Dědické řízení trvá měsíce. Jak probíhá a co se bude dít s účtem zemřelého

Co si z článku odnést

• Dědické řízení vede vždy notář určený soudem (ne vámi vybraný), trvá obvykle 2–4 měsíce od úmrtí, u sporů i roky.
• Účty zemřelého se hned zablokují – nikdo si z nich nemůže nic vybrat až do konce řízení, ani disponent (disponentské právo není spoluvlastnictví účtu).
• Dluhy nemusíte přijmout – dědictví lze odmítnout, nebo přijmout s výhradou soupisu (ručení jen do výše zděděného majetku).
• Poplatek notáři se počítá procentem z hodnoty dědictví (minimálně 2 000 Kč), daň z dědictví se neplatí.
• Vyplatí se mít vlastní účet a předem říct bance, co má dělat s trvalými příkazy po vaší smrti – ušetří to pozůstalým finanční výpadek.

Začneme tím, co dělat hned po úmrtí.

Co dělat po úmrtí blízké osoby

Kroky následující po úmrtí vašeho blízkého se budou lišit podle místa úmrtí:

• pokud zemřel v nemocnici, v domově důchodců nebo jiném ústavu, první administrativu má na starosti právě tento ústav - vystaví a na matriční úřad odešle ohledací list, zařídí převoz zemřelého smluvenou pohřební službou (pohřeb můžete nechat vypravit u kterékoliv jiné pohřební služby, zde jen o odvoz na patřičně vybavené místo). Na vás pak je vyzvednutí osobních věcí zemřelého,
• jestliže příbuzný zemřel doma, budou první kroky na vás - zavolat lékaře pro konstatování smrti a vystavení ohledacího listu, ve dvou originálech, jeden ponechá vám. Pak teprve voláte pohřební službu (bez ohledacího listu nesmí služba přistoupit k odvozu). 

Následující postup už zůstává stejný, ať příbuzný zemřel kdekoliv.

Lékař má povinnost zaslat ohledací list na matriční úřad. Matriku musíte navštívit a přinést s sebou doklady zemřelého, především občanský průkaz. Matriční úřad vystaví úmrtní list a následně kontaktuje zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení. Úmrtní list zašle matriční úřad k soudu, aby mohlo být zahájeno dědické řízení. 

Na vás je v této fázi tedy jen návštěva matriky a odevzdání osobních dokladů zemřelého. Všechno ostatní se „děje samo“.

Na co si dát pozor u dědického řízení a vyhnout se největším chybám 

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Odebírat

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

Notáře vybírá soud, ne pozůstalí

Přestože jsme zvyklí si notáře a další právníky vybírat a najímat sami, v případě dědického řízení je situace jiná: vždycky ho určí soud. Proč? Aby byla zachována objektivita řízení. Formálně je zde notář ve funkci soudního komisaře. 

Má ze zákona výsadní postavení, a proto mu banky, pojišťovny a další finanční ústavy musejí sdělit informace o produktech, které zde zemřelý měl sjednány. Pozůstalostní notář je na začátku dědického řízení kontaktuje, stejně jako si pořídí výpisy z katastru nemovitostí, z registrů dlužníků apod. Kontaktované banky musejí zablokovat všechny účty zemřelého tak, aby z nich nebylo možné (až do ukončení dědického řízení) vybírat peníze.

První schůzka bývá asi měsíc po úmrtí

K první schůzce si nejbližšího pozůstalého zve notář. Netřeba jej předem kontaktovat (leda byste potřebovali včas dohodnout konkrétní termín). Notář na první schůzku většinou povolá osobu, která zajišťovala pohřeb. Předpokládá totiž, že jde o osobu nejbližší. Jestliže byl pohřeb vypraven v zastoupení, dohledá notář nejbližší příbuzné zemřelého.

Tahle schůzka je součástí tzv. předběžného řízení. Zatím se nezvou všichni dědicové. Jen ti, kdo znají majetkové poměry zemřelého.

Jak zjistit, který notář má dané řízení vést? Vyhledáte si jej na stránkách notářské komory. K dispozici jsou tu i kontakty na notáře. Využít je můžete také v případě, že víte o dědickém řízení a domníváte se, že i vy byste měli být jeho součástí.

