Banky.cz Články Akcie a investice Kuponová privatizace měla lidi naučit investovat do akcií. Ale stal se pravý opak

Kuponová privatizace měla lidi naučit investovat do akcií. Ale stal se pravý opak

Václav Klaus, Petr Kellner či Viktor Kožený. Tato jména si pamětníci kuponové privatizace vybaví mezi prvními. Přestože jde o myšlenku původně polskou, světový věhlas a především nový a mezinárodně platný výraz: tunelování, dalo kuponové privatizaci až Česko(Slovensko). Co vlastně byla kuponová privatizace, kdy a jak probíhala a co z ní zbylo? Je dnes kuponová knížka ještě k něčemu? Kde dohledat za kupony nakoupené akcie a jak je zpeněžit? Co dělat s akciemi, které už se na burze prodat nedají? 

Co byla kuponová privatizace a proč se u nás realizovala

Po sametové revoluci bylo potřeba odstátnit velkou část firem. Privatizace se nejčastěji vztahuje na státem neefektivně spravované firmy. Cílem je převést takové firmy do soukromých rukou. Kuponová privatizace měla za úkol privatizovat ohromný státní majetek, v (tehdejší) hodnotě celkem 360 miliard korun. Z velké části se novými majiteli (respektive spolumajiteli, akcionáři) původně státních firem měli stát samotní Češi.

Pro představu: HDP je od roku 1992 zhruba šestinásobný, současnými cenami vyjádřená výše privatizovaného majetku by tak mohla dosahovat ke dvěma bilionům korun

Kuponová knížka

K získání akcií vybrané firmy nebo firem sloužila kuponová knížka. Tehdy stála 1 000 Kč, plus 35 Kč známka do knížky (k potvrzení pravosti). Kdo si koupil kuponovou knížku, stal se „DIKem“ (DIK - držitel investičních kuponů). Knížka obsahovala 10 kuponů po 100 bodech

Kupony s body sloužily k nákupu akcií. Nákupy se odehrávaly v několika vlnách, neboť šlo o jistou formu aukce: „DIK“ mohl v každém kole poptávat jím vybrané akcie. Jestliže bylo právě těchto akcií na trhu dost, směnily se za body a kupony z knížky. Když ale poptávka převyšovala nabídku, akcie postoupily do dalšího kola, a nabízely se za novou a vyšší cenu. Akcie, které se neprodaly, přešly do vlastnictví Fondu národního majetku

Ale zpět k akciím, co zájemce směnil za kupony z knížky. Ty existovaly v zaknihované formě a připsaly se na účet ve Středisku cenných papírů. Účet dodnes existuje, jen přešel pod správu Centrálního depozitáře cenných papírů (CDCP).  

Kdy probíhala kuponová privatizace

První vlna kuponové privatizace byla vyhlášena ještě za Československa, v roce 1992. Ta druhá probíhala už po vzniku České republiky, v roce 1994. Zatímco první vlna měla 5 kol (od května do prosince), ta druhá byla rozdělena do 6 kol (od března do prosince).  

Jak probíhala kuponová privatizace

To hlavní už bylo popsáno výše: lidé si pořídili kupony s body, a za ně mohli získat akcie vybraných firem. Jinými slovy: mohli se stát akcionáři. Tento krok velmi závisel na schopnosti běžného občana Československé, později České republiky, vyhodnotit, která z firem může do budoucna prosperovat, a do které se vyplatí investovat. Jenže tuhle schopnost tehdy lidé neměli, se zkušenostmi pouze ze socialismu, jak získat.

Proto není divu, že se raději svěřili do rukou fondů. Nově vznikajících fondů, co nabízely, že se lidem o kupony postarají: koupí za ně výhodné akcie a budou tuhle investici zhodnocovat. Přímo do nákupu akcií se pustila jen třetina DIKů, zbylé dvě třetiny vložily své kuponové knížky do fondů.

Jak vnikl nový pojem „tunelování“, který obohatil i mezinárodní slovník

Sama o sobě byla myšlenka kolektivního nákupu akcií a jejich správy prostřednictvím fondů v pořádku. Co nebylo v pořádku, je tehdejší legislativa a podmínky v ekonomice. Tehdejší vláda a zákonodárci, v čele s ministrem financí Václavem Klausem, ponechali legislativu děravou a bezmocnou proti nekalým praktikám podvodníků. Nově vznikající fondy nemusely respektovat téměř žádné ze současných (a pro nás již samozřejmých) pravidel.

A tak brzy došlo na „tunelování“. Co to znamená, dnes víme všichni. A ví to dokonce i většina moderního světa, který si tohle slovo zařadil do slovníku přesně pod tím významem, jak jej vnímáme i my. Nejznámější osobou spojenou s tunelováním při kuponové privatizaci je Viktor Kožený. Jeho Harvardským fondům svěřilo své kupony na 800 tisíc lidí. A Koženému se povedlo z fondů vytunelovat (v tehdejší hodnotě) zhruba 16 miliard korun (na dnešní hodnotu cirka krát 5,5). 

Jak zjistit, zda vlastníte akcie z kuponové privatizace

Naštěstí ne všechny fondy se zachovaly stejně - a tak je mnoho stovek tisíc Čechů dodnes majiteli akcií firem, co dokázaly od privatizace přežít až do dnešních dní. Podle informací CDCP je dodnes dokonce cirka 700 tisíc lidí majiteli akcií z kuponové privatizace v nezařazené evidenci, a to v celkové hodnotě několika miliard korun.

