Největší banky v Česku 2026: žebříček podle klientů, peněz, zisku i poboček

Redaktor Banky.cz

Český bankovní trh má jasného lídra, ale pár překvapení se v něm najde. Česká spořitelna zůstává nejsilnější podle počtu klientů, čistého zisku i nejširší sítě poboček, zatímco v celkové bilanční sumě se o absolutní špičku dělí se skupinou ČSOB. Přehled nabízí srozumitelný pohled na žebříčky k závěru roku 2025, vysvětluje metodiku a ukazuje, co z čísel reálně plyne pro běžného klienta. Opírá se o oficiální data bank a statistiky ČNB.
Co si z článku odnést
- Nejvíc klientů ve skupině má Česká spořitelna, následují ČSOB a Komerční banka.
- V bilanční sumě dominují ČSOB a Česká spořitelna; rozdíly souvisejí s metodikou a konsolidací skupin.
- Čistým ziskem za rok 2025 vede Česká spořitelna, řada bank vykázala rekordní výsledky.
- Síť poboček se dál ztenčuje, výjimkou je růst Partners Banky; hotovostní pokladny plošně drží už jen Fio a Creditas.
- Do žebříčků vstupuje řada odlišných metodik: skupina vs. samotná banka, aktivní klient vs. celkový, ČR vs. ČR+SR.
- Banky dál získávají klienty díky snadnému online zřízení účtu a multibankingu bez paušálních poplatků.
Novinky ze světa hypoték, půjček či výhodné nabídky přímo na váš e-mail
Jak číst žebříčky
Než se do srovnání pustíte, je dobré se zorientovat v metodice. Některé banky publikují čísla za celou finanční skupinu, jiné jen za samotnou banku a další uvádějí souhrnná data za Českou a Slovenskou republiku. Týká se to například UniCredit Bank či Fio banky, kde kombinace ČR+SR může zkreslovat porovnání s institucemi, které reportují čistě za Česko. U klientů se navíc rozlišuje, zda jde o „aktivní“ klienty (třeba s transakcí v posledních třech měsících), nebo o celkový počet klientů či účtů.
Bilanční suma je konsolidovaným součtem aktiv a závazků celé skupiny, do kterého se běžně započítávají stavební spořitelny, leasingové a investiční společnosti. I proto se může lišit pořadí banky a skupiny. V přehledu vynecháváme instituce zaměřené převážně na korporátní a institucionální byznys (například J&T Banka, PPF banka), aby srovnání zůstalo relevantní pro retailové klienty.
Při čtení bankovních žebříčků je klíčové rozlišovat mezi čísly za skupinu a za samotnou banku, jinak srovnáváte neporovnatelné údaje.
,,Mezi nejčastější chyby při čtení žebříčků patří zaměňování počtu účtů s počtem aktivních klientů a směšování dat za banku a celou finanční skupinu, což vede ke zkresleným závěrům”

Počet klientů ukazuje stabilní náskok velké trojky
Skupina České spořitelny eviduje ke konci roku 2025 zhruba 4,55 milionu klientů. Do tohoto součtu jsou zahrnuté i dceřiné společnosti (penzijní společnost či stavební spořitelna). Samotná banka uvádí přes tři miliony aktivních klientů podle své definice. ČSOB hlásí za skupinu přibližně 4,3 milionu klientů, Komerční banka pracuje se zhruba 2,27 milionu klientů skupiny a i ona rozděluje čísla mezi retail a firmy. Do „dvoudesítkové“ ligy se v roce 2025 posunuly i další skupiny – Raiffeisenbank přesáhla 2,16 milionu a díky započítání Home Creditu se nad dva miliony dostala i skupina Air Bank.
Přes milion klientů mají i Moneta, Fio banka a Air Bank (v případě Air Bank po započtení skupinových čísel). U menších a středních hráčů je vidět rychlý organický růst: Creditas eviduje kolem 260 tisíc klientů, Trinity přes 226 tisíc a Partners banka zhruba 162 tisíc. UniCredit a Oberbank tradičně zveřejňují údaje později, navíc část čísel reportují souhrnně za ČR a SR.
Za meziročními posuny stojí několik trendů. Banky zrychlují digitální akvizici, snižují bariéry pro založení účtu a lákají na spořicí sazby, věrnostní programy i časově omezené bonusy. Multibanking se stává standardem, takže rychlý přísun nových klientů nemusí automaticky znamenat stejný nárůst aktivních uživatelů. A tady je drobný, ale důležitý detail: Česká spořitelna v roce 2025 přiznala „čištění dat“, které jednorázově snížilo celkový počet klientů, aniž by to zhoršilo reálný byznys.
