Banky.cz Magazín Banky.cz Akcie a investice Finanční krize v historii a dnešní rizika: Co z nich plyne pro investory?

Finanční krize v historii a dnešní rizika: Co z nich plyne pro investory?

20.7.2026
8 min. čtení
Lenka Rutteová
Redaktorka Banky.cz
Akcie a investice
Finanční krize v historii a dnešní rizika: Co z nich plyne pro investory?

Dluhy států rostou rychleji než jejich ekonomiky. Řada zemí hospodaří s rekordními schodky a do umělé inteligence tečou stovky miliard dolarů. Dává proto smysl ptát se, jestli právě sledujeme zrod další velké bubliny. Ale ještě víc smysl dává podívat se na podobné bubliny v historie a poučit se z jejich nástupu i následků. Největší finanční krize historie ničí nepřipravené investory stále stejnou cestou. Jak se tomu vyhnout? Stačí znát sedm pravidel investování v době krize.

Co si z článku odnést

  • Nespoléhejte na jedinou třídu aktiv. Deset akcií ze stejného odvětví nebo fond kopírující jeden index není diverzifikace. Skutečnou ochranu dává kombinace aktiv, která reagují na krizi jinak: akcie a ETF z různých regionů a oborů, kvalitní dluhopisy, hotovost, případně zlato a/nebo kryptoměny.
  • Vyhýbejte se nadměrným půjčkám na investice. Investice na dluh dokáže při sebemenším propadu vymazat zisk i jistinu, protože při poklesu cen musíte rychle dorovnávat zástavu nebo splácet.
  • Držte si finanční rezervu, ke které máte rychlý přístup. Trh nepadá jen kvůli poklesu cen, ale i proto, že investoři chtějí proměnit majetek v hotovost. Kdo nemá rezervu, prodává v krizi za nevýhodnou cenu. Ale: ani rezervu ale nemá smysl přehánět – inflace ji dokáže znehodnotit rychleji než některé tržní propady.
  • Investujte pravidelně a dlouhodobě, místo abyste se snažili trefit ideální okamžik. Nikdo neumí spolehlivě odhadnout, kdy trh spadne nebo kdy je nejlepší chvíle k nákupu. Rozkládání investic do menších pravidelných částek (tzv. dollar-cost averaging) zmírňuje dopad špatného načasování. A doby, po kterou peníze zůstávají investované, bývá pro výsledek důležitější než snaha uhodnout správný vstup nebo výstup z trhu.
  • Počítejte s tím, že se v krizi mění i samotná pravidla hry, a nepanikařte kvůli tomu. I tradičně bezpečná aktiva se mohou chovat nečekaně a diverzifikace na chvíli přestane fungovat, jak měla. Proti tomu neexistuje dokonalá obrana – jedinou rozumnou reakcí je držet se dlouhodobého plánu a nereagovat impulzivně na každý výkyv.

1. Nesázej všechno na jednu kartu

Nejstarší rada na burze zní: nedávej všechna vejce do jednoho košíku. Zní to jako klišé, ale historie ukazuje, jak draze se za tuhle chybu platí. 

Tip od banky.cz

,,Na přelomu tisíciletí věřila spousta lidí, že "stará ekonomika" definitivně skončila a budoucnost patří jen technologickým firmám. Po prasknutí dot-com bubliny v roce 2000 ztratil technologický index Nasdaq během pár let zhruba tři čtvrtiny své hodnoty. Kdo měl peníze rozložené i do jiných oborů, dopadl mnohem líp než ten, kdo vsadil jen na‚ internet' a s ním související oblasti.

Petr Jermář
Petr Jermář
Hlavní analytik Banky.cz

Podobně to dopadlo v roce 2008 s nemovitostmi, které se dlouho považovaly za investici téměř bez rizika. Když realitní trh spadl, semlelo to nejen developery a banky, ale i celé regiony závislé na stavebnictví. Následující krizi si mnozí z nás pamatují dodnes.

Diverzifikace portfolia ale neznamená mít jen hodně různých investic. Držíte-li deset různých akcií, ale jsou přitom všechny od firem ze stejného odvětví (nebo sledují stejný index), stále podstupujete podobné riziko, jako byste nakoupili akcie jediné společnosti (nebo jednoho indexu) v tomto oboru. 

