Důchody žen v Česku jsou blíž mužům než v EU, rozdíl ale trvá
3 min. čtení
Redaktorka Banky.cz
Ženy v Evropské unii pobírají v průměru o čtvrtinu nižší důchod než muži. Česká republika v tomto srovnání vychází podstatně lépe, protože rozdíl činí zhruba 10 procent a patří k nejnižším v Evropě. Ani menší penzijní rozdíl ale automaticky neznamená, že si ženy v důchodu udrží stejnou životní úroveň jako během ekonomicky aktivního života.
Co si z článku odnést
- V EU měly ženy starší 65 let předloni v průměru o 25 procent nižší důchod než muži.
- V Česku činí rozdíl mezi penzí žen a mužů 9,6 procenta, což je jedno z nejnižších čísel v Evropě.
- Nejvyšší rozdíly eviduje Malta se 40 procenty, Nizozemsko a Rakousko se 36 procenty.
- Podle Ondřeje Kozla souvisí menší rozdíl v ČR mimo jiné s nižším rozšířením částečných úvazků a s rovnostářským nastavením systému.
- Průměrná starobní penze v ČR na konci loňska činila 21.094 korun.
- Soukromé spoření a investování na důchod je podle odborníků důležité, pokud si lidé chtějí udržet dosavadní standard.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Evropské srovnání ukazuje výrazný náskok mužských penzí
Statistiky Eurostatu ukazují, že rozdíl mezi důchody mužů a žen zůstává v Evropské unii výrazný. Žena starší 65 let měla předloni v průměru o 25 procent nižší penzi než stejně starý muž. Tento údaj neupozorňuje jen na samotnou výši důchodů, ale i na dlouhodobé důsledky rozdílů, které se do penzijního věku postupně promítají.
Největší rozdíly v průměrných důchodech vykazuje Malta, kde penze žen zaostávají za mužskými o 40 procent. Následují Nizozemsko a Rakousko se shodným rozdílem 36 procent. Ve Francii činí rozdíl 27 procent a v Německu 26 procent. Česká republika s hodnotou 9,6 procenta patří na opačný konec žebříčku, podobně jako Maďarsko se stejným výsledkem, Slovensko s 8 procenty a Estonsko se 6 procenty.
V Evropské unii měly ženy starší 65 let v průměru o 25 procent nižší důchod než muži.
,,Nižší rozdíl mezi penzemi žen a mužů v Česku je na evropské poměry příznivý údaj, ale sám o sobě nevypovídá o skutečné kvalitě života v důchodu. Důležité je sledovat i to, jak velkou část předchozích příjmů penze reálně nahradí.”
Proč je rozdíl v Česku menší než na Západě
Podle generálního ředitele crowdfundingové platformy Fingood Ondřeje Kozla souvisí menší rozdíl v českých penzích především s tím, že v Česku nejsou částečné úvazky tak rozšířené jako v západní Evropě. Právě kratší pracovní úvazky totiž často znamenají nižší výdělky, a tím i nižší odvody, které se později promítají do výše důchodu.
Dalším faktorem je podle něj to, že zdejší důchodový systém je výrazně rovnostářský a rozdíly v příjmech nezohledňuje v plné míře. To se projevuje nejen v průměrných důchodech, ale i v mediánových hodnotách. Jinak řečeno, český systém část příjmových rozdílů mezi lidmi v penzi tlumí, což vede k menším rozdílům mezi muži a ženami, než je běžné v řadě západoevropských zemí.
Menší rozdíl v českých penzích souvisí i s nižším rozšířením částečných úvazků a rovnostářštějším nastavením systému.
Česká správa sociálního zabezpečení vyplácela na konci loňska 2,35 milionu starobních důchodů. Průměrná starobní penze dosáhla 21.094 korun. Pro srovnání, průměrná hrubá mzda v České republice loni podle Českého statistického úřadu činila 49.215 korun a polovina lidí v posledním čtvrtletí vydělávala méně než 45.523 korun. Už z těchto dat je vidět, že přechod do důchodu znamená pro většinu domácností citelný pokles příjmů.
,,Právě rozdíl mezi aktivním příjmem a důchodem je důvod, proč by lidé neměli vnímat státní penzi jako jediný pilíř svého zajištění. Menší genderový rozdíl v Česku neřeší to, že celková výše důchodu často nestačí na zachování dosavadního standardu.”
Porovnejte si možnosti penzijního spoření
Nižší penze žen zvyšují riziko ztráty životní úrovně
Nižší důchody žen se v evropském měřítku promítají i do vyššího rizika chudoby ve stáří. Z celkem 27 zemí Evropské unie je ve 22 státech toto riziko vyšší právě u žen. V českém prostředí podle Ondřeje Kozla nejde ve většině případů přímo o pád do chudoby, ale spíše o ztrátu životního standardu, na který byly ženy zvyklé během produktivního věku.
Právě tenhle moment je podstatný. Nejde jen o absolutní částku, která důchodci přijde na účet, ale také o schopnost financovat běžné potřeby, služby nebo náklady domácnosti ve stejné kvalitě jako dřív. Pokud se životní úroveň ve stáří propadá, má to podle Kozla nejen osobní, ale i širší společenské dopady. Penze tak není jen statistické téma, ale i otázka finanční stability domácností.
TIP: Co se před penzí vyplatí víc? Zaměstnání s nižším platem nebo předdůchod?
Bez vlastních rezerv se na důchod spoléhat nedá
Podle Ondřeje Kozla malé rozdíly v penzích, které plně nezohledňují výši předchozích výdělků, potvrzují, že lidé se při plánování stáří nemohou spoléhat jen na státní důchod. Pokud si chtějí v penzi zachovat životní úroveň, na kterou jsou zvyklí, mělo by být soukromé spoření nebo investování samozřejmostí.
V tomto směru se podle Fingoodu mění i chování žen. Na crowdfundingové platformě tvoří přibližně čtvrtinu všech investorů a jejich počet roste hlavně v posledních 5 letech. Rostoucí zájem ukazuje, že ženy chtějí o svých financích rozhodovat samostatněji než dřív a že se jejich přístup k dlouhodobému zajištění postupně proměňuje.
- Ženy dnes tvoří zhruba čtvrtinu investorů na platformě Fingood.
- Jejich zájem o investování roste hlavně v posledních 5 letech.
- Vedle spořicích účtů a termínovaných vkladů se více zajímají i o další typy investic.
Tento posun je důležitý i z pohledu budoucích penzí. Vyšší aktivita žen v oblasti investic a správy osobních financí může časem pomoci zmírnit dopady nižších důchodů, nebo alespoň omezit pokles životní úrovně po odchodu z práce. Data i komentáře z trhu tak ukazují, že téma důchodů už nelze vnímat izolovaně jen jako otázku státního systému, ale také jako součást širšího přístupu k osobním financím.
,,Rostoucí zájem žen o investování je důležitý signál, že finanční samostatnost se stává přirozenější součástí jejich rozhodování. V prostředí, kde státní penze často nestačí na zachování stejného standardu, jde o stále podstatnější změnu.”
Zdroj: ČTK