Porovnat běžné účty podle poplatků a služeb
Kdo spravuje nejvíc peněz
Z pohledu bilanční sumy patří absolutní špička dvojici největších skupin. ČSOB vykazuje zhruba 2 283 miliard korun konsolidované bilanční sumy, Česká spořitelna přibližně 2 039 miliard. Na dalších místech následuje Komerční banka s přibližně 1 600 miliardami a poté Raiffeisenbank s více než 820 miliardami. Ve „středu pole“ drží stabilní pozici Moneta s asi 505 miliardami, Fio banka se pohybuje okolo 345 miliard (ČR+SR), zatímco skupina Air Bank zveřejní nová čísla později. Mezi menšími univerzálními bankami roste bilanční suma Trinity Bank a Partners Banky, i když v absolutních číslech zatím hrají jinou ligu.
Výše bilanční sumy ukazuje, kolik peněz bankovní dům spravuje, ale sama o sobě neříká nic o kvalitě služeb pro běžné klienty.
Podle ČNB dosáhla bilanční suma celého českého bankovního sektoru ke konci prosince rekordních zhruba 11,4 bilionu korun, meziročně o více než 7 procent více. Na růst působily vyšší objemy vkladů, postupné oživení úvěrování a stále robustní likvidita. Je ale fér dodat, že pořadí se může lišit podle toho, zda banka uvádí čísla za celou skupinu, za samotnou banku, nebo za ČR a SR dohromady. Rozdílná konsolidační hranice je nejčastějším důvodem, proč některé žebříčky uvádějí na prvním místě Spořitelnu a jiné ČSOB.
Zisky bank byly znovu velmi silné
Rok 2025 přinesl další mimořádné výsledky. Česká spořitelna dosáhla čistého zisku okolo 27,8 miliardy korun, což je meziroční nárůst a zároveň nejlepší výsledek na trhu. Skupina ČSOB vykázala zhruba 19,8 miliardy a Komerční banka přibližně 18,2 miliardy. Následují Raiffeisenbank s 9,7 miliardy, Fio banka se pohybuje okolo 6,9 miliardy a Moneta okolo 6,5 miliardy. V menším měřítku, ale s výrazným skokem, zaujala Banka Creditas, jejíž zisk vzrostl především díky akvizici maltské MeDirect. Naopak Partners banka je v plánované ztrátě v souvislosti s expanzí.
Za výsledky stojí několik faktorů. Banky pořád těží z vysokých úrokových sazeb posledních let, i když čistá úroková marže se s postupným snižováním sazeb ČNB začala normalizovat. Stabilní kvalita úvěrových portfolií a nízké opravné položky podpořily rentabilitu, roli hraje i pokračující růst bezhotovostních plateb a fee income. Kdo umí spojit levné primární vklady, disciplinované řízení rizika a moderní digitální obsluhu, sklízí rekordní výnosy. Zní to možná jednoduše, ale v praxi je to přesně ta kombinace, kterou nedokáže držet každý.
Vysoké zisky bank posledních let jsou z velké části dědictvím výjimečného úrokového cyklu, který se postupně vrací k normálu.
,,Zisk je důležitým ukazatelem kondice banky, ale pro klienta je stejně zásadní, zda se finanční síla promítá do lepšího uživatelského zážitku, férových podmínek a vysoké úrovně bezpečnosti”

Pobočky se dál ztenčují, výjimkou je Partners Banka
Největší síť poboček si drží Česká spořitelna s přibližně 329 místy. Druhé místo si nárokuje Komerční banka s asi 185 pobočkami, kterou ovšem doplňuje hustá síť poradenských míst vzniklých transformací Modré pyramidy. Překvapením roku je třetí příčka Partners Banky s přibližně 178 pobočkami a dynamickým nástupem mimo velká města. ČSOB provozuje přibližně 175 poboček, Raiffeisenbank okolo 116, UniCredit přes 110, Moneta zhruba 123, Fio asi 86 a Creditas přibližně 33. Hotovostní pokladny mají plošně už jen Fio a Creditas; ostatní banky je drží částečně, nebo z poboček mizí úplně. Moneta v roce 2025 pokladny na zhruba dvou třetinách poboček zrušila.