Cena akcií

Máte „podezření“, že se to týká i vás, ale netušíte, kde to zjistit? Možností je několik:

  • webové stránky Centrálního depozitáře cenných papírů (CDCP) - nechat si zde vystavit výpis z nezařazené evidence. Jeho cena je 90 Kč a potřebovat budete jen bankovní identitu (BankID)
  • písemně a s ověřeným podpisem požádat CDCP o zaslání papírového výpisu z nezařazené evidence - tento krok vyjde na cirka 500 Kč
  • navštívit banku nebo obchodníka s cennými papíry - požádat o zhotovení výpisu z nezařazené evidence. Náklady na tento úkon se u každého z nich liší

Jak převést akcie z kuponovky k brokerovi na svůj majetkový účet, nebo jak je prodat

Jste-li majiteli akcií vedených na nezařazeném účtu u CDCP, můžete s nimi (pokud zůstaly veřejně obchodovatelné) volně nakládat. Jen k tomu potřebujete brokera (obchodníka s cennými papíry). U něj si necháte zřídit obchodní účet a požádáte o převod akcií z nezařazené evidence na tento účet. Jestliže už majetkový účet máte, stačí požádat o převod.

Kdo je broker nebo obchodník s cennými papíry? Například Fio banka, Moneta Money Bank, Česká spořitelna, UniCredit Bank, Saxo Bank, ČSOB a mnozí další. Při výběru dbejte na licenci: vždy si ověřte, že obchodník s cennými papíry má licenci ČNB. Pokud sáhnete po bance, máte jistotu, že tady licence je.

Jakmile máte akcie připsané na svém majetkovém (obchodním) účtu, můžete je prodat, darovat. S akciemi lze obchodovat například na Burze cenných papírů Praha (BCPP),RM systému (Česká burza cenných papírů).

Pokud se akcie staly již „neprodejnými“, tedy neveřejně obchodovatelnými, ale vy byste je přesto rádi prodali, musíte si kupce najít sami. Cena akcie pak bude záviset na vaší dohodě s kupcem. Takovéto akcie nejsou bezcenné, jen je jejich vlastnictví méně pohodlné a méně likvidní než u akcií volně obchodovatelných.

Investiční pachuť zůstává dodnes. Kuponovou privatizaci odsoudila i Světová banka

Z pohledu současnosti byla kuponová privatizace zajímavou příležitostí pro občany ČSFR, resp. ČR, stát se opravdovými spolumajiteli privatizovaných, původně státních podniků. Jenže, vzhledem k nulové zkušenosti lidí s tržně-ekonomickými záležitostmi, se nakonec obrátila ve fiasko, končící tunelováním v řádech (na dnešní ceny) stovek miliard korun. 

A místo pobídky k investování nejen do akcií Čechy jen odstrašila. Ani po třiceti letech se pachuť ze zbytečně vyhozených peněz vložených do kuponů (a tím i akcií) ještě nevytratila. A Češi se stávají investory jen poznenáhlu, navíc se k investování odvažují spíše mladší ročníky, které si zkušeností s „kuponovkou“ neprošli.

Protože se kuponová privatizace ukázala i v dalších zemích jako nástroj pro privatizaci státního majetku zcela nevhodný, doporučuje dnes Světová banka zvolit jiné způsoby privatizace. Jejímu stanovisku se rozhodně nelze divit.



Bezplatná finanční poradna

ANKETA k článku Kuponová privatizace měla lidi naučit investovat do akcií. Ale stal se pravý opak

Investujete do akcií?

Počet odpovědí: 107

KOMENTÁŘE k článku Kuponová privatizace měla lidi naučit investovat do akcií. Ale stal se pravý opak

Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.

Přidejte nový komentář

Mohlo by vás zajímat

Průzkum: Každý pátý Čech investuje do kryptoměn. Populární jsou hlavně u mladých

Investování do kryptoměn láká spíše mladé, kteří získávají informace od přátel a na sociálních sítích. Starší lidé mají k této možnosti zhodnocení peněz naopak většinou negativní postoj. Tak by se daly v krátkosti shrnout výsledky průzkumu, který zorganizovala Asociace pro kapitálový trh ČR.

Soumrak kryptoměn? Po krachu FTX má problémy i Binance

Nejdřív krach druhé největší kryptoměnové burzy na světě FTX. Poté bankrot platformy pro půjčky a úročení kryptoměn BlockFi. A nyní panické výběry peněz z největší kryptoměnové burzy na světě – Binance. Konec roku je na kryptoměnovém trhu opravdu turbulentní. A podle některých odborníků otřesy zdaleka nekončí

Propad kryptoměn a investice: ideální příležitost, nebo risk?

Nadcházející recese a narůstající inflace. Tyto dva důvody stojí za letošním výrazným pádem kryptoměn. Hodnota nejznámější z nich, bitcoinu, se tak dostala nejníže od roku 2020. Klesla dokonce pod 20 000 dolarů. A spolu s bitcoinem padaly i ostatní virtuální měny.

Válka na Ukrajině nahrává investicím do energií. Víte, jak a do čeho investovat?

Dražší zemní plyn a ropa. I to jsou důsledky války na Ukrajině. Tyto komodity se tak stávají čím dál častějším cílem investorů. I do budoucna je totiž možné, že ceny obou surovin na trhu ještě výrazně porostou.

Akciové trhy oslabují. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu

Co týden, to další pokles. Taková situace aktuálně panuje na akciových trzích téměř na celém světě. Na vině je ruská invaze na Ukrajinu a probíhající boje. Například oficiální index pražské burzy, index PX, klesl v prvním březnovém týdnu o 5,5 %.

REKLAMA

Srovnáváme hypotéky od

© Banky.cz 2023, všechna práva vyhrazena