Penzijní spoření se může změnit podle věku klienta. Asociace navrhuje povinnou strategii životního cyklu
4 min. čtení
Redaktor Banky.cz
Třetí pilíř penzijního systému se může v příštích letech výrazně proměnit. Asociace penzijních společností chce, aby u nových smluv automaticky fungovala takzvaná strategie životního cyklu, tedy investování nastavené podle věku účastníka. Cíl je zřejmý: přilákat mladší lidi a zvýšit šanci, že si na důchod naspoří víc než v příliš konzervativních fondech.
Co si z článku odnést
- Asociace penzijních společností navrhuje, aby u nových smluv ve třetím pilíři byla povinně zavedena strategie životního cyklu.
- Ta má automaticky přiřazovat mladší klienty do dynamičtějších fondů a teprve 10 až 15 let před penzí portfolio postupně přesouvat do konzervativnějších investic.
- Ministerstvo financí návrh převzalo k analýze a změny chce podle plánu předložit vládě do konce června.
- Legislativní proces má být dokončen do konce roku tak, aby změny mohly začít platit od ledna 2027.
- Vedle investiční strategie se řeší také poplatky, které mají podle ministerstva výrazně klesnout.
- Asociace zároveň navrhuje speciální motivační opatření pro mladé do 30 let včetně vyšší podpory od státu.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Třetí pilíř má být pro mladé srozumitelnější i výnosnější
Asociace penzijních společností představila vládě návrhy, které mají zvýšit atraktivitu penzijního spoření ve třetím pilíři. Hlavní změnou je povinné zavedení strategie životního cyklu u nových smluv, tedy modelu, v němž se investiční přístup automaticky přizpůsobuje věku klienta. Podle prezidenta asociace Radka Moce je takový krok důležitý hlavně proto, aby byl produkt zajímavější pro mladou generaci a dokázal zohlednit různé životní fáze, aniž by se účastník musel ve složitém investičním nastavení orientovat sám.
Ministerstvo financí uvedlo, že návrh obdrželo a bude ho analyzovat. Zároveň dalo najevo, že se s asociací shoduje alespoň v obecném směru. Podle mluvčího ministerstva Filipa Běhala je potřeba posílit motivaci mladých klientů ke vstupu do třetího pilíře a podpořit dlouhodobé spoření ve výnosnějších dynamických fondech, a to právě s využitím životního cyklu.
,,U dlouhodobého penzijního spoření dává věkově nastavená investiční strategie logiku hlavně tehdy, pokud lidem pomůže nebýt zbytečně opatrní v době, kdy mají do penze ještě desítky let. Právě příliš konzervativní nastavení může výrazně snižovat výsledný efekt spoření.”
Jak má strategie životního cyklu fungovat v praxi
Podstata navrhovaného modelu je jednoduchá. Nový účastník by byl automaticky zařazen do kombinace fondů podle svého věku. Mladší lidé by tak směřovali hlavně do dynamičtějších fondů s vyšším podílem akcií, které sice mohou víc kolísat, ale v dlouhém horizontu nabízejí vyšší potenciál zhodnocení. Teprve přibližně 10 až 15 let před odchodem do penze by se portfolio postupně přesouvalo do konzervativnějších fondů.
Asociace svůj návrh opírá i o vlastní výpočty. Podle nich je dnes více než polovina účastníků mladších 55 let ve zbytečně konzervativním typu fondu, pokud se na jejich nastavení podíváme optikou strategie životního cyklu. A právě v tom může být zakopaný pes. Třetí pilíř pak často neplní očekávání lidí, kteří od něj čekají smysluplné dlouhodobé budování rezervy na stáří.
Změna by se týkala nových smluv. V současnosti je doplňkové penzijní spoření od roku 2013 postavené mimo jiné na tom, že si člověk investiční strategii vybírá sám. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, na druhou stranu ale nabízejí možnost vyššího zhodnocení. Asociace nyní navrhuje, aby se volba pro nové účastníky více automatizovala.
Podle výpočtů asociace je dnes více než polovina účastníků mladších 55 let nastavena zbytečně konzervativně vzhledem ke strategii životního cyklu.
Ministerstvo chystá analýzu i tlak na nižší poplatky
Vedle samotného investičního nastavení chce ministerstvo řešit i nákladovost systému. Filip Běhal uvedl, že se úřad zaměří na výrazné snížení poplatků, které by klientům mělo přinést lepší výnosy a vyšší naspořenou částku při odchodu do důchodu. To je podstatná část celé debaty, protože výsledné zhodnocení nesnižuje jen konzervativní strategie, ale i průběžné náklady.
