Dědické řízení trvá měsíce. Jak probíhá a co se bude dít s účtem zemřelého

Co dělat po úmrtí blízké osoby

Kroky následující po úmrtí vašeho blízkého se budou lišit podle místa úmrtí:

• pokud zemřel v nemocnici, v domově důchodců nebo jiném ústavu, první administrativu má na starosti právě tento ústav - vystaví a na matriční úřad odešle ohledací list, zařídí převoz zemřelého smluvenou pohřební službou (pohřeb můžete nechat vypravit u kterékoliv jiné pohřební služby, zde jen o odvoz na patřičně vybavené místo). Na vás pak je vyzvednutí osobních věcí zemřelého,
• jestliže příbuzný zemřel doma, budou první kroky na vás - zavolat lékaře pro konstatování smrti a vystavení ohledacího listu, ve dvou originálech, jeden ponechá vám. Pak teprve voláte pohřební službu (bez ohledacího listu nesmí služba přistoupit k odvozu). 

Následující postup už zůstává stejný, ať příbuzný zemřel kdekoliv.

Lékař má povinnost zaslat ohledací list na matriční úřad. Matriku musíte navštívit a přinést s sebou doklady zemřelého, především občanský průkaz. Matriční úřad vystaví úmrtní list a následně kontaktuje zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení. Úmrtní list zašle matriční úřad k soudu, aby mohlo být zahájeno dědické řízení. 

Na vás je v této fázi tedy jen návštěva matriky a odevzdání osobních dokladů zemřelého. Všechno ostatní se „děje samo“.

Provedením dědického řízení pověří notáře soud, nikoliv pozůstalí

Přestože jsme zvyklí si notáře a další právníky vybírat a najímat sami, v případě dědického řízení je situace jiná: vždycky ho určí soud. Proč? Aby byla zachována objektivita řízení. Formálně je zde notář ve funkci soudního komisaře. 

Má ze zákona výsadní postavení, a proto mu banky, pojišťovny a další finanční ústavy musejí sdělit informace o produktech, které zde zemřelý měl sjednány. Pozůstalostní notář je na začátku dědického řízení kontaktuje, stejně jako si pořídí výpisy z katastru nemovitostí, z registrů dlužníků apod. Kontaktované banky musejí zablokovat všechny účty zemřelého tak, aby z nich nebylo možné (až do ukončení dědického řízení) vybírat peníze.

S první schůzkou u notáře počítejte cirka měsíc od úmrtí

K první schůzce si nejbližšího pozůstalého zve notář. Netřeba jej předem kontaktovat (leda byste potřebovali včas dohodnout konkrétní termín). Notář na první schůzku většinou povolá osobu, která zajišťovala pohřeb. Předpokládá totiž, že jde o osobu nejbližší. Jestliže byl pohřeb vypraven v zastoupení, dohledá notář nejbližší příbuzné zemřelého.

První schůzka je součástí předběžného řízení. Na ni se ještě nezve celý okruh dědiců, pouze nejbližší osoba / osoby, které znají majetkové poměry zemřelého.  

Jak zjistit, který notář má dané řízení vést? Vyhledáte si jej na stránkách notářské komory. K dispozici jsou tu i kontakty na notáře. Využít je můžete také v případě, že víte o dědickém řízení a domníváte se, že i vy byste měli být jeho součástí.

Co připravit na první schůzku s notářem (na předběžné řízení)

Aby první schůzka s notářem proběhla úspěšně a řízení se mohlo posunout vpřed, přineste s sebou maximum z následujících dokumentů:

• váš osobní doklad totožnosti - nejlépe občanský průkaz
• doklad o výlohách na pohřeb - uhradí se z dědictví
• závěť - pokud jste ji doma našli
• doklady k finančnímu majetku zemřelého - účty běžné, účty spořicí, vkladní knížky, životní pojištění, kreditní karty, termínované vklady, stavební spoření, penzijní spoření (penzijní připojištění), půjčky, hypotéka, investice atd.
• vlastnické listy k nemovitostem nebo smlouvy o jejich nabytí
• doklady o členství v bytových družstvech
• technický průkaz vozidel, která zemřelý vlastnil
• smlouvy na dodávky energií (pokud v nich zemřelý figuroval)
• doklady o bezpečnostní schránce, pokud si zemřelý nějakou pronajímal
• případně další doklady o majetku nebo dluzích zemřelého
• jména a adresy všech potenciálních dědiců, nejlépe i data jejich narození.