Skutečnou ochranu dává kombinace aktiv, která reagují na krizi jinak. To znamená akcie a ETF z různých částí světa a z různých oblastí, různé akciové a ETF indexy, kvalitní státní dluhopisy, trocha hotovosti, případně zlato a kryptoměny

Poznámka na okraj: U řady světových indexů nebo investičních fondů tvoří americké akcie či ETF přes 70 procent celého portfolia, takže i zdánlivě pestrý fond může být ve skutečnosti dost jednostranný. Proto, než do něj nebo do ETF investujete, seznamte se s jeho portfoliem.

Buďte stále v obraze

Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail

Přihlášením k odběru novinek souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů

2. Dluh mění obyčejný propad v kolaps

Když ceny aktiv klesají, samo o sobě to ještě nemusí být katastrofa. Skutečný problém nastává ve chvíli, kdy je pokles propojený s vysokým zadlužením. Právě zadlužení a ekonomický růst jsou dva faktory, které buď spolupracují a vytvářejí ještě lepší výsledky, anebo jdou proti sobě. A pak jsou následky dalekosáhlé.

Kdo si na investici půjčil, musí při poklesu cen rychle dorovnávat zástavu nebo splácet závazky. Kvůli tomu už nemůže prodávat podle vlastní strategie, ale jen proto, že musí. Tenhle mechanismus srazil na kolena investory už ve dvacátých letech minulého století, kdy lidé kupovali akcie na dluh, stejný vzorec se opakoval i v roce 2008.

Z pohledu běžného investora platí jednoduché pravidlo: riziko nespočívá jen v tom, co člověk vlastní, ale hlavně v tom, jak moc je jeho pozice financovaná na dluh (takzvanou pákou). I malý propad ceny dokáže s velkou pákou vymazat značné zhodnocení i jen po jediném větším pohybu na trhu.

Aktuální možnou hrozbu pro pákové investování popsala Banka pro mezinárodní platby (BIS) ve své výroční zprávě z konce června 2026: pětice největších technologických firem, takzvaní hyperscaleři, plánuje v letech 2025 a 2026 investovat do AI infrastruktury přes bilion dolarů – jen Amazon zhruba 200 miliard, Microsoft asi 190 miliard a Google kolem 180 miliard dolarů. Jenže tyhle částky přesahují jejich současné zisky i volnou hotovost, takže firmy sahají po úvěrech, často od méně regulovaných věřitelů, jako jsou hedgeové fondy. K tomu se přidává takzvané kruhové financování – složitě propletené dohody, kdy si firmy navzájem financují nákupy a tržby, takže je zvenčí těžké odhadnout, kolik skutečné hodnoty za tím vlastně stojí. Přesně tohle je typ zadlužení, které v minulosti už mnohokrát nakonec vyšlo dost draho,“ říká Petr Jermář.

Stavební spoření od Buřinky s bonusem 8 500 Kč

3. Bez hotovosti se v krizi neobejdete

Trh nepadá jen proto, že aktiva ztrácejí hodnotu. Padá i proto, že mizí likvidita, tedy schopnost rychle proměnit majetek v hotovost (a bez velké ztráty). 

V roce 2008 držely banky hypoteční deriváty, které se dlouho považovaly za bezpečné. Jakmile se realitní trh zastavil, přestaly si banky navzájem věřit a mezibankovní trh doslova zamrzl. Podobně se to opakovalo v březnu 2020, kdy i americké státní dluhopisy, tradičně nejbezpečnější aktivum na světě, na chvíli přestaly fungovat jako spolehlivý "přístav". Všichni je totiž chtěli prodávat, i když s jediným úmyslem: aby získali hotovost (výdělek byl až na druhém místě).

Pro obyčejného člověka z toho plyne praktický závěr: je potřeba mít po ruce finanční rezervu v hotovosti (spořicí účet, termínovaný vklad, peněžní fondy, repofondy, případně fyzické zlato). Zdaleka to není zbytečný luxus, je to ale nutná součást investování. 

