Novoroční předsevzetí

Mít finanční rezervu

Každý by na účtu měl mít finanční rezervu pro nenadálé události (nemoc, porucha pračky, ztráta příjmu atd.) ve výši 3-6 násobku průměrných měsíčních výdajů. Utratíme-li měsíčně 15 000 Kč, měla by naše rezerva činit 45 000 – 90 000 Kč. Ideálním místem pro finanční rezervu je spořící účet. Peníze jsou úročeny 1-1,5% a máme je kdykoliv k dispozici.

Nepůjčovat si na spotřebu

Bankovní úvěr je dobrý sluha ale zlý pán. Peníze si půjčujeme výhradně na investice. Třeba do vlastního bydlení nebo na rozjezd podnikání. Cokoliv, co nám v budoucnu bude generovat příjem či přinášet jiný trvalý užitek. Půjčovat si na spotřebu (dárky, dovolená, nová televize atd.) je největším finančním hříchem. Hodnota těchto spotřebních záležitostí je velmi pomíjivá (dovolená končí již za týden), ale dluhy zůstávají nepříjemně dlouho. Každý úvěr představuje riziko, které se nevyplatí podstupovat pro marnosti.

Půjčku na auto detailně rozebíráme v našem článku Finanční hříchy mladých.

Zajistit si vlastní bydlení

Senioři se dělí na dvě skupiny – ty šťastné a ty bez vlastní střechy nad hlavou. Pořízení vlastního bydlení během produktivní fáze života (18-65 let) je mimo výchovy dětí druhým celoživotním domácím úkolem, který je záhodno splnit před odchodem do penze. Bez placení nájmu se i z dnešního průměrného důchodu 14 000 Kč dá vyžít velmi dobře (4 000 Kč bydlení a energie, 4 000 Kč strava, 2 000 Kč ostatní výdaje a na volnočasové aktivity nám zbývá 4 000 Kč). S nájmem 10 000 Kč nám ale zbyde už jen na stravu.

Hypotéční kalkulačka - spočítejte si splátky snadno a rychle!

Málokdo z nás má dostatek vlastních úspor na koupi nemovitosti. Nejčastěji se vlastní bydlení řeší hypotékou se splatností 30 let (úvěr 3 mil. Kč pak vychází měsíčně na snesitelných 12 000 Kč, což je ekvivalent placeného nájmu). Do důchodu se odchází v 65 letech – vlastní bydlení je tak záhodno pořídit do 35 let (každý další rok představuje kratší splatnost hypotéky a vyšší měsíční splátky).

Vyhnout se nebankovním půjčkám

K půjčování peněz slouží výhradně banky, na trhu jich máme přes 30. Vysoká konkurence sráží úroky (RPSN) úvěrů na naprosté minimum (půjčka 5-7%, hypotéka 3%). Jestliže nám banka půjčit nechce, pak to dělá především pro naše vlastní dobro, neboť tuší, že bychom pravděpodobně nebyli schopni úvěr splatit. Následovala by exekuce či osobní bankrot. A přesně od těchto nepříjemností se nás banky snaží uchránit.

RPSN nebankovních půjček se obvykle pohybuje ve stovkách až tisících procent (dnes si půjčíme 10 000 Kč, za rok budeme dlužit s úroky třeba 100 000 Kč). Inzerát slibující „půjčíme rychle a ochotně všem bez nahlížení do registrů dlužníků, exekuce nevadí, matky na mateřské a senioři vítání“ je na hranici podvodu. Těmto „podnikatelům s lidským neštěstím“ jde především o majetek dlužníka (při nesplácení půjčky získat jeho nemovitost či exekuovat důchod a sociální dávky).