Následuje ověřovací fáze vedená notářem

Po první schůzce, kde jste notáři dodali maximum informací, jaké vy jste dokázali shromáždit, znovu přebírá aktivitu notář. Je na něm, aby všechny získané informace ověřil. A nejen to. Musí dohledat další. O dědicích i o majetku, o případném důchodu aj.

Především ověřuje, zda zesnulý u jiného notáře neuložil závěť, listinu o vydědění, případně dědickou smlouvu. Nebo jakýkoliv jiný notářem zpracovaný dokument, který by měl na dědické řízení vliv. Notářsky zpracované dokumenty se ukládají do evidence vedené Notářskou komorou. Jejich nalezení je tedy snadné.

V Centrální evidenci obyvatel si notář ověří, zda vámi vyjmenovaný okruh dědiců je úplný. Mezitím získá odpovědi od finančních institucí, které mu sdělí, jaké zůstatky nebo dluhy na sjednaných produktech zemřelý měl k datu úmrtí. A zda se jejich výše do dne zablokování účtu nějak změnila. 

Kontaktuje i Centrální depozitář cenných papírů (je-li k takovému kroku důvod). Notář požaduje výpisy ze Živnostenského rejstříku, Obchodního rejstříku a dalších evidencí, od ČSSZ si stáhne informaci o výši vyplácených dávek, například důchodu.

Součástí ověřovacího řízení je i ocenění nefinančního majetku.

Ocenění majetku mohou provést příbuzní. Nebo jím pověřit znalce

Měl-li zemřelý majetek, přistupuje se k jeho ocenění. Drobný movitý majetek, většinou včetně běžného auta, oceňují dědicové zemřelého. Ale ocenění nemovitostí a cenných předmětů či sbírek se ponechává na odbornících. Oceňuje se ke dni úmrtí zůstavitele, na aktuální cenu pro toto datum. 

Vedl-li zůstavitel firmu, notář stanoví správce pozůstalosti

Specifická situace nastane, pokud zemřel majitel firmy, a přitom firmu osobně vedl, měl podpisové právo k účtům, zkrátka když hrozí, že by se firma během dědického řízení dostala absencí zemřelého do provozních problémů. V tomto případě notář stanoví správce pozůstalosti, který je vedením formy pověřen.

Soupis pozůstalosti

Jakmile notář nashromáždil evidenci o veškerém majetku a dluzích zemřelého (aktiva a pasiva), sestaví soupis pozůstalosti. Jde o konečnou verzi výčtu veškerého majetku i dluhů, a tím i předmětu dědictví. Pozůstalí se mohou k soupisu majetku vyjádřit. 

Konečné jednání - tentokrát už pro všechny dědice

Konečné jednání sice ještě nemusí znamenat ukončení dědického řízení, ale jeho označení prozrazuje, že notář zpracoval všechny zákonem vyžadované a také institucemi a příbuznými dodané podklady. Na konečné řízení musíte pozváni nejpozději 10 dní před jeho konáním. Zvací dopis se zasílá všem, kdo připadají v úvahu jako dědici. 

Na konečném jednání představí notář všechny zjištěné skutečnosti. Byla-li zůstavitelem sjednána závěť, je součástí konečného jednání její přednes. Dědicové jsou pak obeznámeni s dědickým podílem: jaký majetek a případně i dluhy na ně přecházejí. Pokud s dědictvím souhlasí, podepíší dohodu o vypořádání dědictví a dluhů.

Dluhy přijmout nemusíte

Jestliže zůstavitel vedle majetku měl i dluhy, lze dědictví odmítnout. Pozor, jedná se o nevratný krok, který nelze změnit, ani pokud by se později objevil další majetek zůstavitele, který dluhy značně převýší. 

V některých případech je tak výhodnější dědictví sice přijmout, ale využít možnosti uplatnit výhradu soupisu pozůstalosti. Ta se bude týkat odpovědnosti dědiců za dluhy zůstavitele. Tímto krokem se odpovědnost sníží pouze do výše získaného dědictví. 

