od února 2016.

Stejně tak v březnu stouplo i zadlužení českých firem. V jejich případě byl růst zhruba 40 miliard korun a jejich celková zadluženost dosáhla skoro 1,2 bilionu.

Dluhy rostou, dlužníků ubývá

Přestože objem dluhů dlouhodobě stoupá, počet dlužníků naopak klesá. Může za to půjčování stále vyšších částek.

Potvrzují to i data Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Přestože objem nesplácených půjček poslední dvě čtvrtletí stoupá, počet dlužníků, kteří mají problémy se splácením spotřebitelských úvěrů, meziročně klesl o víc než 33 000 – z víc než 233 000 na necelých 200 000. Tedy o víc než 14%.

A ještě výraznější propad byl u dlužníků s úvěry na bydlení. Jejich počet klesl o víc než 20% – z téměř 20 000 na necelých 16 000.