Reality

Starší byty v Česku ve 2. čtvrtletí 2026 dál rostly na ceně, už ale ne tak rychle jako na začátku roku. Nabídkové ceny podle dat ze Sreality.cz meziročně vzrostly o 13,3 %, zatímco v 1. čtvrtletí to bylo 15,6 %. Pro kupující i prodávající je podstatné hlavně to, že nejde o zlevňování, ale o zpomalení tempa růstu na stále velmi drahém trhu.

Trh nových bytů v Brně ve 2. čtvrtletí 2026 dál rostl a ukazuje změnu, která je pro kupující opravdu podstatná. Nejde už jen o to, že se prodává více bytů než před rokem. Zároveň je jich na trhu výrazně víc k dispozici. Právě souběh silnější poptávky a rostoucí nabídky naznačuje, že se brněnský trh novostaveb posouvá do nové fáze.

Růst nájmů ve velkých českých městech se ve 2. čtvrtletí 2026 nezastavil. Spíš naopak. Čím dál zřetelněji je vidět, že zdražování už nedopadá jen na nejmenší byty, ale i na střední segment, který je zásadní pro páry a menší rodiny. Právě byty 2+kk podle čerstvých dat patří k nejvýraznějším tahounům trhu, a to hlavně v Praze.

Na první pohled to může vypadat jednoduše. Ceny bytů jsou vysoko, nájemné zůstává drahé a řada inzerátů mluví o ideální chvíli pro prodej. Jenže když se na aktuální data podíváme detailněji, vychází z nich mnohem méně jednoznačný obrázek. Trh se dnes dělí do několika různých světů a v každém platí trochu jiná pravidla.

Pokud přemýšlíte o pořízení vlastního bydlení, dříve nebo později se pravděpodobně setkáte s nabídkou developerských projektů. Nabízejí pohodlí, úsporu času i peněz – zároveň ale přinášejí kompromisy a rizika, o kterých se mluví méně, než by si zasloužily. Pojďme se na koupi bytu od developera podívat z obou stran: ze stran výhod, ale i možných rizik.

Pořízení parcely je pro spoustu lidí prvním a důležitým krokem k vlastnímu bydlení. Výběr a koupě parcely s sebou však nezřídka nese i skrytá legislativní a technická rizika. Ne každé místo, které se v inzerátech honosí přívlastkem „stavební“, jím je i ve skutečnosti. Provedeme vás hlavními kroky, jak poznat stavební pozemek, jak odhalit realitu inzerované parcely a nenechat se oklamat prodejními triky.

Firemní kancelář už dnes není prostor, který se plánuje podle jednoduché rovnice: více lidí = více stolů. Hybridní práce změnila rytmus docházky a umělá inteligence zároveň proměňuje samotný způsob, jakým lidé pracují, spolupracují a sdílejí informace. Výsledkem není konec kanceláří, ale jejich zásadní proměna směrem k menší ploše, vyšší kvalitě a mnohem chytřejšímu využití.

Plánovaná účinnost velké novely stavebního zákona od 1. ledna 2027 se blíží a spolu s ní sílí tlak na stát, úřady, obce i odbornou veřejnost. Nejde přitom jen o úpravu povolovacích postupů, ale o širší proměnu fungování stavební správy, rozdělení odpovědnosti a další fázi digitalizace. Právě schopnost sladit právo, lidi a technologie rozhodne, zda nový režim přinese větší předvídatelnost, nebo další provozní zmatky.

Koupili jste pozemek, ke kterému nevede žádná cesta? Nebo vám příjezd zmizel poté, co se původní pozemek rozdělil mezi více vlastníků? Zákon zná řešení: tzv. nezbytnou cestu přes pozemek souseda. Není to ale řešení automatické, v některých situacích jej soud odmítne. Nejvyšší soud navíc nedávno upřesnil, kdy se tohoto řešení domůžete zdarma a kdy už za něj zaplatíte. Poradíme, na co máte nárok, kdy naopak budete mít smůlu a kde si vždycky dávat pozor ještě před koupí.

Český trh rekreačních nemovitostí znovu ožívá a po opatrnějším období nabírá rychlejší tempo. Vedle růstu cen se čím dál častěji mluví hlavně o tom, že se vracejí kupující a v atraktivních lokalitách se zkracuje doba, po kterou chaty a chalupy zůstávají v nabídce. A právě tahle změna dynamiky bývá pro prodávající i zájemce často důležitější než samotné procento v titulku.

Česko se dostává do bodu, kdy počet obyvatel nad současnou úrovní drží hlavně zahraniční migrace. Zároveň přicházejí mimořádně slabá čísla o porodnosti a dlouhodobé populační projekce dál počítají s tím, že země může do konce století klesnout zhruba o milion lidí oproti dnešku. Pro trh bydlení to ale neznamená jeden jednoduchý scénář. Spíš se rýsuje výrazně odlišný vývoj mezi velkými městy a slábnoucími regiony.

Česko zažívá mimořádně nepříjemné spojení dvou trendů: rekordně nízké porodnosti a dlouhodobě zhoršené dostupnosti bydlení. Tvrdá data potvrzují obojí. Mnohem opatrněji je ale potřeba zacházet s tvrzeními o tom, kolik dětí se „kvůli drahým bytům“ vlastně nenarodilo a zda by situace byla ještě horší po přijetí eura.Právě rozlišení mezi doloženým faktem a lákavým odhadem je pro tuhle debatu klíčové. Pokud chceme porozumět tomu, proč mladé domácnosti rodičovství odkládají, nestačí jen říct, že byty zdražily. Je potřeba pochopit i mechanismus, jak se drahé bydlení proměňuje v životní nejistotu. A ta umí s rodinnými plány zamávat víc, než se na první pohled zdá.