Ale znovu pozor, jestliže se věřiteli, kterému zůstavitel dlužil, podaří prokázat, že dědicové nepřihlásili do dědického řízení cenné předměty (typicky umělecké, technické, různé sbírky atd.), přestane pro dědice ochrana platit. Věřitele tím totiž zkrátí na jeho právu získat dluh zpátky. Proto na takové dědice následně přejdou dluhy v plné výši, a již nebude možné se jich zříci.

Dědické usnesení - opravdový konec dědického řízení? Jen při obecné shodě

Jakmile je dědictví vyřešeno, vydá soudní komisař (notář) usnesení. Co znamená vyřešeno? Nastala shoda mezi dědici, nebo je nastaveno dědění podle závěti či podle dědické posloupnosti (ze zákona). V usnesení je dědictví zaneseno do všech nutných detailů. Detaily o způsobech dědění najdete zde.

Jak dlouho trvá dědické řízení

Po nabytí právní moci dědického usnesení se řízení ukončí. Bylo-li bezproblémové, trvalo 1 - 3 měsíce od první návštěvy notáře (2 - 4 měsíce od úmrtí zůstavitele). Problémová řízení, kde se dohledávají dědicové žijící v zahraničí, nebo se řeší spory mezi dědici, se táhnou i dlouhé roky. 

Poplatky za dědické řízení

Vedle samotného dědictví se do usnesení stanoví i odměna notáři, vypočtená dle § 12 odst. 1 a § 13 vyhlášky č. 196/2001 Sb., tzv. Notářského tarifu. Jak je vysoká? Vyhláška ji stanoví bez DPH, kteréžto se pak k výsledné částce připočítává. V současnosti platí úprava z roku 2021. Poplatky se vypočítávají z celkové hodnoty dědictví. 

Základem pro výpočet se stává obvyklá cena aktiv pozůstalosti. Až na výjimky, ale ty ponechme stranou, většiny dědických řízení se netýkají. Dále už citujeme vyhlášku: „Odměna notáře jako soudního komisaře, jejíž základ je stanoven v § 12 odst. 1 až 4, činí:

z prvních 500 000 Kč základu .......................................... 2,0 %,

z přebývající částky až do 1 000 000 Kč základu .......... 0,9 %,

z přebývající částky až do 3 000 000 Kč základu .......... 0,5 %,

z přebývající částky až do 30 000 000 Kč základu ........ 0,1 %,

z přebývající částky až do 100 000 000 Kč základu ... 0,05 %,

nejméně však 2000 Kč.

Částka nad 100 000 000 Kč se do základu nezapočítává.“

Ukažme si konkrétní příklady: 

Dědické řízení, kde hodnota aktiv (majetku) celého dědictví činila 900 000 Kč, vyjde pozůstalé dědice na 18 000 Kč bez DPH. Celkově tedy na 21 780 Kč.

Dědictví, kde hodnota aktiv (majetku) celého dědictví činila 50 000 000 Kč (zůstavitel měl úspěšnou firmu), vyjde pozůstalé dědice na 41 500 Kč bez DPH. Celkově tedy na 50 215 Kč.

Nutno počítat s dalšími možnými poplatky, například spojené s přípravou podkladů pro soud apod.

A co daně z dědictví?

Z dědictví se žádné daně neplatí. Ani daň dědická (byla již zrušena) a ani daň z příjmů, neboť dědictví této dani nepodléhá. 

Co ještě se musí udělat, aby se dědění dotáhlo do konce?

Ale ani po přijetí dědického usnesení práce notáře a aktivita dědiců ještě nebudou u konce. Notář se stará o změnu vlastnického práva na katastru nemovitostí nebo o zápis změny u obchodních společností v obchodním rejstříku. 

Dědicové jsou povinni jednak uhradit odměnu pro notáře, jednak navštívit příslušné finanční instituce, kde vypořádají pohledávky a dluhy zůstavitele (uhradí jimi zděděný dluh nebo si vyzvednou zděděné finanční prostředky). Na uhrazení odměny notáři mají dědicové 8 dní od nabytí právní moci dědického usnesení.