Časový plán je poměrně ambiciózní. Podle ministerstva by měly být změny předloženy vládě do konce června a legislativní proces by měl být dokončen do konce roku. Pokud se tento harmonogram podaří naplnit, nová pravidla by mohla začít platit od ledna 2027.
,,V penzijním spoření je důležité, aby klient rozuměl nejen státní podpoře, ale i tomu, kolik ho produkt reálně stojí. Pokud se má třetí pilíř modernizovat, musí být současně srozumitelný, motivační a nízkonákladový.”
Asociace chce i další výhody pro účastníky do 30 let
Samotná strategie životního cyklu ale není jediným návrhem. Asociace penzijních společností zároveň hledá cesty, jak silněji motivovat mladé lidi ke vstupu do systému. Podle Radka Moce je potřeba vytvořit impulz, který mladou generaci přivede ke spoření na stáří dřív, než odkládání rozhodnutí připraví lidi o cenný čas.
Mezi zvažovanými opatřeními jsou hlavně návrhy zaměřené na lidi do 30 let:
- jednorázový vstupní státní příspěvek omezený věkovou hranicí 30 let
- vyšší státní příspěvek pro účastníky do 30 let
- snížení minimální částky nutné pro získání státního příspěvku u lidí do 30 let
- možnost využít až 50 procent hodnoty penzijního připojištění na nákup první nemovitosti, rovněž s věkovým omezením
Právě poslední z návrhů může být pro mladší ročníky mimořádně atraktivní. Asociace tím reaguje na situaci, kdy je pro řadu domácností prioritou vlastní bydlení a dlouhodobé spoření na penzi proto často odsouvají. Návrh by tak mohl propojit dvě klíčová finanční témata do jednoho produktu, i když zatím jde jen o představenou možnost, nikoli o schválené pravidlo.
Podle Radka Moce je potřeba vytvořit impulz, který mladou generaci přivede ke spoření na stáří dřív, než odkládání rozhodnutí připraví lidi o cenný čas.
Kritika míří hlavně na poplatky a zájmy penzijních společností
Ne všechny reakce na návrhy asociace jsou ale pozitivní. Ekonom Filip Pertold z institutu IDEA při CERGE-EI uvedl, že podobné změny dávají smysl jen tehdy, pokud bude celý systém nízkonákladový. Za problematické považuje to, že asociace sama nenavrhuje snížení poplatků, které podle něj patří k základům modernizace penzijního spoření.
Pertold zároveň uvedl, že asociace podle něj navrhuje především takové úpravy, které zvýší ziskovost penzijních společností. Debata kolem třetího pilíře se tak rozšiřuje i o otázku, zda se změny připravují hlavně ve prospěch klientů, nebo zda mají současně posílit obchodní potenciál samotných poskytovatelů. Právě to může být při přípravě legislativy jedno z nejcitlivějších témat.
- Podobné úpravy dávají smysl jen tehdy, pokud bude celý systém nízkonákladový.
- Podle kritiků asociace sama dostatečně neřeší snížení poplatků, které je pro klientský výnos zásadní.
- Objevují se i obavy, že navržené změny mohou vedle klientů posílit také ziskovost penzijních společností.
Počet účastníků klesá a systém se postupně přelévá do novějších fondů
Diskuse o změnách přichází v době, kdy počet lidí spořících si na penzi se státním příspěvkem ve třetím pilíři klesá. Podle statistik ministerstva financí se jejich počet loni snížil o 84 tisíc na 3,914 milionu. Zároveň pokračuje přesun od starších produktů k novějšímu doplňkovému penzijnímu spoření.
V transformovaných fondech, do kterých už lidé nemohou vstupovat, bylo na konci loňského roku 1,75 milionu lidí. To bylo o 270 tisíc méně než na konci roku 2024. Naopak doplňkové penzijní spoření, které od roku 2013 penzijní připojištění nahradilo, mělo 2,164 milionu účastníků a v jeho účastnických fondech počet lidí loni vzrostl o 187 tisíc.
Podle statistik ministerstva financí loni počet lidí spořících si na penzi se státním příspěvkem ve třetím pilíři klesl o 84 tisíc na 3,914 milionu.
Historicky bylo možné nové smlouvy o penzijním připojištění uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 lze sjednávat už jen doplňkové penzijní spoření. Lidé se přitom prostřednictvím penzijních fondů připojišťují za finanční podpory státu už od roku 1994. I to ukazuje, že třetí pilíř má v českém finančním systému dlouhou tradici. Zároveň je ale zjevné, že stojí před tlakem na změny, které mají lépe odpovídat dnešním potřebám a chování mladších generací.
Zdroj: ČTK