Co připravit na první schůzku s notářem (na předběžné řízení)

Aby první schůzka s notářem proběhla úspěšně a řízení se mohlo posunout vpřed, přineste s sebou maximum z následujících dokumentů:

• váš osobní doklad totožnosti - nejlépe občanský průkaz
• doklad o výlohách na pohřeb - uhradí se z dědictví
• závěť - pokud jste ji doma našli
• doklady k finančnímu majetku zemřelého - účty běžné, účty spořicí, vkladní knížky, životní pojištění, kreditní karty, termínované vklady, stavební spoření, penzijní spoření (penzijní připojištění), půjčky, hypotéka, investice atd.
• vlastnické listy k nemovitostem nebo smlouvy o jejich nabytí
• doklady o členství v bytových družstvech
• technický průkaz vozidel, která zemřelý vlastnil
• smlouvy na dodávky energií (pokud v nich zemřelý figuroval)
• doklady o bezpečnostní schránce, pokud si zemřelý nějakou pronajímal
• případně další doklady o majetku nebo dluzích zemřelého
• jména a adresy všech potenciálních dědiců, nejlépe i data jejich narození.

Následuje ověřovací fáze (vedená notářem)

Po první schůzce jste notáři dodali, co jste mohli. Teď je řada na něm. Musí vše ověřit. A najít, co chybí – informace o dědicích, o majetku, o důchodu. Hlavně zjišťuje, jestli zemřelý u nějakého notáře neuložil závěť, listinu o vydědění nebo dědickou smlouvu. Takové dokumenty se ukládají do evidence Notářské komory. Najít je je tedy snadné.

V Centrální evidenci obyvatel notář ověří, jestli je seznam dědiců úplný. Zároveň dostává odpovědi od bank a dalších institucí – jaké měl zemřelý zůstatky nebo dluhy ke dni úmrtí. Kontaktuje i Centrální depozitář cenných papírů, pokud je to potřeba. Vyžádá si výpisy ze Živnostenského a Obchodního rejstříku. Od ČSSZ zjistí výši vyplácených dávek, třeba důchodu.

Součástí této fáze je i ocenění nefinančního majetku.

Mohlo by vás zajímat: Jak vypočítat dědický podíl: Srozumitelně a krok za krokem

Srovnejte si běžné účty online

Kdo oceňuje majetek

Měl-li zemřelý majetek, přistupuje se k jeho ocenění. Drobný movitý majetek, většinou včetně běžného auta, oceňují dědicové zemřelého. Ale ocenění nemovitostí a cenných předmětů či sbírek se ponechává na odbornících. Oceňuje se ke dni úmrtí zůstavitele, na aktuální cenu pro toto datum. 

Když zemřelý vedl firmu

Specifická situace nastane, pokud zemřel majitel firmy, a přitom firmu osobně vedl, měl podpisové právo k účtům, zkrátka když hrozí, že by se firma během dědického řízení dostala absencí zemřelého do provozních problémů. V tomto případě notář stanoví správce pozůstalosti, který je vedením formy pověřen.

Soupis pozůstalosti

Jakmile notář nashromáždil evidenci o veškerém majetku a dluzích zemřelého (aktiva a pasiva), sestaví soupis pozůstalosti. Jde o konečnou verzi výčtu veškerého majetku i dluhů, a tím i předmětu dědictví. Pozůstalí se mohou k soupisu majetku vyjádřit. 

Konečné jednání – teď už pro všechny dědice

Konečné jednání ještě neznamená konec řízení. Znamená ale, že notář má pohromadě vše potřebné – od úřadů, institucí i příbuzných.

Pozvánku dostanete nejpozději 10 dní předem. Dostanou ji všichni, kdo mohou být dědici.

Na jednání notář představí zjištěné skutečnosti. Pokud existuje závěť, přečte ji. Dědicové se dozví svůj podíl – jaký majetek i jaké dluhy na ně přejdou. Pokud souhlasí, podepíší dohodu o vypořádání dědictví.

