Proč se ceny v obchodech mohou změnit, i když inflace zůstává nízká

17.8.2026

4 min. čtení

Jan Budín
Redaktor Banky.cz

Aktuálně

Potraviny v Česku v posledních měsících spíše zlevňovaly a celková inflace zůstává nízká. Ceny ropy, pohonných hmot a zemního plynu však mohou postupně zvyšovat náklady na dopravu, výrobu i zemědělství a časem se promítnout také do cen v obchodech.

Bezplatná finanční poradna

Co si z článku odnést

Celková meziroční inflace v Česku dosáhla v červenci 2026 hodnoty 1,7 %, takže aktuální data zatím neukazují na plošnou cenovou vlnu.
Potraviny v červnu inflaci naopak tlumily, jejich ceny podle komentáře ČNB meziměsíčně klesly o 1,3 %.
Růst cen energií se do potravin nepřenáší okamžitě ani stejně u všech výrobků.
Nejrychlejším domácím signálem případného nákladového tlaku bývají ceny pohonných hmot.
O tom, zda potraviny do konce roku zdraží, nerozhodnou jen energie, ale také sklizeň, kurz koruny, dovoz a konkurenční boj obchodních řetězců.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Cenová bouře v datech zatím vidět není

Česká ekonomika nevstupuje do další části roku 2026 v prostředí vysoké inflace. Český statistický úřad uvedl, že spotřebitelské ceny byly v červenci meziročně vyšší o 1,7 % a meziměsíčně vzrostly o 0,6 %. Jde o souhrnný ukazatel celého spotřebního koše, nikoli o samostatný vývoj cen potravin. Přesto je důležitý. Ukazuje totiž, že případné zdražení potravin by se zpočátku nemuselo propsat do dramatického růstu celkové inflace.

Ještě výraznější byl vývoj v červnu. Česká národní banka tehdy upozornila, že meziroční inflaci ve výši 1,5 % pomohly snížit právě potraviny a pohonné hmoty. Ceny potravin podle jejího komentáře meziměsíčně klesly o 1,3 % a meziročně byly nižší o 3,4 %. Levnější potraviny tak nebyly jen dojmem z akčních letáků, ale promítly se i do souhrnných inflačních statistik.

To ale není důkaz, že ceny v regálech musejí klesat i v dalších měsících. Potravinová inflace se odvíjí od více faktorů najednou: od domácí i zahraniční sklizně, cen zemědělských komodit, nákladů na dopravu, vývoje kurzu koruny, dovozní závislosti i cenové politice obchodních řetězců. Jeden příznivý měsíc zkrátka není dlouhodobá garance.

Vývoj cen potravin neurčuje jediný faktor. Vedle energií rozhodují také sklizeň, dovoz, kurz koruny a cenová politika obchodníků.

Inflace není stejná pro všechny

,,Domácnosti by neměly zaměňovat aktuální nižší inflaci za jistotu, že všechny položky rodinného rozpočtu zůstanou levnější. Vývoj jednotlivých skupin výdajů se může výrazně lišit”

Petr Jermář

Hlavní analytik Banky.cz

Od ropy k cenovce vede delší cesta

Nejviditelnějším energetickým rizikem jsou ceny ropy a pohonných hmot. Když zdraží nafta, dopravci, distributoři i výrobci čelí vyšším provozním nákladům. Potraviny přitom během cesty k zákazníkovi projdou několika logistickými články: od zemědělské výroby přes zpracování a skladování až po dopravu do distribučních center a konkrétních prodejen.

Nelze ale sestavit jednoduchou rovnici, podle níž každé zdražení ropy automaticky zdraží český nákupní košík ve stejné míře. Maloobchodní cenu benzínu a nafty ovlivňuje vedle ropy také kurz koruny, daně, rafinerské marže, zásoby čerpacích stanic i konkurenční prostředí. A obchodní řetězce navíc nemusejí každý vyšší náklad okamžitě přenést na zákazníka. Část mohou dočasně spolknout ve své marži nebo ji vyrovnat intenzivnějšími slevovými akcemi.

Právě pohonné hmoty ale patří mezi položky, které umějí domácí inflaci rozhýbat poměrně rychle. ČNB ve svém komentáři k dubnové inflaci označila pohonné hmoty za hlavní důvod jejího zrychlení. Paliva tak fungují jako rychlejší ukazatel energetického napětí než samotné ceny potravin, které obvykle reagují se zpožděním.

