Zájem o půjčky na jaře klesl. Kvůli koronaviru

Pokles zájmu o půjčky s sebou přinesla koronavirová krize a vládní opatření, která měla zabránit šíření epidemie COVID-19. Kvůli nim řada podniků omezila nebo přerušila provoz. Zároveň byly zrušené různé kulturní akce a zavřeno měla i řada obchodů.

Lidé tak měli méně možností, kde utrácet.

Řada z nich také změnila své chování a začala pečlivěji hlídat své výdaje. A právě to se projevilo na menším zájmu o půjčky.

Propad skoro o polovinu

Například Provident Financial zaznamenal od dubna do června pokles zájmu o 45 %. A o propadu v řádech desítek procent mluví také Cofidis.

Tento vývoj potvrzují i další nebankovní společnosti. Pro většinu z nich byl přitom nejsložitějším měsícem duben, poté se začala situace postupně vracet k normálu. Otázkou však je, co s ní udělá současný nárůst počtu nakažených.

Rostl zájem o on-line půjčky

Koronavirová krize přinesla i další změnu úvěrových trendů. Například Home Credit upozornil, že zájem o půjčky se z kamenných poboček přesunul spíš do on-line světa.

Lidé tímto způsobem nejen častěji žádali o půjčky, ale využívali také nákupy na splátky v různých e-shopech.

Lidé šetří i preventivně

Poskytovatelé zároveň upozornili, že se lidé v době koronakrize často chovali zodpovědněji. Omezili zbytné náklady a někteří se dokonce snažili předplácet půjčky tak, aby je co nejdřív splatili.

Někteří klienti v takovém chování pokračují i nadále. Upozornil na to projekt Život během pandemie, který sleduje ekonomické dopady spojené s bojem proti koronaviru COVID-19. Podle jeho dat už nyní omezuje své výdaje 15 % rodin.

Důvody se přitom liší.

Zatímco některým lidem výrazně klesly příjmy, další se chtějí snížením nákladů připravit na budoucí možné zhoršení situace. A případný příchod druhé vlny pandemie, u které hrozí horší následky než u první.

Proto omezují například návštěvy restaurací nebo různých kulturních akcí, ruší dovolené a škrtají i další zbytné výdaje.

Nezaměstnanost roste už 3 měsíce

Problém je i v tom, že řada lidí přišla kvůli dopadům pandemie a vládních opatření o práci.

Průzkum projektu Život během pandemie ukázal, že takových lidí je zhruba 200 000. Řada z nich se přitom na úřadech práce ještě neregistrovala.

I přesto v červnu nezaměstnanost opět stoupla, a to na 3,7 %. Na stejné úrovni byla naposledy v únoru 2018.

Počet lidí bez práce tak roste už třetí měsíc v řadě. Zatímco ještě letos v únoru jich byla přesně 3 %, v dubnu nezaměstnanost vyskočila na 3,4 % a v květnu na 3,6 %.

V porovnání s loňským červnem vzrostla dokonce o 1,1 procentního bodu – z 2,6 % na 3,7 %. Zatímco loni bylo v tomto období bez práce necelých 200 000 lidí, nyní se jejich počet blíží ke 270 000.

Pomoci může i půjčka

Právě lidé, kteří přišli o práci, si nyní nejvíc utahují opasky. Někteří z nich hledají levnější bydlení nebo uvažují o půjčce, která by jim pomohla problémy vyřešit.

Jenže při jejím výběru je potřeba postupovat opatrně. Jen tak máte jistotu, že vám půjčka opravdu pomůže a vaše problémy nakonec nezhorší.

Základem je důkladné porovnání úvěrů od jednotlivých poskytovatelů. Pomůže vám s tím naše srovnání půjček. V něm si seřadíte úvěry podle jednotlivých parametrů a snadno tak vyberete ten nejvýhodnější.

Hlídejte hlavně RPSN

Zároveň si musíte předem ujasnit, podle čeho půjčku vybírat.

Zásadní je zejména hodnota RPSN. Je v ní totiž započítaný jak úrok, tak veškeré poplatky související s půjčkou. Přesně tedy říká, o kolik úvěr přeplatíte.

V praxi to znamená, že čím je RPSN nižší, tím je půjčka výhodnější.

Přestože tento parametr zná a využívá stále víc lidí, téměř polovina žadatelů o půjčku na něj stále zapomíná. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Cofidis. Podle něj se většina lidí orientuje v první řadě podle úroku. Pozor na vysoce úročené nebankovní půjčky.

Pokuty za nesplácení? I trojnásobek půjčky

Lidé navíc málo řeší také případná penále za nesplácení půjčky. Podle zmíněného průzkumu je jako jedno z nejdůležitějších kritérií vnímá pouze 6 % oslovených.

Nedávné výsledky Indexu odpovědného úvěrování přitom ukázaly, že právě pokuty za nesplácení jsou pro část poskytovatelů velkým zdrojem příjmů. Za půlroční nesplácení desetitisícové půjčky si totiž některé úvěrové společnosti účtují i víc než 20 000 či 30 000 korun.

Úvěr tak můžete přeplatit i trojnásobně.

Proto se vyplatí spoléhat hlavně na velké a ověřené bankovní i nebankovní společnosti. A před podpisem smlouvy důkladně prostudovat její podmínky.