Dluhy přijmout nemusíte

Měl-li zemřelý dluhy, můžete dědictví odmítnout. Pozor – tohle rozhodnutí je nevratné. Platí i kdyby se později objevil další majetek, který dluhy převýší.

Někdy je lepší dědictví přijmout, ale s výhradou soupisu pozůstalosti. Díky ní budete ručit za dluhy jen do výše zděděného majetku.

Ale pozor: pokud věřitel prokáže, že jste do soupisu nepřihlásili cenné věci (umělecká díla, sbírky apod.), ochrana přestane platit. Věřitel by tím přišel o možnost dluh vymoci. Dědic pak musí dluhy splatit v plné výši. Výhradu už nelze uplatnit.

Dědické usnesení – opravdu konec?

Jakmile je dědictví vyřešeno, vydá soudní komisař (notář) usnesení. Co znamená vyřešeno? Nastala shoda mezi dědici, nebo je nastaveno dědění podle závěti či podle dědické posloupnosti (ze zákona). V usnesení je dědictví zaneseno do všech nutných detailů. Detaily o způsobech dědění najdete zde.

Jak dlouho trvá dědické řízení

Po nabytí právní moci dědického usnesení se řízení ukončí. Bylo-li bezproblémové, trvalo 1 - 3 měsíce od první návštěvy notáře (2 - 4 měsíce od úmrtí zůstavitele). Problémová řízení, kde se dohledávají dědicové žijící v zahraničí, nebo se řeší spory mezi dědici, se táhnou i dlouhé roky. 

Poplatky za dědické řízení

Notář dostane odměnu. Počítá se podle vyhlášky č. 196/2001 Sb. (Notářský tarif). Částka je bez DPH – to se připočítá zvlášť. Počítá se z celkové hodnoty dědictví.

Základem pro výpočet se stává obvyklá cena aktiv pozůstalosti. Až na výjimky, ale ty ponechme stranou, většiny dědických řízení se netýkají. Dále už citujeme vyhlášku: „Odměna notáře jako soudního komisaře, jejíž základ je stanoven v § 12 odst. 1 až 4, činí:

• z prvních 500 000 Kč základu .......................................... 2,0 %,
• z přebývající částky až do 1 000 000 Kč základu .......... 0,9 %,
• z přebývající částky až do 3 000 000 Kč základu .......... 0,5 %,
• z přebývající částky až do 30 000 000 Kč základu ........ 0,1 %,
• z přebývající částky až do 100 000 000 Kč základu ... 0,05 %,
• nejméně však 2000 Kč.

Částka nad 100 000 000 Kč se do základu nezapočítává.“

Ukažme si konkrétní příklady: 

Příklad 1: Dědické řízení, kde hodnota aktiv (majetku) celého dědictví činila 900 000 Kč, vyjde pozůstalé dědice na 18 000 Kč bez DPH. Celkově tedy na 21 780 Kč.

Příklad 2: Dědictví, kde hodnota aktiv (majetku) celého dědictví činila 50 000 000 Kč (zůstavitel měl úspěšnou firmu), vyjde pozůstalé dědice na 41 500 Kč bez DPH. Celkově tedy na 50 215 Kč.

Nutno počítat s dalšími možnými poplatky, například spojené s přípravou podkladů pro soud apod.

A co daně z dědictví?

Z dědictví se žádné daně neplatí. Ani daň dědická (byla již zrušena) a ani daň z příjmů, neboť dědictví této dani nepodléhá. 

Co ještě se musí udělat?

I po usnesení práce nekončí. Notář zařídí zápis nového vlastníka na katastru nemovitostí. Nebo změnu v obchodním rejstříku, pokud zemřelý vlastnil firmu.

Dědicové musí zaplatit notáři odměnu. Mají na to 8 dní od právní moci usnesení. Musí také navštívit banky a další instituce. Tam vyřídí dluhy i pohledávky zemřelého.

I proti konečnému usnesení se lze odvolat

Ani dědické usnesení však ještě nemusí znamenat definitivní konec dědickému řízení. Do 15 dnů od doručení usnesení poslednímu účastníkovi se proti němu lze odvolat, a tím dědické řízení znovu otevřít. 