I proti konečnému usnesení se lze odvolat

Ani dědické usnesení však ještě nemusí znamenat definitivní konec dědickému řízení. Do 15 dnů od doručení usnesení poslednímu účastníkovi se proti němu lze odvolat, a tím dědické řízení znovu otevřít. 

Kdo řeší spory v řízení o pozůstalosti?

Spory vzniklé během dědického řízení, nebo spory, kterými se odvoláním dědické řízení znovu otevírá, může řídit sám notář. Ale za splnění těchto předpokladů: jde o spory zakládající se pouze na rozdílném právním posouzení, a soudní komisař je schopen je sám rozhodnout, bez dokazování.

Jestliže jsou spory vyvolány rozdílnými tvrzeními, sdělí notář dědicům, že o jejich sporu bude musetrozhodnout soud. K tomu se přistupuje hlavně u těch sporů, kde bude nutné provést různá dokazování, a soud rozhodne právě na základě předložených důkazních materiálů. V takovém případě je dědické řízení ukončeno až rozsudkem.

Co se během dědického řízení děje s běžným účtem zemřelého? 

Jakmile je notář pověřen provedením dědického řízení, jedním z jeho prvních kroků je blokace účtů u všech finančních institucí, kde měl zemřelý své peníze uloženy a kam mu chodil i pravidelný příjem. Účet je od té doby neaktivní a nelze s ním nakládat, aby do dědického řízení vstoupil peněžitý majetek zůstavitele v nezměněném stavu.

Jenže: co když byl účet společný? Dostane se manžel/manželka ke společným penězům, aby zaplatil/a nájem, energie a další pravidelné platby? Co se stane s nastavenými pravidelnými platbami? Budou odcházet i po smrti jejich majitele? Můžete po smrti příbuzného nějaké peníze vybrat?

Disponentské právo k účtu není jeho spoluvlastnictví

Mnoho lidí žije v domnění, že zřízením disponentského práva se dostanou k penězům na účtu partnera i po jeho smrti. Ale není tomu tak. Účet, k němuž máte disponentské právo, není vaším účtem, vy nejste jeho majiteli. Z pohledu banky je to pro vás účet cizí. 

A proto vám nemůže banka dovolit s penězi z účtu nadále nakládat (za života vašeho partnera vám nakládání s penězi povoloval on). Účet bude blokován až do ukončení dědického řízení. Ano, dědic (manžel, partner nebo jiný člen domácnosti) se k penězům dostane až po skončení dědického řízení. A to trvá měsíce.

Opravdový společný účet mnoho bank nenabízí

Řešením by mohl být účet společný, kde budou oba manželé (partneři) vedeni jako majitelé účtu. Takový produkt se na českém bankovním trhu hledá jen stěží. Po právní stránce jsou s ním totiž zbytečné problémy - zejména u dědických sporů. Do problémů pak může být zatažena i banka.

Co člověk, to účet

Z pohledu dědictví je ideálním stavem mít vlastní účet a na něj si nechat připisovat své pravidelné příjmy. Pokud zemře blízká osoba, nezůstanete zcela bez prostředků. Navíc se dá u banky nastavit, zda pokračovat v trvalých platbách až do ukončení dědického řízení, nebo je zastavit ihned po nahlášení smrti majitele účtu.

Nastavte si u banky, co se má stát po vašem úmrtí

Sdělte své bance, zda má po vaší smrti pokračovat v trvalých platbách až do vyřízení dědictví. Nebo zda je ihned po oznámení úmrtí zastavit. Většina bank platby ihned zastavuje, ale tím může způsobit existenciální problémy pozůstalým. Mohou několik měsíců zůstat bez uhrazeného nájmu, splátek hypotéky a dalších plateb, které doposud odcházely z účtu zemřelého. 

Jak je to s výběrem peněz před blokací účtu

Banka se o smrti majitele účtu nedozví hned. Nejdříve další den. Pokud máte k účtu zemřelého disponentské právo, stihnete ještě vybrat peníze na své živobytí a placení povinných úhrad. Jen pozor: během dědického řízení vyjde najevo, že jste peníze vybrali. 

To samo o sobě neznamená nic zlého, jen budete muset prokázat, na co jste peníze využili. Zkrátka: že z vaší strany nedošlo ke zneužití vybraných prostředků a ke krácení nároku ostatních dědiců na výši jejich právoplatného dědictví.