Zdražení pohonných hmot se může do ekonomiky promítnout rychleji než vyšší ceny potravin, protože doprava je součástí mnoha dodavatelských řetězců.

Plyn a hnojiva vytvářejí pomalejší nákladový tlak

Méně nápadnou částí příběhu je zemní plyn. Ten patří mezi zásadní vstupy při výrobě dusíkatých hnojiv. Pokud by ceny plynu výrazně rostly a držely se vysoko delší dobu, mohly by zvýšit výrobní náklady producentů hnojiv. Zemědělci by pak čelili dražším vstupům při pěstování plodin, což se v dalším kroku může projevit i v cenách zemědělské produkce.

Tento kanál je ale podstatně pomalejší než zdražení nafty na čerpacích stanicích. Zemědělec nakupuje vstupy podle sezony a smluvních podmínek, výslednou úrodu ovlivňuje počasí i kvalita sklizně a cena suroviny tvoří jen jednu část konečné ceny potraviny. Pak přichází na řadu zpracování, balení, chlazení, distribuce a obchodní marže.

Veřejně dostupná česká data přitom v tuto chvíli neposkytují jednotnou průběžnou cenovou řadu hnojiv, z níž by bylo možné přesněji odvodit aktuální dopad na tuzemské potraviny. Samotná vazba mezi drahým plynem a náklady na hnojiva je ekonomicky reálná, konkrétní zdražení českých potravin z ní ale nelze automaticky předpovědět.

Ekonomická vazba mezi cenou plynu, hnojivy a potravinami existuje, její dopad se však projevuje postupně a nelze ho přesně určit z jediného cenového pohybu.

Rozhoduje délka nákladového tlaku

,,U cen potravin je důležité sledovat nejen okamžitou zprávu z energetických trhů, ale hlavně to, zda se vyšší náklady udrží delší dobu. Teprve pak se mohou propsat do rozhodování výrobců a obchodníků”

Miroslav Majer

CEO Banky.cz

Každý druh potravin reaguje jinak

Pod označením potraviny se skrývá velmi různorodá skupina výrobků. Čerstvé ovoce a zelenina jsou silně ovlivněny sezonou, domácí úrodou, počasím i dovozem. Jejich ceny tak mohou kolísat i bez jakéhokoli energetického šoku. U chlazených výrobků se naopak víc uplatňují náklady na energii potřebnou pro skladování a přepravu. Citlivější mohou být i produkty, které se převážejí na delší vzdálenosti.

U pečiva, masa, mléčných výrobků nebo vajec hrají vedle energií významnou roli také ceny obilovin, krmiv, práce, zpracování a dlouhodobé dodavatelské smlouvy. Přenos nákladů proto může být pozvolný, nebo ho mohou přebít jiné vlivy. Dobrá sklizeň, levnější dovozní suroviny či silná konkurence mezi řetězci dokážou tlak dražších paliv alespoň částečně vyrovnat.

Nízká celková inflace nevylučuje, že některé položky zdraží. Spotřebitelský koš se skládá z mnoha skupin výdajů a jejich vývoj se navzájem vyvažuje. Domácnost tak může vnímat dražší vybrané potraviny, i když celkový index spotřebitelských cen zůstává relativně umírněný.

Srovnejte si možnosti pro rodinný rozpočet

Co sledovat do konce roku 2026

Pro posouzení dalšího vývoje nebude rozhodující jediný titulek o ropě ani jednorázový pohyb cen na čerpacích stanicích. Důležité bude, zda se energie stabilizují, nebo zda jejich vyšší ceny vydrží déle. Česká národní banka ostatně označuje ceny energií včetně ropy za významný zdroj nejistoty pro inflační výhled.

Praktickým domácím ukazatelem zůstávají průběžné průměrné ceny benzínu a nafty zveřejňované společností CCS. Pokud by jejich růst trval delší dobu, mohl by postupně zvýšit tlak na dopravní náklady. Teprve potom bude dávat smysl sledovat data ČSÚ o struktuře spotřebitelských cen, zejména odděleně u čerstvých a zpracovaných potravin. O případném návratu potravinové inflace rozhodne především délka energetického tlaku, nikoli samotný krátkodobý výkyv cen ropy nebo plynu.