Kdo řeší spory v řízení o pozůstalosti?

Když jde jen o odlišný právní názor, může spor rozhodnout sám notář – bez dokazování.

Když se dědicové neshodnou na faktech, musí rozhodnout soud. Týká se to sporů, kde je potřeba něco dokazovat. V tom případě řízení skončí až rozsudkem.

Co děje s běžným účtem zemřelého

Jakmile je notář pověřen provedením dědického řízení, jedním z jeho prvních kroků je blokace účtů u všech finančních institucí, kde měl zemřelý své peníze uloženy a kam mu chodil i pravidelný příjem. Účet je od té doby neaktivní a nelze s ním nakládat, aby do dědického řízení vstoupil peněžitý majetek zůstavitele v nezměněném stavu.

Jenže: co když byl účet společný? Dostane se manžel/manželka ke společným penězům, aby zaplatil/a nájem, energie a další pravidelné platby? Co se stane s nastavenými pravidelnými platbami? Budou odcházet i po smrti jejich majitele? Můžete po smrti příbuzného nějaké peníze vybrat?

Disponentské právo k účtu není jeho spoluvlastnictví

Hodně lidí si myslí, že disponentské právo znamená přístup k penězům i po smrti majitele. Není to pravda. Účet, kde jste jen disponent, není váš. Disponovat s penězi vám dovoloval zemřely, nikoliv banka.

Banka vám proto po smrti majitele nedovolí s penězi dál nakládat. Dřív vám to umožňoval majitel účtu – teď je mrtvý. Účet zůstane blokovaný až do konce řízení. Dědic (manžel, partner, jiný člen rodiny) se k penězům dostane, až řízení skončí. A to trvá měsíce.

Jednou z možností je požádat notáře, aby vás prohlásil správcem. Pak se k penězům můžete dostat a platit nezbytné složenky. Vše se ale sleduje, abyste peníze nevyužili neoprávněně a v neprospěch dalších dědiců.

Opravdový společný účet mnoho bank nenabízí

Řešením by mohl být účet společný, kde budou oba manželé (partneři) vedeni jako majitelé účtu. Nejde ale o jednoznačně snadné řešení. Právně totiž přináší komplikace – hlavně při dědických sporech. Do problémů by se mohla dostat i banka.

Společný účet je navíc placený. A měsíční poplatky nejsou zrovna nízké. Je jen na vás, jestli upřednostníte dva bezpoplatkové účty (pro každého z partnerů jeden), nebo budete platit za jeden účet společný.

Ideální je mít vlastní účet

Z hlediska dědictví je nejlepší mít svůj vlastní účet. A nechat si tam chodit svůj příjem. Když pak zemře blízká osoba, nezůstanete bez peněz.

U banky si navíc můžete nastavit, co se má stát s trvalými příkazy. Mají pokračovat až do konce dědického řízení? Nebo se mají zastavit hned po nahlášení smrti?

Nastavte si u banky, co se má stát po vašem úmrtí

Sdělte své bance, zda má po vaší smrti pokračovat v trvalých platbách až do vyřízení dědictví. Nebo zda je ihned po oznámení úmrtí zastavit. Většina bank platby ihned zastavuje, ale tím může způsobit existenciální problémy pozůstalým. Mohou několik měsíců zůstat bez uhrazeného nájmu, splátek hypotéky a dalších plateb, které doposud odcházely z účtu zemřelého. 

Jak je to s výběrem peněz před blokací účtu

Banka se o smrti majitele účtu nedozví hned. Nejdříve další den. Pokud máte k účtu zemřelého disponentské právo, stihnete ještě vybrat peníze na své živobytí a placení povinných úhrad. Jen pozor: během dědického řízení vyjde najevo, že jste peníze vybrali. 

To samo o sobě neznamená nic zlého, jen budete muset prokázat, na co jste peníze využili. Zkrátka: že z vaší strany nedošlo ke zneužití vybraných prostředků a ke krácení nároku ostatních dědiců na výši jejich právoplatného dědictví.