Trend je jasný: transakce se stěhují do mobilního bankovnictví a samoobsluhy a pobočky tím mění roli. Z „pokladny“ se stává spíš poradenské místo. Zaměřují se na složitější produkty (hypotéky, investice, firemní financování) a na akviziční aktivity v regionech. Vyplatí se ověřit nejen počet poboček, ale i dostupnost pokladen, bankomatů s vkladem a kvalitu poradenství. V menších městech roste význam partnerských míst a franšízových konceptů: snižují fixní náklady, ale zároveň kladou vyšší nároky na to, aby byla služba „stejná“ bez ohledu na adresu.
Ubývání klasických poboček neznamená zhoršení služeb, pokud banka zároveň rozvíjí kvalitní digitální kanály a poradenská místa.
„Dostupnost poradců a schopnost rychle vyřídit hypotéku v regionu má pro realitní trh přímý dopad. Kvalitní lokální servis často rozhoduje o rychlosti a jistotě obchodu – zejména mimo Prahu,“ říká Jiří Krejčí, odborník na reality z portálu realingo.cz.
Jak s žebříčky pracovat při výběru banky
Žebříčky ukazují sílu a stabilitu, jenže konečné rozhodnutí by mělo stát hlavně na vašich potřebách. Velký hráč bývá synonymem dostupnosti a šíře služeb, menší banka zase často přichází s lepším úročením spořicích účtů, svižnější aplikací nebo specializovanými funkcemi. Multibanking dává smysl pro ty, kteří chtějí kombinovat silné stránky více bank – jen nezapomeňte hlídat poplatky a podmínky pro bonusové sazby. A co z toho plyne prakticky? Pokud aktivně pracujete s úsporami, ověřte si limity a režimy okamžitých plateb, kurzy karetních transakcí v cizině a ochranu před DCC.
- Zajímejte se o definici aktivního klienta a podmínky bonusových sazeb na spořicích účtech.
- Ověřte limity a dostupnost okamžitých plateb, včetně denních stropů a podpory na straně příjemce.
- Podívejte se na kurzy plateb kartou v cizině a ochranu proti DCC, kde se banky výrazně liší.
- Zkontrolujte pokrytí bankomaty s vkladem a otevírací dobu poboček, pokud pracujete s hotovostí.
- Hlídejte bezpečnost a správu karet v aplikaci – dočasná blokace, změna limitů a změna limitů a notifikace by měly být samozřejmostí.
- Nezapomeňte na pojištění vkladů do 100 000 EUR na klienta a banku; pro vyšší částky zvažte rozložení mezi instituce.
Hlavní fakta v číslech a souvislostech
V počtu klientů vede dlouhodobě Spořitelna a ČSOB, zatímco o třetí místo se přetahuje Komerční banka s Raiffeisenbank – podle toho, jakou metriku vezmete a jak se díváte na aktivitu retailu. Skupinová čísla umí pořadí posunout nahoru, typicky když zahrnují stavební spořitelny, penzijní společnosti či obchodníky s cennými papíry. U menších bank se do růstu klientské báze výrazně promítá úroková politika a promo akce, které přitahují „druhé“ či „spořicí“ účty vedle hlavní banky. Jinými slovy: klientská čísla se umí nafouknout jako balónek, když zrovna letí sazby.
V bilanční sumě se potkává několik příběhů současně: část bank navyšuje objemy úvěrů i díky obnovené poptávce po hypotékách, část roste skrze akvizice a integrace (příklad Creditas a MeDirect). Růst sektoru o více než 7 procent podle ČNB naznačuje, že banky vstupují do dalšího cyklu s dostatkem likvidity a kapitálu. To je dobrá zpráva pro stabilitu i pro schopnost financovat ekonomiku, byť tlaky na marže porostou s návratem sazeb do nižších pásem.
Výsledkově jsme ve fázi, kdy banky převádějí výjimečný úrokový cyklus do vyváženějšího mixu výnosů. Kdo udrží nízké rizikové náklady, zjednoduší procesy a udrží si loajalitu klientů bez dotací na úrocích, bude vítězit i po normalizaci sazeb. V retailu pak rozhodne kvalita mobilní appky, férové podmínky a spolehlivý servis – ať už na pobočce, přes chat, nebo po telefonu.
Zdroje
- penize.cz: [Největší banky v Česku. Žebříčky podle klientů i peněz 2025] (03.03.2026)
- hn.cz: [Česká spořitelna loni vydělala téměř 28 miliard korun, zisk jí stoupl o 6,1 procenta] (03.03.2026)
- e15.cz: [ČSOB loni vydělala 19,8 miliardy, hypotéky jí vyskočily o polovinu] (03.03.2026)
- Newstream: [Bankám se loni dařilo. ČSOB zvýšila zisk na 19,8 miliardy, rostly i další velké domy] (03.03.2026)