Kdo je zainvestovaný a bez rezerv, nebo si dokonce na investice půjčil, nemá v krizi na výběr. Prodává pod tlakem a za nevýhodnou cenu. Ale i v množství odložené rezervy je potřeba si najít rozumnou míru. Inflace ji totiž požírá rychleji než opakující se propady na trzích. 

Srovnejte si podílové fondy online

4. Ne každá bublina končí jen ztrátami

Slovo bublina zní jako varování, ale historie ukazuje, že po jejím prasknutí nezůstávají vždycky jen trosky. Americká železniční horečka v 19. století skončila krachy a bankroty, ale koleje a mosty, které se tehdy postavily, položily základ moderní průmyslové ekonomiky. Podobně to bylo s dot-com bublinou – padly stovky firem, ale zbyla po nich optická infrastruktura, na které dodnes stojí digitální ekonomika a firmy jako Google nebo Amazon.

Naproti tomu bublina na americkém trhu s nemovitostmi v roce 2008 nezanechala nic podobně užitečného. Jen zabavené domy prodávané pod cenou, nezaměstnanost a nedůvěru k finančnímu systému. Stejně "prázdná" byla i tulipánová horečka v Nizozemsku v 17. století.

Tip od banky.cz

,,Podobná otázka ohledně prázdnoty v bublině teď rezonuje kolem umělé inteligence. Konec června 2026 ukázal, jak rychle se nálada na trzích dokáže otočit: podle serveru Finex.cz přišly technologické firmy během jediného týdne o 2,7 bilionu dolarů tržní hodnoty poté, co investoři přestali věřit jen slibům o budoucích ziscích a začali chtít vidět skutečné výsledky.”

Miroslav Majer
Miroslav Majer
CEO Banky.cz

„Například index polovodičových firem PHLX Semiconductor tehdy propadl v úterý o 7,9 procenta a do pátku přidal další propad. Kapitál se přesouval k firmám, které umí z investic do AI generovat zisk už nyní, a ne až v nejisté budoucnosti,“ doplňuje Majer.

Poučení z bublin proto zní: investice do moderních trendů zvažujte podle toho, jestli v nich peníze tečou do něčeho, co bude fungovat i po ochlazení nadšení (infrastruktura, technologie s reálným využitím). To, že nová technologie změní svět, ještě neznamená, že její aktuální cena na trhu je oprávněná (a nebude za chvíli čelit velkému propadu).

5. Krize nejsou výjimka, ale pravidelně se vracející jev

Před každou velkou krizí panuje přesvědčení, že "tentokrát je to jinak". V roce 1929 měla „nekonečný růst“ zajistit průmyslová revoluce, před rokem 2008 se věřilo, že moderní finanční inženýrství rozložilo riziko tak dokonale, že systém nemůže zkolabovat. Že se situace vyvíjela jinak, dnes víme všichni.

Ekonom Daniel Stroukal to v rozhovoru pro Hospodářské noviny popsal jednoduše: bublina se může nafukovat klidně několik let, zatímco propad, který po ní přijde, bývá naopak prudký a rychlý. Svou roli v tomhle cyklu hrají i centrální banky, jejichž rozhodnutí o úrokových sazbách dokážou nafukování bubliny buď zpomalit, nebo naopak přiživit.

Za opakováním krizí stojí i obyčejná lidská paměť (stejně jako za opakováním dějin). Generace, která zažila hlubokou krizi, bývá dlouho opatrná. Ale jak vzpomínka bledne, noví účastníci trhu začnou dlouhé období prosperity brát jako novou normalitu: věří, že instituce jsou dnes silnější, technologie chytřejší a regulace lepší než dřív. Ekonomická krize a investice spolu bohužel souvisí přesně takhle cyklicky: klid plodí sebejistotu, sebejistota plodí riziko.

Z toho plyne, že snažit se přesně uhodnout, kdy příští krize přijde, nemá velký smysl – nedaří se to ani centrálním bankám, ani největším fondům světa. Užitečnější je stavět portfolio tak, aby přežilo i situaci, kterou dnes ještě nikdo neumí pojmenovat, ale ani odhadnout její vývoj.

Nemovitostní fondy

6. Ani nejúspěšnější ekonomika neroste věčně

Koncem osmdesátých let vypadalo Japonsko jako budoucí ekonomická velmoc. Index Nikkei atakoval historická maxima a ceny nemovitostí v Tokiu se staly symbolem víry v nekonečný růst. Podle dobových odhadů měl tehdy pozemek pod císařským palácem hodnotu srovnatelnou s celým Kalifornským státem. 

Jenže euforie stála na dluhu a na přehnaných očekáváních. Když bublina na přelomu devadesátých let praskla, Nikkei ztratil víc než polovinu hodnoty a japonská ekonomika se propadla do dlouhé stagnace, které se pak začalo říkat "ztracená dekáda".

Podle analýzy Banky pro mezinárodní platby trvají finanční cykly déle než běžné hospodářské cykly a vrcholí právě ve chvíli, kdy růst působí nejpřesvědčivěji. Japonský příklad připomíná, že žádný, byť sebeúspěšnější trh neroste v přímce donekonečna – dřív nebo později přijde na řadu korekce.

7. V krizi se mění samotná pravidla hry

Poslední pravidlo je možná nejméně intuitivní: aktiva, která se dlouho považují za bezpečná, se v šoku dokážou zachovat úplně jinak, než by člověk čekal. Státní dluhopisy fungovaly v roce 2008 jako spolehlivý bezpečný přístav, ale v roce 2020 na chvíli selhaly kvůli panice na trhu s likviditou. Aktiva, která se dřív pohybovala nezávisle na sobě (zlato a akcie), se najednou začnou hýbat stejným směrem. A diverzifikace, na kterou se investor spoléhal, na chvíli přestane fungovat, jak měla.

Do toho vstupují vlády a centrální banky, které v průběhu krize mění klíčová pravidla: upravují úrokové sazby, spouštějí likviditní injekce, mění regulace nebo připravují záchranné balíčky. Krize tedy netestuje jen portfolio samotné, ale i předpoklady, na kterých celá investiční strategie stojí.

Co to znamená pro vás? Že přesně tahle nepředvídatelnost je důvod, proč nemá smysl honit se za dokonalým portfoliem. Rozumnější je počítat s tím, že se pravidla občas na chvíli změní, nepanikařit kvůli jednomu špatnému týdnu nebo měsíci a řídit se dlouhodobým plánem diverzifikovaného investování, místo abyste se snažili reagovat na každý neočekávaný pohyb trhu. 

Tip od banky.cz

,,Vlády a centrální bankyobvykle časem zasáhnou a situaci uklidní. I proto se za posledních sto let žádná krize neukázala jako trvalý konec trhů, ale jen jako (sice) bolestivá, nicméně dočasná epizoda.”

Petr Jermář
Petr Jermář
Hlavní analytik Banky.cz

Co si z toho vzít pro vlastní portfolio

Dobrá zpráva na závěr: přestože každá velká krize v době, kdy probíhá, vypadá jako definitivní konec, trhy se historicky vždycky nakonec zotavily a dostaly na nová maxima. Z toho plyne i praktické doporučení, jak se připravit na finanční krizi:

  • držte si finanční rezervu, ke které máte rychlý přístup, ať už krize přijde v jakékoliv podobě
  • nespoléhejte na jedinou třídu aktiv ani na jediný region či sektor
  • vyhýbejte se nadměrné finanční páce – půjčka na investici zesiluje nejen zisky, ale i ztráty
  • investiční riziko posuzujte i podle toho, čím je vaše pozice financovaná (z vlastních peněz nebo na dluh a za jak dlouho chcete mít ty peníze k dispozici)
  • pravidelné investování menších částek, místo jedné velké sázky najednou, pomáhá zmírnit dopad špatného načasování (tzv. dollar-cost averaging)
  • dlouhodobé investování dává smysl především proto, že délka investování bývá důležitější než snaha trefit přesně správný okamžik k nákupu nebo prodeji.

Když se budete řídit těmihle zásadami, v krizi se nebudete muset zoufale ptát, co teď. Naopak spíš získáte příležitost nakupovat levně právě ve chvíli, kdy ostatní v panice prodávají.

Zdroje